133ZOBRAZENÍ


Znáte takové ty typy lidí, kteří si „přímo ulítávají na horoskopech”? Jakmile ráno otevřou oči, už běží k počítači či hledají v telefonu, aby si přečetli, co je ten den podle znamení čeká. Na koho si dát pozor? Co jíst? A čemu se vyhnout?

Když se pak den nachýlí, všimnou si, že přeci průšvih se šéfem měli napsaný v té osudné větičce v horoskopu. Naštvání partnera si taky mohli všimnout už týden dopředu, jenom kdyby ty řádky správně četli.

Zná to každý a ať už s tím souhlasíte, nebo ne, člověk zkrátka občas potřebuje jakousi jednoduchou mapku, podle níž se může pohybovat, na níž lze leccos svést, které se dá čas od času přidržet. Možná k milovníkům horoskopu patříte i vy sami. A proč taky ne?! Jsme jenom lidi.

Pokud jste tedy zvyklí poznávat druhé a utvářet si mezilidské vztahy na základě horoskopu, pak se těšte, protože tenhle exkurz do vašeho mozku i do mozků těch ostatních vás bude skutečně bavit. A co víc – jeho princip je mnohem jednodušší!

Základní teorie, jejíž princip si tu společně osvětlíme, má vícero vědeckých verzí, a tudíž otců myšlenky, které tu nebudu všechny citovat, abych vás neunudila k smrti. Pokud jste ale přeci jen šťouralové, či byste si naopak chtěli dohledat více detailů, prozradím vám, že v Česku působí jistý Jiří Vokáč Čmolík, jehož knihu Trhák, již tu budu parafrázovat, si můžete pořídit k podrobnějšímu studiu.

A teď už k věci samé. Tak tedy veškerá naše realita, tedy to, co my sami považujeme za skutečnost, je vytvářena v našem mozku. Ten si na základě počitků, vjemů, pocitů, nálad, bolestí a dalších podnětů vyhodnocuje a skládá obrázek o tom, kdo jsme my a co je svět kolem nás.

Přirozeně. To ví kde kdo. Ale čeho si málokdo všímá, je fakt, že každý z nás si svou realitu, svůj svět tvoří sám. Zkrátka každý z nás má svůj vlastní svět.

Jak se v tom má člověk vyznat?! Podle horoskopu těžko. Ale co to zkusit rozlousknutím základních vzorců myšlení? Tam podle odborníků totiž leží zakopaný pes. Celý. I s ušima.

Existují tři základní vzorce myšlení, z nichž ke každému náleží jeden základní a zjednodušený typ mozku. Čmolík jim říká: PLAZÍ MOZEK (Dino), EMOČNÍ MOZEK (Emo), NEOKORTEX (Neo). Tyhle tři podivné týpky má v hlavě každý z nás. Všechny najednou. Pravá legrace nastává, a tady zbystřete svou pozornost, když se vám do cesty postaví nějaký problém a ti tři se začnou hádat, kdo ho vyřeší. Konflikty v nás samých jsou zkrátka, velmi zjednodušeně řečeno, způsobeny jednak tím, že si těchhle týpků v našem mozku nejsme vědomi, a jednak proto, že s nimi neumíme zacházet.

Zkuste si projít charakteristiku těchto tří typů a sami sobě přiřadit, kdo ve vás převládá, kdo rozhoduje a kým se necháváte vláčet či válcovat. Dokážete-li to na sobě, půjde vám lépe se vést a jako bonus získáte okamžitou schopnost uvidět je i u druhých. To už přeci za těch pár minut strávených se sebou samým stojí.

 PLAZÍ MOZEK (Dino)

Je dobrým ochráncem, ale zlým pánem. Jeho heslem je KILL IT, FUCK IT, EAT IT.  Řídí se myšlenkou „život je boj” a má enormní zájem o peníze. „Kolik?” Tak se ptá v duchu a je mu jedno, jestli věta pokračuje „peněz, času, zábavy“ atd.”.

Dino má tři strategie přežití: Útok, útěk, ustrnutí. Jeho klasické řešení nepříjemných situací je teatrální odchod s replikou „o tom se vůbec nebudu bavit”.

Tahle část mozku za nás ale také zachraňuje situace. Je to on, kdo strhává volant ke straně při hrozícím střetu. To on zachrání dítě, aby nevypadlo z kočárku či se nepořezalo nožem, protože nás vymrští k okamžité akci. Rozklepat se, zanadávat si, či dokonce omdlít nám dovolí až pak.

EMOČNÍ MOZEK (Emo)

Jeho heslem je: VADÍ MI VŠE, CO JE NOVÉ. Jeho nejoblíbenější hračkou, kterou vám posílá, jsou pochyby, že něco nezvládnete, na něco nemáte a zkrátka nejste dost dobří.

Všemožně se vás snaží držet ve vašich stálých, známých a zajetých kolejích. Hlavně nic neměnit. I když to totiž vypadá, že by mohlo jít o změnu k lepšímu, Emo už si najde způsob, jak vám vysvětlit opak.

K tomu mu slouží jeho další typická hra s vámi: VAŠE MINULOST. Slíbil vám kamarád pomoc například s prací? První reakce Ema bude: „Vždycky ti všichni slibovali a nakonec se na tebe vykašlali. Nestojíš jim za to a zůstaneš na všechno sám.”

Základní otázkou, kterou vám Emo pokládá, je: „Jak?”  Šéf vás povýšil? První, na co se vás Emo zeptá, bude: „A jak to chceš zvládnout? Ty?!” A dodá s dloubnutím do vaší minulosti, kterou si oba tak palčivě pamatujete: „Vždyť ty vždycky všechno akorát zpackáš.”

NEOKORTEX (Neo)

Jeho heslem by mohlo být: „SNI.” V představivosti a snění totiž díky popuštění fantazie vznikají ta nejabsurdnější a někdy i nejsprávnější řešení.

Neo se neptá JAK? nebo KOLIK?, Neo se ptá: PROČ? Odpovíte-li mu, jak a kolik se najednou seřadí samo. To proto, že Neo je vizionář, a pokud se mu líbí vaše odpověď na jeho „Proč?”, dokáže se domluvit s Dinem i Emem. Srovnat je do latě. Přináší vám vize, odstup i energii k dotahování vašich cílů.

Když jste četli tyto řádky, ti tři nenápadně četli s vámi. Teď vědí to samé, co vy. A vy víte o nich! Využijte toho a začněte s nimi komunikovat tak, aby vám už na příště nepodráželi nohy, ale stáli při vás. Ochočte si je.