82ZOBRAZENÍ

Norská lesní kočka není příliš rozšířeným plemenem, protože jako druh byla uznána až v roce 1976. Tenhle čistě přírodní druh má svůj domov v severských krajinách, původně přebývala jenom ve skandinávských lesech a na farmách. Pro její původ se mnoho lidí obává, jestli je vhodné, aby byla norská lesní kočka chována v domácích podmínkach. Třeba ale říct, že po letech šlechtění se z ní stal přítulný miláček rodiny a od jiných koček se již neliší.

Stavba těla norské lesní kočky je mohutná, i přesto je kočka omnoho obratnější a rychlejší, jako běžné druhy velkých koček. Její majitelé dokonce o ní rádi říkají, že svým pohybem připomíná ryse, protože skvěle šplhá a je mimořádně dobrým lovcem. Jsou známé i případy, kdy tato kočka žijící ve volné přírodě zcela běžně loví ryby. Jak jsme již říkali, norská lesní kočka pochází z nehostinných krajin a proto se i její srst přizpůsobila horším klimatickým podmínkam. Má dvojitý kožich, kterého srst je hustá, dlhá, neobvykle kvalitní a odpuzuje vodu. I proto je právě srst nejdůležitějším kriteriem hodnocení na výstavách. Dále je pro ní typický dlouhý a huňatý ocas a bílá srst v okolí krku a na hrudi, vytvářející límec. Hlava je trojúhelníková se silnou bradou, uši má široké se štětinami typickými právě pro rysa.

 

Co se týče povahy norské lesní kočky, dá se říct, že tato kočka je inteligentní, ale zato hravá a přátelská. Typickým znakem je přítulnost a neustálé vyžadování pozornosti majitele. Musíte jej dát velký prostor, a ne jenom kousek místnosti na hraní. Vyniká aktivitou, dokáže neúnavně splhat, skákat a někam lozit. V bytě je to sice nežádoucí, jenomže odnaučit jí to je jenom ztráta času. Je proto nutné stále ji zaměstnávat hrou nebo jí zajistit dostatečně veliký volný výběh.

Norská lesní kočka miluje kontakt s člověkem, nechá se hladit, ráda se mazlí a je taky přátelská k dětem či dalším domácím zvířatám. Ani její projevů se nemusíte bát, norská lesní kočka je tichá a obvykle člověka nijak neobtěžuje. Mezi další vlastnosti této kočky patří silně vyvinutý smysl pro teritorium. Může se proto stát, že dva kocoury se mezi sebou nesnesou. Jinak jsou to kočky mimořádně zvědavé, hravé, nic neunikne jejich pozornosti a svoji hravost si zachovají do vysokého věku. Starostlivost o norskú lesní kočku není nijak zvláštní. Díky voděodolné srsti si tato zachová stálou čistotu a stačí ji pouze jednou týdně očesat. Jiné je to v době línání, kdy hustá podsada může způsobit potíže s vyčesáním a kočku v tomhle období musíme česat deně. Chovatelské stanice norské lesní kočky zpočítáme na prstech jední ruky.