234ZOBRAZENÍ

Když se spermie a vajíčko setkají v nálevce vejcovodu, dojde k oplodnění. Spermie nemají mnoho času, protože vajíčko je schopné oplodnění pouze asi po dobu 12 až 18 hodin. Po ejakulaci dělí spermie od jejich cíle ještě 16-18 centimetrů. Ty nejrychlejší potřebují na cestu necelou půlhodinu - nejprve musí doplavat do děložní dutiny. Jedině za ideálních podmínek zvládne 4 centimetry dlouhou cestu dostatečný počet spermií.

Naštěstí spermie při svém náročném putování nemusejí spoléhat pouze na vlastní výdrž. Prací svalstva dělohy a vejcovodu vzniká sání na tu stranu, na které došlo k ovulaci. Přesto špatní plavci mezi spermiemi cestu nedokončí. Některé zůstanou nejdříve v záhybech děložní sliznice, a odtud plují až po několikahodinové nebo až několikadenní pauze dál. Tato zdržovací taktika zvyšuje šanci, že některá skupina spermií skutečně ve vhodnou chvíli narazí na vajíčko připravené k oplodnění.

Vytrvalé a cílevědomé: spermie jako flexibilní vytrvalostní běžci

Na cestě k vajíčku spermie mění své vlastnosti. Tyto proměny se týkají především buněčné membrány akrozomální čapky spermie, která se stává „křehkou". Jenom ty nejrychlejší a nejvytrvalejší spermie se nakonec v nálevce vejcovodu setkají s vajíčkem připraveným k oplodnění.

K oplodnění vajíčka se musí aktivně zapojit celá armáda spermií: asi 100 000 dobře pohyblivých „bojovníků" na jedno vajíčko. Vajíčko totiž není „holé", je dosud kryto obalem a silnou vrstvou granulózních buněk. Z křehké akrozomální membrány uvolňují spermie enzymy rozrušující obal vajíčka. Vrstvy buněk nyní postupně odpadávají. Až poté mohou spermie proniknout obalem vajíčka.

Napětí až do konce

Většinou se podaří několika spermiím zároveň proniknout skrz vnější slupku. Ale pouze membrána jediné spermie splyne s membránou vajíčka. V tom okamžiku je také definitivně rozhodnuto o pohlaví. Přináší-li spermie pohlavní chromozom X, bude miminko holčička, pokud přináší chromozom Y, bude to chlapeček.

Určení pohlaví proto záleží především na mužových spermiích

Jakmile vítězná spermie pronikne do vajíčka, promění se vlastnosti vaječné membrány - její proniknutí se znesnadní a všechny ostatní spermie jsou tím z boje vyloučeny.

Z buňky embryem za pár dní

Asi 18-20 hodin po oplodnění jsou ve vajíčku viditelné mateřské buněčné jádro a většinou větší otcovské buněčné jádro. Obě buněčná jádra se nazývají také pronukleus. Oplodněné vajíčko má nyní opět dvojitou sadu chromozomů - jednu sadu od matky a druhou od otce. Pronuklea se nejprve shromáždí uprostřed buňky, než spolu splynou. K prvnímu buněčnému dělení nově vzniklého života dojde v příštích 8-12 hodinách. Embryo se začíná vyvíjet už ve vejcovodu, tedy na své cestě do dělohy. Další dělení následují v rychlém sledu. Po třech buněčných děleních se embryo skládá už z osmi buněk. V této chvíli „zapojuje" své nové geny. Dále se dělí, a nakonec se podobá hroznu. V tomto okamžiku vývoje se zpravidla stále nachází ve vejcovodu.

Pokračujeme ve vývoji

Nyní se v embryu vyvíjí dutinka naplněná tekutinou, která odděluje takzvaný trofoblast od vnitřní buněčné masy. Tato vnitřní část se vyvine ve vlastní embryo, z druhé části trofoblastu se později vyvine tkáň plodového lůžka (placenta). V tomto stadiu přichází embryo - nyní nazývané blastocysta - do děložní dutiny. Šestý den se vydělí ze svého obalu. Nyní se může uhnízdit v děložní sliznici. Buňky embrya přitom vrůstají do děložní sliznice a oddalují od sebe její buňky. Uhnízdění provází řada hormonálních procesů. Zvlášť důležité je přizpůsobení mateřského imunitního systému, aby embryo nebylo považováno za cizí, a proto vypuzeno.

Když je embryo uhnízděno, začíná produkovat těhotenský hormon - tzv. lidský choriový gonadotropin - a vysílá ho do krevního oběhu matky. Přítomnost tohoto hormonu je možné prokázat vhodnými testy. Na tomto základě funguje většina běžně nabízených těhotenských testů z moči. Poskytují jistý důkaz těhotenství již ve chvíli, kdy žena očekává další menstruační krvácení, tedy přibližně 13 dní po ovulaci.