Výsledky vyhledávání pro dotaz zvětšuje

Výsledky vyhledávání v sekci: Krása

Permanentní make-up obočí a rtů

Po linii obočí se prokreslují malé čárky, které imitují chloupky. Tato technika se nejvíce hodí těm, kteří mají své husté obočí, a výsledek vypadá maximálně přirozeně. Technika „vláskování“ je mnohem těžší než zabarvování, a proto zabere okolo 2 hodin.Technika zabarvování neboli prokreslováníTato technika přidává stejný efekt jako tužka na obočí, což jej dělá více hustými. Je nejvhodnější pro světlé obočí.Obočí ve výsledku vypadá absolutně přirozeně a esteticky upravené. Procedura trvá zhruba 1 hodinu.V prvních dnech se obočí bude zdát příliš výrazné, po týdnu naopak trošku světlejší. Konečný výsledek bude viditelný až po 2 týdnech. Po 4 až 5 týdnech lze usoudit, zda-li bude nutná korekce. Permanentní make-up obočí vydrží kolem dvou let, ale samozřejmě záleží na individualitě (v nějakých případech i déle).Po aplikace PM a do konečného zahojení obočí radím:omývat kůži kolem teplou vodou bez pomoci mycích prostředkůdvakrát denně promazávat olivovým olejem nebo sádlem bez soli!Po aplikaci PM nedoporučuji: A jak to snáší chloupky? Permanentním make-upem zůstávají Vaše přírodní chloupky absolutně nepoškozené. Hloubka provádění PMU je tak malá, že vůbec neproniká k jejich kořínkům. Po deseti dnech od aplikace permanentu můžete pečovat o obočí tak, jak jste zvyklé. Poté, co je původní tvar obočí permanentním make-upem pozměněn, zbývá už jenom poslední – občas odstranit chloupky vyskytující se mimo nově zvolenou linku. V prvních dnech je vhodné se vyvarovat používání kosmetických a hygienických přípravků, aby chemické látky v nich obsažené nepozměnily barvu permanentu. Po deseti dnech od zákroku už není nic zakázáno – užívejte si proměnu a bavte se. Udělejte svůj život krásným! Dopřejte si radost a pohodlí z každého prožitého dne! Permanentní make-up rtůPomocí permanentního make-upu je možno viditelně zkrášlit rty barvou nebo je zvětšit a udělat je přitažlivě plnými. Dva druhy permanentního make-upu rtů:Konturovací permanentní make-up podtrhává přírodní kontury vašich rtů. Je-li třeba, upravuje asymetrii. Barva kontury se zpravidla vybírá dle přírodní barvy rtů. Ze začátku se fixuje forma rtů, poté se nanáší konečná vrstva.Permanent plných rtů – povoluje korekci formy rtů, udělá je více barevnými, lesklými a hlavně výraznějšími. Schová a zkoriguje jakékoliv defekty. V tomto případě se ale nedělají jen okraje jako u kontur, ale celé rty. Barva kontur a samotných rtů může byt stejná nebo odlišná - to závisí na požadavku klienta. Odstíny barev je možné jakkoliv měnit. Pokud se použije zesvětlený pigment, docílíme „prosvícení“ a hezkého propojení přírodní barvy rtů s přidanou barvou permanentu, čímž přidáme elegantnost a decentně zdokonalíme celkový vzhled. Kontura rtů X kontura s výplníNejčastěji v praxi je žádána kontura s výplní. Dodá to rtům tu správnou živou barvu. Opticky se zvětšuje objem rtů, což je žádáno všemi klientkami. Je to optimální způsob, jak zvýraznit a zvětšit úzké rty.Časový harmonogram permanentního make-upu rtůZpravidla procedura permanentního make-upu kontury i výplně rtů trvá zhruba 1-3 hod. Prvních 24 hodin se vám budou rty zdát oteklé a ještě 1-2 dny rty budou vypadat sytě namalované. Zhruba do 4 dnů se dočkáte prvního mezivýsledku u plných rtů s Vámi zvolenou barvou. V průběhu vyhojování vzniknou malé stroupky, které nestrhávejte! Do 3 dnů odpadnou samy. V tu dobu v nitru rtu probíhají konečné procesy usazení pigmentu. Během dalších dvou týdnu se odstín barvy sníží na 30-50%, až dosáhne požadované konečné barvy. Po měsíci již budete vědět, jestli bude potřeba korekce.Doporučení po aplikaci v průběhu měsíce:promazávat olivovým olejem nebo sádlem bez soli po každém jídleomývat pokožku okolo rtů teplou desinfikovanou vodou bez pomoci běžných mycích prostředkůprovádět prevenci oparuPoslední bod doporučení se týká klientek, které trpí vznikem oparů. Opar (herpes) je největší nepřítel, který ničí kontury rtu a může poškozovat pigment. Doporučuji užívat před a po aplikaci protivirové přípravky, například Herpesin tablety.V průběhu měsíce po proceduře nedoporučuji:připouštět osušení rtů a následné praskání (velký pozor hlavně v zimních obdobích) napařovat obličej

Pokračovat na článek


Zvětšení prsou přírodní cestou

 Opravdu existuje možnost pomocí přírodních přípravků zvětšit a zpevnit ňadra? Ano existuje a navíc opravdu funguje. Pevná a plná ňadra jsou symbolem a synonymem pro ženskou krásu. Zároveň jsou ale nedílnou součástí psychiky a sebevědomí ženy. Velikost prsou se během života ženy mění. Velký vliv na velikost a tvar prsou mají zejména přibírání a úbytky na váze, těhotenství, kojení a samozřejmě hormonální změny. Pro velkou skupinu žen je vzhled jejich prsou součástí jejich sebevědomí, utváří jejich psychickou pohodu a postoj k sobě samé. Ňadra se stala ve společnosti díky medializaci nepřirozeným symbolem ženské krásy.Vyrovnat se s jakoukoliv odlišností ve velikosti či tvaru prsou může být pro ženu velkým psychickým problémem. Často tato skutečnost vede až k pocitu méněcennosti. Naštěstí možnost ovlivnit tvar a velikost existuje a metod je několik. První je samozřejmě chirurgický zákrok, ale tuto metodu zde rozebírat nebudeme. Nás bude zajímat jak užívání přírodních látek, tak proces mechanický, čili pohyb.Existují například přírodní látky složek ActiveVolume a ActiveForm, které posilují příznivý účinek ženských hormonů (estrogenů) na pevnost, plnost, tvar a objem prsou. Tento vliv na prsní tkáň je přirozeně snížen při menstruaci nebo v období menopauzy a po menopauze. Izoflavony a další obsažené přírodní rostlinné látky dokážou šetrně doplnit chybějící vliv estrogenů. Dlouhodobé užívání přípravku NadraIN zvětšuje objem prsou, zpevňuje prsní tkáň a tím zlepšuje tvar prsou. Užívat by se měl minimálně dva až tři měsíce. Prsa si můžete zvětšit i vlastním přičiněním a zadarmo. Cílená masáž prsou, může zvětšit jejich objem až o dvě čísla. Na citlivý bod pod bradavkami na každém prsu přiložíte dva prsty, natažený ukazováček a prostředníček. Prsa pak masírujete krouživými pohyby. Stačí pět minut každý den.Oba tyto způsoby jsou dlouhodobé a účinek určitě nebude u všech žen stejný, než se ale rozhodnete pro chirurgické řešení, není od věci vyzkoušet i tyto možnosti. Co když zrovna vy budete tou šťastnou, na kterou to bude fungovat.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Těhotenství a Děti

Fyziologické změny u ženy v těhotenství

Krevní tlakKrevní tlak je v průběhu těhotenství o něco nižší než u netěhotných. Systolický tlak se snižuje jen nepatrně, diastolický o 5–10 mmHg (0,7–1,3 kPa) od 12. do 26. týdne. Po 36. týdnu se diastolický tlak vrací k hodnotám před těhotenstvím. Krevní tlak měřený manometrem s manžetou, která obepíná a. brachialis, se mění hlavně ve druhé polovině těhotenství, v závislosti na poloze ženy. Nejvyšší tlak je v poloze vsedě, nižší je vleže na zádech a ještě o něco nižší je v poloze vleže na boku. V průběhu těhotenství se významně zvyšuje tlak ve vénách dolních končetin, vulvy a rekta v poloze vestoje, vleže na zádech a vsedě. Venózní tlak je vyšší ve femorální véně, na jejíž straně je uložena placenta. Průměrný rozdíl je asi 27 mmH2O (0,3 kPa). Zvýšený venózní tlak často způsobuje i vznik hemoroidů a je jednou z hlavních příčin vzniku edémů dolních končetin. Zvýšený venózní tlak je způsoben tlakem těhotné dělohy na v. cava inferior a vv. iliacae. Komprese těchto vén způsobuje i oblenění průtoku krve kaudálně od místa komprese, a to je jeden z rizikových faktorů pro vznik trombózy v těhotenství. Výsledný účinek komprese v. cava inferior je poněkud zmírněn vznikem paravertebrálního kolaterálního oběhu. V horní polovině těla se v těhotenství venózní tlak nemění. Ve III. trimestru může zvětšená děloha částečně komprimovat aortu a její větve. Následkem této komprese je krevní tlak v a. femoralis nižší než v a. brachialis. Stlačení aorty se zvyšuje při kontrakci a při poloze ženy vleže na zádech, průtok krve dělohou se tak snižuje a rozvíjí se distres plodu. Tento jev se někdy nazývá Poseirův efekt. V období termínu porodu v poloze vleže na zádech nastává u 10 % žen velmi významný pokles krevního tlaku spojený s nauzeou, závratí a někdy dokonce i srdeční synkopou. Příčina je v téměř kompletním uzávěru dolní duté žíly komprimované těhotnou dělohou u žen s vrozeně nedostatečnou kolaterální cirkulací. Tento stav je doprovázen tachykardií matky a snížením srdečního výdeje a označuje se jako syndrom venae cavae inferior. Při děložní kontrakci se za porodu zvyšuje střední arteriální krevní tlak v průměru o 10 mmHg (1,3 kPa).V těhotenství se průtok krve zvyšuje zejména v děloze (viz odst. 6 ), v ledvinách, v prsech a kůži. Zvýšení průtoku záleží na délce těhotenství. V ledvinách se zvyšuje průtok krve v průměru o 400 ml/min ve srovnání s průtokem před těhotenstvím a v prsech o 200 ml/min. Velké zvýšení průtoku krve zjišťujeme také v kůži rukou a nohou. Kůže bývá v těchto místech obvykle teplejší, někdy je studeně vlhká. Prostřednictvím zvýšeného průtoku krve kůží se uvolňuje teplo produkované plodem a zvýšeným metabolismem matky v těhotenství. Zvyšuje se i prokrvení sliznic, což vede k jejich edematóznímu prosáknutí (dýchací cesty). Při fyzické námaze se následkem redistribuce krve do svalů snižuje průtok krve fetoplacentární jednotkou. U zdravé matky a plodu neovlivňuje mírná až středně těžká fyzická práce vývoj plodu.2. Objemy tělesných tekutin a hematologický systémU těhotné ženy se zvětšuje objem extracelulární tekutiny (intravaskulární a intersticiální kompartment) a vzniká fyziologická extracelulární hypervolémie. Objem intersticiálního kompartmentu se v těhotenství postupně zvětšuje a dosahuje maxima ve III. trimestru.Objem plazmyObjem plazmy se zvětšuje s velikostí plodu – čím větší plod, tím větší plazmatický objem. Její objem se rovněž zvětšuje v závislosti na výšce ženy, počtu a četnosti těhotenství. U malých žen se objem plazmy zvětšuje asi o 20 %, u vysokých žen až o 100 %, průměrné zvětšení objemu je asi 50 %, tj. 1250–1400 ml. Hypervolémie začíná již v 6. týdnu, nejrychlejší nárůst je ve II. trimestru a od 30. týdne je vzestup jen nepatrný. Některé studie dokonce prokázaly nepatrné zmenšování objemu plazmy v posledních 10 týdnech těhotenství. U žen s opakovanými potraty, předčasnými porody a s preeklampsií se zvětšuje objem plazmy jen nepatrně nebo vůbec ne. Protože se objem plazmy zvětšuje dvakrát více než objem erytrocytární masy, snižuje se koncentrace hemoglobinu a hematokrit – vzniká tzv. diluční anémie (nutno odlišit od skutečné anémie v těhotenství, která je nejčastěji sideropenická, méně často megaloblastická). Mechanismus těchto změn není zcela jasný, ale uplatňuje se zde zvýšená produkce aldosteronu, estrogenů, progesteronu a atriálního natriuretického peptidu. Zvýšený objem plazmy (a tím i krve) v těhotenství je nutný při zvýšeném průtoku krve některými orgány (děloha, ledviny, kůže, prsy) a pro kompenzaci ztrát krve při porodu. Ztráta krve při spontánním porodu se odhaduje na 400–600 ml a při císařském řezu okolo 1000 ml.ErytrocytyObjem erytrocytární masy se zvýší u těhotné ženy s jedním plodem ze 1400 ml na 1650 ml, tj. o 250 ml neboli o 18 %. Při podávání preparátů železa se objem erytrocytární masy zvyšuje o dalších 150–200 ml, tj. celkem o 400–450 ml (30 %). Toto množství erytrocytů obsahuje 475 mg Fe. U vícečetných těhotenství je objem erytrocytární masy větší než u jednočetných. Počet erytrocytů klesá ze 4,5 × 1012/l před těhotenstvím na hodnoty 3,7 × 1012/l ve 30. týdnu, kdy je jejich počet nejnižší. Později se již počet erytrocytů nemění nebo nepatrně stoupá. Koncentrace hemoglobinu klesá ze 137–140 g/l před těhotenstvím na 110–120 g/l na konci těhotenství. Podobné snížení nastává u hematokritu, který klesá z hodnot okolo 0,40 na 0,33–0,35. Pro ženy bílé rasy je v těhotenství z hlediska hemodynamického (viskozita krve) a z hlediska přenosové kapacity krve pro kyslík nejvhodnější hematokrit 0,35, arterio-venózní diference je v těhotenství menší než před těhotenstvím. Těhotenství je v dospělosti jediný fyziologický stav, ve kterém je v organismu přítomen fetální hemoglobin (HbF) a zmnožené F-buňky (erytrocyty obsahující HbF). Nejvyšších hodnot dosahují mezi 10.–12. a 18.–22. týdnem těhotenství a normalizují se do 8. postpartálního týdne. Tento HbF pochází od matky, nikoli od fétu. Zmnožení F-buněk koreluje s hladinami HCG a je indukovatelné erytropoetinem.ŽelezoZdravá žena přijímá denně potravou 12–18 mg železa (Fe) a z toho se vstřebává přibližně 5–10 %. Absorpce Fe se zvyšuje při jeho deficitu, a to na 20–50 %. Absorpce Fe se zvyšuje také v těhotenství, ve II. trimestru na 30 %, ve III. až na 40 %. Průměrná denní ztráta Fe u netěhotné ženy je 1–2 mg, u těhotné 0,75 mg, tj. za těhotenství celkem 200 mg. V těhotenství je část Fe matky transportováno do placenty a plodu. Nastává snížení zásob Fe u matky a tento stav může vyústit v deficit Fe, event. až v anémii z nedostatku Fe (sideropenická anémie). Fe se dostává k plodu aktivním transportem přes placentu. Fe je transportováno pouze jedním směrem – od matky k plodu, a to i od matek s deficitem Fe a sideropenickou anémií. Přesný mechanismus transportu Fe přes placentu neznáme. Přísun Fe do placenty a plodu není v průběhu těhotenství rovnoměrný, od 4. měsíce do porodu kolísá v rozmezí 0,5–5,0 mg/24 h. V těhotenství se spotřebuje asi 500 mg Fe na zvětšení celkového objemu erytrocytární masy u matky. V období porodu obsahuje plod okolo 300 mg Fe ve formě hemoglobinu a zásobního Fe uloženého v játrech. V placentě je uloženo dalších 30–100 mg Fe. Na druhé straně v důsledku amenorey v těhotenství a laktaci „ušetří“ žena 250–300 mg Fe. Ztráty Fe v mléce nejsou významné. Při spontánním porodu se ztrácí cca 600 ml krve, a to při hematokritu 0,37 představuje přibližně ztrátu 250 mg Fe. Při malé ztrátě krve při porodu se v šestinedělí snižuje objem erytrocytární masy, tím se redukuje množství celkového hemoglobinu a část Fe z tohoto hemoglobinu se ukládá jako zásobní ve formě feritinu (mobilizovatelné – lze jej využít pro potřeby organismu ) a hemosiderinu (nemobilizovatelné). Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že v těhotenství se spotřeba Fe zvyšuje a že v těhotenství a po porodu vzniká často v důsledku zvýšené spotřeby Fe a krevní ztráty sideropenie, event. sideropenická anémie.LeukocytyCelkový počet bílých krvinek se v těhotenství zvyšuje až na 12,0 × 109/l, ve III. trimestru byly zjištěny i hodnoty 16,0 × 109/l. Za porodu dosahuje počet leukocytů i 25–30 × 109/l. Počet lymfocytů a monocytů je relativně stabilní, zvyšuje se počet polymorfonukleárů. Počet bazofilů nepatrně klesá. Eozinofily se u některých těhotných zvyšují, u jiných snižují nebo se jejich počet nemění; příčina není známá.TrombocytyPočet trombocytů se v těhotenství významně nemění, event. může nepatrně klesat a pohybuje se v rozmezí normálních hodnot u netěhotných žen, tj. 140–400 × 109/l. V těhotenství se zvyšuje trombocytopoéza, ale i konzumpce destiček. Rovněž se zvyšuje koncentrace prostacyklinu (inhibitor agregace destiček) a tromboxanu A2 (vyvolává vazokonstrikci a agregaci destiček). Během těhotenství se dvakrát zvyšuje riziko venózní trombembolie.Sedimentace erytrocytůV těhotenství se sedimentace (FW) zvyšuje na 44 až 114 mm/h s průměrem 78 mm. Příčinou vysoké sedimentace je zvýšená hladina plazmatických globulinů a fibrinogenu. Sedimentace nemá v těhotenství diagnostickou hodnotu.Viskozita krveZměny v počtu erytrocytů ovlivňují viskozitu krve. Při srovnání s destilovanou vodou je viskozita krve před těhotenstvím 4,6, na začátku těhotenství pak činí 4,2 a v době nejnižšího počtu červených krvinek, tj. ve 30. týdnu, je viskozita 3,8. Snížení viskozity krve má za následek snížení srdeční práce a je jedním z faktorů, který způsobuje snížení krevního tlaku při zvýšeném srdečním výdeji.Elekrolyty v séruNa+ – koncentrace klesá o 2–3 mmol/l (130–148 mmol/l) K+ – koncentrace klesá o 0,2–0,3 mmol/l (3,8–5,1 mmol/l) Ca2+ – koncentrace klesá o 10 % (2,25–2,75 mmol/l) Mg2+ – koncentrace klesá o 10–20 % (0,75–1,25 mmol/l) Koncentrace Cl- a fosforu se výrazně nemění (98–106 a 0,65–1,62 mmol/l). V závorce jsou uvedena rozpětí normálních hodnot u netěhotných žen.Srážení krveV průběhu těhotenství jsou změněny hladiny nebo aktivita jak faktorů plazmatického koagulačního systému, tak faktorů fibrinolytického systému. Znalost mechanismů krevního srážení a fibrinolýzy je nesmírně důležitá, neboť umožňuje úspěšně léčit nejzávažnější porodnické komplikace – krvácení s event. následnou diseminovanou intravaskulární koagulopatií (DIC) a trombembolickou nemocí.Plazmatický koagulační systémVýsledkem aktivace kaskády plazmatického koagulačního systému (PKS) je konverze rozpustného fibrinogenu v pevný fibrin. Tato konverze se uskutečňuje prostřednictvím řady enzymových pochodů. Koncentrace fibrinogenu se zvyšuje v těhotenství o 1–2 g/l, tj. z 2–4,5 g/l na 4–6,5 g/l. Celkové množství fibrinogenu se zvyšuje z 10 g před těhotenstvím na 20 g na konci těhotenství. V průběhu normálního těhotenství se také signifikantně zvyšuje koncentrace faktorů VII (prokonvertin), VIII (antihemofilický faktor), IX (Christmas faktor) a X (Stuart-Prowerův faktor). Naopak hladiny faktorů II (protrombin), V (proakcelerin), XI (plasma tromboplastin antecedent) a XII (Hagemanův faktor) se téměř vůbec nemění. Přestože je těhotenství označováno za hyperkoagulační stav, ke spontánní intravaskulární koagulaci nedochází.Fibrinolytický systémHladina plazminogenu se v plazmě během normálního těhotenství zvyšuje současně s koncentrací fibrinogenu, ale v důsledku snížené koncentrace aktivátoru plazminogenu se fibrinolytická aktivita snižuje. Na konci těhotenství se zvyšuje hladina fibrin-degradačních produktů (FDP). Hladina těchto látek se značně zvyšuje při abrupci placenty, při preeklampsii a eklampsii a mohou negativně ovlivnit aktivitu PKS.3. Respirační systémV těhotenství nastávají v respiračním systému anatomické změny, které částečně podmiňují změny funkční. Subkostální úhel je v časném těhotenství 68° a v době termínu porodu je zvětšen na 103°. Bránice se v těhotenství zvyšuje o 4 cm a příčný průměr hrudníku se rozšiřuje o 2 cm. Exkurze bránice se při dýchání zvyšuje o 1–1,5 cm. Dýchání je v graviditě spíše abdominální než kostální. V tab. 2 jsou uvedeny procentuální změny plicních objemů a plicních kapacit na konci těhotenství. Minutová ventilace plic stoupá od 10.–12. týdne těhotenství, ale zvětšuje se pouze dechový objem, zatímco dechová frekvence se nemění. Progesteron indukuje zvýšenou citlivost dechového centra na CO2 a to vede ke zvýšení dechového objemu. Změnou polohy bránice směrem nahoru se snižuje negativní intrapleurální tlak a nastává snížení funkční reziduální kapacity o 18 % (FRC je součet ERV a RV). Toto snížení se týká reziduálního objemu (RV) i exspiračního rezervního objemu (ERV). Přesto celková kapacita plic, vitální kapacita a inspirační kapacita zůstávají nezměněny, protože nastává kompenzatorní rozšíření příčného a předozadního průměru hrudníku. Po hlubokém výdechu se maximálně vydechnutý objem vzduchu (FEV) a maximální proudění vydechovaného vzduchu (PEF) nemění. To je způsobeno bronchodilatačním účinkem progesteronu, který vede ke snížení rezistence dýchacích cest. Plicní difúze (tj. výměna dýchacích plynů mezi alveolárním vzduchem a krví) je snížena o 15 %, pravděpodobně vlivem snížené koncentrace hemoglobinu matky a změnou kvality mukopolysacharidů v plicních kapilárách těhotné. Zvýšená spotřeba O2 je kompenzována proporčním zvýšením dynamických ventilačních parametrů.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví

Zdravé zuby

Jak se říká těm roztomilým malým bílým výrůstkům, co jich máme plnou pusu? Správně - zuby! (To nebylo moc těžké, že?)A z čeho se takový zub skládá? Každý náš zub má tři části: korunku, krček a kořen. Korunka je část zubu viditelná v ústech. Krček spojuje korunku s kořenem. Kořen je uložený v zubním lůžku.Co bychom uviděli, kdyby nás někdy napadlo zub rozpůlit? Každý zub tvoří několik vrstev:Sklovina je nejtvrdší zubní vrstva, která pokrývá povrch zubu, chrání jej a je nejtvrdší tkání v lidském těle – dokonce ani kosti nejsou tvrdší! Zubovina (dentin) je uložena pod sklovinou, má lehce nažloutlou barvu, je pevná, ale není tak tvrdá jako sklovina. Zubní dřeň (pulpa) obsahuje nervy a cévní zásobení zubu – právě ta bolí, když se nám udělá kaz: Nervy přinášejí do mozku signály bolesti, jestliže je zub kazem napaden. Cévy zajišťují výživu zubu a odstraňují odpadové látky. Cement je tvrdý, drsný a pokrývá povrch kořene. Zuby jsou uložené v zubním lůžku a s kostí jsou spojené drobnými závěsnými vlákny.Stačí jeden pohled do zrcadla a vidíme, že všechny zuby nejsou stejné. Jaké typy zubů existují?Typů zubů je víc. Zubní oblouk obsahuje všechny zuby, které jsou úhledně naskládané v horní a dolní čelisti. Zuby mají různý tvar a také plní v ústech různé úkoly.Rozlišujeme 4 typy zubů: řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky.Přední zuby, jedničky a dvojky, se nazývají řezáky – jsou ploché, jejich kousací hrana je ostrá a v ústech jich máme osm, čtyři v horní a čtyři v dolní čelisti. Používáme je k ukousnutí potravy a taky je můžeme na okolí cenit, když se usmíváme.Po obou stranách řezáků jsou špičáky (trojky) – dva v horní a dva v dolní čelisti. Mají delší kořen než řezáky a poskytují jim přátelskou výpomoc při trhání a kousání potravy.Vedle špičáku se nacházejí třenové zuby (čtyřky a pětky) – opět hezky rovnoměrně, čtyři v horní a čtyři v dolní čelisti. Podílejí se na kousání potravy a na jejím rozžvýkání.No a úplně vzadu, pěkně schované, si lebedí ty nejširší zuby, stoličky (šestky a sedmičky). Také ty jsou čtyři v horní a čtyři v dolní čelisti a žvýkají všechny ty dobroty, co se nám v ústech ocitnou. Zubní hitparádu uzavírají zuby moudrosti (osmičky). Než jsou dostatečně moudré na to, aby se prořezaly ven, tak to zabere dost času – obvykle kolem 25ti let. Takže na ty si ještě chvilku počkáme...Kolikrát se zuby v ústech vymění?První zuby se nazývají mléčné. Jsou v ústech jen dočasně, teprve po nich přicházejí zuby stálé. Když nám vypadají i ty, tak už žádné další nerostou a musíme nosit protézu – proto je důležité se o všechny naše zuby dobře starat! Jak vypadá mléčný chrup?Úplně první zoubky začnou lézt z dásně (odborně se tomu říká prořezávání, i když do zubů nám při tom nikdo neřeže) přibližně v 6. měsíci po narození. A pak už to jde ráz na ráz!- jedničky (první řezáky) se prořezávají 6 - 8 měsíců- dvojky (druhé řezáky) asi 9 měsíců- trojky (špičáky) 16 -20 měsíců- čtyřky (první stoličky) 12 -16 měsíců- a nakonec pětky (druhé stoličky) 20 - 30 měsícůProstě od půl roku až do tří let věku se pořád objevují další a další mléčné zuby (ještěže to máme za sebou). Okolo 3. roku života jsou už všechny venku, takže v každé čelisti jsou nakonec 4 řezáky, 2 špičáky a 4 stoličky. Celkem má mléčný chrup 20 zubů.A musíme se starat i o mléčné zuby, když stejně brzo vypadnou?Ano. Zuby, mléčné i stálé, slouží nejenom ke kousání, ale také se podílejí na tvorbě slov a pomáhají správné výslovnosti (proto je lidem bez předních zubů hůř rozumět). Zuby, ačkoli nejsou vidět, mají vliv i na to, jak náš obličej vypadá (Zkuste si nechat všechny zuby vytrhnout a uvidíte, jak se vaše tváře změní). Mléčné zuby navíc ovlivňují i vývoj čelisti a to, zda budou stálé zuby správně postavené. Proto je třeba, abychom se o ně starali a předčasně o ně nepřišli (Takže teď, když víte, jak jsou pro vás důležité, už si dáte pozor, abyste si je nevyrazili při sportování, že ano? Nebo je třeba neprohráli v kartách). Když nadejde jejich čas, začnou se mléčným zubům zkracovat kořeny a na jejich místo se postupně tlačí zuby stálé (Už se asi nemůžou dočkat, jak si taky hryznou). Mléčné zuby vypadávají ve stejném pořadí, jako se kdysi dávno, když jsme byli batolata, prořezávaly:- nejprve vypadnou mezi 5.- 8. rokem řezáky - a pak mezi 10. – 12. rokem špičáky a stoličky Ale stálé zuby nečekají, až nám vypadají všechny mléčné (To by nebylo moc praktické, žít několik let jen s pár zuby někde vzadu a velkou dírou vpředu). Na místě vypadnutých mléčných zubů se objevují zuby stálé a postupně je nahrazují. Kolem 6 až 8mi roků, kdy se prořežou stálé jedničky, které jsou v porovnání se zbývajícími mléčnými zuby mnohem větší, můžeme vypadat trochu jako bobr (Ale hlavu vzhůru, vypadáme tak jenom chvilku. Bobr celý život). Toto období smíšeného chrupu začíná okolo 5.- 6. roku (to se prořeže první stálá stolička) a pokračuje až do 12 – 13 let. Pořadí je opět přesně dané a zuby se obměňují postupně (Asi abychom se jednou ráno nevzbudili s úplně novým chrupem. To by nás mohlo vyděsit).Nejprve se prořezává první stálá stolička, a to hned za dočasnými stoličkami, v průběhu 5.- 6. roku života. Nazývá se „šestka“, protože je šestá v zubním oblouku. Je velmi důležitá pro dobré rozžvýkání potravy a ovlivňuje i správné postavení dalších stálých zubů.Po šestkách následují první a druhé stálé řezáky, potom špičáky, dále třenové zuby (čtyřky a pětky) a nakonec druhé a třetí stálé stoličky.V každé čelisti, nahoře i dole, tak máme nakonec 4 řezáky, 2 špičáky, 4 zuby třenové a 6 stoliček. Dospělý člověk má celkem 32 zubů.III. Noční můra našich zubů zvaná zubní kaz Co myslíte, která choroba je na celém světě nejrozšířenější a napadá bez rozdílu téměř každého? Není to žádná neznámá nemoc, ale „obyčejný“ zubní kaz. Ze všech lidí ohrožuje nejčastěji právě děti (Že by za to mohly všechny ty sladkosti, co máme tak rádi? Přihořívá...). Ale neztrácejme hlavu, proti zubnímu kazu nejsme bezmocní.Co je vlastně zubní kaz?Odborně řečeno jde o onemocnění, které se vyznačuje úbytkem minerálních látek (hlavně fosfátu a vápníku) ze skloviny a zuboviny. Tyhle jinak superpevné materiály se pak rozpadají jako drolící se skály a vzniká kazící se dutina.No, možná bychom se i s větší jeskyní v zubu smířili, ale zubní kaz bohužel dovede taky pořádně bolet. Už v samém začátku můžeme porušení skloviny vnímat nepříjemně, třeba při pití studených nápojů (jako je taková ledově vychlazená minerálka, hmmmm), nebo nás může zub pobolívat jako reakce na něco sladkého či slaného (takže vlastně skoro na všecko). Když si řekneme, že to ještě není tak zlé a návštěvu u zubaře odkládáme, kaz se šíří podél hranice skloviny a zuboviny a do hloubky směrem k zubní dřeni. Zkažená dutina se postupně zvětšuje a může dojít až k úplnému zničení zubní korunky. Pak už nestačí jednoduché zaplombování zubu, ale je třeba větší zákrok, někdy i odstranění zubu. Navíc, zánět a bakteriální infekce v okolí mléčného zubu mohou poškodit i vývoj stálého zubu, který vyroste na jeho místě. Proto je lepší v případě potíží návštěvu zubaře neodkládat, aby nám do dospělosti v ústech ještě něco zbylo.Jak to tak ale přijde, že najednou začnou minerální látky v tvrdých zubních tkáních ubývat?Pro odpověď musíme zabrousit do chemie. Základní příčinou vzniku zubního kazu je přítomnost a činnost bakterií, které dokáží měnit sacharidy na slabé organické kyseliny. Tyto bakterie jsou schopné v kyselém prostředí přežívat (jsou to pěkně odolné potvůrky). Když sníme něco, co sacharidy obsahuje, původně neutrální prostředí ústní dutiny se změní na kyselé – pH v ústech klesne pod hranici 5,5. Minerální látky v zubech se tím začnou uvolňovat, sklovina se rozpouští jako sněhulák na slunci a na zubní kaz máme zaděláno.Čím to, že potom nemáme zkažené zuby všechny a pořád?Zubní sklovina se dokáže proti vzniku zubního kazu bránit, pokud kyselé prostředí v ústech netrvá příliš dlouhou dobu a neopakuje se příliš často. Uvolněné minerály jsou dokonce schopné se opět uložit, pokud neutrální prostředí trvá dostatečně dlouho. Zdrojem minerálů jsou sliny (Takže když nad něčím slintáme, dělá to našim zubům moc dobře!). Sliny také pomáhají odstraňovat zbytky potravy a urychlují neutralizaci kyselého prostředí. Kromě toho, že budeme pořádně slintat (v tom nám může pomoci třeba žvýkačka bez cukru), je hlavně důležité, kolik a jak často sacharidy jíme. Čím více a častěji, tím stoupá míra a délka trvání kyselého ústního prostředí a také pravděpodobnost, že si v zubu vypěstujeme kaz. Jsme tedy vůči zubnímu kazu bezmocní?Naštěstí ne. Máme několik možností, jak vzniku zubního kazu zabránit nebo kazivost snížit. Patří sem:- pravidelná a správná péče o ústní dutinu- zdravá výživa s omezením cukrů- posilnění odolnosti zubních tkanin fluoridyNácvik čištění zubů nastává v období mezi 2. a 3. rokem života, kdy ještě dítěti pomáhají s čištěním rodiče. Ve věku 6 až 7 roků už jsme takové šikulky, že si můžeme čistit zuby sami. Rodiče by nás ale měli kontrolovat, zda to děláme správně a na některé zuby nezapomínáme (A my můžeme zase občas dohlédnout na rodiče. Jejich zuby nám budou určitě vděčné.). Také je důležitá velikost zubního kartáčku a tvar jeho hlavy, což závisí na našem věku. A co když nás pobolívá dáseň? Znamená to, že máme zkažený zub?I u zdravých dětí se občas vyskytují bolesti dásní - dásně jsou zarudlé a jejich okraj napuchlý. Nejčastější příčinou je hromadění zubního plaku v blízkosti zubního krčku. Zubní lékař nám při pravidelných prohlídkách pomůže najít příčiny, které způsobují hromadění zubního plaku. Nejdůležitější je zubní plak pečlivě a pravidelně odstraňovatIV. Záleží zubům na tom, co jíme? Člověk by si řekl, že zubům to bude jedno, co jíme, vždyť všechno ochutnáváme chuťovými pohárky na jazyku, ne? Ale skladba naší stravy má na stav zubů velký vliv. Určitě jste už slyšeli, že je důležité nejíst příliš mnoho cukrů, slazených potravin a nápojů. Ale nebojte, neznamená to, že všechno sladké je zakázáno! Jde o to, kdy a v jakém množství si na sladkém pochutnáme.Čím déle kyselé prostředí (které, jak jsme si řekli výše, vzniká v ústech působením cukrů) v ústech trvá, tím déle dochází k naleptávání skloviny. Proto jsou pro zuby škodlivé nejen jednoduché cukry (sacharóza, fruktóza, glukóza, laktóza), ale i škroby, hlavně tepelně zpracované (chleba, rohlíky, hamburgery atd.). Nebezpečné jsou také potraviny lepkavé a sladké (třeba taková matlavá karamela), které se na zubech dlouho drží.Naše zuby se ale i s takovou náloží kyselin vypořádají, pokud je takovými „lahůdkami“ nebombardujeme moc často. Důležité proto je nejíst a nepít sladké potraviny a nápoje během celého dne. Mlsání mezi hlavními jídly je poukázkou na zkažený chrup.Cukr a cukrem slazené potraviny najdeme zejména v pekárenských výrobcích, cukrářských výrobcích, trvanlivém pečivu, sladkostech, cukrem slazených nápojích a v potravinách obsahujících škrob. Nejvíc ale záleží na tom, kdy, jakým způsobem a jak často potraviny obsahující jednoduché a složité cukry konzumujeme.Ovocné džusy je zase dobré ředit vodou v poměru jedna ku jedné. Také je můžeme pít slámkou. Základem je, aby se šťáva z citrusových plodů nacházela v ústní dutině co nejkratší čas, aby zuby co nejméně rozleptávala.A které potraviny dělají našim zubům dobře? Zubům svědčí hlavně mléko a mléčné výrobky (obsahují vápník), sýry, ovoce a zelenina (obsahují vitamíny A, C a D - ty jsou pro zdravý vývoj zubů nezbytné). Zubům také neškodí žvýkačky bez cukru.V. Důkladná zubní očista Bohužel, se znalostí čištění zubů se nerodíme. Spousta lidí si zuby jen tak narychlo ošudlá – často třeba jenom zepředu - a myslí přitom na kdovíco (třeba na školu... to snad ne!), a domnívají se, že mají vystaráno. Je to škoda, protože na zubech tak zůstává a hromadí se zubní plak.Co je na zubním plaku tak špatného?Zubní plak je tvořený z mikroskopických zbytků potravy. Hromadí se, uskladňuje na zubech, dásních i jazyku. To se velmi líbí bakteriím, které se takovými zbytky naší potravy živí. Zabydlí se v ústech, množí se a podílejí se na vzniku zubního kazu a zánětů dásní. Na bakterie ale vyzrajeme, pokud plak pravidelně odstraňujeme. Pak se nemají čím živit a než by držely hladovku, radši naše ústa rychle opustí. My pak nemáme kazy a zuby ani dásně nás nebolí.VI. Vonět jako lilie, nebo smrdět jako tchoř? Když nedodržujeme ústní hygienu, může nám začít smrdět z pusy. A to je dost nepříjemné, hlavně pro ty, co třeba sedí v lavici vedle nás nebo před námi (takže jestli sedíte hned před tabulí nebo sami, nemusíte číst dál...no, možná radši ano, co kdyby vás paní učitelka přesadila). Hodně dospěláků si myslí, že jim z pusy smrdí proto, že snědli něco ne zrovna voňavého (česnek, cibuli, rok staré olomoucké tvarůžky a podobně). Ve skutečnosti 90 procent zápachu vzniká přímo v ústech, jen zbylých 10 procent způsobuje onemocnění vnitřních orgánů. Pokud máme v pořádku trávicí soustavu, tak i nejsmradlavějšího česneku se můžeme zbavit do deseti minut. Proto naprostá většina lidí může mít ústa voňavá jako růžový sad, stačí jen, aby se jim v nich nehromadily bakterie. Platí jednoduché pravidlo, že kde není plak, nejsou ani bakterie, a tím pádem nehrozí ani zubní kaz, ani zápach z úst.Na zubní plak je potřeba se řádně vyzbrojit účinnými prostředky – hlavní je správný zubní kartáček. Na mezery mezi zuby se nám bude hodit mezizubní kartáček a tam, kam se ani s ním nedostaneme, zubní nit.Když zrovna nestojíme před zrcadlem a nebojujeme s plakem sami, pomáhají nám sliny. Působí jako taková nepřetržitá zubní myčka a oplachují z povrchu zubů bakterie. Když mají správné složení, působí dokonce jako dezinfekce. Aby sliny pracovaly, jak nejlépe dokáží, je třeba pít dostatek vody - nejlépe čisté. Určitě jim nepomůžeme různými limonádami slazenými cukrem – na tom si naopak bakterie pochutnávají.Ale ani slina v nejlepší kondici sama nestačí na boj proti zubnímu plaku. Jenom pomáhá do doby, kdy nastoupíme s kartáčkem a generální úklid provedeme 2x denně sami (prostě ruční práce je ruční práce).VII. Jdeme na to! 1. Žádná práce nejde od ruky bez kvalitních nástrojů – tedy ani čištění zubů ne! Je proto důležité používat kvalitní zubní kartáček, s jehož výběrem vám poradí zubní lékař. Určitě si nekupujte moc tvrdý a ani na zuby při čištění netlačte. Stejně tak je zapotřebí kartáček pravidelně měnit (kartáček, kde se štětiny ježí do všech světových stran a čistila si jím zuby už prateta Míla, asi nebude to pravé ořechové...)2. Potřebujeme znát ty správné fígle, jak na věc, tedy správnou techniku čištění. S tím nám poradí odborník.3. Je jasné, že když si na svoje zuby vzpomeneme asi tak jednou týdně, tak jim to moc nepomůže. Naše zuby by nám byly nejvděčnější, kdybychom si je čistili po každém jídle, ale kdo by na to měl přes den čas (no, my asi ne). Proto bude úplně super, když se budete zubům věnovat pravidelně 2x denně. Jednou ráno, kdy je dobré zuby čistit až po snídani (pokud ji tedy nejste zvyklí ukusovat v poklusu za ujíždějícím autobusem). Večer je dobré postarat se taky o mezizubní prostory – kromě kartáčku budete potřebovat i mezizubní kartáček, který se dostane do všech škvír.4. Víte o tom, že máte nárok na pravidelné preventivní prohlídky u svého zubaře každý půlrok? Zubní lékař tak má přehled o tom, co se děje v našich ústech a může zasáhnout včas, když je na obzoru nějaký problém. Je proto lepší zajít občas relaxovat do zubařského křesla dobrovolně, než se přiřítit až ve chvíli, kdy se nám v ústech černá kaz velikosti kráteru. Ale nebojte, i v takovém případě si váš zubní lékař poradí.

Pokračovat na článek


Blahodárné učinky medu

Léčení medem (3)MUDr. Jarvis byl vesnickým lékařem ve Vermontu na hranicích USA a Kanady, kde se snažil obrátit pozornost k lidovému léčitelství. Dr. Jarvis proslavil jablečný ocet a med. Tvrdil, že právě v těchto dvou produktech je dostačující množství minerálních solí a vitaminů, a kromě toho doložil svými výzkumy, že med ničí bakterie a viry. Byl až překvapen, jak rychlý účinek měl med: „V průběhu několika dní a často i několika hodin jsou všechny mikroby mrtvé. Virus tyfu hyne po 43 hodinách, paratyfu A a B po 24 hodinách. Mikroby bronchitidy zahynuly čtvrtý den".Dr. Jarvis zvláště doporučuje med nervózním lidem. Kromě toho též radí starším osobám a dětem zkonzumovat před spaním malou lžičku medu, aby dobře spaly. Na nespavost doporučuje dr. Jarvis sníst lžičku medu po večeři. Jestliže to nepomáhá, potom radí smíchat 2 kávové lžičky medu a 2 kávové lžičky jablečného octu ve sklenici vody a tuto směs vypít ihned před spaním.  Proti křečím např. v lýtkách, proti chvění víček nebo rtů: 2 kávové lžičky medu při každém jídle. I popáleniny méně bolí a rychleji se hojí po obkladech z medu. Med však bude účinný jen tehdy, jestliže je mladý, biologicky „živý" a nefalšovaný. Rýma může pominout v průběhu pěti minut, jestliže budeme žvýkat jako žvýkačku kousek medové plástve. Jestliže jsou napadnuty dutiny, žvýkání je třeba opakovat každou hodinu a žvýkat déle než 15 minut. I ty „nejhorší dutiny" je možné tímto způsobem bez recidivy vyléčit nejrychleji v průběhu jednoho dne, nejdéle v průběhu týdne. Při senné rýmě doporučuje Dr. Jarvis žvýkat kousek medové plástve 1 - 2krát denně v průběhu 2 měsíců před obvyklým obdobím výskytu tohoto druhu rýmy. Díky této prevenci se senná rýma vůbec neobjeví, nebo má jen velmi lehký průběh. Jestliže však přece někdo sennou rýmou onemocní, bude muset žvýkat medové plásty 5krát denně během prvních dvou dní, potom 3krát denně, pokud zcela nevymizí. Nakonec se může med v plástvích nahradit tekutým čerstvým medem. Dr. Jarvis říká, že po 3 minutách přestává téci z nosu a 5 - 6 minut stačí na očištění nosních dírek, přičemž též pominou bolesti hrdla. Tuto metodu vyzkoušel i ve vojenské nemocnici v Texasu, což komentoval následovně: „Ze všech nabízených prostředků na léčení senné rýmy jen tento jediný se ukázal skutečně účinný." Med a játraJak ukázalo studium starých receptářů, je v lidové medicíně med často používán jako lék při onemocněních jater. Jak víme, glukóza v něm obsažená je produktem výživným a lehce využitelným, a proto zvyšuje zásoby glykogenu v játrech a urychluje proces látkové výměny. Játra jako centrální laboratoř organizmu se zúčastňují množství životně důležitých procesů, např. při přeměně uhlovodanů, bílkovin, tuků, vitaminů, hormonů atd. V játrech se produkují enzymy, karoten se mění na vitamin A, vzniká tu žluč. Mnoho lékařů na celém světě doporučuje při onemocněních jater pít ráno a večer malý šálek čaje s medem.Při některých bolestech se doporučuje pít med se šťávou z citronu a olivovým olejem a následně se uložit na 25 - 30 minut na pravou stranu. Med a plicní onemocněníProf. Jojriš se odvolává na slavného starověkého otce medicíny Hippokrata, jenž tvrdil, že „medový nápoj ničí hleny a uklidňuje kašel." U zastaralých bronchitid někteří léčitelé, ale i lékaři doporučují pít čaj z červeného jetele oslazený medem. Při tuberkulóze pomáhá každodenní pití čaje z podbělu s medem. U nás je v lidovém léčitelství nejznámější lipový čaj s medem (někdy se ještě přidává žloutek). Všechny tyto recepty ulehčují vykašlávání hlenu, zmírňují kašel, zlepšují celkový stav a vnitřně ohřívají.Ledvinová onemocnění a medMnozí lékaři nejednou doporučují při onemocněních ledvin šípkový čaj s medem, nebo až 1 sklenici medem oslazené ředkvičkové šťávy. Při písku v ledvinách radí olivový olej s citrónovou šťávou a medem, po jedné lžičce 3x denně. Při neudržení moči a oslabeném močovém měchýři u starších osob se rovněž doporučuje konzumace medu. Med a různá jiná onemocněníMnoho lidí věří, že med „dělá dobře na srdce". U některých onemocnění, když je třeba tento orgán urychleně „posílit", lékaři doporučují med, protože jeho glukóza je nejrychleji vstřebatelná. Med tedy posiluje srdeční sval a zvětšuje jeho výkonnost. V Itálii a NSR se dokonce vyráběly 20% i 40% medové preparáty na nitrožilní použití.Potvrdilo se, že u dětí, které onemocněly na osýpky, probíhalo toto onemocnění snáze, jestliže malí pacienti užívali med. Existuje dokonce lékařská zpráva, v níž se říká, že u dětí, které trpěly infekčním průjmem a byly léčeny speciálním medovým přípravkem, se pětkrát rychleji likvidovaly insekty než obvykle. Usuzuje se též, že med je dobrým profylaktickým prostředkem při různých chorobách z povolání. V Německu se med podává dělníkům zaměstnaným v uranových dolech. Zdá se, že do určité míry působí i proti negativním účinkům rentgenového záření. Během druhé světové války ruští lékaři zpozorovali, že těžce ranění pacienti se rychleji uzdravovali a také obsah hemoglobinu v jejich krvi výrazně vzrůstal, jestliže konzumovali med. Med je tedy mimořádně vhodný pro rekonvalescenty. Mnoho evropských lékařů dospělo k závěru, že med snižuje toxické působení každodenních „pochoutek", jakými jsou káva, tabák, alkohol nebo silný čaj. Kromě toho zmírňuje vlivy stresů, napětí, vyčerpanosti apod., mobilizuje psychické síly a pomáhá v boji s nervovými onemocněními. Ve Španělsku, Švédsku a Belgii se často používají medové kúry při stavech apatie, při psychickém vyčerpání atd. Známý francouzský psychiatr Pierre Renault uznává med jako důležitý faktor regenerující psychické síly, o čemž se přesvědčil v průběhu mnoha let při léčení svých pacientů. Jsou lékaři, kteří tvrdí, že každý člověk po 70. roku života je povinný každodenně nalačno zkonzumovat 2 lžičky medu, např. ve sklenici převařené vody. Denní dávka meduKolik medu může denně v průměru sníst zdravý člověk? Švýcarští vědci dospěli k závěru, že maximálně 300 g, nejlépe ale jenom 1 - 2 lžičky medu rozpuštěné v 1 sklenici teplé vody ráno nalačno a eventuálně večer před spaním. Místo vody může být teplý čaj s citronem.Praktické receptyPřinášíme několik důkladnějších informací - předpisů, jak si svépomocně můžete doma vyrobit různé léčivé medové preparáty a aplikovat různé léčebné medové kúry:500 g kefíru smícháme s 1 polévkovou lžící medu, 2 lžičkami ovesných vloček a jedním žloutkem. Za stálého míchání doléváme šťávu z 1 citronu, až se vločky rozplynou. Tento nápoj se pije tehdy, když se cítíme vyčerpaní a oslabení po překonané nemoci, ale též tehdy, když se připravujeme na psychickou zátěž, nebo když se po stresu potřebujeme urychleně zregenerovat. 2 kapky rybího tuku smícháme s půl lžičkou medu. Mast, která vznikla tímto způsobem, natřeme na gázu, již přes noc přikládáme na ránu. Už druhého dne si všimneme ustupujícího zápalu. Mast používáme do úplného vyhojení. Do sklenice teplého mléka přidáme 2 lžičky medu a na špičku nože másla. Tento nápoj se používá několikrát denně proti chřipce. Velmi dobrým prostředkem na kloktání zapáleného hrdla, při bolestivém polykání a jiných útrapách je tekutina z 1 I vody a 1 lžičky medu, vařená asi 5 minut. Roztok se může použít též na výplachy očí 3krát denně. Na posílení vnitřních orgánů starších lidí se doporučuje pít denně 1-2 sklenice medové vody. Ta se připravuje z 0,25 I vody a 1 lžičky medu, vařené 5 minut. Na uklidnění nervů se doporučuje jíst před spaním 1 lžičku medu. Osobám s oslabeným srdcem, které netolerují samotný med, se podává ochlazené převařené mléko s libovolným množstvím medu. Výborným nápojem na látkovou výměnu, který oživuje barvu pleti, zlepšuje vzhled pokožky, především u pacientů s nemocnými játry, je nápoj s medem a citronem. Na polovinu sklenice vody dáme 2 lžičky medu a 1 citron. Med smíchaný s glycerinem výborně hojí omrzlou a rozpukanou pokožku. Popraskané ruce též dobře hojí mast připravená ze 125 g medu a 2 žloutků, do níž přidáme mandlový olej. Kosmetický krém se připraví smícháním 40 g medu a 10 g tekutého včelího vosku. Krystalizace meduČasto se vyskytují otázky ohledně pravosti medu, obvykle v souvislosti s krystalizací. Proces krystalizace medu je běžný u všech medů s vyšším obsahem hroznového cukru - glukózy. Proto medy lipové, řepkové, z jeteliny, medovicové a vřesové po určité době krystalizují, zatímco jednodruhový med akátový s vyšším obsahem fruktózy - cukru ovocného - nekrystalizuje nikdy.  

Pokračovat na článek


Liposukce břicha

Odsávání tuků neboli liposukce je operační postup, při kterém je odstraněno nadbytečné množství tuku na vybraných tělesných partiích (především břicha). Provádí se pomocí malých řezů a tenké kanyly, po kterých zůstávají jen nepatrné jizvy. Existují však i jiné alternativy liposukce břicha, které jsou neinvazivní. Proces tloustnutí spočívá ve zvýšeném ukládání tuku v tukových buňkách. Počet těchto buněk se u dospělého člověka nemění, pouze zvětšuje nebo zmenšuje svůj objem. Při zákroku dojde k odsátí těchto tukových buněk. Ale pozor, ještě nemáte vyhráno! Pokud nebudete dodržovat zdravou stravu a nebudete mít dostatek pohybu, stále můžete ztloustnout! Zbylé tukové buňky mohou nadále ukládat tuk a tak i zvětšit svůj objem. Nicméně po odstranění nadměrného množství tukových buněk probíhá proces tloustnutí rovnoměrněji a nedochází k výraznějším změnám postavy.Vhodný kandidát pro liposukci břichaZákladním předpokladem je dobrý zdravotní stav. Je potřeba znát všechna rizika a proto je důležité komunikovat s lékařem. Zákrok se nedoporučuje lidem se zdravotními problémy jako je diabetes (cukrovka), významné srdeční nebo plicní onemocnění nebo těm, kteří nedávno prodělali operaci v blízkosti místa, které má být upravováno.Důležitým předpokladem pro tento zákrok je dostatečná pružnost kůže operované oblasti(např. břicha). Kůže ztrácí pružnost s přibývajícím věkem, dalším důkazem je přítomnost strií. Pacienti s pevnou a pružnou kůží mohou obecně očekávat lepší výsledek. Avšak i u ostatních dochází k významnému zlepšení tělesného vzhledu! Nejvhodnějšími kandidáty jsou lidé ve věku 18 – 35 let s normální vahou až mírnou nadváhou a s pružnou a pevnou kůží.ZákrokPřed samotným zákrokem liposukce břicha lékaři nejprve důkladně prověří váš zdravotní stav a informují vás o průběhu zákroku a o možných rizicích. Většinou se také pořizuje fotodokumentace pro pozdější srovnání. Po celkové nebo lokální anestezii se do kůže udělají dva nenápadné řezy, kterými se aplikuje kanyla o tloušťce 3 6 mm. Nebojte se, jizvy jsou téměř neviditelné! Touto kanylou se potom rovnoměrnými pohyby odsává přebytečný tuk. Zákrok trvá průměrně 60 90 minut. Po operaci by měl pacient po dobu minimálně 14 dnů nosit speciální kompresní prádlo. Výsledek bude patrný po 4 - 6 týdnech, až splasknou otoky.Výhody a rizika liposukceSamotné odbourání tuku v rizikových partiích značně zvyšuje sebevědomí pacientů, často i zlepšuje jejich psychiku. Avšak i tato malá operace má svá rizika. Může se stát, že povrch kůže bude po zákroku hrbolatý a ne zcela rovnoměrný. Určitá rizika jsou také spojená s anestezií, popřípadě podávanými léky. Každý člověk na léčbu reaguje jinak, proto je před operací nutné komunikovat s lékařem a hovořit o možných komplikacích.

Pokračovat na článek