Výsledky vyhledávání pro dotaz systému

Výsledky vyhledávání v sekci: Láska a Sex

Kde vzniká zamilovanost?

 Vědecký výzkum byl proveden na Yeshiva University v New Yorku pomocí magnetické rezonance. Vědci zkoumali, co děje v hlavě zamilovaných lidí novou moderní radiologickou metodou, která umožňuje diagnostikovat patologické jevy v lidském organismu, aniž by museli operovat.  A jak takový výzkum probíhal?,Pacient byl vložen do silného magnetického pole, do jeho těla vyslali vědci krátký radiofrekvenční impuls a po jeho skončení se nasnímal slabý signál, který vytvořil obraz pacientova těla. Pacientovi se při pokusu ukázala fotografie jeho lásky a na výsledném obrázku se pak ukázalo se vždy rozsvítí určitá část mozku. Láska je jen chemieVýzkum potvrdil, že láska je pouze chemická rekce, v níž hlavní úlohu hraje dopamin. Dopamin je chemická látka, která se v mozku stará o přenos informací mezi jeho jednotlivými částmi. Podle vědců jsou navíc pocity spojené s láskou stejné jako pocity narkomana po dávce drogy.V té části mozku, kde sídlí zamilovanost najdeme také centra žárlivosti a škodolibosti. Jak zamilovanost vznikáA. V okamžiku kdy člověk potká osobu, která je mu velmi sympatická, nastartuje se v limbickém systému (část mozku, ve kterém se ukrývají všechny emoce) proud biologicky aktivních látek a hormonů, které můžeme přirovnat např. k přírodním opiátům. B. Na začátku zamilovanosti jsou v první radě sexuální hormony testosteron a estrogen. C. Všechny podněty pak vyhodnocuje velký mozek, který dá příkaz spodní části mozku, aby vyslala signál nadledvinkám, které pak vyplaví Norepinefrin (adrenalin). D. Mozek zamilovaného člověka v pokročilejší fázi zaplavují další chemické látky a hormony – noradrenalin, prolaktin, vazopresin, serotomin, dopamin a oxytocin. E. Po opadnutí prudké zamilovanosti vstupuje zamilovaný pár do další fáze. Začínají se uvolňovat endorfiny, které působí jako morfin – utěšují a přináší pocit bezpečí.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Těhotenství a Děti

Fyziologické změny u ženy v těhotenství

Krevní tlakKrevní tlak je v průběhu těhotenství o něco nižší než u netěhotných. Systolický tlak se snižuje jen nepatrně, diastolický o 5–10 mmHg (0,7–1,3 kPa) od 12. do 26. týdne. Po 36. týdnu se diastolický tlak vrací k hodnotám před těhotenstvím. Krevní tlak měřený manometrem s manžetou, která obepíná a. brachialis, se mění hlavně ve druhé polovině těhotenství, v závislosti na poloze ženy. Nejvyšší tlak je v poloze vsedě, nižší je vleže na zádech a ještě o něco nižší je v poloze vleže na boku. V průběhu těhotenství se významně zvyšuje tlak ve vénách dolních končetin, vulvy a rekta v poloze vestoje, vleže na zádech a vsedě. Venózní tlak je vyšší ve femorální véně, na jejíž straně je uložena placenta. Průměrný rozdíl je asi 27 mmH2O (0,3 kPa). Zvýšený venózní tlak často způsobuje i vznik hemoroidů a je jednou z hlavních příčin vzniku edémů dolních končetin. Zvýšený venózní tlak je způsoben tlakem těhotné dělohy na v. cava inferior a vv. iliacae. Komprese těchto vén způsobuje i oblenění průtoku krve kaudálně od místa komprese, a to je jeden z rizikových faktorů pro vznik trombózy v těhotenství. Výsledný účinek komprese v. cava inferior je poněkud zmírněn vznikem paravertebrálního kolaterálního oběhu. V horní polovině těla se v těhotenství venózní tlak nemění. Ve III. trimestru může zvětšená děloha částečně komprimovat aortu a její větve. Následkem této komprese je krevní tlak v a. femoralis nižší než v a. brachialis. Stlačení aorty se zvyšuje při kontrakci a při poloze ženy vleže na zádech, průtok krve dělohou se tak snižuje a rozvíjí se distres plodu. Tento jev se někdy nazývá Poseirův efekt. V období termínu porodu v poloze vleže na zádech nastává u 10 % žen velmi významný pokles krevního tlaku spojený s nauzeou, závratí a někdy dokonce i srdeční synkopou. Příčina je v téměř kompletním uzávěru dolní duté žíly komprimované těhotnou dělohou u žen s vrozeně nedostatečnou kolaterální cirkulací. Tento stav je doprovázen tachykardií matky a snížením srdečního výdeje a označuje se jako syndrom venae cavae inferior. Při děložní kontrakci se za porodu zvyšuje střední arteriální krevní tlak v průměru o 10 mmHg (1,3 kPa).V těhotenství se průtok krve zvyšuje zejména v děloze (viz odst. 6 ), v ledvinách, v prsech a kůži. Zvýšení průtoku záleží na délce těhotenství. V ledvinách se zvyšuje průtok krve v průměru o 400 ml/min ve srovnání s průtokem před těhotenstvím a v prsech o 200 ml/min. Velké zvýšení průtoku krve zjišťujeme také v kůži rukou a nohou. Kůže bývá v těchto místech obvykle teplejší, někdy je studeně vlhká. Prostřednictvím zvýšeného průtoku krve kůží se uvolňuje teplo produkované plodem a zvýšeným metabolismem matky v těhotenství. Zvyšuje se i prokrvení sliznic, což vede k jejich edematóznímu prosáknutí (dýchací cesty). Při fyzické námaze se následkem redistribuce krve do svalů snižuje průtok krve fetoplacentární jednotkou. U zdravé matky a plodu neovlivňuje mírná až středně těžká fyzická práce vývoj plodu.2. Objemy tělesných tekutin a hematologický systémU těhotné ženy se zvětšuje objem extracelulární tekutiny (intravaskulární a intersticiální kompartment) a vzniká fyziologická extracelulární hypervolémie. Objem intersticiálního kompartmentu se v těhotenství postupně zvětšuje a dosahuje maxima ve III. trimestru.Objem plazmyObjem plazmy se zvětšuje s velikostí plodu – čím větší plod, tím větší plazmatický objem. Její objem se rovněž zvětšuje v závislosti na výšce ženy, počtu a četnosti těhotenství. U malých žen se objem plazmy zvětšuje asi o 20 %, u vysokých žen až o 100 %, průměrné zvětšení objemu je asi 50 %, tj. 1250–1400 ml. Hypervolémie začíná již v 6. týdnu, nejrychlejší nárůst je ve II. trimestru a od 30. týdne je vzestup jen nepatrný. Některé studie dokonce prokázaly nepatrné zmenšování objemu plazmy v posledních 10 týdnech těhotenství. U žen s opakovanými potraty, předčasnými porody a s preeklampsií se zvětšuje objem plazmy jen nepatrně nebo vůbec ne. Protože se objem plazmy zvětšuje dvakrát více než objem erytrocytární masy, snižuje se koncentrace hemoglobinu a hematokrit – vzniká tzv. diluční anémie (nutno odlišit od skutečné anémie v těhotenství, která je nejčastěji sideropenická, méně často megaloblastická). Mechanismus těchto změn není zcela jasný, ale uplatňuje se zde zvýšená produkce aldosteronu, estrogenů, progesteronu a atriálního natriuretického peptidu. Zvýšený objem plazmy (a tím i krve) v těhotenství je nutný při zvýšeném průtoku krve některými orgány (děloha, ledviny, kůže, prsy) a pro kompenzaci ztrát krve při porodu. Ztráta krve při spontánním porodu se odhaduje na 400–600 ml a při císařském řezu okolo 1000 ml.ErytrocytyObjem erytrocytární masy se zvýší u těhotné ženy s jedním plodem ze 1400 ml na 1650 ml, tj. o 250 ml neboli o 18 %. Při podávání preparátů železa se objem erytrocytární masy zvyšuje o dalších 150–200 ml, tj. celkem o 400–450 ml (30 %). Toto množství erytrocytů obsahuje 475 mg Fe. U vícečetných těhotenství je objem erytrocytární masy větší než u jednočetných. Počet erytrocytů klesá ze 4,5 × 1012/l před těhotenstvím na hodnoty 3,7 × 1012/l ve 30. týdnu, kdy je jejich počet nejnižší. Později se již počet erytrocytů nemění nebo nepatrně stoupá. Koncentrace hemoglobinu klesá ze 137–140 g/l před těhotenstvím na 110–120 g/l na konci těhotenství. Podobné snížení nastává u hematokritu, který klesá z hodnot okolo 0,40 na 0,33–0,35. Pro ženy bílé rasy je v těhotenství z hlediska hemodynamického (viskozita krve) a z hlediska přenosové kapacity krve pro kyslík nejvhodnější hematokrit 0,35, arterio-venózní diference je v těhotenství menší než před těhotenstvím. Těhotenství je v dospělosti jediný fyziologický stav, ve kterém je v organismu přítomen fetální hemoglobin (HbF) a zmnožené F-buňky (erytrocyty obsahující HbF). Nejvyšších hodnot dosahují mezi 10.–12. a 18.–22. týdnem těhotenství a normalizují se do 8. postpartálního týdne. Tento HbF pochází od matky, nikoli od fétu. Zmnožení F-buněk koreluje s hladinami HCG a je indukovatelné erytropoetinem.ŽelezoZdravá žena přijímá denně potravou 12–18 mg železa (Fe) a z toho se vstřebává přibližně 5–10 %. Absorpce Fe se zvyšuje při jeho deficitu, a to na 20–50 %. Absorpce Fe se zvyšuje také v těhotenství, ve II. trimestru na 30 %, ve III. až na 40 %. Průměrná denní ztráta Fe u netěhotné ženy je 1–2 mg, u těhotné 0,75 mg, tj. za těhotenství celkem 200 mg. V těhotenství je část Fe matky transportováno do placenty a plodu. Nastává snížení zásob Fe u matky a tento stav může vyústit v deficit Fe, event. až v anémii z nedostatku Fe (sideropenická anémie). Fe se dostává k plodu aktivním transportem přes placentu. Fe je transportováno pouze jedním směrem – od matky k plodu, a to i od matek s deficitem Fe a sideropenickou anémií. Přesný mechanismus transportu Fe přes placentu neznáme. Přísun Fe do placenty a plodu není v průběhu těhotenství rovnoměrný, od 4. měsíce do porodu kolísá v rozmezí 0,5–5,0 mg/24 h. V těhotenství se spotřebuje asi 500 mg Fe na zvětšení celkového objemu erytrocytární masy u matky. V období porodu obsahuje plod okolo 300 mg Fe ve formě hemoglobinu a zásobního Fe uloženého v játrech. V placentě je uloženo dalších 30–100 mg Fe. Na druhé straně v důsledku amenorey v těhotenství a laktaci „ušetří“ žena 250–300 mg Fe. Ztráty Fe v mléce nejsou významné. Při spontánním porodu se ztrácí cca 600 ml krve, a to při hematokritu 0,37 představuje přibližně ztrátu 250 mg Fe. Při malé ztrátě krve při porodu se v šestinedělí snižuje objem erytrocytární masy, tím se redukuje množství celkového hemoglobinu a část Fe z tohoto hemoglobinu se ukládá jako zásobní ve formě feritinu (mobilizovatelné – lze jej využít pro potřeby organismu ) a hemosiderinu (nemobilizovatelné). Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že v těhotenství se spotřeba Fe zvyšuje a že v těhotenství a po porodu vzniká často v důsledku zvýšené spotřeby Fe a krevní ztráty sideropenie, event. sideropenická anémie.LeukocytyCelkový počet bílých krvinek se v těhotenství zvyšuje až na 12,0 × 109/l, ve III. trimestru byly zjištěny i hodnoty 16,0 × 109/l. Za porodu dosahuje počet leukocytů i 25–30 × 109/l. Počet lymfocytů a monocytů je relativně stabilní, zvyšuje se počet polymorfonukleárů. Počet bazofilů nepatrně klesá. Eozinofily se u některých těhotných zvyšují, u jiných snižují nebo se jejich počet nemění; příčina není známá.TrombocytyPočet trombocytů se v těhotenství významně nemění, event. může nepatrně klesat a pohybuje se v rozmezí normálních hodnot u netěhotných žen, tj. 140–400 × 109/l. V těhotenství se zvyšuje trombocytopoéza, ale i konzumpce destiček. Rovněž se zvyšuje koncentrace prostacyklinu (inhibitor agregace destiček) a tromboxanu A2 (vyvolává vazokonstrikci a agregaci destiček). Během těhotenství se dvakrát zvyšuje riziko venózní trombembolie.Sedimentace erytrocytůV těhotenství se sedimentace (FW) zvyšuje na 44 až 114 mm/h s průměrem 78 mm. Příčinou vysoké sedimentace je zvýšená hladina plazmatických globulinů a fibrinogenu. Sedimentace nemá v těhotenství diagnostickou hodnotu.Viskozita krveZměny v počtu erytrocytů ovlivňují viskozitu krve. Při srovnání s destilovanou vodou je viskozita krve před těhotenstvím 4,6, na začátku těhotenství pak činí 4,2 a v době nejnižšího počtu červených krvinek, tj. ve 30. týdnu, je viskozita 3,8. Snížení viskozity krve má za následek snížení srdeční práce a je jedním z faktorů, který způsobuje snížení krevního tlaku při zvýšeném srdečním výdeji.Elekrolyty v séruNa+ – koncentrace klesá o 2–3 mmol/l (130–148 mmol/l) K+ – koncentrace klesá o 0,2–0,3 mmol/l (3,8–5,1 mmol/l) Ca2+ – koncentrace klesá o 10 % (2,25–2,75 mmol/l) Mg2+ – koncentrace klesá o 10–20 % (0,75–1,25 mmol/l) Koncentrace Cl- a fosforu se výrazně nemění (98–106 a 0,65–1,62 mmol/l). V závorce jsou uvedena rozpětí normálních hodnot u netěhotných žen.Srážení krveV průběhu těhotenství jsou změněny hladiny nebo aktivita jak faktorů plazmatického koagulačního systému, tak faktorů fibrinolytického systému. Znalost mechanismů krevního srážení a fibrinolýzy je nesmírně důležitá, neboť umožňuje úspěšně léčit nejzávažnější porodnické komplikace – krvácení s event. následnou diseminovanou intravaskulární koagulopatií (DIC) a trombembolickou nemocí.Plazmatický koagulační systémVýsledkem aktivace kaskády plazmatického koagulačního systému (PKS) je konverze rozpustného fibrinogenu v pevný fibrin. Tato konverze se uskutečňuje prostřednictvím řady enzymových pochodů. Koncentrace fibrinogenu se zvyšuje v těhotenství o 1–2 g/l, tj. z 2–4,5 g/l na 4–6,5 g/l. Celkové množství fibrinogenu se zvyšuje z 10 g před těhotenstvím na 20 g na konci těhotenství. V průběhu normálního těhotenství se také signifikantně zvyšuje koncentrace faktorů VII (prokonvertin), VIII (antihemofilický faktor), IX (Christmas faktor) a X (Stuart-Prowerův faktor). Naopak hladiny faktorů II (protrombin), V (proakcelerin), XI (plasma tromboplastin antecedent) a XII (Hagemanův faktor) se téměř vůbec nemění. Přestože je těhotenství označováno za hyperkoagulační stav, ke spontánní intravaskulární koagulaci nedochází.Fibrinolytický systémHladina plazminogenu se v plazmě během normálního těhotenství zvyšuje současně s koncentrací fibrinogenu, ale v důsledku snížené koncentrace aktivátoru plazminogenu se fibrinolytická aktivita snižuje. Na konci těhotenství se zvyšuje hladina fibrin-degradačních produktů (FDP). Hladina těchto látek se značně zvyšuje při abrupci placenty, při preeklampsii a eklampsii a mohou negativně ovlivnit aktivitu PKS.3. Respirační systémV těhotenství nastávají v respiračním systému anatomické změny, které částečně podmiňují změny funkční. Subkostální úhel je v časném těhotenství 68° a v době termínu porodu je zvětšen na 103°. Bránice se v těhotenství zvyšuje o 4 cm a příčný průměr hrudníku se rozšiřuje o 2 cm. Exkurze bránice se při dýchání zvyšuje o 1–1,5 cm. Dýchání je v graviditě spíše abdominální než kostální. V tab. 2 jsou uvedeny procentuální změny plicních objemů a plicních kapacit na konci těhotenství. Minutová ventilace plic stoupá od 10.–12. týdne těhotenství, ale zvětšuje se pouze dechový objem, zatímco dechová frekvence se nemění. Progesteron indukuje zvýšenou citlivost dechového centra na CO2 a to vede ke zvýšení dechového objemu. Změnou polohy bránice směrem nahoru se snižuje negativní intrapleurální tlak a nastává snížení funkční reziduální kapacity o 18 % (FRC je součet ERV a RV). Toto snížení se týká reziduálního objemu (RV) i exspiračního rezervního objemu (ERV). Přesto celková kapacita plic, vitální kapacita a inspirační kapacita zůstávají nezměněny, protože nastává kompenzatorní rozšíření příčného a předozadního průměru hrudníku. Po hlubokém výdechu se maximálně vydechnutý objem vzduchu (FEV) a maximální proudění vydechovaného vzduchu (PEF) nemění. To je způsobeno bronchodilatačním účinkem progesteronu, který vede ke snížení rezistence dýchacích cest. Plicní difúze (tj. výměna dýchacích plynů mezi alveolárním vzduchem a krví) je snížena o 15 %, pravděpodobně vlivem snížené koncentrace hemoglobinu matky a změnou kvality mukopolysacharidů v plicních kapilárách těhotné. Zvýšená spotřeba O2 je kompenzována proporčním zvýšením dynamických ventilačních parametrů.

Pokračovat na článek


Vas pruvodce těhotenstvím

Znamky tehotenstvi jsou objektivne zjistitelne zmeny v organizmu tehotne, zatimco priznaky jsou subjektivni pocity zeny.Nejiste znamky a priznaky tehotenstviU zeny se objevuji v ranem gestacnim obdobi. Mezi nejiste znamky patri:Amenorea. Nepritomnost menstruacniho krvaceni nemusi byt jenom znamkou tehotenstvi, ale muze se vyskytnout v souvislosti s anovulaci, emocionalnimi poruchami, zmenami prostredi a jako soucast akutnich a chronickych metabolickych nebo systemovych poruch.Zmeny prsou. Mnoho zen pocituje v pocatku tehotenstvi zvysenou citlivost a napeti v prsou zvlaste v oblasti bradavky. Tyto zmeny jsou vyvolany rustem sekrecniho duktalniho systemu. Dochazi take ke zvysene pigmentaci bradavky a zvetseni mazovych Montgomeryho zlaz.Zmeny v barve posevni sliznice. Nasledkem vazokongesce panevnich cev dochazi v prubehu tehotenstvi k tmave modremu nebo purpurove cervenemu zbarveni posevni sliznice, delozniho hrdla a vulvy. Tento jev se nazyva Chadwickovym znamenim a neni specificky pouze pro tehotenstvi. K teto zmene dochazi i u jinych stavu, ktere vyvolavaji panevni kongesci.Zmeny pigmentace kuze. Krome zvysene pigmentace bradavek dochazi nasledkem tehotenske aktivace melanin stimulujiciho hormonu (MSH) ke ztmavnuti kuze cela a tvari. Tento jev se nazyva chloasma gravidarum nebo tehotenska maska. Spojnice mezi pupkem a symfyzou nazyvana linea alba tmavne a v tehotenstvi se nazyva linea nigra.Strie - pajizevky se objevuji v oblasti bricha, hyzdi a prsou. Jde o poruseni kontinuity skary, ktera je vyvolana jak humoralnimi zmenami provazejicimi tehotenstvi, tak rychlym a nadmernym rustem podkoznich struktur (tehotna deloha, mlecna zlaza).Nauzea, ktera muze ale nemusi byt provazena zvracenim. Je vyvolana neurovegetativnimi zmenami gastrointestinalniho traktu provazejicich rane tehotenstvi. Vyskytuje se priblizne 6 tydnu po posledni menstruaci a trva 6 - 12 tydnu. Vzhledem k tomu, ze k nevolnosti a ke zvraceni dochazi prevazne rano po probuzeni, nazyva se tento stav vomitus matutinus. Tehotenska nauzea se muze vyskytnout v kteroukoliv denni dobu. Jeji ustup je vetsinou spontanni do konce prvniho trimestru, ale muze pretrvavat v prubehu celeho tehotenstvi.Polakisurie. Zvysena frekvence moceni je v casnem tehotenstvi zpusobena tlakem rostouci delohy na mocovy mechyr, ktery vede ke snizeni jeho kapacity. Po vystoupeni delohy do brisni dutiny ve druhem trimestru tehotenstvi tento tlak ustava a znovu se objevuje na konci tehotenstvi, kdy do male panve vstupuje nalehajici cast plodu.Pohyby plodu. Ke vnimani pohybu plodu dochazi v 18. tydnu tehotenstvi u multigravid a ve 20. tydnu tehotenstvi u primigravid.Zvysena unavnost provazi casne tehotenstvi a pretrvava v prubehu prvniho trimestru. Znovu se objevuje ke konci tehotenstvi jako nasledek zvysene hmotnosti tehotne.Pravdepodobne znamky tehotenstviPrestoze urcite objektivni znamky tehotenstvi nazyvame pravdepodobne znamky tehotenstvi a jsou jistejsim indikatorem tehotenstvi nez znamky nejiste, nemohou byt povazovany za prukaz tehotenstvi. Patri mezi ne:Zvetseni bricha. Ve 12. tydnu tehotenstvi je deloha hmatna nad symfyzou a ve 20. tydnu dosahuje urovne pupku. Zvetseni bricha je vice patrne u multipar vzhledem ke snizeni tonu brisnich svalu, ke kteremu dochazi nasledkem predchozich tehotenstvi.Zmeny ve tvaru, velikosti a konzistenci delohy. K temto zmenam dochazi v prubehu prvnich tri mesicu tehotenstvi a mohou byt zjisteny palpacnim vysetrenim.Hegarovo znameni je mozno zjistit mezi 6. a 8. tydnem tehotenstvi. Pri bimanualnim vysetreni je oblast mezi hrdlem a telem deloznim (isthmus) velmi mekka a vysetrujici ma dojem, ze je telo delozni od hrdla oddeleno.Braunovo znameni je patrne od 5. tydne tehotenstvi. Spociva v nepravidelnem zvetseni a prosaknuti steny delozni v oblasti implantace embrya.Piskackovo znameni je asymetricke zvetseni a prosaknuti delozniho rohu jako nasledek rustu placenty.Goodellovo znameni je patrne mezi 6. a 8. tydnem tehotenstvi, kdy dochazi k znacnemu zmekceni tkani delozniho hrdla.Braxton-Hicksovy kontrakce jsou nebolestive a nepravidelne delozni stahy, ktere nevyvolavaji zmeny na deloznim hrdle. Mohou se vyskytovat i mimo obdobi tehotenstvi.Balottement je jev vyskytujici se ve druhem trimestru, v dobe fyziologickeho hydramnia, kdy je plod relativne dobre pohyblivy. Vysunutim nalehajici casti plodu z dolniho segmentu delozniho prsty porodnika zavedenymi vaginalne, dojde k odrazu plodu od delozniho fundu a nalehajici cast opet narazi na porodnikovy prsty.Jiste znamky tehotenstvi potvrzuji diagnozu tehotenstviObrysy plodu. S rustem plodu je mozne nahmatat jeho casti pres stenu brisni a pres delohu.Pritomnost akce srdecni plodu (ASP). Frekvence ASP se pohybuje mezi 120 az 160 udery za minutu. Auskultaci stetoskopem je mozne je detekovat mezi 17. a 19. tydnem tehotenstvi, pomoci ultrazvuku od 6. tydne tehotenstvi.Pohyby plodu mohou byt vnimany palpacne porodnikem od 20. tydne tehotenstvi.Zobrazeni plodu rentgenem nebo ultrazvukem. Rentgenova diagnostika se pro mozne poskozeni gonad plodu a vznik genetickych poruch jiz v tehotenstvi nepouziva. Navic je skelet plodu zobrazitelny rentgenem az od 16. tydne tehotenstvi. Rentgen byl v tehotenstvi zcela nahrazen ultrazvukem.

Pokračovat na článek


Jak vypadá závod spermií

Když se spermie a vajíčko setkají v nálevce vejcovodu, dojde k oplodnění. Spermie nemají mnoho času, protože vajíčko je schopné oplodnění pouze asi po dobu 12 až 18 hodin. Po ejakulaci dělí spermie od jejich cíle ještě 16-18 centimetrů. Ty nejrychlejší potřebují na cestu necelou půlhodinu - nejprve musí doplavat do děložní dutiny. Jedině za ideálních podmínek zvládne 4 centimetry dlouhou cestu dostatečný počet spermií.Naštěstí spermie při svém náročném putování nemusejí spoléhat pouze na vlastní výdrž. Prací svalstva dělohy a vejcovodu vzniká sání na tu stranu, na které došlo k ovulaci. Přesto špatní plavci mezi spermiemi cestu nedokončí. Některé zůstanou nejdříve v záhybech děložní sliznice, a odtud plují až po několikahodinové nebo až několikadenní pauze dál. Tato zdržovací taktika zvyšuje šanci, že některá skupina spermií skutečně ve vhodnou chvíli narazí na vajíčko připravené k oplodnění.Vytrvalé a cílevědomé: spermie jako flexibilní vytrvalostní běžciNa cestě k vajíčku spermie mění své vlastnosti. Tyto proměny se týkají především buněčné membrány akrozomální čapky spermie, která se stává „křehkou". Jenom ty nejrychlejší a nejvytrvalejší spermie se nakonec v nálevce vejcovodu setkají s vajíčkem připraveným k oplodnění.K oplodnění vajíčka se musí aktivně zapojit celá armáda spermií: asi 100 000 dobře pohyblivých „bojovníků" na jedno vajíčko. Vajíčko totiž není „holé", je dosud kryto obalem a silnou vrstvou granulózních buněk. Z křehké akrozomální membrány uvolňují spermie enzymy rozrušující obal vajíčka. Vrstvy buněk nyní postupně odpadávají. Až poté mohou spermie proniknout obalem vajíčka.Napětí až do konceVětšinou se podaří několika spermiím zároveň proniknout skrz vnější slupku. Ale pouze membrána jediné spermie splyne s membránou vajíčka. V tom okamžiku je také definitivně rozhodnuto o pohlaví. Přináší-li spermie pohlavní chromozom X, bude miminko holčička, pokud přináší chromozom Y, bude to chlapeček.Určení pohlaví proto záleží především na mužových spermiích Jakmile vítězná spermie pronikne do vajíčka, promění se vlastnosti vaječné membrány - její proniknutí se znesnadní a všechny ostatní spermie jsou tím z boje vyloučeny.Z buňky embryem za pár dníAsi 18-20 hodin po oplodnění jsou ve vajíčku viditelné mateřské buněčné jádro a většinou větší otcovské buněčné jádro. Obě buněčná jádra se nazývají také pronukleus. Oplodněné vajíčko má nyní opět dvojitou sadu chromozomů - jednu sadu od matky a druhou od otce. Pronuklea se nejprve shromáždí uprostřed buňky, než spolu splynou. K prvnímu buněčnému dělení nově vzniklého života dojde v příštích 8-12 hodinách. Embryo se začíná vyvíjet už ve vejcovodu, tedy na své cestě do dělohy. Další dělení následují v rychlém sledu. Po třech buněčných děleních se embryo skládá už z osmi buněk. V této chvíli „zapojuje" své nové geny. Dále se dělí, a nakonec se podobá hroznu. V tomto okamžiku vývoje se zpravidla stále nachází ve vejcovodu.Pokračujeme ve vývojiNyní se v embryu vyvíjí dutinka naplněná tekutinou, která odděluje takzvaný trofoblast od vnitřní buněčné masy. Tato vnitřní část se vyvine ve vlastní embryo, z druhé části trofoblastu se později vyvine tkáň plodového lůžka (placenta). V tomto stadiu přichází embryo - nyní nazývané blastocysta - do děložní dutiny. Šestý den se vydělí ze svého obalu. Nyní se může uhnízdit v děložní sliznici. Buňky embrya přitom vrůstají do děložní sliznice a oddalují od sebe její buňky. Uhnízdění provází řada hormonálních procesů. Zvlášť důležité je přizpůsobení mateřského imunitního systému, aby embryo nebylo považováno za cizí, a proto vypuzeno.Když je embryo uhnízděno, začíná produkovat těhotenský hormon - tzv. lidský choriový gonadotropin - a vysílá ho do krevního oběhu matky. Přítomnost tohoto hormonu je možné prokázat vhodnými testy. Na tomto základě funguje většina běžně nabízených těhotenských testů z moči. Poskytují jistý důkaz těhotenství již ve chvíli, kdy žena očekává další menstruační krvácení, tedy přibližně 13 dní po ovulaci.

Pokračovat na článek


Hormonální antikoncepce

Hormonální antikoncepce představuje spolehlivé řešení, jak zabránit nechtěnému početí, a zároveň upravit nežádoucí výkyvy menstruačního cyklu. Její užívání však může mít i své stinné stránky, například vznik celulitidy. Podle lékařů je právě hormonální antikoncepce jedním z klíčových faktorů masového rozšíření pomerančové kůže v ženské části populace.    Genetika, antikoncepce, nezdravá životosprávaCelulitidou v současné době trpí až 90% žen, a to včetně velmi mladých. Estetický problém se nevyhýbá ani dívkám již od 15. roku věku. Hlavní vina je přitom připisována jak hormonálním a genetickým vlivům (pokud matka trpěla celulitidou, je vysoká pravděpodobnost, že jí bude trpět také její dcera) a nezdravému životnímu stylu (přílišné sezení, spíše řídká pohybová aktivita, nadměrné pití kávy, nevhodné složení jídelníčku, nesprávné stravovací návyky, střídání diet, kouření, nedostatečný nebo z nevhodných nápojů složený pitný režim), to vše napomáhá vzniku celulitidy.Jak antikoncepce přispívá k celulitiděA jak vlastně může hormonální antikoncepce přispívat ke vzniku pomerančové kůže? Její užívání zvyšuje objem plazmatických bílkovin v séru, což přispívá k povolování vazivové tkáně, a zároveň k poškození žilního systému. Dochází tak k nepříznivým zásahům do kolagenního režimu podkožního vaziva, což ve svých důsledcích způsobuje zvětšení, zbytnění a pozvolné tuhnutí vláknité složky pojivové tkáně. Zhuštění kolagenních vazivových struktur  vede ke změně metabolismu tukových buněk a jejich růstu. Tukové buňky jsou pak vytlačovány směrem vzhůru, kdy vytvářejí nevzhledné kožní hrboly a dolíčky. Projevy celulitidy jsou zjistitelné buď na pohmat, nebo také vizuálně, záleží na stadiu onemocnění. (Přestože je pomerančová kůže ženami vnímána především jako kosmetický defekt, lékaři ji považují za lymfatické a metabolické onemocnění.)Čtyři stadia celulitidyRozlišujeme celkem 4 stadia celulitidy. Zpočátku je celulitida zjistitelná pouze pohmatem. Pro první neboli počáteční stadium je  totiž charakteristické, že se nevzhledné kožní projevy objeví pouze, když kůži v dané oblasti (nejčastěji vnitřní strany stehen nebo hýždí)  zmáčkneme  mezi prsty. V tomto stadiu je poměrně snadné se celulitidy zbavit změnou životního stylu. Problematické není ani odstranění příznaků druhého stadia mírně pokročilé celulitidy, kdy jsou hrbolky patrné i bez stisknutí kůže. Tento druhý stupeň vyžaduje pravidelnou péči o pokožku, jejíž důležitou součástí je cvičení (vhodné je plavání, cyklistika, aerobik nebo speciální cviky proti celulitidě), používání přípravků proti celulitidě a masáže. Jakmile se celulitida dostane do třetího stadia středně pokročilé celulitidy, pro kterou jsou typické nejen hrboly, ale i hlubší dolíčky, nelze její příznaky zcela odstranit. Lze však dosáhnout jejich zmírnění. Velmi dobrých výsledků lze dosáhnout přístrojovými lymfatickými masážemi. Čtvrtý stupeň celulitidy, kdy jsou hrboly a dolíčky viditelné i přes oblečení prakticky neodstranitelné, je považován za závažný estetický, a zároveň zdravotní problém.Hormonální antikoncepce a její alternativyZ výše uvedeného vyplývá, že pokud chceme vzniku celulitidy předejít, měli bychom hledat jiné metody, jak zabránit nechtěnému otěhotnění, než je hormonální antikoncepce, jako příklad poslouží nitroděložní tělísko nebo kondom. Další možnou alternativu představuje užívání hormonální antikoncepce bez obsahu estrogenu (tu, kterou obsahuje pouze gestagen), neboť výše popsané nežádoucí projevy vznikají především působením hormonu estrogenu, který je součástí většiny antikoncepčních pilulek.Boj proti celulitiděVolby alternativy hormonální antikoncepce s estrogenem není samozřejmě jediným pilířem boje s pomerančovou kůží. Je třeba celkově změnit životní styl, především upravit jídelníček (aby obsahoval více ovoce a zeleniny a minimum cukrů a živočišných tuků), dbát na správný pitný režim, zařadit do svého programu pravidelnou pohybovou aktivitu, přidat kosmetické přípravky zpevňující pokožku a lymfatické masáže.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

10 zázračných účinků zázvorovo-citrónové šťávy na naše zdraví

Pojďte se podívat, co s vámi udělá taková zázvorovo-citrónová šťáva... Zázvor dokáže ředit krev, čímž zlepšuje zásobení krve do mozku a plic.Tibeťané zastávají názor, že po každém jídle je třeba pít zázvorový nápoj, který zahřeje tělo, podněcuje k tvorbě žaludečních šťáv a tím pádem spalování tuků.Zázvorový nápoj tlumí bolesti břicha a v kombinaci s mátou, listy černého bezu a šafránem vytváří legendární tisíciletý zázvorový čaj.Zázvor pomáhá při nachlazení, zbavuje hlenů a přirozenou cestou pomáhá odstraňovat toxiny z těla ven ve formě spalování.Pravidelným pitím zázvorovo - citronové vody zlepšujeme krevní oběh a tedy i barvu naší pokožky, která působí mnohem přirozeněji, svěžeji a hlavně zdravěji.Tento zázrak snižuje hladinu cholesterolu tak, že tlumí vstřebávání a chrání stěnu cévního systému.Zdravá denní dávka ( cca 4 gramy zázvoru ) dokáže chránit před běžnými civilizačními chorobami.Zázvor v kombinaci s citrónovou šťávou čistí ústní dutinu a vytváří přirozeně svěží, zdravý dech.Tento nápoj si dokáže poradit v rámci dlouhodobějšího detoxu i s některými druhy parazitů v našem těle.Vědecké studie se zabývají vlivem zázvoru na prevenci proti rakovině a jako potenciálním lékem proti nevolnosti během chemoterapie.

Pokračovat na článek


Vkládání článků do minulosti

A jak se tak probírám pamětí (svou) a pamětí vyrovnávací, jak tak vzpomínám, o čem všem jsem vlastně v Samotářce psala, co zachránit, co nechat uplavat, musela jsem se rozhodnout, co udělat s těmi starými články, jejichž obsah se (i když někdy jen částečně) podařilo zachránit.Budou se teď motat mezi novými myšlenkami? Budou plést hlavu novým návštěvníkům i mně? To nemůžu dopustit.Pomazlila jsem se i s článkem, ve kterém bojuji právě s minulými daty. V redakčním systému *.blgz je omezení 10 let a úplnou náhodou (i sám programátor toho systému se tomu divil) jsem objevila, jak to obejít a dostat se hlouběji do minulosti. Jó, to byly časy! Ten článek už obnovovat nebudu, měl pouze místní platnost pro *.blgz.cz. Ale schovám si jeden nádherný komentář, který mě moc pohladil: PSÍKVy stejně jednou vyšpekulujete jak se vrátit v čase reálném, začínám tomu věřit… Pak Vám budu tiše závidět! Zdravím.Články situované před klíčovým datem přenesené ze starého poškozeného blogu budou umístěné k datu, kdy byly původně publikované. To však nevylučuje možnost, že mohou být dodatečně upravené a zaktualizované zastaralé či již neplatné údaje (když si vzpomenu, napíšu na konec „zrekonstruovaný článek“). Mohou tam být i nově vytvořené články, avšak charakter obsahu se vztahuje k minulosti do období, kam byl článek vložen. Může se jednat o stařecké vzpomínky (memoáry), poznámky z dříve čtených knih, díla vytvořená v dané době atd.Jinak budou nově vytvořené články po klíčovém datu vkládány v čase přítomném, tedy věřte tomu, že když má článek dnešní datum, byl napsán dnes.Tento redakční systém umožňuje i uložení do budoucnosti, tzv. naplánování. To při své povaze zcela jistě využiji při publikování seriálu neboli četby na pokračování. Znamená to jen, že článek byl napsán a uložen, avšak publikován bude v určený termín i bez mé přítomnosti (např. každou sobotu večer). Takový článek bude označen termínem „četba na pokračování„.Hi, hi, to jsem to pěkně formálně zformulovala! V tu ránu bych mohla být ředitelkou Zeměkoule!Přeji všem pěkný den.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví

Ucho může být původcem fyzických i psychických potíží 

Ucho je základním sluchovým orgánem. Je zdrojem příjmu zvukových informací. Sluch má pro člověka neobyčejný význam nejen pro vnímání zvuků a prostorovou orientaci, ale zejména umožňuje dorozumívání, styk s ostatními lidmi. Má tedy nezanedbatelnou funkci sociální a zevní ucho i funkci estetickou. Ucho představuje malinký, ale velmi složitý mechanismus, který může trpět řadou poruch: degenerativními nemocemi, poruchami vznikajícími na základě zánětlivých onemocnění, poruchami způsobenými úrazem, nebo i různými kosmetickými nedostatky. Většina ušních onemocnění s sebou kromě úporné bolesti přináší i riziko ubývání či postupnou ztrátu sluchu. Zhoršování, nebo dokonce ztráta sluchu způsobuje člověku problémy srovnatelné se ztrátou zraku. Postižený jedinec má problémy s komunikací, postupně se vyčleňuje ze společnosti, a v důsledku toho může trpět pocity méněcennosti, nebo až psychickými problémy. Přitom tomu lze předejít! Moderní vyšetřovací metody v oblasti ORL dokáží včas odhalit „zvenku neviditelný“ problém a včasná a správná diagnostika je i cestou k úspěšné léčbě. Některá ušní onemocnění lze léčit farmakologicky, u některých je nutné přistoupit k drobnému ambulantnímu zákroku a u jiných je nezbytné chirurgické řešení.V Nemocnici Na Homolce se ročně provede asi stovka ušních operací, z nichž asi čtvrtina je pro otosklerózu, a pacientům oddělení ORL jsou k dispozici některé zajímavé nadstandardní služby, jako je poskytnutí digitálního záznamu výsledků vyšetřovacích metod nebo obrazového záznamu z operace a další.Ucho a jeho funkceUcho je základním orgánem pro sluch, je zdrojem příjmu zvukových informací. Pro člověka má sluch neobyčejný význam nejen pro vnímání zvuků a prostorovou orientaci, ale zejména umožňuje dorozumívání, styk s ostatními lidmi. Slouží rozvíjení myšlenkového a citového života, poskytuje estetické zážitky. Se ztrátou sluchu se proto u mnoha lidí postupně snižuje tzv. sociální inteligence, chápaná jako schopnost pohybovat se v sociálním prostředí, komunikovat, jednat s lidmi, reagovat na jejich podněty, navazovat vztahy apod. Zvlášť složitá je ztráta sluchu pro malé děti, které se teprve učí mluvit, a pro starší lidi, kteří i bez ztráty sluchu mají často problém plnohodnotně se začlenit do společnosti.Ucho (přesněji řečeno zevní ucho) je také estetickým doplňkem lidského těla a jako takové může být zdrojem psychických potíží. Odstálé uši bývají, zejména v dětském kolektivu, terčem posměchu, a to pro psychicky slabšího jedince představuje trvalou zátěž, která se stupňuje s jeho nástupem do školy a s každým dalším příchodem do nového prostředí. Děti dovedou být velmi kruté – vyčlení postiženého jedince z kolektivu a leckdy ho tím poznamenají na celý život. Proto je vhodné nechat dítěti „přišít“ odstálé ušní boltce ještě v předškolním věku. Výkon (většinou v celkové narkóze) trvá přibližně hodinu. Operatér provede úpravu tvaru ušních boltců tak, aby jejich postavení bylo přirozené. Výraz "přišití uší" neodpovídá této operaci, protože nedojde k "přišití", ale k úpravě postavení - uši pak "drží" svůj nový tvar samy o sobě. Do 10. roku věku pacienta hradí v indikovaných případech výkon pojišťovna. V pozdějším věku si pacient výkon hradí sám.Stavba uchaAč to tak navenek nevypadá, ucho je jedním z nejsložitějších tělesných orgánů. Anatomicky, vývojově i funkčně se dělí na 3 základní části – zevní, střední a vnitřní ucho. Zevní ucho tvoří ušní boltec a zevní zvukovod (cca 2,5 cm dlouhý), který končí bubínkem. Bubínek je blanka o průměru cca 1 cm a tloušťce 0,1 mm, složená ze dvou vrstev buněk s vazivovou podporou. Bubínek zprostředkovává nejen přenos zvuku na sluchové kůstky, ale také chrání citlivé prostředí středoušní dutiny před drážděním z okolí - například i před průnikem infekce. Stejně jako hudební nástroj buben musí i bubínek být napnutý, aby správně fungoval. To zajišťuje Eustachova trubice (dlouhá cca 3,5 cm), která spojuje střední ucho s nosohltanem, a vytváří přesně definovaný podtlak na obou stranách bubínku. Ve středoušní dutině jsou umístěny tři nejmenší kůstky v těle (kladívko, kovadlinka a třmínek), spojené klouby podobně jako jiné kosti. Kůstky tvoří pákový mechanismus, jenž zesiluje zvukové vlny a přenáší je na vnitřní ucho. Složitý labyrint vnitřního ucha vyplněný tekutinou je uložen v kosti spánkové a tvoří jej předsíň, hlemýžď a polokruhovité kanálky. V labyrintu se nalézá statické ústrojí - vzniká tam rovnováha a orientace v prostoru; rozkývaná tekutina vyvolává pocit „zamotané hlavy“ i po zastavení pohybu hlavy. Odtud tedy mohou pocházet i závratě.Nemoci uchaRozlišujeme poruchy degenerativní (přirozené ubývání sluchu, které se dá velmi špatně terapeuticky ovlivnit), poruchy vznikající na základě zánětlivých onemocnění a traumata (úrazy).Degenerativní poruchyOtoskleróza - Onemocnění, při kterém zarůstá třmínek do oválného okénka na základě patologické osifikace (kostnatění, přeměna chrupavky či vaziva na kost). Způsobuje postupnou velkou ztrátu sluchu, někdy i na obou uších, a je často provázeno tinitem (hučení v uších). Častěji postihuje ženy než muže. Na rozdíl od jiných degenerativních chorob ucha je toto onemocnění dobře léčitelné náhradou třmínku „pistonem“, který zajišťuje přenos vzruchu, a sluch se tak může upravit prakticky k normě. Jedná se o delikátní operaci na nezánětlivém a traumatem nepoškozeném uchu s vysokým procentem dobrých pooperačních výsledků.Předčasné stařecké snížení sluchu (presbyakuze) - U zdravého člověka dochází při vyčerpání rezerv k pozvolnému zhoršování sluchu, více pro vysoké tóny. S postupem času může dojít k tomu, že člověk sice slyší, ale nerozumí dobře, co kdo říká. Takový stav nevzniká najednou – dotyčný přestává rozumět nejdříve na místech, kde je větší ruch či se baví více lidí (v restauraci, dopravních prostředích apod.). Právě tento fakt, že porucha není náhlá, ale velmi postupná, zhoršující se v rámci let až desetiletí, vede mnoho lidí k tomu, že si svého problému se sluchem ani nemusí všimnout. Nevnímají jej jako problém, ale považují ho za normální vývoj při stárnutí. To je ovšem chyba. Postupná ztráta sluchu, pokud se neléčí hned, je totiž nevratná. Špatně slyšící lidé ztrácejí kontakt se světem a mohou se cítit méněcenní. Porucha sluchu tak může být zdrojem i psychických problémů pramenících ze společenské izolace a nemožnosti standardně komunikovat s okolím. Účinným řešením je v takovém případě sluchadlo.Zánětlivá onemocněníZánět zvukovodu - Ve zvukovodu se nachází mazové žlázky, které tvoří ušní maz. Pohybem transportního mechanismu kůže je maz dopravován do ústí zvukovodu. Jestliže je transport mazu porušen, maz ve zvukovodu zůstává, brání správné funkci bubínku, a pokud není odborně odstraněn, může dojít k utvoření mazové zátky a zhoršení sluchu a následně k zánětu zvukovodu.Lidé, kterým maz trvale zůstává ve zvukovodu, by měli čas od času navštívit lékaře ORL a nechat si maz odborně odstranit. Projevy: prudká bolest, zalehnutí uší, závratě, stavy na zvracení, výtok z ucha. Diagnostika: ORL vyšetření (viz níže). Léčba: odstranění mazu, odborně provedená hygiena zvukovodu, antibiotika (jsou-li celkové příznaky).Zánět středního ucha solitární (jednorázový)Zánět středního ucha bývá mylně považován za ryze dětskou nemoc. Objevuje se sice nejčastěji u malých dětí, ale trpět jím mohou i dospělí jedinci.Většinou se jedná o komplikaci rýmy či jiného virového zánětu horních cest dýchacích, kdy infekce z nosohltanu projde Eustachovou trubicí do středního ucha. Porušení průchodnosti Eustachovy trubice způsobí špatnou ventilaci středního ucha, následkem podtlaku a zánětu dojde k vyloučení tekutiny do dutiny. Zvýšený podtlak v uchu vyvolává pocit zalehnutí uší.Projevy: prudká bolest, zalehnutí uší. Diagnostika: ORL vyšetření (viz níže). Léčba: paracentéza (propíchnutí) bubínku při řádné anestézii (umrtvení); vypuštění hromadícího se hnisu přináší okamžitou úlevu a zabraňuje dalším možným komplikacím i samovolnému prasknutí bubínku; při jednorázovém zánětu podle stavu pacienta buď je, nebo není nutné podávat antibiotika.Zánět středního ucha chronický (opakovaný nebo dlouhodobý)Je způsoben nejčastěji dysfunkcí tuby (trubice), dále pak např. oslabenou imunitou (opakované záněty, které se přenáší do ucha) nebo mohou problémy pocházet z nosu.Projevy: na rozdíl od solitárního zánětu nemusí bolet, v uchu se tvoří hnisavá sekrece, která může vytékat až ven z ucha, postižený špatně slyší a s postupem času se vše ještě zhoršuje, zalehnutí uší. Diagnostika: ORL vyšetření, event. pomocná vyšetření bakteriologická, RTG. Léčba: komplexní léčba, antibiotika.Při chronickém zánětu středního ucha vznikají velká hnisavá ložiska, která jsou blízko mozku, a to je nebezpečné. V krajním případě může dojít k mozkovému abscesu (chorobná dutina vzniklá zánětem a vyplněná hnisem) – jedná se o velmi závažnou komplikaci, při níž je až 50 % případů smrtelných. Mozkový absces se projevuje edémem (otokem) mozku a pacient upadá do bezvědomí. Léčí se operativně ve spolupráci s neurochirurgickým oddělením.Při neléčeném zánětu se člověku průběžně se snižuje hladina slyšitelnosti, a dokonce může úplně přijít o sluch. Ve vzácných případech může probíhat chronický zánět zcela bez příznaků a diagnostikuje ho pouze odborník.Traumata (úrazy)Atrofický (vrozeně či pozánětlivě ztenčený) bubínek – i při menším tlaku může prasknout (např. při úderu dlaní do tváře nebo při koupání).Mechanické poškození bubínku – při příliš pečlivém čištění uší může v krajním případě dojít až k propíchnutí bubínku. Obecně platí, že zdravé ucho má samočistící mechanismus. Není tedy potřeba ucho uvnitř nijak čistit, pouze zevní ucho by si lidé měli při koupání vytřít rohem ručníku.Akutrauma – poškození sluchu následkem příliš silného a hlasitého zvuku (např. na koncertě).Barotrauma – vzniká při velké tlakové vlně (při výbuchu, ale např. i při velké facce); dochází k poškození středního až vnitřního ucha.Chronické akutrauma – při práci v hluku pomalu odumírají vláskové buňky. Lidé pracující v takovém prostředí by proto měli být pravidelně sledováni odborníkem.Lidé by si neměli svévolně poškozovat sluch na heavymetalových koncertech nebo častým poslechem hlasité hudby z walkmanu či discmanu. Málokdo si také uvědomuje, že si sluch poškozuje i návštěvou restaurací, ve kterých příliš hlasitě hraje hudba, ve snaze dorozumět se na sebe lidé křičí z velké blízkosti.DiagnostikaVšechna vyšetření ucha se provádějí jednak mikroskopickým vyšetřením ucha, jednak přístrojovým vyšetřením sluchu „audiem“. K vyšetřování možných patologií při ústí Eustachovy trubice, které mají velmi úzký vztah k onemocněním ucha, jsou k dispozici epifaryngoskopické optiky rigidní i flexibilní. Ke komplexnímu vyšetření sluchu jsou používány dvě tiché komory s audiometry ke zjištění tónového i řečového audiogramu. Tympanometrická vyšetření slouží k ozřejmení tlakových poměrů ve středouší a zjišťování funkce Eustachovy trubice. K vyšetření kmenových potenciálů slouží vyšetření BERA. V neposlední řadě jsou využívána paraklinická vyšetření, jakými jsou HRCT – computerová tomografie s vysokou rozlišovací schopností či MRI – magnetická resonance. LéčbaNěkterá onemocnění lze léčit farmakologicky, u některých je nutné přistoupit k drobnému ambulantnímu zákroku a u jiných je nezbytné chirurgické řešení. V Nemocnici Na Homolce se provádí tyto chirurgické zákroky:Náprava/náhrada bubínku (myringoplastika - zacelení či totální náhrada děravého ušního bubínku) - Pokud je bubínek porušen (následkem poranění při čištění uší, ale také po těžkých zánětech, po skoku do vody, po úderu dlaní atd.), je nutné vzniklý otvor zacelit. Existuje mnoho operačních postupů, které spojuje jediný cíl - vytvoření nového celistvého ušního bubínku, tak aby se obnovila přirozená bariéra proti infekci a zlepšilo přirozené vnímání zvuků. Operace trvá asi hodinu. Zvukovod je ucpán těsnícími smotky, často bývá drobná řezná ranka v oblasti za uchem, nebo v oblasti chrupavčitého výběžku před zvukovodem - v místě, kde je získán materiál pro výrobu nového bubínku.Náprava/náhrada středoušních kůstek (osikuloplastika)- Při destrukci řetězu kůstek či jeho částí existuje možnost provést náhradu těchto kůstek buď vlastním materiálem, nebo širokou škálou protézek z umělých hmot, titanu či zlata. Práce operatéra je velmi náročná, neboť se pohybuje v dimenzích 0,1 mm a ve volném prostoru.Léčba chronického zánětu středouší a bradavčitého výčnělku vyčištěním pneumatického systémuLéčba má 2 fáze:Celkové odstranění příčin zánětu – léčba imunologického oslabení organismu, nosní neprůchodnosti, potažmo Eustachovy trubice. Odstranění ložisek zánětu ve středním uchu a bradavčitém výběžku – ostitické kosti (shnilé, poškozené hnisavým zánětem). Tato fáze musí probíhat zcela radikálně, abychom zánět vyléčili, tedy bez ohledu na poškození struktury.Fáze rekonstrukční – může mít několik dalších fází. Operatéři se snaží nahradit a spravit to, co zánět a jejich sanace zničily.Chirurgická léčba otosklerózyViz degenerativní poruchy ucha. Nemocnice Na Homolce v léčbě otosklerózy vyniká, což dokládá i fakt, že tyto zákroky provádí pod vedením nestora - emeritního přednosty Ústřední vojenské nemocnice Doc. MUDr. Mojmíra Zeleného, CSc., který se na léčbu otosklerózy specializuje již léta.Plastické operace ušíMezi nejčastější kosmetické zákroky patří již zmíněná úprava odstálých boltců. Plastickou operací se řeší také některé úrazy nebo vrozené dysfunkce ucha, jako je například velmi vzácná porucha aplazie boltce, kdy boltec zcela chybí. V takových případech se přistupuje k částečné nebo (při aplazii) k úplné náhradě ušního boltce. U chybějícího kousku boltce lze použít kůži z prostoru za uchem nebo různé chrupavky, např. chrupavku nosní přepážky, která je tenká a lze ji ještě ztenčit a formovat. Při plastice celého boltce je situace složitější – kolem ucha vznikne při jeho formování mnoho jizev a ucho nikdy nebude vypadat přirozeně, ovšem z estetického hlediska svoji funkci zcela jistě má. Druhou možností je využití epitézy boltce (umělé náhrady), která se s pomocí speciálního mechanismu zaklapne na místo, kde boltec chybí. Díky vyspělé technice se dnes již vyrábí mnoho epitéz, prakticky nerozeznatelných od ucha přirozeného.Operace uší nebývají bolestivé a v rámci spektra operací na lidském těle je lze považovat za nejméně obtěžující. Důležitým faktorem při operaci je průchodnost Eustachovy trubice, která může opakovaně zhatit výsledek operace. Některé operace je nezbytné rozložit do několika zákroků, záleží na charakteru poškození. Pokud pacient trpí sklerotizující nemocí středního ucha, je nutné operaci po letech opakovat, neboť vývoj této choroby sluch opětovně zhoršuje. Operace se provádějí v celkové narkóze a pacient jde většinou druhý den domů. Ročně se Na Homolce provede přes sto operací, více než čtvrtinu tvoří zákroky pro otosklerózu. Neléčí se tu ale totální hluchota.SluchadlaPokud člověk špatně slyší a selže veškerá léčba, existuje jednoduché řešení v podobě sluchadla. Dnešní sluchadla jsou miniaturní, zvenku téměř neviditelné elektronické strojky v podobě na míru udělané „pecky“, která se strčí do ucha. Porucha sluchu není vždy v celém sluchovém poli stejná – sluchadlo musí odborník nastavit tak, aby výsledný zvuk co nejvíce odpovídal skutečnému zvuku. Jednodušší typy sluchadel stojí 4 – 5 tisíc Kč a hradí je zdravotní pojišťovna. Nejdokonalejší sluchadla disponují například různě nastavitelnými programy (program pro telefonování, pro jízdu autem, pro komunikaci v rušném prostředí, pro slyšení všech zvuků přírody aj.), mezi nimiž lze lehce přepínat pomocí dálkového ovladače, které má dotyčný v kapse. Používání sluchadla má řadu úskalí. Pro velkou část populace představuje nošení sluchadla, na rozdíl od nošení brýlí, velký problém, lidé se za něj jednoduše stydí. V tomto ohledu by povědomost lidí měla být změněna. Jiná svízel spočívá v tom, že zatímco brýle zprostředkovávají zrakové vjemy v nezměněné kvalitě, sluchadlo kvalitu zvuku mění, člověk slyší zvuky jakoby z rádia. Sluchadlo totiž nedokáže selektovat zvuky na podstatné a nepodstatné, zesílí všechny zvuky a to může nositele obtěžovat. Navíc člověk, který léta ztrácí sluch, už není zvyklý slyšet zvuky v normální hlasitosti a při nasazení sluchadla mu připadá, že všichni kolem křičí. Špatně snášeny bývají vyšší tóny, tedy zejména křik dětí.

Pokračovat na článek


Bradavice

Notoricky známý lidský papilloma virus, pronikající do našeho těla přes rány a mikrotrhlin, může způsobit nepříjemné onemocnění, jako je například plantárních bradavice.To ovlivňuje bradavice chodidel a je považován za benigní nádory.Obvykle, plantární bradavice nezpůsobí škodu nebo ohrozit lidské zdraví, takže nevyžadují léčbu.Nicméně, existují situace, kdy oni přinést spoustu nepohodlí a bolesti při chůzi.V tomto případě byste měli vyhledat odbornou lékařskou pomoc.Příčiny plantárních bradavice. vzhledu plantární bradavice zaoblené, může být šedá, světle, žluté, hnědé a hnědé a normální barvu kůže.Plantární bradavice charakteristickým znakem je to, že uvnitř vrstvy jsou pozorovány zrohovatělé kůže nebo vybrání připomínající kráter, s růstem papilomů malých.Máte-li některý druh vzdělání je brilantní koule v kůži, a s rozvojem stává drsný a porézní strukturou.Máte-li snížit povrchovou vrstvu plantární bradavice mohou vidět malé černé tečky kolo, což není nic jiného než ucpaných cév s krevními sraženinami.Umožňují odlišit tyto bradavice z mozolů.bradavice mohou být v jedné rovině s povrchem kůže, a může působit na jednu nebo tři milimetry.Nádory tohoto druhu mohou být jednorázovém a opakovaném charakteru.S rozvojem vzdělání s ním tam může být mnoho malých bradavic, to znamená, že je šíření viru přes self-infekci.Je třeba také poznamenat, že čím menší je bradavice mohou spojují, čímž se vytvoří tzv mozaikovou strukturu.Takové bradavice chůze může přinést poměrně hodně bolesti (na místě v oblasti komprese nebo oblastí podpory chodidla) a nepříjemné pocity při nošení obuvi, a velmi svědí.Na pozadí konstantního tlaku plantárních bradavic mohou začít růst uvnitř, tvořit mozol.Je třeba také poznamenat, že vzor na povrchu kůže plantární bradavic zmizí.Po ošetření se obnoví kůže obraz.určit čas infekce lidským papilomavirem nemůže být, protože je to všude.V zásadě to může být přenesen z nemocného člověka, jakož i ve styku s povrchy viru.Mezi hlavní příznivé podmínky pro šíření viru, je teplé a vlhké prostředí, které například, je často pozorováno uvnitř boty, nebo na podlaze ve veřejném bazénu, posilovna, veřejné sprchy.Obzvláště rychlý virus proniká různých kusů masa, škrábanců a kůži microtrauma, které, mimochodem, na úpatí dost.Inkubační doba viru může trvat od několika týdnů až po několik měsíců.V průběhu let, je riziko novotvarů je snížena v důsledku ke zvýšení imunitní odpovědi proti viru.takové potíže se může stát naprosto každého člověka, bez ohledu na pohlaví a věku.U dětí a mladistvých rizikové skupiny a osoby s oslabeným imunitním systémem.Dále, tam jsou lidé, kteří jsou více náchylné k papilomavirem než ostatní.Příznaky plantární bradavice. hlavní rys plantární bradavice je považován za bolest a dopravními zácpami zóny přecitlivělosti na jednom konkrétním místě.Například, pokud se objeví bolest nebo nepohodlí, zatímco tlak na stranách vzdělávání (a nikoli konkrétně na vzdělání), je pravděpodobné, že se jedná o bradavice.Funkce bradavice od jiných formací vzhled.Zpravidla mají plochý a necitlivé názory s jasnými hranicemi.Ve většině případů mají přirozenou barvu nebo odstín hnědé s černými tečkami ve středu (krevní cévy).Obvykle nepotřebují být zacházeno jako se často zkouší samy od sebe na několik let.Pokud je jich tam hodně bolesti, a bradavice začínají šířit na velké plochy nohou, by měl navštívit lékaře.Léčba některých bradavic je rychlejší a jednodušší, než ošetřování velké shluky bradavice.zbavit se jich je obtížné, takže při použití terapie musí být trpěliví, a pokud je to nutné, opakujte postup.Je třeba poznamenat, že zpracování plantární bradavic u pacientů s diabetem, lidé s oslabeným ochranných funkcí (odolnost), jakož i poškození nervů v dolních končetin musí být provedena přesně pod dohledem odborníka.Nejčastěji se na začátku léčby, vybrat nejvhodnější bezbolestný způsob, který nemá žádné vedlejší účinky, a které nenechává zjizvení.Mimochodem, za poslední na chodidlech může způsobit bolest, a navíc jsou obvykle reverzibilní, to je nemožné, aby jejich odstranění.Diagnóza onemocnění. Plantární bradavice jsou často zaměňovány s jednoduchými mozoly, zejména pokud jsou izolovány a netvoří se na soutoku jednoho povrchu.Kromě toho se tyto porosty může snadno zvrhnout v nádoru, což je důvod, proč se doporučuje požádat o pomoc ke specialistovi pro diagnózu.Správně diagnostikování vzdělávání pomáhá histologické vyšetření, které se provádí po odstranění bradavic.léčba plantárních bradavice. zmrazit. Podstatou léčbě bradavic zmrazením (kryoterapie), se nechá reagovat s tvorbou tekutým dusíkem.Pod vlivem "za studena" kolem plantární bradavice, které tvoří puchýř, a pak do týdne jít mrtvé tkáně.Při provádění tohoto postupu, může pacient cítit bolest a bolestivé puchýře bude dělat, ale to přejde rychle.metody využívající Cantharidin. látka Cantharidin je izolován od španělského mouchy.V kapalné formě v kombinaci s kyselinou salicylovou je látka aplikována na povrch bradavice.Tento postup je zcela bezbolestná, tak, že může být úspěšně použit při léčbě plantárních bradavic u dětí.Stojí za zmínku, že existují případy, kdy lidé po tomto postupu, dva až dvacet čtyři hodin tam bolest a puchýře tvořil.Hojení trvat přibližně pět až deset dnů.Po vystavení kůže lékaři klade zvláštní obvaz.Kromě toho se během týdne po léčení omítky salicylovou doporučuje se snížení rizika recidivy onemocnění.imunoterapie. Tato technika je stimulovat imunitní systém, tělo samo o sobě vyrovnat se s touto nemocí.K tomuto účelu mohou být použity různé metody.Například přímo při tvorbě interferonu může být podávána, který zvyšuje aktivitu imunitního systému a imunitní odpovědi na papillomaviru.Také jako zavádí do plantární bradavice látky antigenu může jednat, jehož účinek je zaměřen také na stimulaci imunitního systému.Nejčastěji používané antigeny příušnic, protože většina lidí má očkování proti této nemoci.Antigen, dostat do těla, stimuluje imunitní odpověď, což vede v těle začíná k boji bradavice.Nicméně, tato léčba může vyvolat výskyt symptomů chřipky několik hodin po zákroku.Aplikace amikvinoda (Aldara). Amikvinod považuje za vysoce účinný lék, je účinek, který je zaměřen na léčbu infekčních onemocnění kůže, jako jsou bradavice.V důsledku jejího působení aktivuje imunitní systém, proti které se tělo začíná syntetizovat proteiny imunitního systému (cytokiny), které ničí Lidský papilomavirus.Je třeba poznamenat, že tento způsob se někdy způsobuje silné zánět kolem bradavic a poškození tkání.V této situaci, je léčba ukončena.Kromě toho, použití tohoto léčiva může také přispět ke vzniku symptomů chřipky, ale obvykle mizí snížením dávkování.vyříznutí. Podle této techniky, bradavice se odstraní za použití skalpelu nebo elektrický jehlu.Zákrok se provádí pomocí lokální anestezii.Vzhledem k tomu, tato metoda je spojena s vysokým rizikem tvorby jizev, že je použit pouze po použití těchto neúčinnosti.Terapie Laser. Tato léčba je poleptání cév přímo do bradavice.Po nějaké době, postižená tkáň umírá a spadne bradavice.Tato metoda může být také bolestivé a zanechává jizvy.Léčba plantární bradavice mohou být aplikována na různé lidových prostředků, po konzultaci s odborníkem.Prevence . Osobní hygiena je způsob prioritou prevenci onemocnění, zejména ve všech společných prostorách (sprchy, bazén, sauna, úschovna, etc.) nutné mít speciální obuv.Také je třeba opustit nošení těsných a nepohodlných boty, dát přednost pouze boty z přírodních materiálů, které umožňují, aby se kůže "dýchat".Pokud často potit nohy použít speciální péči o své nohy a suché boty.Doporučuje se, aby se zabránilo kontaktu s předměty, se kterými byl pacient kontaktovat.A v každém případě, nelze dotknout bradavice někoho jiného!Také věnovat větší pozornost jejich zdraví, zejména imunitního systému, vést zdravý životní styl a jíst správné.

Pokračovat na článek


Proc mi piska v usich?

"Nekdy slysim zvoneni v uchu. Je to normalni?"- ne neni. Tyto zvuky maji nazev "tinnitus". Tinnitus muze trvat kratce, ale muze byt i trvaly. Je to velmi casty jev. V USA udajnetrpi tinnitem az 36 milionu lidi. Clovek nekdy slysi tony, nekdy sumeni, zvoneni nebo huceni, v jednomnebo obou usich."Muze i jiny clovek slyset muj tinnitus?"obvykle ne. Nekdy ale ucho skutecne produkuje vlastni zvuk, ktery je mozne slyset, i registrovat. Je to tzv. objektivni tinnitus. Zpusobenyje obvykle abnormalitami na cevach hlavy a krku anebo svalovymi zaskuby. "Co zpusobuje tinnitus?"- je hodne pricin, ktere vyvolavaji subjektivni tinnitus - zvuk, ktery slysi pouze pacient. Nektere nejsou zavazne. Napriklad nahromadeniusniho mazu muze vyvolat nedoslychavost a tinnitus. Pricina muze byti ale i zavaznejsi, napriklad zanet stredniho ucha, perforace bubinku, tuhnutistredousnich kustek (otoskleroza). Tinnitus ale provazi i nadory sluchoveho nervu, cevni vydut - aneuryzmahlavy a krku. Mene zavaznou pricinou muze byti alergie, vysoky nebo nizky krevni tlak, cukrovka, nemoci stitne zlazy. Dale nasledky poraneni hlavy a krku,ale i vedlejsi ucinky nekterych leku, napriklad acylpirinu. Pokud trpite tinnitem, zadajte sveho praktickeho lekare o odborne usnivysetreni. "Co je nejcastejsi pricinu tinnitu?"- najcastejsi pricinou byva poskozeni nervovych zakonceni sluchovych bunek ve vnitrnim uchu. K poskozeni muze dojit zanetem, intoxikaci, urazem,explozi, ohlusenim silnym zvukem - rockovou hudbu nevyjimaje. Starim tez obvykle dochazi k pozvolnym zmenam vnitrniho ucha s vyskytem tinnitu. Hlavni pricinou vzniku tinnitu v dnesnim svete je ale jednoznacne hluk - jednak prumyslovy, jednak neprimerenehlasity poslech hudby. Casto dochazi k dozivotnimu poskozeni sluchu s piskanim po vybuchu silvestrovske petardy.Lecba:Ve vetsine pripadu neexistuje specificka lecba. Pokud je pricinou tinnitu usni maz, zanet ucha anebo perforace bubinku- je mozne lecenim tinnitus odstranit. Casto se puvod tinnitu nezjisti. V techto pripadech ale je mozne obvykle tinnitus zmirnit a potlacit. Pomahaji leky a psychoterapie. "Co je mozne udelat, kdyz se nezjisti pricina tinnitu?"Predevsim si uvedomte, ze sluchovy organ je jednim z nejjemnejsich a nejcitlivejsich mechanizmu lidskeho tela. Jelikoz jesoucasti nervoveho systemu, jeho fungovani je vyrazne ovlivneno stresem, uzkosti, unavou. Je proto nevyhnutne: Vyhybat se hlasitym zvukum a hluku.Nechat si zmerit, pripadne lecit krevni tlak.Omezit prijem soli v potrave.Omezit stimulacni latky jako je kofein, nikotin ale i marihuana.Denni cviceni zlepsi vasi kondici a snizi tinnitus.Doprejte si dostatek spanku a odpocinku.Prestante se obavat tinnitu. Neohrozuje vas na zdravi ani na zivote, nezpusobi  vam hluchotu.Berte tinnitus jako realitu, ktera je sice neprijemna, ale neni zavazna.Naucte se tyto zvuky ignorovat nakolik je to jen mozne, nesoustredujte se na ne.Nezustavejte v uplnem tichu. Poustejte si napriklad doma tichou hudbu.Naucte se u psychologa techniky relaxace, autogenni trenink.U lidi s poruchou sluchu nekdy sluchadlo potlaci nebo i odstrani tinnitus.Zaverem:Nez zacnete jakoukoli lecbu sveho tinnitu, nechte se vysetrit u odbornika pro nemoci usni,nosni a krcni.

Pokračovat na článek


Detoxikace jater, aby Vaše játra fungovala bezchybně

Játra je 1,4 kilová žláza v našem těle. Je největším orgánem v břišní dutině člověka. Je měkká, hnědočervené barvy. Hraje velmi důležitou roli při metabolismu, řadí se mezi orgány trávicího systému.Játra slouží k detoxikaci organismu, avšak ona sama potřebuje občas detoxikaci také. Játra je tím orgánem, přes který projde obrovské množství škodlivých látek. Tyto látky vyloučí, a pomocí vylučovacího systému se dostanou ven z našeho těla. Tato práce je pro naše játra velmi náročná, proto je nutná z času načas detoxikace jater.Detoxikací jí napomáháte, aby věděla co nejúčinněji vykonávat svou funkci. Je hnací silou celého organismu, proto pečujme o jej zdraví.Detoxikace jater probíhá velmi jednoduše. Stačí, když si objednáte detoxikační produkty od firmy Natural Swiss, a můžete začít. Balíček obsahuje antiparazitní tobolky a tobolky z přírodních látek jako jsou artyčoky, ostropestřec mariánský, máta, kurkuma a vitamin C.

Pokračovat na článek


KINEZIOLOGIE

 Díky vynikajícím odborníkům, Dr. George Goodheartovi (chiropraktikovi z USA, který vypracoval základy kineziologie v 60. letech 20 stol.), Dr. Johnu F. Thieovi (jenž rozvinul koncepci svalového testu a následně sestavil učební materiál Touch for Health, který byl přístupný široké veřejnosti od roku 1973) a díky autorům Konceptu Three In One (vyvíjeného od roku 1972 a stále se zdokonalujicího systému): Gordonu Stokesovi (jednomu ze zakladatelů Konceptu Touch for Health - Dotyk pro zdraví, odborníku na genetiku chování, řediteli výcvikových programů a tvůrci Barometru chování), Danielu Whitesideovi (průkopníkovi ve studiu genetiky chování) a Candace Callawayové (specialistce v oblasti mezilidských vztahů, metafyziky, parapsychologie a behaviorální genetiky), kteří mnoholetou usilovnou prací a výzkumy vytvořili techniky metody ONE BRAIN, nyní máme možnost zjistit testovací kinetickou zpětnou vazbou zablokované místa na těle i mysli, kdy a kde došlo k zástavě energetického toku, najít prvotní příčiny jednotlivých blokád a jemnými postupy odstranit zablokované emoční energie.Pomocí korekcí ucelených cviků, stlačením neurovaskulárních bodů, masáží neurolymfatických drah se tak navodí opět spojení mezi mozkem a tělem. Tyto korekce mají účinky nejen tělesné, ale i emoční a mentální, jelikož dochází k prokrvení a uvolnění svalů a orgánů. Navozujeme harmonii v organismu, levá i pravá mozková hemisféra se spojí svazkem nervových vláken a tím obě poloviny mozku mohou funkčně spolupracovat, my se cítíme dobře, protože reagujeme bez dřívějšího omezení, pohybujeme se harmonicky při chůzi nebo běhu a náš mozek používá celý svůj potenciál. Tím, že dokážeme prolomit bariéru nevědomosti, kterou jsme si přivodili a dostaneme se tak k vlastnímu pramenu - k Duši, jen my sami si pravdivě odpovíme na otázky svých problémů, které jsou nám vlastní a pouze našemu životu srozumitelné, nosíme je totiž v sobě.Levá hemisféra souvisí s logikou, uvažuje racionálně, analyzuje, hodnotí a posuzuje, podrobně rozebírá, orientuje se časově, řídí a kontroluje, chápe strach, zná agresivitu a je nositelkou "mužské"energie. Nachází se zde vyjadřovací schopnosti, intelekt, schopnost psát, počítat a číst a odpovědnost za naše systémy přesvědčení.Pravá hemisféra vnímá obraz jako celek, je citová, je nositelkou uměleckých schopností, vnímá prostor - nikoli čas, oblast snění a fantazie. Pracuje s intuicí, se symboly, s barvami a hudbou, má smysl pro rytmus, nezná bázeň a nehodnotí. Používá abstraktní myšlení, tvořivost, představivost, mimosmyslové vnímání, nedělá žádné úsudky a vnímá neomezeně, je nositelkou "ženské" energie.V levé mozkové hemisféře se však nalézá oblast, mající na starosti naše přežití a to je Společná integrační plocha - SIP (systém přesvědčení), který je schopen ve stresové situaci odpojit cca 75% mozkových funkcí. Pokud náš systém přesvědčení vyhodnotí přicházející informaci nebo situaci, ve které se zrovna nacházíme jako podobnou té, která se nám už v minulosti stala, porovná ji s bývalými reakcemi na podobné podněty a odpojí funkci přední části mozku, která udržuje člověka v přítomnosti a hledá možnosti řešení. Negativní informace zaznamenaná mozkem se projeví ve formě energetického bloku.Systém ONE BRAIN se zaměřuje hlavně na řešení problémů dětí s učením, jako je dyslexie (porucha čtení), dysgrafie (porucha psaní), dysortografie (porucha pravopisu), dyskalkulie (porucha matematických schopností), poruchy prostorové orientace, hyperaktivita, poruchy koordinace, poruchy řeči a výslovnosti, umělecké dovednosti, chápání učiva, potíže v sociální orientaci a poruchy soustředěnosti. Ze skupiny specifických poruchy u dětí, tak jako u jiných blokád způsobených negativním emocionálním prožitkem, je hlavním důvodem problémů nesprávná komunikace mezi pravou a levou mozkovou hemisférou a ve většině případu i mezi přední a zadní částí mozku, která v důsledku vzpomínky na stresující podnět z minulosti přerušila neurologický tok na úrovni mozku a tím potlačila své schopnosti. Slova jsou velmi mocnou zbraní a mohou mít devastující vliv na naše schopnosti učit se, být výkonným a všeobecně fungovat, avšak jejich účinek na fyzický a duševní výkon je mnohdy podceňován. Důsledek negativního dopadu způsobeného názory a kritikou, kterým jsme byli v minulosti vystaveni, může být úspěšně vyřešen a zmizí v okamžiku, když určíme a odstraníme příčinu skrytých emočních stresů a negativního přesvědčení, jež nás zastavuje od dosažení skutečného potenciálu. Když pracujeme s potížemi s učením, jakýchkoli dys-poruchami, metoda Jednotného mozku nepůsobí přímo na problém v učení, ale na rozptýlení negativních emocí, které brání dítěti v úspěchu.Možnosti řešení jakýchkoli potíží, traumat, různých druhů strachu, závislostí a alergii, životních postojů, vztahových problémů, příčin určitých onemocnění, komunikačních dovedností a dalších neduhů, jsou nekonečnou příležitostí jak změnit vlastní život a jeho hodnoty. Dává nám svobodnou volbu, aby mohlo být v našem životě spoustu věcí jinak než doposud, jen se rozhodnout a s plnou odpovědnosti uskutečňovat svůj záměr. 

Pokračovat na článek


Přírodní detoxikace

Proč je nejčastější a nejobávanější nemocí rakovina, a je vůbec možné ji preventivně předcházet? Co všechno s tím souvisí?Tato agresivní a zákeřná nemoc si nevybírá věk, ve kterém nečekaně vypukne, ale je závislá na vnitřním prostředí organizmu každého z nás, ať už jsme dospělí nebo děti. Životní prostředí, ve kterém žijeme, už není, co bývalo. Nyní máme jedovaté ovzduší, kyselé deště, kontaminovanou půdu, toxické spodní vody, znečištěná a okyselená moře, ze kterých se loví ryby plné těžkých kovů. Zeleninu a ovoce kupujeme plné pesticidů s deficitem vitamínů, v potravinách máme samé konzervanty, stabilizátory, emulgátory, barviva a náhražky.Lidé ve velkém pojídají maso vystresovaných zvířat z velkochovů, krmené granulovanou chemickou směsí, nemluvě o konzumaci přesolených tučných uzenin, které pak ve střevech vytváří jedovatý ráj pro parazity a plísně. Když ještě přidáme tělu hlenotvorné produkty z kravského mléka, cukrářské výrobky a sladkosti v jakékoli podobě, které vytvoří úžasnou kyselost, zahlenění a nárůst kvasinkové houby Candidy, tak máme nádherně připravené kyselino-toxické prostředí organizmu, ve kterém se úspěšně rozmnožuje velké množství bakterii, virů, plísní a cizopasníků.Aby toho nebylo málo, někdo přidá do svého zažívacího traktu alkohol, někdo omamné látky, někdo pravidelně kofeinové slazené nápoje či chemická léčiva farmaceutického průmyslu, no a tímto je připravená ideální půda pro postupný skrytý vznik nádorového onemocnění. Krev je hustá, krvinky slepené a mykotické, tkáně neokysličené z důvodu ucpaného kapilárního systému, nevyloučený metabolický odpad s ostrými krystalky kyseliny močové se v krvi přelévá z místa na místo a my se divíme, že by nám někdy mohlo být nevolno?Nedostatek příjmů čisté alkalické vody nám znemožňuje ředění krve, tělo pak nedovede vyloučit to, co by potřebovalo a udržuje ve střevech ztuhlý jedovatý kal. Při špatném vyprazdňování toxiny z této zahnívající hmoty se dostanou přes stěnu tlustého střeva opět do krevního oběhu. Takto bychom mohli vyjmenovávat ještě dlouho a točit se v bludném kruhu všemožného děsivého kyselinotvorného a jedovatého smetiště našeho organizmu. Ještě stále si myslíte, že se vás to netýká?Správné pH krve se pohybuje v hladině 7,35 - 7,45 (míra kyselých a zásaditých látek) a má vliv na všechny buňky v organizmu. Když je krev čistá a krvinky volně plavou v čisté plazmě, organizmus je lépe okysličen, krev roznáší živiny do tkání a snadněji dochází k odstranění odpadu z těla i výměně plynů. Pokud tělo neudrží acidobazickou rovnováhu, tak nemoci vznikají většinou u nejslabšího orgánu v těle.Každá další generace je více a více ohrožena, jelikož první jedovatou zátěž těžkými kovy a chemikáliemi dostaneme do svého křehkého tělíčka již v prenatálním stádiu vývoje ze zaneseného organizmu své matky. Další rizikové faktory postupně nasbíráme skrytě v průběhu následujících let svého života, takřka ze všeho, co nás obklopuje a s čím jsme v kontaktu. Takto nevědomě obdarovaný člověk pak žije bez uvědomění si dalších možných rizik z vlastní toxické zátěže. Kde je ta míra, kdy se zaplavený organizmus již nebude umět oslabením vzpamatovat? Tu máme každý jinou a nikdo přesně neví, kdy dovršíme svého stropu. A proč to vůbec pokoušet, když jsou prostředky, jak tomu můžeme předejít ! Toxické těžké kovy jsou pro organizmus karcinogenní i při nízkých koncentracích. Lidské tělo je samo vyloučit neumí, a proto celý život se postupně kumulují v játrech, ledvinách, kde zanáší a oslabují tyto detoxikační orgány. Kovy se také usazují v hlavě a mají značný vliv na centrum nervové soustavy, tedy ovlivňují řeč, sluch, zrak, paměť, reakce, pohyb, psychické poruchy, deprese a migrény. Těžké kovy se udržují také v močovém měchýři, prostatě, prsou, v děloze a reprodukčních orgánech, kde způsobují neplodnost nebo myomy.Zátěž v kardiovaskulárním systému má vliv na činnost srdce, mozkové příhody a problémy s tlakem. Běžné jsou projevy poruch imunity, krvetvorby a rozsáhlé kožní nemoci. Velmi častým onemocněním 21.století, které způsobuje toxická zátěž uložená v kostní tkáni je osteoporóza, protože těžké kovy pohlcují vápník a esenciální minerály, kosti se lámou, záda a klouby bolí, naše přirozená výška klesá. Otravy těžkými kovy se projevují u každého různou formou a způsobují jiné symptomy. Je jich celá řada. Než se nádory dají vyšetřením zjistit, rostou v těle několik let, takže to není momentální selhání imunitního systému, ale dlouhodobá skrytá příprava obranného mechanismu těla před neúměrnou jedovatou zátěží, kterou si člověk není vědom. Nemoc je informace těla, která upozorňuje vlastníka na již neúnosnou situaci jeho fyzického a psychického stavu, kterou je nutné radikálně řešit. Co s tím můžeme udělat a jak nedopustit, aby tento stav vůbec nastal? Aplikujte zodpovědnou prevenci v uvědomělém životním stylu a zdravé životosprávě s pravidelnou hloubkovou očistou fyzického těla od překyselení, metabolických odpadů a toxických nánosů.Jelikož není možné se zcela vyhnout škodlivým vlivům z okolního prostředí, jsou naší každodenní součástí, protože žijeme v civilizaci, která se zoufalé podepsala na přírodě, zvířatech, ovzduší, půdě a mořích, ale to neznamená, že nepomůžeme svému organizmu se průběžně zbavovat těchto spouštěčů nemocí. Duše a tělo je jeden celek. Když onemocní duše, zákonitě onemocní i fyzické tělo. Nemoc kulminuje, když je té zátěže přemíra a my si nevšímáme těch předchozích menších symptomů a naivně si myslíme, že si s tím tělo samo nějak poradí. Dlouhodobý stres, emoční bloky, traumata, konzumní styl života a ploché požitkářství bez pokory ke svému tělu, má následky, které můžeme pozorovat každým dnem ve světě okolo sebe. Každý přitom doufá, že zrovna jemu se nic špatného nestane!Abychom do hloubky vyčistili veškerý jedovatý a nebezpečný odpad z těla a odstranili všechno, co tam nepatří, potřebujeme nejdříve své přesvědčení, rozhodnutí, sebekázeň a pak trpělivost. Doba na pečlivé postupy hloubkové očisty trvá měsíce a může docházet k přechodným detoxikačním krizím, které k tomu patří. Všechny doporučené kroky k vnitřní očistě organizmu se řeší s klientem individuálně, jako podpůrné postupy ke klasické medicínské léčbě.A jakými cestami se tělo zbavuje odpadů? Hlavními vylučujícími kanály jsou tlusté střevo - stolice, močový měchýř - moč, vaječníky - menstruační krev, pochva - výtoky, pokožka - pot, dýchací cesty - hlen, uši - maz, oči – zánět a otevřené rány – hnis.Uvědomte si, prosím, to, co nevidí naše oko, neznamená, že neexistuje. Kdybyste nahlédli pod svoji kůži a zjistili, jak vypadají vaše vnitřní podmínky těla pro fungování mechanizmu všech orgánů, tak byste z toho asi neusnuli zděšením. Kdybyste nahlédli pod svou šedou kůru mozkovou a zjistili, v jakém stavu jsou vaše uložené informace, vzpomínky a blokované mentální cesty, tak byste se divili, jak vůbec můžete funkčně existovat. Važte si proto svého životodárného systému metabolismu a nervové soustavy, jejich odolnosti s jakou někdy musí zvládat velmi náročné zkoušky, které jim připravujeme svou nedbalostí, pohodlností a ignorancí. Nezapomeňte však, že vše má zpětnou vazbu, příčinu a následek, čin a reakci, takže s čím kdo zacházíme, tím také scházíme. A komu není rady, tomu není pomoci, jak praví staré moudré přísloví. Proto buďme moudří, informujme se a buďme vděční, když najdeme účinné přirozené možnosti k regeneraci svého těla a posílení zdraví.

Pokračovat na článek


Rakovina - zbytečný strašák

Uvedeme konkrétní příklad na nemoci, se kterou se setkává většina populace, a tou je rakovina. Rakovina je velký „strašák“ dnešní doby. Lékaři se specializují na odstraňování jednotlivých druhů a typů nádorů, každý nádor má jiný název, zdravotní pojišťovnky nabízejí, že přispějí svým klientům na očkování, média dala rakovině vznosný název „civilizační nemoc“. A přes to všechno je to stále ta samá rakovina – jen množící se vadné buňky.Podívejme se teď na podstatu rakoviny. Rakovina je informace o tom, že člověk něco dělá špatně. Proto je třeba změnit své chování, aby i rakovina mohla vymizet. Rakovina je ve skutečnosti jako velmi slabá rostilna. Potřebuje dost času na to, aby mohla zakořenit a růst, potřebuje klidnou, nehybnou půdu plnou hnojiva. Čistá voda rakovinu zničí, odplaví. Rakovina není ani „inteligentní“ nemoc – dokáže zarůst i svůj vlastní přísun živin a tím odumřít. Rakovina je velmi běžné napadení, se který se naše dobře fungující imunita vypořádává denně bez nejmenších obtíží. Přesto se lidé obracejí s prosbou o pomoc na lékařské autority, doktory a léčitele, místo na svůj imunitní systém – nejlepšího osobního lékaře, kterého máme každý v sobě a tím i stále „po ruce“.Léčitelé i doktoři mají společný jeden hlavní znak, a to je aktivita léčícího a pasivita pacienta. Výsledky jedněch ani druhých však nejsou ani uspokojivé ani trvalé – metody léčitelů i doktorů vyžadují nekončící léčbu. Jde tedy o léčení, nikoliv o uzdravení, což přináší finanční příjmy těm, kdo léčí, ale pacientovi to nijak prospěšné není. Každý nemocný člověk má možnost se plně uzdravit, musí však pro to něco udělat sám. Musí změnit zažité vzorce chování – nenechat se léčit, ale uzdravit se sám změnou svých návyků. Jde o změnu životosprávy, o které se na těchto stránkách dočtete v sekci „pitný režim“ a „jíme třikrát denně“.Mnozí teď namítnou třeba: „Tak proč imunita nechává tu rakovinu vypuknout, když je tak silná a zvládne to sama?“ Odpoveď je jednoduchá. V textu uvádíme doslova „dobře fungující imunita“. Z praxe máme zjištěno, že imunita většiny lidí je ve velmi špatném stavu. Už i lékaři ví, co to znamená „porucha autoimunitního systému“. Že nevědí jak to napravit, to už je věc druhá. Ovšem s imunitou se to má tak. Nedá se jen říct, že pracuje pro nás nebo proti nám. Není to totiž jen černo-bílá informace. Imunita člověka by měla pracovat na +100% pro člověka. Většina dnešních lidí má imunitu slabou, pracující jen na několik málo procent (např. na +5 až +10%). Porucha autoimunitního systému znamená, že imunita pracuje proti člověku, nachází se v mínusových hodnotách. Často tak za námi do poradny přijdou lidé, kterým lékaři řekli, že mají právě poruchu imunity, že to je selhání, se kterým si nevědí rady. Jsou to lidé, kterým imunita „pracuje“ na -40% až -80%. V takových případech skutečně nemůžeme říci, že je náš „osobní lékař“ ve stavu, kdy by byl schopen nám pomáhat. Naopak, podporuje cizorodé buňky a problémy v našem těle. Imunita potřebuje fungovat na +100%, potom se snadno vypořádá s tím, co v člověku nemá být.Naše tvrzení nejsou jen plané řeči. Už léta pracujeme s mnoha tisíci klientů, kteří se svou vlastní snahou a prací na sobě samých zbavili nemocí, a to bez jakýchkoliv léků, chemoterapie, opiátových látek, hormonálních léků či jakékoliv jiné chemie, a také bez zásahů lékařů, bez nepříjemných zákroků, operací, injekcí, bez bolestivých vyšetření a nepřirozených intervencí do lidského organismu. Žít v souladu s přírodou nemusí nutně znamenat bydlet ve srubu, pít vodu z potoků, lovit si oběd a v zimě topit v ohništi. Žít v souladu s přírodou je potřeba i v moderní době. Žít v souladu s přírodou totiž znamená žít přirozeně, v souladu s biologií našeho těla. Když je v harmonii tělo, dostane se do harmonie i duše. Člověk pak začíná klidně a spokojeně žít jako celek, se zdravím jako s neodlučitelnou součástí sebe sama. 

Pokračovat na článek


Jak se saunovat

Saunování se zabydluje i v České republice. Ale víte, jak se saunovat správně a opravdu efektivně? Právě na toto téma bude zaměřen náš dnešní článek. Jelikož možností, kde se můžeme saunovat přibývá, nevyjímaje domácí sauny, náš životní styl se také pomalu mění a sauna se stala jeho pevnou součástí. Nepochybně jde o velmi vhodný a pozitivní relax, ale jen při splnění určitých podmínek a pravidel ohledně toho, co dělat před, během a po saunování.Saunování je pro organismus v podstatě odpočinek a regenerace, přesto, že je vlastně vystaven dvěma extrémům - vysoké teplotě a nízké teplotě. Na celý proces saunování si musíte vyhradit mnohem více času než by se mohlo zdát začátečníkům. Obvykle je to 1,5 až 2 hodiny. Všechno začíná přípravou. Jděte na toaletu, protože saunovat se nedoporučuje s plným žaludkem. Také ale nechoďte do sauny hladoví.Před samotnou návštěvou sauny je třeba se důkladně osprchovat, abychom ze sebe smyly všechnu nečistotu a také deodorant. Saunuje se zásadně bez jakýchkoliv šatů a to i bez plavek. To proto, že vznikající pot, odplavující toxiny z těla nemá možnost volně stéci. Může následně dojít k alergické reakci kůže v místech pokrytých látkou. Saunovat se je nejlepší kratší, maximálně 15 minut, pro začátečníky méně. V sauně si položíme pod celé tělo osušku a může začít pocení se. Jelikož teplý vzduch je nahoře a studenější dolů, doporučuje se mít nohy ve stejné výšce jako zbytek těla, aby nedošlo k teplotním výkyvům, což by mohlo způsobit bolest hlavy. Začátečníci ať se usadí raději na dolní lavici, ostatní mohou na střední. Pobyt na nejvyšší lavici v sauně se doporučuje jen posledních pár minut. Pokud se Vám zdá vzduch v sauně příliš suchý, můžete polil horké kameny vodou, aby se zvýšila vlhkost. Ačkoliv se Vám bude zdát, že je najednou v sauně chladněji, ne je tomu tak, je to jen pocit.Poslední minuty saunování je také dobré se posadit, aby se krevní oběh znormálnil. Po uplynutí doby pobytu v sauně se jdeme ochladit. Začíná se proudem vlažné vody na 2 až 3 minuty. Pak si můžeme lehnout na lehátko a nechat organismus, aby si zvykal na nižší teplotu než byla v sauně. Sprchovat se doporučujeme bez mýdla, abychom smyli pot a připravili tělo na bazén. Po kratším odpočinku na lehátku totiž jdeme do ochlazovacího bazénu. Tam můžeme strávit i delší dobu jako pod sprchou, dokud se teplota organismu neustálí v jeho běžných hodnotách. Pak nám už jen zbývá odpočívat v klidu a pokoji alespoň 30 minut. Organismus si zvykne na nové prostředí a zdravotní účinek saunování se znásobí. No a jak se saunovat když jste nemocní? Saunování se určitě vyhýbejte v případě akutních onemocnění s horečkou a zánětem a při těžkých postiženích Vašich orgánů. Saunovat se je nevhodné i pro jedince, kteří mají střevní problémy nebo problémy s ledvinami, po požití alkoholických nápojů, u žen v období menstruace nebo těhotných žen a pro jedince, kteří jsou úplně fyzicky a psychicky vyčerpaní.Naopak ale velký význam má saunování hlavně kvůli posílení organismu a jeho obranyschopnosti. Saunovat se můžete při chorobách srdečního a oběhového systému, dýchacích cest, pohybového aparátu a kůže. Tehdy může dokonce saunování i podpořit léčbu a regeneraci organismu. Saunování a celý jeho proces je přirozený prostředek péče o tělo. Silné pocení a opakované sprchování vedou k důkladnému očištění pokožky a také nových kožních buněk. Teplo ze sauny působí příznivě na celý organismus, uvolňuje psychiku a svalstvo. Důležitou součástí během saunování je doplňování tekutin. Pozor ale na to, co pijete. Nejlepší je občerstvit se čistou vodou nebo minerálkou, spíše se vyhýbejte slazeným nápojem a úplně během pobytu i před pobytem v sauně vylučte alkohol. Celkově však saunování má velmi pozitivní vliv na organismus a už i staří Římané věděli o jeho účincích. Díky pokroku ve společnosti už postupně iu nás objevujeme tyto výhody a saunování se může stát součástí našeho běžného životního stylu.

Pokračovat na článek


Léčba bolesti zad

Téměř 9 z 10 lidí trpí bolestí zad v určité době svého života.V některých případech je tato bolest způsobena konkrétní události jako je pád nebo úraz.Ale většina lidí pociťuje bolest zad a krku způsobenou hromaděním stresu, nedostatkem pohybu, špatným držením těla, špatnými pracovními návyky, nevhodnou madrací, špatnou pružností nebo nadváhou.Nejhorší, co můžete udělat, pokud se objeví bolest zad nebo krku, je ignorovat ji a myslet si, že zmizí sama od sebe. Je pravděpodobné, že nezmizí a pokud se budete léčit včas a začnete přehodnocovat své životní návyky, nemusí to být dlouhodobý problém, který se s přibývajícím věkem stále více zhoršuje a omezuje vás. Možnosti léčbyTakže, existuje v podstatě několik možností, které můžete vyzkoušet. Pokud budete mít štěstí, najdete odborníka, který cvičí správné techniky, které pomáhají s konkrétním problémem a lékaře, který je velmi dobrý v tom co dělá.Jako u většiny věcí v životě, najít někdy správnou techniku​a praktika k léčbě vašeho problém je často metoda pokusu a omylu. Klíčem k úspěchu je, abyste se nevzdali předem a dál se snažili, dokud nenajdete řešení vašeho problému (což bude pravděpodobně kombinace léčby a prevence prostřednictvím změny některého z vašich životních návyků).Z odborníků, kteří léčí bolesti zad a šíje, patří mezi nejoblíbenější a nejúspěšnější chiropraktici, masážní terapeuti, osteopati a fyzioterapeuti.Stručně řečeno, níže je uvedeno to, co každý z těchto lékařů dělá:Chiropraktik:Tito lékaři se specializují na péči o páteř a kostru. Hledají nerovnováhu a vychýlení ve vašich kostech a kloubech a přizpůsobují je k lepšímu fungování s nervovým systémem a napravují problémy způsobující bolest. Jakmile jsou nevyrovnané kosti zpět na svém místě, má pak vaše tělo možnost k léčení okolních svalů a šlach, které by měly být zbaveny stresu a napětí způsobených výchylkami.Masážní terapeut - masér:Tito praktici v podstatě uvolní napjaté, namožené a poškozené svaly. Ztuhlé svaly jsou náchylné k natržení a můžou způsobit nesoulad kosterní a svalové nerovnováhy, které mohou tlačit na nervy, šlachy a další svaly způsobující jim napětí. Jak sám název napovídá, masážní terapeuti používají celou řadu masážních technik, aby se uvolnily ztuhlé svaly a klouby, které pomáhají zmírnit bolesti způsobené především ztuhlými svaly.Osteopat:Používají různých technik, včetně jemné masáže, protahování svalů a nápravy páteře ke zmírnění napjetí svalů a ztuhlých kloubů a zlepšují krevní oběh v celém těle. Stejně jako většina ostatních specialistů na bolesti zad a šíje, osteopati také poskytují poradenství o užitečném cvičení, protahování a ergonomických technikách (jako nastavení počítačového stůlu tak, aby se minimalizovalo svalové napětí).Fyzioterapeut:Fyzioterapeuti také pracují se svaly, šlachami, vazy a klouby, ale některé z technik a nástrojů, které používají, se liší od praxe popsáné výše.Fyzioterapie je velmi různorodé povolání s mnoha obory specializace, ale obecně fyzioterapeuti pomáhají lidem s pohybovým omezením. Prostřednictvím fyzioterapeutických postupů, metodik a technik cíleně ovlivňují funkce pohybového systému, interních orgánů i funkcí psychických. Většině lidí s bolestmi zad pomáhají v léčení stávajících zranění a poskytují pomocnou radou jak úrazům předcházet.ShrnutíJak můžete vidět, v něčem se to, co každý z těchto lékařu lečí, překrývá. Rozdíl mezi nimi je především v tom, jak léčí konkrétní problémy.Trik pro vás je, pokud máte bolesti zad, najít techniku a praktika, nebo kombinaci obojího, které vám pomohou zbavit se bolesti zad a šíje, takže můžete vést produktivní, šťastný a zdravý život.Samozřejmě, že prevence je vždy lepší než léčba, pokud jde o jakýkoliv typ bolesti nebo poranění a je mnoho věcí, které můžete udělat, aby se ve vašem životě minimalizovala pravděpodobnost výskytu bolesti zad a šíje.

Pokračovat na článek


Aplikovaná psychologie

Psychologie zdraví je jednou z novějších specializovaných oblastí aplikované psychologie. Od svého vzniku jako samostatná disciplína v osmdesátých letech minulého století zažívá rychlý rozmach. Psychologie zdraví vznikla jako reakce na stále častější námitky vůči klasickému modelu zdraví, který se nejvíce rozšířil v první polovině 20. století. Byl označován jako biomedicínský model a prosazoval názor, že zdraví znamená absenci nemoci či poruchy, které vznikají na tělesné úrovni. Zapříčiňují je buď vnější vlivy, např. infekce, nebo vnitřní vlivy, např. nesprávná funkce žláz s vnitřní sekrecí, přičemž základem je vždy nějaká porucha tělesných funkcí.S rostoucími poznatky o těle a jeho interakcích se však postupně začalo zjišťovat, že to vše není tak jednoduché. Některé nemoci totiž vznikají (nebo se přinejmenším zhoršují) v důsledku chování jedince – patří sem kouření, nedostatek pohybu aj. Některé zdravotní potíže jsou zaviněny psychickým stresem, čili obavami, které se často týkají lidí s existenčními problémy. A od dob Freuda psychologové vědí, že některé nemoci jsou úzce spojeny se skrytými emočními poruchami, možná jsou jimi dokonce zaviněny. Jak důkazy pro podporu těchto tvrzení nabývaly na četnosti a kupily se i další faktory, přestával biomedicínský model pro plnohodnotné vysvětlení zdraví a nemoci stačit.Psychologie zdraví v sobě slučuje tematicky pestré psychologické výzkumy a klinické zkušenosti a zohledňuje biologické, psychologické i sociální aspekty. Výsledkem tohoto vývoje se stal biopsychosociální model zdraví a nemoci. Slučuje nejrůznější faktory, z nichž některé jsou uvedeny na obrázku 8.1. Poznatky o vzájemném působení těchto faktorů velkou měrou přispěly k pochopení nemocí.Psychologie zdraví není založena pouze na důkladnějším poznání příčin nemocí. Zdraví je totiž víc než absence nemoci. Z tohoto důvodu psychologie zdraví provádí mnohé výzkumy a prakticky působí ve směru podporování zdraví. Psychologové zdraví se věnují nejrůznějším druhům komunikace v souvislosti se zdravím a nemocemi a zjišťují, jak by ji bylo možno zlepšit. Pracují s výsledky výzkumů o chování, které by pozitivně přispívalo ke zdravému životnímu stylu, např. cvičení. Dále v praxi využívají výzkumy faktorů zdravého životního stylu, např. v oblasti výživy, které pacientům pomáhají pozitivně ovlivňovat jejich zdravotní stav.Komunikace a zdravotní péčeJednou z oblastí, v níž se psychologové zdraví obzvláště angažují, je komunikace při péči o zdraví, především komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacienty. Psychologové zdraví zkoumali, jak nejrůznější aspekty neverbální komunikace – chování lékaře jako takové, volba slov a tónu hlasu a v neposlední řadě i způsob oblékání – pomáhají zkvalitňovat vztah pacientů k lékařům; dále se zabývali otázkou jasného a srozumitelného sdělování skutečností o zdravotním stavu.Psychologové zdraví dále zkoumali, nakolik pacienti rozumějí tomu, co jim lékaři sdělují. Jedno ze základních pravidel efektivní komunikace totiž praví, že informace by měly být předávány srozumitelně. To se sice na první pohled může zdát samozřejmé, ale lékařství pracuje s poměrně velkým množstvím odborných termínů, které, ač jsou poměrně běžné, pacientům nebývají jasné. Dokazuje to i příklad komunikace zdravotnického personálu s rodičkami na porodnickém oddělení. Badatelé (McKinlay, 1975) nahrávali rozhovory mezi personálem a pacientkami. Lékaři užívali třinácti odborných, avšak běžně používaných termínů, např. „hýždě“ či „antibiotika“. Když se pak výzkumníci daných žen ptali na jejich význam, zjistili, že jim rozumělo méně než 40 % žen. Zjistili také, že zdravotnický personál ani nečekal, že by jim rozumělo více žen. S pacientkami sice hovoří, ale vlastně nepředpokládají, že by je poslouchali.Nabízí se tedy otázka, proč se rozhodli pro daný druh komunikace, ačkoli věděli, že jim pacientky nebudou rozumět, a nevolili jednodušší formu sdělení. Bohužel se zdá, že někteří členové personálu mají především potřebu stavět se do role odborníka, nikoli vhodně komunikovat. Zdravotnický personál svůj přístup naštěstí pozvolna mění, jelikož zjišťuje, že vhodná komunikace je krajně důležitá a že se pacienti nebudou důsledně řídit instrukcemi, nevědí-li proč. Na tuto skutečnost zdravotnický personál upozornily především výzkumy psychologů zdraví a dalších psychologů věnujících se této problematice.Máme-li správně dodržovat léčebný režim, musíme jednak rozumět tomu, co nám lékař sděluje, jednak si to musíme zapamatovat. Psychologové zkoumající komunikaci mezi lékařem a pacientem však opakovaně zjistili, že lidé z ordinace často odcházejí s velmi nejasnou, někdy dokonce mylnou představou o tom, co mají dělat. V jedné studii (Ley, 1988) se výzkumníci ptali pacientů ihned po odchodu z ordinace, co jim lékař řekl. Pacienti si zpravidla nepamatovali více než polovinu instrukcí. Když badatelé podrobně zjišťovali, jaké informace si pacienti odnášejí, dospěli k několika opakujícím se vzorcům.Pacienti, s nimiž při výzkumu pracoval Ley, si dobře pamatovali první informaci. Tento jev se označuje efekt pořadí, který platí i pro řadu jiných situací. Dále si lépe pamatovali informace s jasnou strukturou. A pacienti, kteří měli třeba i jen drobné povědomí o lékařství, si rovněž instrukce lépe zapamatovali. Tato zjištění plně odpovídají psychologickému výzkumu paměti a mohla by lékařům pomoci kvalitněji komunikovat s pacienty. Další poznatky z výzkumu byly ještě překvapivější. Zjistilo se např., že počet opakování instrukcí neměl na kvalitu zapamatování žádný vliv. Tradiční přístup spočívající na odborné terminologii a mnohonásobném opakování tedy lze charakterizovat jako jednu z nejméně účinných komunikačních strategií.Psychologie zdraví přinesla i řadu dalších poznatků týkajících se komunikace (srov. Applying Psychology to Health od Philipa Banyarda a Health Psychology od Jane Ogdenové).Podporování dobrého zdravotního stavuDůležitou oblastí psychologie zdraví je podporování dobrého zdravotního stavu. V tomto směru vede jedince k dodržování zdravějšího životního stylu. V rozvinuté společnosti totiž není obtížné žít sedavým způsobem života, bez větší tělesné námahy. Lidé do práce obvykle jezdí auty, místo aby šli pěšky, jeli na kole nebo veřejnou dopravou (i ona představuje alespoň minimální tělesnou aktivitu, byť jen v podobě cesty na autobusovou zastávku a zpět). Práce a studium znamenají dlouhé hodiny strávené u stolu za počítačem. Večer se většina lidí baví sledováním televize, což lze jen těžko považovat za fyzicky aktivní náplň času.Moderní životní styl s sebou přinesl i změnu stravování. Jíme mnohem méně ovoce a zeleniny a mnohem více tepelně upravovaných potravin, které ve velké míře obsahují umělé přísady. Sečteme-li všechna uvedená fakta a přidáme-li k nim vliv znečištěného životního prostředí a vysokou míru stresu, není divu, že je tolik lidí nemocných. Zároveň není nijak ohromující, že celkové zdraví lze zásadně zlepšit změnou životního stylu zahrnující kvalitnější stravu a více pohybu.Jenže když se lidem jen říká, co mají dělat, většinou to nikam nevede. Psychologové zdraví se proto opírají o celou řadu výzkumů změn postojů a chování, což jim pro účely podpory dobrého zdravotního stavu pomáhá vytvářet účinnější strategie. Tyto strategie zahrnují jak pestrou škálu komunikačních vzorců, přičemž vycházejí z výzkumů efektivní reklamy a přesvědčování, tak individuální přístup, který se opírá o výzkum změny zažitých zvyklostí a nevhodných návyků.Boj se závislostí na nikotinuDůležitou součástí podpory dobrého zdravotního stavu je přesvědčování lidí, aby změnili návyky, které zdraví poškozují. To se samozřejmě týká především kouření. Při sestavování ozdravných programů psychologům zdraví vydatně pomáhají znalosti o vytváření zvyků a o jejich odnaučování. Žádná změna takovýchto zvyklostí totiž nemůže být účinná, pokud ji dotyčný jedinec sám nechce provést. Jenže pro řadu lidí představuje záměr přestat s kouřením a skutečná realizace tohoto plánu dvě zcela odlišné věci.Psychologové zdraví vědí, že závislost na nikotinu má více rovin. Jednak jde o fyziologickou závislost, kterou lze zvládnout buď jednorázově, tedy abstinencí, nebo postupně, nikotinovými náhražkami. Zastavení přísunu nikotinu s sebou přináší psychické důsledky, které souvisejí s mechanismem účinkování chemické látky v těle. Psychologové zdraví proto lidem vysvětlují, jak tento mechanismus funguje – proč jsou náladovější nebo nervóznější –, aby se s jeho důsledky dokázali účinně vypořádat.Proč tomu tak je, souvisí s tím, jak nikotin působí na organismus. Působí totiž v nervovém systému, kde zasahuje do procesu předávání informací směrem od nervů ke svalům. Když přestaneme kouřit, svaly dostávají více podnětů než dříve. Dochází k tomu, že nervy předtím na svaly musely „křičet“, aby je vůbec slyšely, zatímco teď svaly „slyší“ dobře, jenže nervový systém si musí zvyknout na změnu, takže ještě pár týdnů „křičí“.Právě proto sportovci nekouří. Potřebují totiž mít nad svaly maximální kontrolu, a tu by jim nikotin znemožňoval. Při sportu rovněž potřebují velký objem kyslíku, takže kdyby měli plíce plné dehtu a škodlivých plynů, jako je oxid uhelnatý, příliš by si nepomohli. Z nekuřáctví samozřejmě netěží jen sportovci. Určitě víte, že kouření souvisí s celou řadou chronických onemocnění, od srdeční slabosti a rozedmy plic po rakovinu plic a močového měchýře.Nekuřáctví má i další pozitivní důsledky. Lékaři na pooperačním oddělení chirurgie vám řeknou, že kuřáky a nekuřáky poznají celkem snadno. Nekuřáci se totiž po operaci leckdy zotavují třikrát až čtyřikrát rychleji než kuřáci. Proč? Organismus nekuřáků funguje efektivněji – přijímá více kyslíku, nervy a svaly komunikují bez problémů, imunitní systém je výkonnější atd. Nekuřáctví je tedy velmi důležitý faktor nejen při podpoře dobrého zdravotního stavu, ale i při odolávání nemocím.Pro některé lidi je při odnaučování se návyku kouření nejtěžší změnit způsoby chování. Jsou totiž zvyklí na určitou denní dobu a konkrétní situace, kdy kouří. První stadium odnaučování se kouření znamená pro řadu kuřáků hledat místa a situace, které nemají spojené s kouřením. Je to první krok na cestě k novým zvyklostem.Zvyky a představy spojené s kouřením nelze pochopitelně jen tak vymazat, je třeba nahradit je něčím jiným. Ty staré se totiž staly podmíněnými reakcemi na situace a události. Psychologové zdraví dobře vědí, jak tento naučený proces – v rámci klasického a operantního podmiňování – probíhá a jak jej lze změnit. Kuřákům, kteří chtějí přestat kouřit, jsou schopni navrhnout programy vedoucí k odpodmiňování jejich návyků.Kouření se nelze odnaučit najednou, i když víme, jaké procesy při něm probíhají. Prochaska a kol. (1992) popsali pět stadií, jak se odnaučit kouřit. Jsou uvedeny na obrázku 8.2. Zbavit se závislosti je totiž velmi složité a praxe ukazuje, že úspěšnému pokusu předchází několik pokusů neúspěšných. Vzhledem k tomu, že lidé uvedenými pěti stadii leckdy procházejí několikrát, zobrazil je Prochaska jako spirálový model změny chování. Většina lidí neprojde celým procesem pouze jednou, po prvním pokusu obvykle následuje ještě několik dalších. Týká-li se to i vás, nenechte se odradit. Každý nový pokus znamená novou zkušenost a zvyšuje konečnou šanci na úspěch. Nepřestávejte tedy s přestáváním!Cvičení a zvládání stresuDobrý zdravotní stav zdraví lze podporovat mnoha dalšími způsoby, např. pravidelným cvičením. Tělesnou aktivitou si nejen posilujeme svaly a podporujeme správné fungování těla, ale pomáháme mu i lépe se vyrovnávat se stresem a s jeho důsledky, mezi něž patří vysoký krevní tlak nebo nespavost.Stres se projevuje výraznými tělesnými příznaky. Jedním z nich, úzce propojeným s ostatními, je vysoká hladina adrenalinu v krevním řečišti. Adrenalin je hormon, který připravuje organismus na jednání a na fyzické rovině díky němu pohotově reagujeme na hrozby.Hladina adrenalinu se v krvi zvyšuje i za jiných okolností: při hněvu a při náročné tělesné aktivitě. Spojení adrenalinu s hněvem je jedním z důvodů, proč se pod tlakem stresu tak snadno rozčílíme. Spojení se cvičením může fungovat obdobně. Adrenalin totiž připravuje organismus na fyzickou zátěž. Připravit na ni i mozek je ovšem mnohem těžší. Obvykle si spíš myslíme, že by nás cvičení stálo příliš mnoho úsilí nebo by nás připravilo o spoustu času. Jakmile však začneme cvičit, tělo okamžitě zareaguje.Pravidelné vydatné cvičení navíc představuje jednu z nejlepších technik zvládání stresu. Důvod spočívá ve dvou odlišných fyziologických systémech organismu: první z nich má za cíl nabuzení, druhý naopak zklidnění. Nazývají se sympatickou a parasympatickou částí autonomního nervového systému (viz též kapitola o biologické psychologii). Jsme-li ve stresu, máme tendenci setrvávat ve stavu nabuzení, takže se aktivuje sympatický oddíl. A právě ten zvyšuje hladinu adrenalinu. Pokud jej nespotřebujeme, nebo se nenaučíme odpočívat, jeho hladina neklesne. Adrenalin se spotřebovává při cvičení, čímž dává parasympatickému oddílu příležitost k aktivitě. Po skončení aktivní činnosti je organismus klidnější, než by byl bez ní. Ačkoli tedy stresová situace i nadále přetrvává, jsme schopni o ní uvažovat racionálněji a snáze se s ní vypořádat.Dalším přínosem psychologie zdraví pro udržování dobrého zdravotního stavu je tedy snaha o pomoc, když lidé hledají způsoby, jak do každodenního života zařadit pravidelné cvičení. K tomu patří poučení o důležitosti a účincích cvičení. Poznání interakce psychických, neurologických a fyziologických systémů pomáhá řadě laiků i odborníků ve zdravotnictví formulovat strategie podpory dobrého zdravotního stavu a pochopit, co vlastně zdravý životní styl znamená.Zvládání různých zdravotních problémůDalší velkou oblastí psychologie zdraví je způsob zvládání různých zdravotních problémů. Některé choroby sice není možné zcela vyléčit, ale je možné na nich pozitivně pracovat v závislosti na způsobu života nebo chování pacientů. Typickým příkladem je cukrovka. Jedná se o chronické onemocnění – fyziologickou nerovnováhu –, které v současné době nelze vyléčit. Pacient je však může udržovat tak, aby nevznikla akutní či životu nebezpečná situace. Většina diabetiků se s touto nemocí naučí žít a vyrovná se s ní.Mezi faktory životního stylu patří i strava a její složení. Cukrovka úzce souvisí s tím, jak organismus využívá a ukládá glukózu, tj. energetický zdroj ze stravy. Organismus si v krevním řečišti ponechá jen určité množství glukózy pro všeobecnou potřebu a zbytek ukládá. Na regulaci hladiny glukózy se výrazně podílí hormon inzulin, který se stará o to, aby organismus při poklesu hladiny krevního cukru glukózu uvolnil, a při nadměrném zvýšení hladiny krevního cukru ji naopak uložil. V případě cukrovky tento regulační systém funguje jen částečně a určitá část diabetiků (nikoli ovšem všichni) si musí pro vyrovnání hladiny krevního cukru dodávat inzulin injekční formou. Jiní tento problém zvládají pečlivým výběrem druhu, způsobu a času stravy.Složení stravy je velmi důležité, jelikož některé potraviny zvyšují hladinu glukózy více než jiné. Například uhlovodany se v těle přeměňují na glukózu. Sportovci jich potřebují přijímat velké množství, protože jim dodávají více energie. Diabetici si však musí množství konzumovaných uhlovodanů hlídat. Pokud cvičí (což je pro diabetiky vhodné), potřebují jich více, pokud ne, může nadměrný, ale i nedostatečný příjem uhlovodanů zapříčinit problémy.Život s druhem cukrovky, který vyžaduje pravidelné injekce inzulinu, se může stát také výzvou. Diabetici si musí aplikovat pravidelné injekce o správném objemu inzulinu, pravidelně si testovat moč na hladinu inzulinu, jsou nuceni pravidelně jíst a hlídat si příjem uhlovodanů; dále by měli cvičit, vyhýbat se alkoholu a docházet na pravidelné kontroly k lékaři.Uvedené zásady značně stabilizují stav, proto byli odborníci nemálo zaskočeni, když při výzkumu zjistili, že se jimi přibližně tři čtvrtiny diabetiků neřídí. Psychologové zdraví dokázali najít řadu důvodů – od nedostatečného pochopení důvodů, proč se řídit stanoveným režimem, přes odpor řídit se nařízeními (což je mnohem zásadnější faktor lidského chování, než si leckdy uvědomujeme: lidé skutečně potřebují mít určitý podíl na rozhodování o sobě) až po stud. Zjištění těchto faktorů nemálo pomohlo zdravotnickému personálu při jednání s tímto druhem lidí. Mohly tak vzniknout programy, které byly pacientům prezentovány jako něco, co si vytvořili sami, a které pacienti dokázali bez větších problémů včlenit do svého každodenního života.Chronická bolestDalší oblastí, v níž se psychologové zdraví výrazně uplatňují, je zvládání chronické bolesti. Někteří lidé jsou v takovém zdravotním stavu, který s sebou přináší trvalou bolest. Bolest lze obvykle zmírňovat léky, jenže druhy léků, které si dokážou poradit se silnou bolestí, patří v naprosté většině k nebezpečným opiátům, které jsou extrémně návykové, a neměly by být užívány dlouhodobě. Na běžné léky proti bolesti chronická bolest obvykle nereaguje. Ty jsou účinné na bolest akutní, která odeznívá poměrně rychle, rozhodně ne však na dlouhodobou bolest, která občas trvá dlouhá léta. Proto se psychologové zabývající se touto problematikou, snažili najít vhodnější způsoby klinické intervence.Bolest není jen vjem zprostředkovaný nervovými vlákny. Některá bolest totiž nemá s nervy vůbec nic společného. Někteří lidé např. prožívají fantomovou bolest ruky, paže, nohy či jiné části těla, která jim byla amputována. Bolest je naprosto reálná, jenže orgán, z něhož zdánlivě vychází, prostě neexistuje. Patrně se jedná o to, že si mozek vzpomíná na danou část těla a vyvolává tzv. fantomovou bolest. Pokud vzpomínka zahrnuje i bolest, pak je začleněna do fantomového vnímání i ona.Melzack (1992) uvádí příklad kanadského dřevorubce, který si pod nehet bolestivě zadřel třísku. Cestou domů se mu stala nehoda, při níž došlo k rozdrcení paže a ta mu následně musela být amputována. Když se pacient zotavil z operace, stále v amputované ruce cítil bolest zapříčiněnou zadřenou třískou.I bolest, která má fyzický původ, může být slabší nebo silnější v souvislosti s tím, jak ji vnímáme. Řada způsobů zvládání bolesti se nesnaží odstranit bolest jako takovou, ale nabízí pacientovi metody, jak se s ní vyrovnat. Jedním z nejdůležitějších faktorů je v tomto smyslu sebekontrola, přičemž psychologové pro účely jejího nácviku sestavili celou řadu programů. Výzkum účinnosti jednotlivých programů ukázal, že co do vnímání bolesti jsou s to pacientům značně ulevit. Neodstraňují sice bolest, ale zbavují pacienta části stresu a frustrace, které bolest způsobují, takže ji pak snáší lépe.Dalšími technikami navrženými psychology zdraví pro tyto účely jsou autohypnóza a konstruktivní využití placeba. Autohypnóza je druh hypnotizování sebe samého, který se užívá pro navození představy, že bolest je slabší, než jak ji vnímá pacient. Někteří lidé tak mohou docílit nemalé úlevy. Placebo jsou látky, které samy o sobě nemají léčivý účinek, ale fungují, protože jim pacient věří. Konstruktivní využití této důvěry znamená, že pacient trpící chronickou bolestí se s ní dokáže vyrovnat způsobem, který funguje na psychické rovině, ačkoli nevychází z žádného fyzického zdroje.Stručně řečeno, většina psychologických přístupů k bolesti zahrnuje podněty, které pacienty vedou k tomu, aby sáhli do skrytých rezerv svých psychických sil, o nichž předtím neměli ani tušení. Tohoto cíle lze dosáhnout mnoha způsoby, přičemž každý pacient si hledá způsob, který mu vyhovuje nejvíc. Jakmile ho objeví, dovede ho velmi efektivně využít a s jeho pomocí se naučí redukovat vnímanou bolest. I v případě, že bolest má fyzickou podstatu, ji může ovlivnit práce s psychikou. Bude-li se pacient litovat a stavět se do role bezmocné oběti, bude mu ještě hůř. Naopak aktivní snaha redukovat bolest, byť jen na psychické rovině, může radikálně zlepšit stav pacienta.Viděli jsme tedy, že předmětem zájmu psychologů zdraví je podpora dobrého zdravotního stavu nejrůznějšími způsoby. Tato kapitola, stejně jako ostatní, nabízí jen několik příkladů z dané oblasti. Práce psychologů zdraví přitom dokazuje, že psychologické znalosti lze účinně aplikovat na problematiku, která byla dříve považována za výhradně fyzickou záležitost. 

Pokračovat na článek


Detoxikace

NE!!! Nikdo Vás nikdy k ničemu nutit nebude! Tímto stylem náš tým nepracuje! Chceme seriozně pomoci a pomáháme lidem, kteří to se svým zdravím a nadváhou myslí vážně! Nemůžeme chtít Vaše zdraví více než to chcete Vy sami. Nemůžeme Vás přesvědčovat proti Vaší vůli a také to ani dělat nebudeme.Pokud se ovšem skutečně rozhodnete upravit svoji tělesnou váhu i své zdraví cestou "Zdravého hubnutí", pak se Vaše rozhodnutí stává pro nás i pro Vás závazkem udělat pro naplnění Vašeho cíle maximum. My víme jak na to, na Vás pak bude všechna naše doporučení naplnit. Je však nutno říci, že všichni naši klienti považují "Zdravé hubnutí" za velmi příjemné, lehce zvládnutelné a hlavně - za výjimečně účinné! Co když to psychicky nezvládnu?Podobné obavy jistě napadnou každého a asi jsou i na místě. Právě proto je zde tým lékařů a odborníků, kteří budou Vašimi partnery a průvodci po celou dobu Revolučního hubnutí. Kdykoli máte možnost vše konzultovat elektronickou cestou, telefonicky či osobně během Večerů Revolučního hubnutí. Zde se můžete i setkávat s lidmi, kteří si, podobně jako Vy, vybrali cestu Revolučního hubnutí - uvidíte i uslyšíte jejich osobní zkušenosti, názory a náměty.Co když mi nebude Váš jednotný plán vyhovovat?Každý člověk je dokonalá individualita, a proto i systém "Zdravého hubnutí" vždy upravíme konkrétnímu člověku na míru. I Vám se tedy od nás dostane maximální péče - individuální přístup specialistů je jednou z výrazných předností systému "Zdravého hubnutí". Po individuálním posouzení Vašeho zdravotního stavu a tělesných parametrů Vám připravíme osobní program "Zdravého hubnutí".Nevěřím, že to funguje!Nemusíte věřit. "Zdravé hubnutí" není otázkou víry - jde o unikátní systém redukce váhy, který jednoduše a efektivně využívá skrytých možností Vašeho organismu, využívá osvědčené, vědecky prozkoumané přístupy redukce váhy, obohacené o nejnovější zkušenosti lékařů celostní medicíny. Celý systém redukce váhy "Zdravého hubnutí" je v praxi ověřený lékaři a mnoha tisíci lidí, kteří již úspěšně zhubli a obnovili si své tělesné zdraví. Nemusíte věřit, nevěřte nám ani slovo - jednoduše to s námi zkuste a uvidíte!Rád se pořádně najím - bojím se, že budu muset hladovět!"Zdravé hubnutí" není hladovka! Redukční systémy, které by Vás nutily hladovět jsou naprosto špatné!!! Je přirozené, že většině z nás jídlo chutná a neradi se jej zbavujeme."Zdravé hubnutí" probíhá v několika fázích a ve všech fázích budete moci jíst, pestře se stravovat, kousat pevnou stravu a rozhodně se nebudete muset trápit hladem. Můžete si být jisti, že Vás dokonce budeme nutit do pravidelného příjmu potravy. Otázkou zůstává, jaká je právě pro Vás vhodná denní skladba potravy a její množství.Zastávám názor, že člověk zhubne jedině tehdy, když omezí příjem potravy a bude se víc pohybovat!Tento názor je velmi rozšířený a do určité míry i pravdivý. Jak je ale možné, že přesto 3 miliardy lidí na planetě Zemi (téměř dvě třetiny obyvatel vyspělého světa) trpí nadváhou a obezitou? Je-li to skutečně tak jednoduché, proč se touto všeobecně udělovanou radou neřídíme a nehubneme? Ukazuje se, že problematika efektivního a úspěšného snížení tělesné hmotnosti souvisí s celou řadou tělesných metabolických procesů, které musejí být v rovnováze. Nejde tedy "jen" o ty kalorie. Chceme-li skutečně zhubnout a váhu si i dlouhodobě udržet, musíme konečně začít své tělo vnímat jako jeden celek a napomoci mu získat ztracenou rovnováhu vnitřních procesů. Naše tělo pak samo začne tuky spalovat, protože je přestane "potřebovat".Existují pro Revoluční hubnutí nějaká věková omezení?Naši specialisté, lékaři a další odborníci s Vámi individuálně proberou Váš zdravotní stav a vytvoří spolu s Vámi Váš osobní program redukce váhy. V zásadě lze říci, že čistě pouze věkem není systém redukce váhy Revoluční hubnutí nikterak omezen. Osoby mladší 18 let a dále pak osoby starší, zvláště pak trpící zdravotními problémy by neměly snižovat svoji hmotnost bez konzultace s lékařem. Naše zkušenosti ukazují, že Revoluční hubnutí může být vhodné pro všechny věkové skupiny.Jsem hodně obézní a potřebuji shodit aspoň 30 kg. Moc ale nevěřím těm zaručeným dietám typu "zhubněte 20 kg za měsíc". Je to vůbec zdravé?To určitě není! Ani my těmto reklamám nevěříme. Možná, že i těch 20 kg zhubnete, ale zničíte si zdraví a zcela jistě nejméně 25 kg opět rychle naberete. Jestli toto někdo chce, ať některou z těch "zaručených diet" vyzkouší. Z našeho lékařského pohledu je správný váhový úbytek přibližně 0,5 - 1 kg týdně. Existují individuální rozdíly, ale toto lze považovat za velmi vhodné tempo. Rozhodující však je, aby se váhový úbytek týkal pouze tukové tkáně - běžně toto nemáte šanci zjistit, proto je pro Vás tolik důležitý tým odborníků a naše poradna, kde Vám všechny nezbytné tělesné parametry pravidelně přeměříme.Mnoho diet má přípravná období - musím se i na "Zdravé hubnutí" předem nějak připravovat?Nemusíte. Nic takového po Vás nevyžadujeme. Potřebujete pouze jediné - stanovit si pevný a jasný cíl, kolik a do kdy chcete zhubnout, tento cíl si zapsat, okamžitě se rozhodnout a kontaktovat nás. Neudělejte stejnou chybu jako mnoho lidí kolem Vás, kteří své rozhodnutí odložili na zítra - zítra totiž znamená NIKDY!Musím během "Zdravého hubnutí" cvičit?Našim cílem je napomoci Vám ke krásnější a zdravější postavě, ne Vás strhat a ode všeho odradit! Nezačněte současně hubnout a cvičit. Pokud jste byli zvyklí cvičit, pokračujte. Jestliže ne, dejte přednost procházkám a rychlé chůzi. Nepřeceňujte se! Než sedmimílové skoky jsou lepší drobné krůčky. Každý pohyb se počítá. I olympijský vítěz v maratónu začínal prvními kroky. I toto s Vámi individuálně velmi pečlivě probereme.Musím v průběhu "Zdravého hubnutí" dodržovat pitný režim?Více než 60% (někdy se uvádí až 90%) lidského těla tvoří tekutiny. Je nesmírně důležité, aby docházelo ke stálé výměně tělních tekutin. Dostatečný příjem tekutin také podporuje správnou funkci ledvin. Pro zachování dobrého zdraví se doporučuje denní příjem tekutin 2 - 3 litry. Je nezbytně nutné tělu dodat dostatek tekutin - jinak hrozí nebezpečí, že se dostaví bolení hlavy, malátnost, únava, podrážděnost a zácpa. Zvýšený příjem tekutin pomůže tělu lépe se zbavovat odpadních toxických látek, které při hubnutí vznikají štěpením tuků. Optimální příjem tekutin také napomáhá snadnější obnově našeho správného tělesného pH, tedy poměru kyselin a zásad v našem organismu. Je velmi důležité, aby člověk vypil alespoň 8 velkých sklenic vody denně.Které nápoje mohu během "Zdravého hubnutí" pít?Ideální je kombinovat čistou neperlivou vodu a speciální směs bylinného odtučňovacího čaje, který byl specialisty na sportovní výživu a hubnutí navržen tak, aby potlačoval chuť k jídlu, napomáhal štěpit tuky v těle a vhodně upravoval naše vnitřní metabolické prostředí.Smím pít kávu?Pokud to jenom trošku dokážete zvládnout, pokuste se během "Zdravého hubnutí" omezit pití kávy na minimum, nebo ji zcela vyřaďte. Káva obsahuje kofein, ten stimuluje tělo a může způsobit nervozitu a podrážděnost. Ale především - káva je jedním z hlavních zdrojů překyselení organizmu. Jako alternativu doporučujeme kávu bez kofeinu, kávovinové nápoje nebo bylinné čaje, např. doporučený bylinný odtučňovací čaj.A co ovocné čaje?Ovocných čajů se raději vyvarujte - výrazně zvyšují překyselení Vašeho organizmu, což je zcela v protikladu k Vašemu snažení o obnovu správného poměru tělesných zásad a kyselin.Smím během "Zdravého hubnutí" pít alkohol?Pití alkoholu během diety je zakázáno, neboť 1 gram alkoholu obsahuje 7 kcal a žádné výživné látky. Navíc alkohol je dalším výrazným zdrojem nežádoucího tělesného překyselení.

Pokračovat na článek


Pitný režim

Pitný režim je nezbytným předpokladem správného fungování organismu, a zároveň prevencí celé řady zdravotních problémů včetně lymfatických onemocnění, mezi které patří také celulitida. Z hlediska prevence celulitidy potřebuje lidské tělo průběžně zavodňovat, aby docházelo k průběžnému vyplavování škodlivin z těla lymfatickým systémem. Voda, základ životaLidské tělo, které je z 60% tvořeno tekutinami, v průběhu dne (24 hodin) ztratí více než 2 litry vody, které je třeba organismu zpět doplnit (to znamená dodat tělu minimálně 2 litry tekutin denně), jinak trpí dehydratací, což se může projevovat celkovou únavou, bolestmi hlavy, ale i metabolickými poruchami a dalšími zdravotními obtížemi (mimo jiné poruchami lymfatického systému, mezi nimi celulitidou). Vzhledem k tomu, že knejvětší ztrátě tekutin dochází během noci (tělo dýchá a potí se a během spánku nedoplňuje tekutiny), měli bychom nejvíce pít ráno. Denní příjem tekutin je samozřejmě optimální rozdělit do více malých dávek. Pít je radno ještě předtím, než dostaneme žízeň.Proč pít voduKdykoli přijde řeč na zdravý životní styl, všude se dočteme, že bychom měli pít především neperlivou vodu, která není nijak dochucená. Zejména lidé, kterým voda příliš nechutná, se často ptají, proč pít obyčejnou vodu a ne třeba minerální vody nebo džusy, které jsou také zdravé. Důvody jsou následující. Obyčejná voda na rozdíl od minerálek neobsahuje minerály (hořčík, vápník, draslík, sodík a další), a proto ji lze pít v neomezeném množství. Minerální vody by naopak člověk neměl vypít více než 0,5 litru denně, minerálky se navíc doporučuje střídat, protože nadměrné množství některých látek obsažených v minerálkách zbytečně zatěžuje ledviny. Sodík pak vede k nadměrnému zadržování vody v těle. Ovocné džusy jsou nápojem, a zároveň potravinou, která je zdrojem kalorií (tato informace je důležitá především u redukčních diet). Vzhledem ke své konzistenci příliš nezaženou žízeň. Co se zdravého životního stylu týče, přednost bychom měli dát džusům, které nejsou doslazovány cukrem. K zahnání žízně se doporučuje ředit džusy s vodou v poměru 1:1.Ostatní nápojePitný režim si můžeme příjemně zpestřit čaji, nejlépe zelenými , které jsou zdrojem antioxidantů (látek působících proti škodlivým volným radikálům), a zároveň mají schopnost odplavovat škodliviny z těla. Dále pak čaji ovocnými, nebo bylinkovými, jako je například mátový, meduňkový nebo zázvorový. Pití bylinkových čajů ostatně prospívá našemu zdraví po více stránkách. Těhotné a kojící ženy by však měly být při výběru bylinných čajů opatrné. Čaje je vhodné střídat stejně jako minerální vody. Černý čaj má tu nevýhodu, že podobně jako káva dehydruje organismus, a proto by se neměl pít v nadměrném množství.Alkoholické nápojeVzhledem k tomu, že je alkohol hydroskopický, není považován za součást pitného režimu. Z hlediska vlivu na zdraví se doporučuje pití tvrdého alkoholu jen výjimečně, konzumace piva a vína pouze v rozumném množství. Jen pro zajímavost doporučené denní množství vína je u žen 2 sklenky, u mužů 3 sklenky.Pitný režim a celulitidaJak již bylo zmíněno v úvodu, nedostatečný pitný režim je jednou z příčin nesprávného fungování lymfatického systému, a tím i celulitidy, v rámci prevence pomerančové kůže je proto důležité jeho význam nepodceňovat. Příjem tekutin je radno zvýšit po fyzické námaze (při sportu je vhodné pití také iontových nápojů) a také po masáži, kdy došlo k rozproudění lymfy a je třeba podpořit odplavování škodlivin ven z těla. Součástí prevence proti celulitidě je rovněž pití detoxikačních čajů, jako je například kopřivový. Jako doplňková součást léčby celulitidy se pak doporučuje pití speciálních čajů proti celulitidě, které obsahují byliny podporující krevní oběh a tím urychlují látkovou výměnu.

Pokračovat na článek


Lymfedém

Lymfedém je medicínské označení pro otok, který vzniká v důsledku nedostatečné funkce lymfatického systému. Stejně jako celulitida patří lymfedém mezi chronické degenerativní  změny v oblasti kůže a podkoží, kdy dochází k nahromadění lymfy ve tkáni mimo buňky. Lymfedém má zpravidla zhoršující se celoživotní průběh.Lymfedém a jeho příčinyLymfedém (plným názvem lymfostatický edém) patří do skupiny onemocnění lymfatického systému, který je důležitou součástí imunitního systému člověka. Rozlišujeme primární (vrozenou) a sekundární (nejčastěji po chirurgickém zákroku získanou) disfunkci lymfatického systému. Onemocnění lymfatického systému však často způsobuje také kombinace stresu a nezdravého životního stylu. Další možnou příčinou je vznik nádoru, který u hlavních mízních center brání odtoku lymfy.  Vzácněji dochází k rozvinutí lymfatických problémů v důsledku napadení organismu parazity.Projevy lymfedému a komplikaceLymfedém se projevuje kosmetickým defektem na kůži. Jeho projevy nebývají bolestivé, pokud ovšem nedojde ke komplikacím. Mezi nejčastější komplikace patří zhoršená pohyblivost postižených míst a vznik zánětů v oblasti kůže i podkoží. Při nadměrné zátěži lymfatického systému může docházet k onemocnění důležitých orgánů, například ledvin nebo jater. Lymfedém je rovněž spojen s rizikem nádorového bujení, v tomto případě se jedná o lymfangiosarkom, pro který se rovněž používá označení Steward-Tréves syndrom.Nemoci lymfatického systémuDalší závažnou komplikací je Hodgkinův lymfom známý jako rakovina lymfatického systému, což je onemocnění, které postihuje především muže. Léčba Hodkinova syndromu je založena na kombinaci radiace a chemoterapie. Jiným velmi závažným onemocněním, které postihuje buňky lymfatického ( a také oběhového neboli krevního) systému je Kaposiho sarkom, který může mít několik podob, z nichž některé jsou neléčitelné a smrtelné. Nemoc způsobují viry. Do skupiny nemocí spojených s nedostatečnou funkcí lymfatického systému rovněž patří sloní nemoc, neboli elefantiáza onemocnění způsobené parazitem, který ucpává mízní cévy a projevuje se velmi velkými otoky.Diagnostika a léčbaLymfedém je diagnostikován na základě klinického vyšetření, které je v případě patologického nálezu doplněno celou řadou dalších vyšetření, například vyšetření cévního systému a další. Léčba je založena na kombinaci medikace a presoterapie. Účelem aplikace léků, jako je například Wobenzym , je zmírnit otoky a bolesti pacienta. Dále se podávají medikamenty, jako je například Detralex, ke zpevnění cévní stěny. Presoterapie (metoda založená na využití mechanického tlaku) využívá dvou základních metod, a to manuální a přístrojové lymfodrenáže.LymfodrenážLymfodrenáž je speciální druh masáže, který se provádí za účelem zlepšení oběhu lymfy a zmírnění otoků. V případě manuální lymfodrenáže  vyškolení fyzioterapeuti s využitím speciálních hmatů nejprve uvolní hlavní mízní uzliny, a poté dostávají lymfu zpět do oběhu. Vzhledem k fyzické náročnosti lymfodrenáže se poslední dobou využívají spíše přístroje. Nejznámějším přístrojem je Lymfoven. Lymfodrenáž se používá nejen k ošetření lymfedému, ale také celulitidy (lipohypertrofie). Lymfodrenáže se provádějí nejen ve zdravotnických zařízeních, ale také v estetických centrech nebo ve specializovaných lymfocentrech.Možnosti prevenceVzhledem k tomu, že mezi hlavní ovlivnitelné faktory způsobující zdravotní problémy lymfatického systému patří stres, nedostatek pohybu a nevhodné složení stravy, doporučují lékaři pravidelně odbourávat stres (ideálně pomocí pohybové aktivity nebo relaxačních technik) a vyvarovat se nadměrné konzumace živočišných tuků a cukrů. Součástí prevence lymfatických problémů,  mezi nimi lymfedému a celulitidy, jsou také lymfatické masáže, které podporují správnou funkci lymfatického systému.

Pokračovat na článek


Jak zhubnout nohy

Po krásně štíhlých stehnech touží většina žen. Bohužel tuk má tendenci usazovat se právě v těchto partiích. Pokud se kvůli štíhlejším nohám rozhodneme držet dietu, musíme se obrnit trpělivostí, protože tělo začne nejprve odbourávat tukové zásoby na jiných částech těla, zejména v oblasti břicha. A protože zhubnout nohy bez pohybu je velmi obtížné, přinášíme několik tipů na efektivní cvičení.     Tuk – nepřítel dokonalých nohouPodkožní tuk je společně s křečovými žilami ženami považován za jednoho z největších nepřátel dokonalého vzhledu nohou. Ženy a dívky se za silnější stehna obvykle stydí, snaží se je opticky zeštíhlit (nošením rafinovaného oblečení a bot na vysokém podpatku) nebo zhubnout. A nejde jen o nežádoucí parametry, stehna jsou navíc ideální partií pro vznik celulitidy. Jak tedy nohy zhubnout?Chůze a běh pomohouNejsnadnější způsob, jak zhubnout nohy, představuje obyčejná chůze. Aby se však dostavil žádoucí efekt, je nutné dodržet svižné tempo a chodit pravidelně, ideálně každý den. Tento druh pohybu je pro většinu lidí nejvíce přijatelný, protože se dá zařadit do běžného denního programu a není k němu zapotřebí žádné speciální sportovní vybavení. Chůze navíc nevyžaduje fyzickou zdatnost. Za nepříznivého počasí se můžete procházet v posilovně na běžícím pásu. Ještě efektivnějším řešením je běh. V případě chůze i běhu je důležité mít správné obutí.Cviky na stehnaDalší možnost představují cviky na stehna, kterých existuje poměrně velké množství, takže si můžete vybrat takové, které Vám budou nejvíce vyhovovat. Velmi osvědčeným cvikem je zanožování v kleče, kdy klečíte na pevné podložce a střídavě zvedáte nohy směrem vzhůru (jako když zvedá nohu pejsek). Zanožovat můžete také vstoje, když se budete držet opory. Pokud budete cvičit vstoje s nohama ponořenýma v bazénové vodě, docílíte zpevnění a redukce pomerančové kůže. Zpevnění stehen lze dosáhnout také při tlačení kočárku nebo sekání trávy (tedy pokud nemáte robotickou sekačku). Co dále zabírá, to jsou obyčejné dřepy, výpady a chůze po schodech. A ještě jeden účinný cvik: lehněte si na bok a zvedejte nohu co nejvýše dokážete, opakujte 10x ve třech sériích, poté nohy vyměňte. Pro zvýšení obtížnosti můžete k sobě nohy připevnit elastickým pásem.Cvičení na stehna můžete doplnit cyklistikou nebo jízdou na rotopedu. Tip: Pokud máte obavu, že nebudete důslední, nebo budete cviky provádět nesprávně, cvičte s trenérem nebo s kamarádkou.Masáže také pomohouNa cestě za štíhlejšíma nohama nám také mohou pomoci přístrojové masáže. Lymfatické přístrojové masáže zároveň redukují projevy celulitidy (nebo proti ní preventivně působí) a podporují správnou funkci lymfatického systému. Po ošetření se však doporučuje po dobu alespoň 30 minut chodit svižnou chůzí. Neméně důležitý je pitný režim, aby se mohl obsah tukových buněk (společně s přebytečnými tekutinami a metabolickými zplodinami) vyplavit z organismu. K dosažení výsledku je třeba absolvovat několik ošetření. Masáže se často doplňují zábalem, který podpoří jejich účinky.LiposukceDalší možnost, jak se zbavit podkožního tuku na stehnech, představuje liposukce. Poslední dobou se stala trendem ultrazvuková liposukce, která je na rozdíl od klasické liposukce neinvazivní.  Během ošetření se pomocí speciálního přístroje provede narušení obalu tukových buněk, jejichž obsah se následně dostane do lymfatického systému a ve finále je vyplaven ven z těla močí.Důležitý je i jídelníčekNedílnou součástí efektivního hubnutí nohou je také jídelníček, který by měl obsahovat minimum tuků (živočišné pokud možno vůbec) a dostatek vlákniny. Kromě toho je dobré, hlídat si denní příjem kalorií. Zde není na škodu, poradit se s výživovým specialistou.

Pokračovat na článek


Cviky na celulitidu

Pravidelná pohybová aktivita je důležitou součástí boje s pomerančovou kůží, a zároveň také její prevencí. Kromě sportů, které se doporučují proti celulitidě, existují dokonce speciální cviky na celulitidu, které za předpokladu pravidelného cvičení (minimálně dvakrát týdně) mohou významně přispět ke zlepšení stavu pokožky. Jejich velkou výhodou je vysoká efektivita, což znamená, že k dosažení výsledků není nutné cvičit dlouho.Celulitida a cvičeníPravidelná pohybová aktivita má z hlediska prevence a odstraňování projevů celulitidy mimořádný význam, neboť podporuje správnou funkci lymfatického systému, zlepšuje prokrvení pokožky a přispívá k jejímu zpevnění. Zároveň také pomáhá odbourávat stres, který je společně se sedavým způsobem života, nesprávným složením jídelníčku a nedostatečným pitným režimem považován za hlavní příčiny vzniku pomerančové kůže neboli celulitidy.Speciální cviky na celulitiduPravidelná pohybová aktivita neznamená, že bychom museli trávit hodiny v posilovně, nebo při jiném sportu. Pokud si osvojíme speciální cviky proti celulitidě, můžeme efektivně bojovat s celulitidou bez vynaložení velkého úsilí a nutnosti investovat mnoho času. Protože celulitida nejvíce postihuje oblast stehen a hýždí, jsou následující cviky zaměřené z větší části právě na tyto rizikové partie:Cvik č. 1.: Unožování vstojeStoupněte si poblíž žebřin, kusu nábytku, nebo stromu, kterého se můžete bezpečně přidržet. Chytněte se rukou a unožujte do stran nejprve jednou končetinou, poté druhou. Na každou končetinu cvičte 2 x 3 série po deseti unoženích. Pro zvýšení účinku doporučujeme provádět unožování ve vodě (v tomto případě se přidržujete okraje bazénu). Poté pokračujte sérií unožování vzad neboli zanožování, opět proveďte 2 x 3 série po deseti unoženích.Cvik č. 2.: Zvedání pánveLehněte si na tvrdou podložku s nohama pokrčenýma v kolenou. Zatněte svaly v oblasti hýždí a zvedněte hýždě na dobu 10 vteřin. Poté se položte a povolte svaly na 5 vteřin. Postup opakujte devětkrát ve třech sériích. Pokud zapojíte také svaly pánevního dna, můžete zároveň posilovat také tyto svaly a předcházet tak riziku inkontinence moči. Pokud máte silné ruce, lehněte si poté na břicho a cvičte 3 série kliků, lze cvičit i tzv. dámské kliky.Cvik č. 3: Výstupy na překážkuNejlepší je, pokud máte k dispozici schody, po kterých můžete chodit svižným tempem. V opačném případě vystupujte na pevno a stabilní překážku a sestupujte. Opakujte opět ve třech desetiúkolových sériích. Cvik  lze rovněž nahradit přinožováním končetin k hrudníku. Cvik č. 4. : Dřepy a podřepyVelmi účinným cvikem jsou obyčejné dřepy. Toto cvičení si můžete zpestřit přidáním podřepů a výpadů. Cvičte alespoň 3 série po deseti dřepech.Vhodné sportovní aktivityPokud raději klasicky sportujete, můžete si vybrat z několika sportů, které jsou považovány za nepřátele pomerančové kůže na stehnech a hýždích. Je to především bruslení na in-linech, skákání na trampolíně, plavání, aqua aerobik, běžný aerobik, posilování rizikových partií na strojích, cyklistika, jogging nebo svižná chůze do obtížného terénu (například do kopců, schodů, atp.).Pitný režim a jídelníčekK dosažení viditelného výsledku je třeba rovněž dodržovat pitný režim (což znamená vypít v průběhu 24 hodin alespoň 2 litry neperlivé vody, ředěného džusu, zeleného nebo ovocného čaje) a zdravý jídelníček bohatý na zeleninu a ovoce, který by měl dále obsahovat celozrnné pečivo, bílé maso, mléčné výrobky a luštěniny. Konzumace kávy, sladkostí, uzenin a polotovarů, stejně jako pochutin s vysokým obsahem tuku se příliš nedoporučuje.Masáže, krémy a dalšíÚčinnými pomocníky jsou i krémy a další kosmetické přípravky proti celulitidě (pokud jsou aplikovány správně a pravidelně), stejně jako masáže proti celulitidě (zejména přístrojová lymfodrenáž) a zábaly proti celulitidě (například ozónový).

Pokračovat na článek


Lymfa

Lymfa je tělní tekutina vznikající v mezibuněčných prostorech z tkáňového moku, která obíhá v lymfatickém systému. Správná cirkulace lymfy v lymfatickém systému je důležitá z hlediska odvádění odpadních látek a obranyschopnosti našeho organismu. Pokud tato tekutina neproudí, jak by měla, dochází k poruchám funkce a následně k onemocněním lymfatického systému, jako je například celulitida nebo lymfedém. Charakteristika lymfyLymfa neboli míza je nezbytnou tekutinou lymfatického systému, který je paralelní s oběhovým systémem. Lymfa má bílou až nažloutlou barvu. Její složení se velmi podobá složení krevní plazmy, obsahuje však výrazně nižší procento bílkovin. Složení mízy se však různí v závislosti na tom, ve kterém orgánu vzniká. Kupříkladu pro tu část mízy, která pochází z trávicí soustavy, je charakteristický vyšší obsah tuků. Lymfa se podobně jako krev může srážet, na rozdíl od krve však necirkuluje v uzavřeném oběhu. Jen pro zajímavost, lidské tělo během 24 hodin vyprodukuje přes 2 l lymfy.Lymfatický systém a jeho orgányLymfatický systém je důležitou součástí imunitního, a zároveň detoxikačního systému a jeho fungování je založené právě na cirkulaci lymfy, která vzniká v mezibuněčných prostorech z tkáňového moku. Lymfa se postupně sbírá do lymfatických kapilár (vlásečnic), odkud pokračuje dále většími cévami do kulovitých až oválných orgánů lymfatického systému, kterými jsou lymfatické uzliny (neboli uzlíky lymfatické tkáně), jejichž hlavním úkolem je zajistit filtraci lymfy. V lidském těle se nachází několik lymfatických uzlin. Mezi nejdůležitější patří uzliny na krku, uzliny v oblasti podpaží, uzliny na tříslech, uzliny nad a pod klíční kostí a uzliny v kolenní jamce. Významnými orgány lymfatického systému jsou také nosní a krční mandle, brzlík, slezina a slepé střevo.Hrudní mízovod a význam lymfatického systémuLymfatické cévy postupně spojují do hrudního mízovodu (ductus thoracicus), odkud je míza odváděna do žilního systému. V hrudním mízovodu je lymfa výrazně kalnější a má spíše narůžovělou barvu. Při průchodu lymfatickými uzlinami dochází k obohacení lymfy o buňky, které z převážné části představují malé lymfocyty. Buňky si pak z této tělní tekutiny odebírají potřebné živiny, a zároveň sem vylučují odpadní látky. Lymfatický systém odvádí tyto odpadní látky ven z těla a právě z toho důvodu je jeho role z hlediska našeho zdraví tolik významná. (Čistá lymfa se pak vrací zpět do krevního oběhu.)Když lymfa neproudí správněPokud lymfa neproudí správně, začne se v těle hromadit a s ní i odpadní látky v ní obsažené. Prvních příznaků si pacienti často ani nevšimnou. Jsou unavení, mohou být častěji nemocní, objevují se u nich otoky, a to zejména v oblasti končetin. Typickými symptomy jsou otoky víček, pocit těžkých nohou a celulitida zejména v oblasti stehen a hýždí. Zdravotní stav se dále zhoršuje, může dojít ke vzniku lymfedému nebo k deformaci různých částí těla, známým příkladem je sloní nemoc.Léčba lymfatického systémuLéčba lymfatických onemocnění je založena na metodách, které podporují rozproudění lymfy. Nejúčinnější metodou je lymfodrenáž (speciální druh lymfatické masáže), která se provádí jak manuálně (což je dnes méně častý případ), tak především přístrojově. Ke zmírnění větších otoků se rovněž používá kompresivní bandáž.Prevence lymfatických onemocněníZákladem prevence lymfatických problémů je dostatek pohybu a zdravá životospráva obecně. Lymfatické masáže mají svůj význam i z hlediska prevence. Zanedbání funkce lymfatického systému vede nejen k nevzhledným projevům na kůži a výše popsaným zdravotním obtížím, ale může vést také k rakovinotvornému bujení.

Pokračovat na článek


Krevní oběh

Krevní oběh  (též kardiovaskulární systém nebo oběhová soustava) je  důležitá orgánová soustava lidského těla, jejíž hlavním úkolem je zajistit přepravu živin a odpadních látek mezi tkáněmi krví. Krevní oběh doplňuje lymfatická oběhová soustava (lymfatický systém), která jej spojuje s tkáněmi při jejich výživě. Do lymfatického oběhu se vstřebávají látky z tenkého střeva, zejména tuky.    Krevní oběh a jeho orgányKrevní oběh je tvořen srdcem a cévami. Krevní oběh rozdělujeme na čtyři části, rozlišujícím kritériem jsou přitom funkce, které dané části zajišťují. První část, tepenný oběh, je tvořen tepnami, což jsou cévy vedoucí krev směrem od srdce. Z hlavních tepen vystupují větve vedoucí k jednotlivým tělním orgánům a dalším částem těla. Druhá součást, žilní oběh, je tvořena žilami, což jsou cévy vedoucí krev směrem k srdci. Žilní větve se pak slévají do větších kmenů a vytváření horní a dolní dutou žílu. Žíly jsou výrazně tenčí než tepny. Nejtenčími cévami jsou však kapiláry, drobné cévky včleněné mezi žíly a tepny. Na úrovni kapilár – kapilárního oběhu – pak dochází k vlastní přeměně živin, kyslíku a odpadních produktů mezi krví a tkáněmi. Tenká membrána kapilár umožňuje obousměrný transport, tedy z krve do tkání i ze tkání zpět do krve. Prostřednictvím kapilár je tak propojený krevní oběh spojen s lymfatickým systémem. (Čtvrtou součástí krevního oběhu je plicní oběh, přičemž oběh krve mezi srdcem a plícemi je zajišťován jak tepnami, tak žilami. Zde však vedou tepny krev zpět ze srdce, zatímco žíly do srdce. V plicních kapilárách se krev okysličuje a vylučuje oxid uhličitý. Okysličená krev se pak žilami vrací do srdce. ) Zatímco první tři součásti krevního oběhu tvoří velký neboli systémový oběh, plicní oběh je považován za samostatnou součást – malý krevní oběh.Lymfatický systém x krevní oběhLymfatický systém není součástí krevního oběhu, jedná se paralelní systém, který však na rozdíl od krevního oběhu není uzavřený. Lymfatický systém začíná (jak bylo uvedeno výše) na úrovni mízních kapilár, které mají větší průměr než krevní kapiláry, a mohou proto propouštět veškeré látky včetně tuků. Tekutina protékající lymfatickým systémem se nazývá lymfa neboli míza a probíhá jednosměrně: z lymfatických kapilár jde do lymfatických cév, a následně do mízovodů. Největším mízovodem je hrudní mízovod.  Hlavní funkce lymfatického systému jsou tři. Zaprvé, zajistit odvod přebytečného množství tkáňového moku a vrátit jej do oběhové soustavy, tedy odvod přebytečných tekutin. Zadruhé, zajistit odvod tuků z trávicí soustavy do horní duté žíly, které nemohou z výše uvedených důvodů projít krevními kapilárami.  Třetí důležitou úlohou lymfatického systému je odvádět z těla škodliviny a zajišťovat správnou funkci imunitního systému. K filtraci mízy dochází v mízních uzlinách, které jsou rozmístěné po celém těle, a představují orgány lymfatického systému.Celulitida a její léčbaVztahu mezi krevním oběhem a lymfatickým systémem se využívá při léčbě celulitidy, která je poruchou lymfatického systému, kdy dochází k hromadění vody, tuku a odpadních látek v podkoží s následkem otoků a vzniku nevzhledných hrbolů a dolíčků na kůži (protože tyto látky jsou vytlačovány ven). Jedna z nejúčinnějších metod používaná k odstranění projevů celulitidy lymfodrenáž – prokrvuje postižená místa, čímž aktivuje činnost lymfatického systému, a napomáhá tak vyplavování zadržování těchto přebytečných látek ven z těla.  Z tohoto důvodu se také jako součást léčby a prevence celulitidy doporučuje pravidelná pohybová aktivita, která vede k prokrvení svalů a přes lymfatický systém k vyplavování nadbytečných tekutin, tuků a odpadních zplodin.

Pokračovat na článek


Prevence akné - Hygiena a léky

Jedna z nejběžnějších mylných představ o akné je, že jeho vznik je způsoben špínou. To není! Akné vzniká kvůli kombinaci faktorů, které nemůžete ovládat, stejně jako vaši hormonální rovnováhu a přirozené tempo systému obnovení pokožky. Naštěstí existuje několik věcí, které můžete ovládat a které vám pomohou udržet akné pod kontrolou. Začněte následováním těchto jednoduchých doporučení pro zdravou pleť.Prevence akné – Tip č. 1:Nemyjte se přespříliš. Vzhledem k tomu, že špína není příčinou vzniku akné, nadměrné drhnutí a mytí ho nevyléčí. Snažte se mytí omezit na dvakrát za den, což vaši pokožku nevysuší a nepodráždí. Navyklé přílišné mytí může také vyvolat nadměrnou produkci mazu, která by mohla mít za následek další propuknutí.Prevence akné – Tip č. 2:Vyhněte se tvrdému drhnutí. Je v pořádku, že se pokožka odlupuje, ale použijte krém s jemným složením s malými, hladkými zrnky. Vyvarujte se výrobkům se stopami mandlí nebo meruněk, které mohou podráždit nebo dokonce potrhat kůži a akné zhoršit.Prevence akné – Tip č. 3:Řekněte ne alkoholu. Pokud používáte toner, vyhněte se výrobkům s vysokou koncentrací isopropylalkoholu, nebo běžného líhu. Silný alkohol zbaví pokožku svrchní vrstvy, což způsobí, že vaše mazové žlázy začnou produkovat vice mazu. Výsledek? Suchá, červená pokožka – a možná i více pupínkůPrevence akné – Tip č. 4:Nemačkejte. Mačkání pupínků – nehty, špendlíkem nebo čímkoliv jiným – může zanést bakterie hlouběji do kůže, což způsobuje větší zánět a infekci. Také více poškodí okolní pokožku, takže pupínek pravděpodobněji zanechá trvalou jizvu.Prevence akné – Tip č. 5:Ruce pryč! Propionibacterium acnes (bakterie, která způsobuje akné) je normálním obyvatelem kůže, ale nevede k akné, dokud se neuvízne uvnitř vlasového folikulu. Nadměrné dotýkání se tváře, včetně tření nebo i opírání brady v dlaních, může zanést bakterie do pórů – kde může začít jejich řádění.Prevence akné – Tip č. 6:Po cvičení se umyjte. Když cvičíte, váš pohyb vytváří teplo a oblečení a vybavení tělocvičny způsobuje tření. Dokud si neosprchujte, v okolí kůže se udržuje teplo a vlhkost a vytváří tak ideální živnou půdu pro šíření bakterií. Takže pokaždé, když můžete, se osprchujte ihned po cvičení.Léky na aknéPrevence akné – Najděte si režim a držte se ho. Většina případů mírného akné může být zlepšena volně prodejnými léky nebo přípravky. K dispozici je široká škála způsobů léčby, a je dobrá šance, že jeden z nich u vás bude zabírat. Pokud začnete léčbu dříve, než se akné přehoupne do vážnějšího stadia, budete mít větší šanci vyhnout se tělesným a psychickým problémům. Ale pokud vaše akné zhorší nebo trvá déle než několik týdnů, vyhledejte lékaře. Zde je krátký seznam nejběžnějších produktů používaných k léčbě akné – pro další informace o konkrétní léčbě klikněte na odkazy.

Pokračovat na článek