Výsledky vyhledávání pro dotaz poloze koncem pánevním

Výsledky vyhledávání v sekci: Krása

Jak na oteklé oči po ránu

Pravděpodobně většina z nás v životě alespoň jednou potýkají s problémem oteklé oči.Souhlasíte, opuchlé oči ráno nevypadá esteticky.Tento problém vzniká v důsledku mnoha důvodů, a může zkazit náladu, a to zejména ve velmi významný den pro vás.Co když naplánováno důležitou schůzku, a máš opuchlé oči?Způsobuje otoky očí. Fenomén oteklé oči v dopoledních hodinách, může být z různých důvodů.Kůže pod očima je velmi tenká a je nejcitlivější část těla.Špatný krevní oběh a nasycení kyslíkem vede ke stagnaci krve v kapilárách pod očima a radiografie ní.Nedostatek vlhkosti vede k větší průhlednosti na kůži tak, že kruhy jeví zapadlé.špatný dědičnost je nejčastější příčinou oteklé oči v dopoledních hodinách.Kromě toho by to mohlo sloužit jako zábavu a party s pití alkoholických nápojů, pití kávy v noci, dlouhé sezení v počítačové hře, pivo s přáteli na pozdější dobu, a to i se slanou ryby nebo ořechy.Kromě toho, nespavost, chronický nedostatek spánku, nesprávné poloze během spánku, kolísání hladin hormonů,špatné stravovací návyky, únava, stres, onemocnění ledvin, těhotenství může vést k tomu, že v dopoledních hodinách bude nabobtnalé vaše oči.dehydratace v důsledku nedostatku příjmu tekutin může také způsobit bobtnání.V tomto případě je jediným řešením je režim, pití.Konkrétně, během dne vypít alespoň jeden a půl až dva litry čisté pitné vody (minerální může být bez plynu).často způsobují otoky očí může obvykle alergie.V tomto případě, problém se pomůže vyrovnat antihistaminika.Co když se vaše oči oteklé v dopoledních hodinách? Takže, v dopoledních hodinách v odrazu zrcadla vidíte nevzhledné "pytle pod očima," a jste přiřadili důležitou schůzku nebo prezentaci.Co dělat?Jak uklidit sám sebe za pár minut?Za prvé, než začnete užívat osvěžující sprchu, je doporučeno, aby patnáct dřepy.Samozřejmě, pokud nejste zvyklí dělat ranní cvičení, pro vás to bude těžké, ale je to možné.To bude trvat asi jeden a půl minuty.Dřepy přispět k posílení kanalizace a urychlit lymfatický a krevní oběh, který je v režimu spánku "" během noci.Zvýšený průtok krve stimuluje vylučování přebytečné tekutiny z tkání, které ve skutečnosti způsobují edém.Mimochodem, jsou dřepy a další pozitivní aspekty, z nichž jeden je tón svalů nohou.Po dřepne je třeba, aby se kontrastní sprchu, střídání studené a teplé proudy vody.Začněte s teplou vodou je doporučeno.Je vhodné provádět Douche masážní sprchu, ale také stimuluje krevní oběh.Po tomto postupu se ujistěte, aby se dalších patnáct dřepy.Chcete-li rychle zbavit ranní otoky a učinit váš vzhled seznámit, zatímco kartáčování se doporučuje, aby se aktivně pracovat mimika (grimasy, mžoural, vybudovat směšné a legrační obličeje, atd.).Je důležité, aby se svaly kolem očí.Sozhmurte silný oko po dobu dvou sekund, a otevřete široce a rychle zamrkal je a otáčet je.Mimochodem, zlepšení nálady z takových "cvičení" je zaručena.Dále, umýt se studenou vodou by měla být velmi dobře si promnul tvář.Obecně platí, že je lepší používat tuto vodu z vodovodu, minerální voda silnogazirovannuyu chlazený.Plynové bubliny mají masážní účinek na pokožku na mikroúrovni, a vstupují minerály vody a soli posílit.Pokud oteklé oči ráno - častým jevem, pak se promyje kostky ledu mohou být připraveny předem.Můžete použít běžnou pitnou vodu, ale můžete odvary a infuze bylin.Tento způsob mytí dokonale reliéfy otok.Zde je jeden recept večer, připravte infuzi lžíci jakýchkoliv bylin (heřmánek, máta, měsíček, šalvěj, vápno barva), naplnil sklenici vařící vody.Když se infuze ochladí, napětí a nalijte do formochkam.Pak poslat do mrazničky.Po provedené manipulace stav vašeho obličeje by měla být výrazně zlepšila, se blíží do normálu, s tím strávíte minimum času.Další by měly provádět self-masáž očního okolí.Je-li čas je krátký, můžete při jídle nebo při přípravě snídaně dělat.Ale je lepší přidělit pár celých minutách.aby lehké lisování pohyby (podržením ARC) na horním víčkem polštářky ukazováčky z nosu do chrámů.Cvičení udělal desetkrát.Nyní, to samé by mělo být provedeno s plochou pod očima (z nosu do chrámů), a desetkrát.Opět, že semafor, netáhnou pokožku.Na závěr by měly alternativní pat s prsty pod očima (tam i zpět).Tyto masážní techniky jsou velmi účinné, kromě toho brát jen dvě nebo tři minuty.Mimochodem, tato masáž lze provádět s pomocí zmrazených kostek ledu.Kostky ledu by měl řídit, dokud se kůže trpí, pak to dát odpočinek po dobu několika sekund, a pak pokračovat na masáž až do úplného roztavení krychle.Je považován za jeden z nejefektivnějších "záchrannou" způsoby, jak odstranit oteklé oči.další tipy k rychlému odstranění otok očí. na otoky nebo "váčky pod očima", aby účinně aplikovat do oka studených gelem.Gel Maska je možné zakoupit v lékárně.Je-li to nutné (otok, únava nebo tlakem, který po PC) dříve drží v chladničce po dobu několika minut, měla by být použita na oblast očí po dobu deseti minut.Tato maska ​​lze použít opakovaně.Studená okurková kroužky položený na oko za pět minut nebo masírovat jeho tělo, a jsou schopni zbavit opuchlé oči.Kromě toho bude tato manipulace zlepší pleť a vyhlazuje jemné vrásky.Chcete-li snížit otoky očí a účinně uplatňovat hodně strouhaného okurek a brambor po dobu deseti minut.dobrým prostředkem je také považován za chladný obklad čaj.Kosmetické pohon tlumit silný vaří černý čaj, lehce vyždímejte a vztahují se na oblasti očí.Pro postup docela deset minut.Místo čajových lístků jako obklad na efektivně otoku používají studeným mlékem.Bavlněné podložky a namočte se studeným mlékem, lehce zmáčknout a aplikovat na očích.Kromě pomoci s otoky se zábal se potýká s tmavé kruhy pod očima.Máte-Fenomén oteklé oči je chronický, vzít bylinný čaj nebo odvar, má močopudné účinky.Pouze předem konzultovat s odborníkem.prevence opuchlé oči v dopoledních hodinách. Vyhněte se konzumaci perlivých nápojů, včetně sodovky, kofeinu nápoje, protože jsou "přátelé" z ranního edému.Omezte příjem tekutin po šesté hodině večer.Přebytek tekutiny, obvykle odráží na vaší tváři v dopoledních hodinách.Za pár hodin před spaním může jíst pár šťavnaté ovoce.Vyhněte se umělá sladidla, a buďte opatrní se solí, protože nutí tělo hromadí tekutiny.Snažte se spát alespoň osm hodin denně.Vzhledem k tomu, nedostatek spánku vede k výskytu oteklé oči a tmavé kruhy pod očima.létě nezapomeňte chránit oči slunečními brýlemi.nezapomeňte použít opalovací krém kosmetiku, aplikovat je ne dříve než půl hodiny předtím, než na čerstvém vzduchu.Nadměrné opalování a najít otevřený slunce po dlouhou dobu, může přispět ke vzniku tohoto problému.zanechání v ranní a večerní užívání kosmetických krémů nebo gelů pro okolí očí, který je přítomen v kompozici extrakt z jírovce, chrpa nebo arniky.Oni účinně předcházet výskytu edému, a tím i zmírnit vás oteklé oči.Použít kosmetické přípravky mohou být kombinovány s masáží.Je třeba poznamenat, že otok očí může být dočasné, ale může být v důsledku závažných onemocnění.Proto je pravidelný výskyt tohoto problému je vhodné poradit se s odborníkem.

Pokračovat na článek


Přírodní léčba akné

Přírodní léčba akné pro všechny, kteří rádi experimentujíAkné je velmi nepříjemným a vážným problémem pleti. Lidé na akné trpí hlavně v pubertálním věku, ale v některých případech příznaky přetrvávají dál a nemizí koncem puberty. V pubertě bohužel většina mladých lidí neposlouchá slova svých rodičů, a svou problematickou pleť zanedbává. Tím sami sobě dost škodí, protože problém se později zhorší a v dospělosti je možné se zbavit akné těžko, v některých případech vůbec ne.Řešením může být přírodní léčba akné. Pro mladé, kteří se cítí trapně kvůli tomu, že by měli navštívit kosmetičku, máme dobrou zprávu. Přírodní léčbu akné je možné aplikovat i doma. Stačí si koupit potřebné a předepsané věci k tomu, a začít s kúrou. Už tak z pojmenování nám je jasné, že jde o kosmetiku, jejíž podstata spočívá v přírodních ingrediencích.Přírodní léčba akné pracuje například s medem, olejem, s okurkami, s citronem, tedy je to výlučně přírodní. Pokud máte nějakého mladého známého, koho trápí akné, a nechce chodit ke kosmetičce, doporučte mu přírodní léčbu. Pokud máte problémy s pletí Vy sami, a ještě nemáte zkušenosti s přírodní léčbou, neváhejte a vyzkoušejte ji co nejdříve!

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Těhotenství a Děti

Porod císařským řezem

Císařský řezDnes se císařský řez (sectio caesarea) nepoužívá jenom v kritickém stavu, ale dělá se často preventivně, aby se od dítěte oddálila možná nebezpečí. Deset až patnáct procent všech dětí přichází u nás na svět císařským řezem. Intenzivním sledováním během těhotenství se dají rizika pro matku a dítě rozpoznat včas, takže rozhodnutí o operativním porodu padne už před porodem.Důvody rozhodnutí se pro C řez jsou například:-leží-li placenta před dítětem na vnitřní děložní brance ( VCESTNÉ LŮŽKO, placenta praevia ) a normální porodní cesta je uzavřená, nebo jestliže se placenta předčasně uvolní z děložní stěny;-je-li pánev matky v poměru k velikosti dítěte příliš úzká nebo má abnormální tvar;-činí-li poloha dítěte ( šikmá nebo PŘÍČNÁ POLOHA PLODU ) vaginální porod nemožným;-není-li nenarozené dítě kvůli placentární insuficienci už dostatečně zásobováno kyslíkem ( to se může stát například při diabetu, gestóze, jestliže matka zneužívá nikotin, nebo při přenášení dítěte );-jestliže dítě prvorodičky leží v poloze koncem pánevním ( NALÉHÁNÍ KONCEM PÁNEVNÍM ) a přirozený porod považují lékaři za příliš riskantní;-nastává-li předčasný porod a dítě je ještě příliš nezralé, nebo když se ještě nachází v poloze koncem pánevním;-jsou-li očekávána DVOJČATA a první dítě zaujalo polohu koncem pánevním, nebo neleží-li obě děti příhodně;-předcházela-li operace na děloze a dřívější císařský řez byl proveden před méně než dvěma letyOd té doby, co nastávající rodiče počet svých dětí vědomě omezují, se rodí stále víc ( pozdních ) vytoužených dětí. Přibylo snah, aby těchto méně dětí bylo zdravých, a porodníci pro to dělají všechno možné. Proto se lékaři v obtížných porodních situacích spíše rozhodnou pro císařský řez. Zásah není s moderními prostředky narkózy ( ANESTÉZIE ), zlepšenou chirurgickou technikou a novými léčebnými účinnými látkami žádný lékařský problém. Přesto bychom se na něj neměli dívat jako na nejjednodušší a nejpohodlnější porodní metodu, neboť pro matku stále znamená vyšší riziko než spontánní porod. Zůstane sice ušetřena námahy a velkých bolestí, zato je v prvních dnech šestinedělí opravdovou pacientkou a potřebuje čas, aby se tělesně a duševně zotavila. Ani novorozenec není po císařském řezu vždy v nejlepším stavu. Tlak, kterým působí úzké porodní cesty na nenarozené dítě, a rytmicky masírující stahy totiž vytlačují plodovou vodu, jež je v plicích a dýchacích cestách. Dětem z císařského řezu tato přirozená komprese chybí. Plodová voda se jim sice po porodu odsaje, přesto ale mívají poruchy dýchání; především tehdy, když se jim dostane do těla přece jen něco z narkotizačních prostředků. Plánuje-li se císařský řez, můžete se na den porodu připravit. Pak máte většinou volbu mezi celkovou narkózou nebo místním umrtvením ( ANESTÉZIE ). Při metodě místního umrtvení prožijete narození vašeho dítěte při plném vědomí. Operační pole je odstíněno rouškou, takže zásah neuvidíte, ale uslyšíte, co se s vámi a kolem vás děje. Atmosféru na operačním sále, zvuky a ten nebolestivý, ale trochu nepříjemný pocit při tomto dění některé senzibilní a úzkostné ženy těžko snášejí. Na to byste měla při svém rozhodování brát ohled. Vznikne-li za porodu kritická situace a dítě trpí nedostatkem kyslíku, protože:-porod nepostupuje, například při slabých stazích, anomálii držení či polohy plodu nebo při vyčerpanosti matky;-pupeční šňůra spadla před hlavu dítěte, nebo se mu omotala kolem krku;-opakované medikamentózní zavádění porodu nikam nevede a rychlé ukončení porodu jinými porodnickými opatřeními není možné, provede se císařský řez v celkové narkóze. Epidurální anestezie se nehodí pro naléhavé případy, ve kterých jde o minuty, protože trvá asi půl hodiny, než začne působit. Průběh operace:Těsně nad stydkou kostí se břišní stěna otevře řezem dlouhým 12 až 16 cm.  Operační pole se háky na rány rozšíří. Pak provede lékař řez svalem dělohy. Dolní část dělohy je teď tak daleko otevřena, že do ní lékař může sáhnout rukou. Operace trvá jen několik minut. Lékař opatrně uchopí hlavičku dítěte a vytáhne jej z mateřského těla. Při poloze koncem pánevním se vytáhne nejdřív zadeček nebo nožičky. Nyní se jednotlivé břišní vrstvy část po části sešijí. Lékař přitom musí postupovat velice pečlivě. Vnější okraje rány se většinou spojí svorkami. Jizva je později viditelná jen jako tenká čára.Příčným řezem nad hranicí pubického ochlupení otevře lékař břišní stěnu a dělohu. Za pár minut už je dítě porozeno. Při začátku operace dostanete jen lehkou narkózu, aby nepůsobila na dítě. Po porodu se narkóza prohloubí, narkotizační prostředek je však tak opatrné dávkován, že se zase brzy probudíte. Nejdelší dobu operace potřebuje lékař k uzavření rány po vrstvách. Okraje rány nejvrchnější vrstvy kůže se buďto sešijí, nebo spojí svorkami. Šev může zpočátku bolet a štípat. Většinou zůstává první dny v ráně tenká hadička z umělé hmoty spojená s odsávací lahví (drenáž), která odvádí sekret rány z prostoru břicha. Když se rána dobře hojí - a to je pravidlem, odstraní se po 6 až 8 dnech stehy, respektive svorky. Necitlivost přerušených kožních nervů časem přejde. Jizva vybledne a zanechá pouze jemnou, sotva viditelnou čáru. Jako čerstvě operovanou pacientku vás v prvních dnech budou živit uměle infuzí. To vám nutně ztíží navázání kontaktu s vaším děťátkem. Ale až vás osvobodí od rušivých hadic na paži ( kapačka do žíly ), v měchýři ( balónkový katétr ) a v břiše ( odsávací drenáž ), budete se moct po 3 až 4 dnech samostatně starat o své dítě jako jiné matky. Šestinedělí u vás bude probíhat stejně jako po přirozeném porodu. Z nemocnice vás ovšem propustí až po 8 až 10 dnech a budete se muset ještě nějakou dobu šetřit.Že jste po překvapivém císařském řezu trochu smutná a zklamaná, protože jste zmeškala velkolepý, možná jedinečný zážitek? Je to docela normální reakce. Utěšujte se tím, že jste dala život zdravému dítěti. Netrapte se pocity viny a selhání. Pro císařský řez byly jistě naléhavé důvody, za které nejste zodpovědná a také jste něco dokázala. V pokrokových porodnicích se snaží o to, aby i dítě z císařského řezu mělo "jemný" porod. Přitom přebírá otec úlohu přivítat své dítě něžně na tomto světě. Někdy smí být dokonce přítomen i při operaci, když si to troufne, a může pak vzít novorozence hned po porodu do náručí. Avšak i tam, kde otce na operačním sále netrpí, předají mu děťátko k prvnímu seznámení. Jakmile je matka zase vzhůru, podpoří ji při prvním kontaktu s dítětem a pomůže jí, aby děťátko podržela a přiložila si ho k prsu. Císařský řez není důvodem vzdát se kojení. Sice to zpočátku vyžaduje víc trpělivosti, aby se rozběhla tvorba mléka, ale když se o to budete vážně snažit, podaří se to i vám.

Pokračovat na článek


Menstruace po porodu

Přirozený porodBez stresu, zbytečného strachu z velké bolesti, chemie a chirurgických zásahů lékaře. Přirozený porod je v posledních několika letech hodně vyhledávaná metoda nejen u prvorodiček. Prostředí, které připomíná domácí podmínky, navíc za asistence partnery nastávající maminky. Žádné urychlování porodu, přirozený průběh se vším všudy. A je toho ještě mnohem víc!Takzvaný přirozený porod umožňuje novorozenci zůstat ihned s matkou, po nezbytném poporodním ošetření, které je ale maličkost a nezabere zpravidla více než pár desítek sekund. V minulosti bylo v českých nebo ještě československých nemocnicích běžné něco úplně jiného. Po klystýru a samotném porodu v někdy až nepříjemné poloze na porodnickém stole bylo dítě matce bez skrupulí odebráno a s matkou se dostalo do kontaktu jen na dobu nezbytně nutnou – tedy zejména kvůli kojení. K dětem nesměli ani novopečení tatínkové, ti je mohli během prvních pár dnů spatřit jen přes sklo oddělující dané nemocniční oddělení od okolního světa.V posledních letech se proto rozběhla čilá debata veřejnosti a lékařů, která skončila celkem jasným výsledkem – tohle není zrovna správný přístup! A proto se také začaly dít patřičné změny, díky kterým mají dnešní maminky možnost určité volby. A nezřídka si vyberou právě tu výše zmíněnou, kvůli jejím zřejmým výhodám.Přirozený porod vychází z přesvědčení, které je potvrzované dnes a denně i četnými klinickými studiemi. Žena zvládne porod vlastními silami, jen za minimální asistence svého okolí. Porodní asistentky nijak aktivně nezasahují, starají se jen o to, aby vše proběhlo v naprostém pořádku a bez komplikací, připravují také nastávající matce co nejvhodnější podmínky pro porod. Klid, konstantní teplo v místnosti, kde porod probíhá, pocit bezpečí a domácí intimity, to je opravdu nanejvýš důležité.Při porodu v nemocnici často lékař spěchá – aby měl pokud možno co nejdříve celý proces za sebou a mohl odpočívat před dalším porodem nebo operací, která ho ještě tentýž den čeká. Je také zvykem, že na porodním sále to prostě a jednoduše „rychle odsýpá“. To je ale špatně! Rodící žena potřebuje bohužel zcela opačný přístup, klid a laskavé zacházení bez spěchání. Prostě přesně takovou pohodu, na kterou je zvyklá z domova, kde kolem ní v době těhotenství všichni chodí po špičkách a starají se, aby měla vše potřebné po ruce bez sebemenší námahy a mohla v klidu odpočívat.Ovšem pozor, i zde jsou jistá úskalí. Přirozený porod není úplně pro všechny, stejně jako u čehokoliv jiného, i zde je třeba dodržet pár zásadních pravidel. Těhotná žena musí projít co nejpečlivější předporodní přípravou, která ji na okamžik porodu dokonale připraví. Je také nutné, aby šlo o zcela svobodnou a dobrovolnou volbu matky, která intuitivně ví, že vše sama v pořádku zvládne, bez analgetik a odborného – byť někdy silně direktivního – přístupu ošetřujícího lékaře.V neposlední řadě je třeba, aby nedošlo k žádným komplikacím, které jsou na základě vyšetření dopředu odhadnutelné. Porod, při kterém by mohl nastat nějaký závažný problém, je třeba uskutečnit bezpodmínečně v porodnici za asistence nejmodernějších lékařských přístrojů – nic jiného ostatně ani nelze s ohledem na zdraví dítěte i matky vůbec doporučit!Naprosto nevhodný je přirozený porod u těch žen, které nejsou zrovna samostatné a neoplývají zdravým sebevědomím nebo jsou spíše dokonce psychicky labilní a rozhodí je i zdánlivě drobné maličkosti. Pokud se na porod chystá žena, která důvěřuje nepsaným autoritám víc než vlastnímu úsudku, je si jistá, že porod nezvládne sama a je ochotná rodit jen za podpory lékařského týmu, neměla by o přirozeném porodu vůbec přemýšlet.Porod do vodyNěkdo to bere jako zářnou novinku, jiný se trochu obává, jak to nakonec celé dopadne. Porody do vody hýbou naší společností, mnoho maminek je opravdu vítá a má s nimi skvělou zkušenost. Jak vlastně probíhají?V první řadě je třeba říci, že ne každá porodnice neumožňuje tento typ porodu. Dost možná si budete muset vyjet i pár desítek kilometrů do vedlejšího kraje, protože ve Vašem okresním městě tohle prostě a jednoduše nejde. Důležité je narazit i na dostatečně kvalifikovaný personál, který má dostatek zkušeností. Informujte se proto v případě zájmu o porod do vody raději pár měsíců předem, chybu rozhodně neuděláte.Porod do vody je podle mnoha vědeckých studií pro dítě skoro beze stresu – na rozdíl od klasického porodu na suchu. Důvod je zřejmý, plodová voda je na tom s teplotou podobně, jako voda ve vyhřívaném bazénu, takže nepůjde o žádný teplotní šok a dítě si bude i po opuštění matčina těla připadat tak nějak přirozeně. Přechod do „našeho“ života tak bude dosti usnadněn.Pro jaké maminky je porod do vody vhodný? Ideální je přistoupit k němu hlavně tehdy, když nejsou během těhotenství žádné zvláštní komplikace a nehrozí třeba předčasný porod a tak podobně. V případech, kdy čekáte dvojčata, nebo se předpokládá využití císařského řezu, rozhodně nelze porod do vody doporučit. Největším rizikem, které při porodu do vody připadá v úvahu, je možná infekce. V době, kdy má dojít k vypuzení placenty, je proto vhodné změnit prostředí – tedy opustit vodu. Pokud třeba hrozí, že se dítě bude při porodu dusit, rozhodně je nutné odejít z vody a dokončit porod takzvaně nasuchu.V neposlední řadě je třeba dodat, že pro lékaře je porod ve vodě z pochopitelných důvodů poněkud obtížnější. V případě, že nastanou potíže, může být doba odpovídající reakce trochu delší. I proto rizikové těhotenství porod do vody prostě a jednoduše zapovídá.Menstruace po poroduDostat své tělo opět do původního stavu po porodu, to pro ženy nebývá často právě snadná záležitost. Kromě shození nadbytečných kilogramů, které v období těhotenství nabraly, je také nutné postarat se o to, aby novopečené maminky zvládly dobře i první menstruaci po porodu. Nebo také jinak řečeno – období, než se menstruace po několika týdnech opět dostaví, což bude známkou toho, že tělo funguje zase ve standardním režimu. Nemít pravidelnou periodu je pro mnoho žen někdy frustrující záležitost.Pokud novopečená maminka z nějakého důvodu nekojí, první „měsíčky“ může čekat nejdříve po skončení takzvaného „šestinedělí“, maximálně však za půl roku (jde ale spíše o výjimečné případy). V případě, že ale kojení probíhá, je celá věc poněkud složitější. Pokud je dítě kojeno méně než po dobu jednoho měsíce, dostaví se znovu menstruace nejdříve až po uplynutí zhruba devíti týdnů od porodu.V některých případech, kdy kojí žena dlouhodoběji a třeba i vícekrát za den, bývá obvyklé, že se na první poporodní menstruaci čeká i celý jeden rok (maximální doložená doba je z oficiálních lékařských análů zhruba osmnáct měsíců). Může za to hormon prolaktin, který je během období častějšího kojení v těle matky v poměrně vysoké koncentraci.Největší problém však nastává právě v době prvních „měsíčků“. Ty jsou totiž obvykle silnější než ty, které žena zažila v minulosti. Výkyvy nálad jsou o mnoho prudší, novopečená maminka je poněkud plačtivější, zato krvácení je méně intenzivní než třeba ještě před rokem. Vyplatí se proto dodržovat pár doporučení ohledně stravování – pak nebudou tyto příznaky tak bouřlivé a také dříve odezní.Omezit cukr a sůl (zadržuje vodu v těle), červené maso (způsobuje křeče) a kávu (moc kofeinu má na svědomí úzkostné stavy, zvláště v nervózním poporodním období). Totéž platí i pro mléčné výrobky. Naopak bude dobře, když si dopřejete zeleninu a obecně lehké potraviny, plus třeba celozrnné pečivo.

Pokračovat na článek


Fyziologické změny u ženy v těhotenství

Krevní tlakKrevní tlak je v průběhu těhotenství o něco nižší než u netěhotných. Systolický tlak se snižuje jen nepatrně, diastolický o 5–10 mmHg (0,7–1,3 kPa) od 12. do 26. týdne. Po 36. týdnu se diastolický tlak vrací k hodnotám před těhotenstvím. Krevní tlak měřený manometrem s manžetou, která obepíná a. brachialis, se mění hlavně ve druhé polovině těhotenství, v závislosti na poloze ženy. Nejvyšší tlak je v poloze vsedě, nižší je vleže na zádech a ještě o něco nižší je v poloze vleže na boku. V průběhu těhotenství se významně zvyšuje tlak ve vénách dolních končetin, vulvy a rekta v poloze vestoje, vleže na zádech a vsedě. Venózní tlak je vyšší ve femorální véně, na jejíž straně je uložena placenta. Průměrný rozdíl je asi 27 mmH2O (0,3 kPa). Zvýšený venózní tlak často způsobuje i vznik hemoroidů a je jednou z hlavních příčin vzniku edémů dolních končetin. Zvýšený venózní tlak je způsoben tlakem těhotné dělohy na v. cava inferior a vv. iliacae. Komprese těchto vén způsobuje i oblenění průtoku krve kaudálně od místa komprese, a to je jeden z rizikových faktorů pro vznik trombózy v těhotenství. Výsledný účinek komprese v. cava inferior je poněkud zmírněn vznikem paravertebrálního kolaterálního oběhu. V horní polovině těla se v těhotenství venózní tlak nemění. Ve III. trimestru může zvětšená děloha částečně komprimovat aortu a její větve. Následkem této komprese je krevní tlak v a. femoralis nižší než v a. brachialis. Stlačení aorty se zvyšuje při kontrakci a při poloze ženy vleže na zádech, průtok krve dělohou se tak snižuje a rozvíjí se distres plodu. Tento jev se někdy nazývá Poseirův efekt. V období termínu porodu v poloze vleže na zádech nastává u 10 % žen velmi významný pokles krevního tlaku spojený s nauzeou, závratí a někdy dokonce i srdeční synkopou. Příčina je v téměř kompletním uzávěru dolní duté žíly komprimované těhotnou dělohou u žen s vrozeně nedostatečnou kolaterální cirkulací. Tento stav je doprovázen tachykardií matky a snížením srdečního výdeje a označuje se jako syndrom venae cavae inferior. Při děložní kontrakci se za porodu zvyšuje střední arteriální krevní tlak v průměru o 10 mmHg (1,3 kPa).V těhotenství se průtok krve zvyšuje zejména v děloze (viz odst. 6 ), v ledvinách, v prsech a kůži. Zvýšení průtoku záleží na délce těhotenství. V ledvinách se zvyšuje průtok krve v průměru o 400 ml/min ve srovnání s průtokem před těhotenstvím a v prsech o 200 ml/min. Velké zvýšení průtoku krve zjišťujeme také v kůži rukou a nohou. Kůže bývá v těchto místech obvykle teplejší, někdy je studeně vlhká. Prostřednictvím zvýšeného průtoku krve kůží se uvolňuje teplo produkované plodem a zvýšeným metabolismem matky v těhotenství. Zvyšuje se i prokrvení sliznic, což vede k jejich edematóznímu prosáknutí (dýchací cesty). Při fyzické námaze se následkem redistribuce krve do svalů snižuje průtok krve fetoplacentární jednotkou. U zdravé matky a plodu neovlivňuje mírná až středně těžká fyzická práce vývoj plodu.2. Objemy tělesných tekutin a hematologický systémU těhotné ženy se zvětšuje objem extracelulární tekutiny (intravaskulární a intersticiální kompartment) a vzniká fyziologická extracelulární hypervolémie. Objem intersticiálního kompartmentu se v těhotenství postupně zvětšuje a dosahuje maxima ve III. trimestru.Objem plazmyObjem plazmy se zvětšuje s velikostí plodu – čím větší plod, tím větší plazmatický objem. Její objem se rovněž zvětšuje v závislosti na výšce ženy, počtu a četnosti těhotenství. U malých žen se objem plazmy zvětšuje asi o 20 %, u vysokých žen až o 100 %, průměrné zvětšení objemu je asi 50 %, tj. 1250–1400 ml. Hypervolémie začíná již v 6. týdnu, nejrychlejší nárůst je ve II. trimestru a od 30. týdne je vzestup jen nepatrný. Některé studie dokonce prokázaly nepatrné zmenšování objemu plazmy v posledních 10 týdnech těhotenství. U žen s opakovanými potraty, předčasnými porody a s preeklampsií se zvětšuje objem plazmy jen nepatrně nebo vůbec ne. Protože se objem plazmy zvětšuje dvakrát více než objem erytrocytární masy, snižuje se koncentrace hemoglobinu a hematokrit – vzniká tzv. diluční anémie (nutno odlišit od skutečné anémie v těhotenství, která je nejčastěji sideropenická, méně často megaloblastická). Mechanismus těchto změn není zcela jasný, ale uplatňuje se zde zvýšená produkce aldosteronu, estrogenů, progesteronu a atriálního natriuretického peptidu. Zvýšený objem plazmy (a tím i krve) v těhotenství je nutný při zvýšeném průtoku krve některými orgány (děloha, ledviny, kůže, prsy) a pro kompenzaci ztrát krve při porodu. Ztráta krve při spontánním porodu se odhaduje na 400–600 ml a při císařském řezu okolo 1000 ml.ErytrocytyObjem erytrocytární masy se zvýší u těhotné ženy s jedním plodem ze 1400 ml na 1650 ml, tj. o 250 ml neboli o 18 %. Při podávání preparátů železa se objem erytrocytární masy zvyšuje o dalších 150–200 ml, tj. celkem o 400–450 ml (30 %). Toto množství erytrocytů obsahuje 475 mg Fe. U vícečetných těhotenství je objem erytrocytární masy větší než u jednočetných. Počet erytrocytů klesá ze 4,5 × 1012/l před těhotenstvím na hodnoty 3,7 × 1012/l ve 30. týdnu, kdy je jejich počet nejnižší. Později se již počet erytrocytů nemění nebo nepatrně stoupá. Koncentrace hemoglobinu klesá ze 137–140 g/l před těhotenstvím na 110–120 g/l na konci těhotenství. Podobné snížení nastává u hematokritu, který klesá z hodnot okolo 0,40 na 0,33–0,35. Pro ženy bílé rasy je v těhotenství z hlediska hemodynamického (viskozita krve) a z hlediska přenosové kapacity krve pro kyslík nejvhodnější hematokrit 0,35, arterio-venózní diference je v těhotenství menší než před těhotenstvím. Těhotenství je v dospělosti jediný fyziologický stav, ve kterém je v organismu přítomen fetální hemoglobin (HbF) a zmnožené F-buňky (erytrocyty obsahující HbF). Nejvyšších hodnot dosahují mezi 10.–12. a 18.–22. týdnem těhotenství a normalizují se do 8. postpartálního týdne. Tento HbF pochází od matky, nikoli od fétu. Zmnožení F-buněk koreluje s hladinami HCG a je indukovatelné erytropoetinem.ŽelezoZdravá žena přijímá denně potravou 12–18 mg železa (Fe) a z toho se vstřebává přibližně 5–10 %. Absorpce Fe se zvyšuje při jeho deficitu, a to na 20–50 %. Absorpce Fe se zvyšuje také v těhotenství, ve II. trimestru na 30 %, ve III. až na 40 %. Průměrná denní ztráta Fe u netěhotné ženy je 1–2 mg, u těhotné 0,75 mg, tj. za těhotenství celkem 200 mg. V těhotenství je část Fe matky transportováno do placenty a plodu. Nastává snížení zásob Fe u matky a tento stav může vyústit v deficit Fe, event. až v anémii z nedostatku Fe (sideropenická anémie). Fe se dostává k plodu aktivním transportem přes placentu. Fe je transportováno pouze jedním směrem – od matky k plodu, a to i od matek s deficitem Fe a sideropenickou anémií. Přesný mechanismus transportu Fe přes placentu neznáme. Přísun Fe do placenty a plodu není v průběhu těhotenství rovnoměrný, od 4. měsíce do porodu kolísá v rozmezí 0,5–5,0 mg/24 h. V těhotenství se spotřebuje asi 500 mg Fe na zvětšení celkového objemu erytrocytární masy u matky. V období porodu obsahuje plod okolo 300 mg Fe ve formě hemoglobinu a zásobního Fe uloženého v játrech. V placentě je uloženo dalších 30–100 mg Fe. Na druhé straně v důsledku amenorey v těhotenství a laktaci „ušetří“ žena 250–300 mg Fe. Ztráty Fe v mléce nejsou významné. Při spontánním porodu se ztrácí cca 600 ml krve, a to při hematokritu 0,37 představuje přibližně ztrátu 250 mg Fe. Při malé ztrátě krve při porodu se v šestinedělí snižuje objem erytrocytární masy, tím se redukuje množství celkového hemoglobinu a část Fe z tohoto hemoglobinu se ukládá jako zásobní ve formě feritinu (mobilizovatelné – lze jej využít pro potřeby organismu ) a hemosiderinu (nemobilizovatelné). Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že v těhotenství se spotřeba Fe zvyšuje a že v těhotenství a po porodu vzniká často v důsledku zvýšené spotřeby Fe a krevní ztráty sideropenie, event. sideropenická anémie.LeukocytyCelkový počet bílých krvinek se v těhotenství zvyšuje až na 12,0 × 109/l, ve III. trimestru byly zjištěny i hodnoty 16,0 × 109/l. Za porodu dosahuje počet leukocytů i 25–30 × 109/l. Počet lymfocytů a monocytů je relativně stabilní, zvyšuje se počet polymorfonukleárů. Počet bazofilů nepatrně klesá. Eozinofily se u některých těhotných zvyšují, u jiných snižují nebo se jejich počet nemění; příčina není známá.TrombocytyPočet trombocytů se v těhotenství významně nemění, event. může nepatrně klesat a pohybuje se v rozmezí normálních hodnot u netěhotných žen, tj. 140–400 × 109/l. V těhotenství se zvyšuje trombocytopoéza, ale i konzumpce destiček. Rovněž se zvyšuje koncentrace prostacyklinu (inhibitor agregace destiček) a tromboxanu A2 (vyvolává vazokonstrikci a agregaci destiček). Během těhotenství se dvakrát zvyšuje riziko venózní trombembolie.Sedimentace erytrocytůV těhotenství se sedimentace (FW) zvyšuje na 44 až 114 mm/h s průměrem 78 mm. Příčinou vysoké sedimentace je zvýšená hladina plazmatických globulinů a fibrinogenu. Sedimentace nemá v těhotenství diagnostickou hodnotu.Viskozita krveZměny v počtu erytrocytů ovlivňují viskozitu krve. Při srovnání s destilovanou vodou je viskozita krve před těhotenstvím 4,6, na začátku těhotenství pak činí 4,2 a v době nejnižšího počtu červených krvinek, tj. ve 30. týdnu, je viskozita 3,8. Snížení viskozity krve má za následek snížení srdeční práce a je jedním z faktorů, který způsobuje snížení krevního tlaku při zvýšeném srdečním výdeji.Elekrolyty v séruNa+ – koncentrace klesá o 2–3 mmol/l (130–148 mmol/l) K+ – koncentrace klesá o 0,2–0,3 mmol/l (3,8–5,1 mmol/l) Ca2+ – koncentrace klesá o 10 % (2,25–2,75 mmol/l) Mg2+ – koncentrace klesá o 10–20 % (0,75–1,25 mmol/l) Koncentrace Cl- a fosforu se výrazně nemění (98–106 a 0,65–1,62 mmol/l). V závorce jsou uvedena rozpětí normálních hodnot u netěhotných žen.Srážení krveV průběhu těhotenství jsou změněny hladiny nebo aktivita jak faktorů plazmatického koagulačního systému, tak faktorů fibrinolytického systému. Znalost mechanismů krevního srážení a fibrinolýzy je nesmírně důležitá, neboť umožňuje úspěšně léčit nejzávažnější porodnické komplikace – krvácení s event. následnou diseminovanou intravaskulární koagulopatií (DIC) a trombembolickou nemocí.Plazmatický koagulační systémVýsledkem aktivace kaskády plazmatického koagulačního systému (PKS) je konverze rozpustného fibrinogenu v pevný fibrin. Tato konverze se uskutečňuje prostřednictvím řady enzymových pochodů. Koncentrace fibrinogenu se zvyšuje v těhotenství o 1–2 g/l, tj. z 2–4,5 g/l na 4–6,5 g/l. Celkové množství fibrinogenu se zvyšuje z 10 g před těhotenstvím na 20 g na konci těhotenství. V průběhu normálního těhotenství se také signifikantně zvyšuje koncentrace faktorů VII (prokonvertin), VIII (antihemofilický faktor), IX (Christmas faktor) a X (Stuart-Prowerův faktor). Naopak hladiny faktorů II (protrombin), V (proakcelerin), XI (plasma tromboplastin antecedent) a XII (Hagemanův faktor) se téměř vůbec nemění. Přestože je těhotenství označováno za hyperkoagulační stav, ke spontánní intravaskulární koagulaci nedochází.Fibrinolytický systémHladina plazminogenu se v plazmě během normálního těhotenství zvyšuje současně s koncentrací fibrinogenu, ale v důsledku snížené koncentrace aktivátoru plazminogenu se fibrinolytická aktivita snižuje. Na konci těhotenství se zvyšuje hladina fibrin-degradačních produktů (FDP). Hladina těchto látek se značně zvyšuje při abrupci placenty, při preeklampsii a eklampsii a mohou negativně ovlivnit aktivitu PKS.3. Respirační systémV těhotenství nastávají v respiračním systému anatomické změny, které částečně podmiňují změny funkční. Subkostální úhel je v časném těhotenství 68° a v době termínu porodu je zvětšen na 103°. Bránice se v těhotenství zvyšuje o 4 cm a příčný průměr hrudníku se rozšiřuje o 2 cm. Exkurze bránice se při dýchání zvyšuje o 1–1,5 cm. Dýchání je v graviditě spíše abdominální než kostální. V tab. 2 jsou uvedeny procentuální změny plicních objemů a plicních kapacit na konci těhotenství. Minutová ventilace plic stoupá od 10.–12. týdne těhotenství, ale zvětšuje se pouze dechový objem, zatímco dechová frekvence se nemění. Progesteron indukuje zvýšenou citlivost dechového centra na CO2 a to vede ke zvýšení dechového objemu. Změnou polohy bránice směrem nahoru se snižuje negativní intrapleurální tlak a nastává snížení funkční reziduální kapacity o 18 % (FRC je součet ERV a RV). Toto snížení se týká reziduálního objemu (RV) i exspiračního rezervního objemu (ERV). Přesto celková kapacita plic, vitální kapacita a inspirační kapacita zůstávají nezměněny, protože nastává kompenzatorní rozšíření příčného a předozadního průměru hrudníku. Po hlubokém výdechu se maximálně vydechnutý objem vzduchu (FEV) a maximální proudění vydechovaného vzduchu (PEF) nemění. To je způsobeno bronchodilatačním účinkem progesteronu, který vede ke snížení rezistence dýchacích cest. Plicní difúze (tj. výměna dýchacích plynů mezi alveolárním vzduchem a krví) je snížena o 15 %, pravděpodobně vlivem snížené koncentrace hemoglobinu matky a změnou kvality mukopolysacharidů v plicních kapilárách těhotné. Zvýšená spotřeba O2 je kompenzována proporčním zvýšením dynamických ventilačních parametrů.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Krvavý příběh pro otrlé

Pomsta za to, že jsem si vždy poctivě nečistila zuby.Jak pevně mi ho chytil kleštěmi a cloumal a cloumal, nekonečnědlouho, jeden po druhém. Oba dva. I ten bolavý i ten zdravý, tenmoudrý. Týden jsem se pak pořádně nenajedla. A teď se na mě sestřička usmívá, jako by se nic nestalo, jako bychsnad šla jen ke kadeřníkovi. Ale já tuším, co mě čeká. Zase měbudou týrat! Doktor se tváří jako milý chlap, ale já jsem ho prokoukla. Je tozubař! Mám si sednout na popravčí křeslo. Otevřít pusu. Nechat ho šťouratse v mé dutině. Křeslo se pode mnou propadá, téměř ležím, zcelabezmocná. Nade mnou se rozsvěcuje ostré světlo. Zavírám oči a odevzdaně otevírám pusu:"Konejte..."Prohlíží si zálibně své dílo zkázy odposledně, kochá se mou dásní,kde zeje ještě zcela nezhojená díra. "Vypadá to dobře, dneska uděláme ty horní přední." Sestřička připravuje vrtáky, brusky, zastrkovátka, zrcátka,hladítka, zkrátka všechny ty mučící nástroje. Pak už jen cítím ostrý vpich a snažím se myslet na něco jiného,nevnímat čas ani prostor, zbývá jen čekat, až to všechno skončí, aťuž to proboha skončí...Byl to nekonečně dlouhý čas. Nejméně šedesátkrát tikla minutováručička na hodinách. Tělo ztuhlé, čelist zdřevěnělá. V životě jsemneměla tak dlouho otevřenou hubu bez polykání, s jazykem vnepřirozené poloze, s tou blbou, blbou, blbou odsávačkou uvnitř,která tlačí, chrmlá a přisává se na citlivá místa, třeba i vzadu ukořene jazyka. A druhý den, ouvej, ouvej. Jazyk otekl, zfialověl.Bolí, bolí. Můj jazyk zduřelý a fialový. Každý pohyb, každýsebemenší pohyb znamená obrovskou bolest. Nemůžu jíst. Nemůžu pít.Nemůžu mluvit. Ba ani prachobyčejně polykat. Rozumíte? ANIPOLYKAT! Začíná být ze mě troska. Nemůžu v noci spát, budí mě neustálepronikavá bolest, jako bych měla v ústech žiletky. Prášky protitéto bolesti nepomáhají. Utěšuju sama sebe, že otok za pár dnů oplaskne, jazyk přestanebolet a já se najím a vyspím. Nedokážu si vysvětlit, čím je tozpůsobené. Doma mi nevěří.Ale mě to vážně bolí, píchavě bolí. Snad že ta odsávačka mi udělala na jazyku něco jako modřinu,cucflek a on potom natekl. A otok stlačil nějaký nerv. Počkám několik dnů.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví

Co byste měli vědět o schizofrenii a jiných psychózách

SLOVNÍČEK DŮLEŽITÝCH TERMÍNŮAbstrakce – schopnost oddělit podstatné od vedlejšího a myslet na symbolické úrovni. Abulie – úbytek, útlum, nedostatek vůle. Afektivní porucha – porucha nálady. Akutní polymorfní psychotická porucha s příznaky schizofrenie nebo bez nich – krátkodobé psychotické onemocnění (epizoda onemocnění odeznívá do 1 měsíce, má akutní začátek a velkou měnivost příznaků). Ambivalence – neschopnost se rozhodnout, současná existence dvou názorů na tutéž věc, jeden ze schizofrenních příznaků. Anhedonie – neschopnost dosáhnout pocitu uspokojení a radosti. Anticholinergikum – lék, který působí proti extrapyramidovým nežádoucím účinkům (třes, ztuhlost, neklid s nucením k přešlapování atd.) neuroleptik (např. benzatropin – Apo-Benztropin, biperiden – Akineton). Anticholinergní účinky – nežádoucí účinek léčby některými antipsychotiky, projevující se suchem v ústech, zácpou, zrychlenou srdeční frekvencí a přechodným snížením možnosti zaostřit zrak. Antidepresiva – léky používané k léčbě poklesu nálady – deprese (amitriptylin – Amitriptylin, dosulepin – Prothiaden, moclobemid – Aurorix, fluoxetin – Deprex, citalopram – Seropram, sertralin – Zoloft, venlafaxin – Efectin atd.). Antipsychotická krizová intervence – způsob udržovací léčby charakterizovaný postupným vysazením antipsychotik a jejich nasazením pouze v případě nového vzplanutí psychotických příznaků. V současné době to není doporučovaný způsob udržovací léčby. Antipsychotická včasná intervence – způsob udržovací léčby charakterizovaný postupným vysazením antipsychotik a jejich nasazením v případě objevení se tzv. prodromálních příznaků psychózy. V současné době to není doporučovaný způsob udržovací léčby. Antipsychotikum (starší název neuroleptikum) – lék působící proti psychotickým příznakům. Často je používán i v nepsychiatrických oborech – např. v gynekologii – proti zvracení. Anxiolytika – léky snižující úzkost (alprazolam – Neurol, Xanax, clonazepam – Rivotril, bromazepam – Lexaurin aj.) Atypické antipsychotikum – antipsychotikum nové třídy, charakterizované dobrou účinností na pozitivní i negativní příznaky psychotického onemocnění s malým počtem nežádoucích účinků (clozapin – Leponex, ziprasidon – Zeldox, risperidon – Risperdal, Rispen, olanzapin – Zyprexa, quetiapin – Seroquel, amisulprid – Solian, sertindol – Serdolect, sulpirid – Dogmatil, tiaprid – Tiapridal, aripiprazol – Abilify). Autismus – projev „stažení se do sebe“, snížení kontaktu nemocného s jeho okolím, sociální izolace. Jedinec je pohroužen do svého života, do svých představ, které jsou pro něj důležitější než realita. Chybí emoční kontakt s prostředím, oblast zájmů nemocného se postupně zužuje. Biologická psychiatrie – psychiatrická škola zdůrazňující biologické (fyzikální, chemické, neurologické, infekční aj.) příčiny psychických onemocněních, z nichž pak odvozuje metody léčby – farmakoterapii a jiné biologické léčebné metody. Bipolární afektivní porucha – psychické onemocnění charakterizované střídáním období poklesu nálady – deprese (nespavost, smutek, ztráta zájmů, ztráta výkonnosti, úvahy o smrti) s obdobími zvýšené nálady – mánie (nespavost, zvýšená aktivita, nerozumné nákupy, pohlavní nezdrženlivost, nesoustředivost, nadnesené sebehodnocení vlastní osoby atd.). Mimo tyto tzv. fáze pacient nemá žádné obtíže. Bleuler, Eugen – německý psychiatr, který rozdělil onemocnění schizofrenií na jednotlivé podtypy. Bludy – nemocný, který trpí bludy, věří něčemu, co nedává smysl ostatním kolem. Charakteristický je mylný obsah, nesprávný úsudek a chorobné přesvědčení, které nelze rozumovými argumenty vyvrátit. Typickými bludy jsou pocity pronásledování, špehování, zvláštní síly, schopnosti spasit atd. Demence – úbytek intelektových schopností a paměti, které již byly vytvořeny. Depotní antipsychotika – injekční forma antipsychotik, kde účinná látka je vázána na olejový nosič, z něhož se pomalu uvolňuje. Po aplikaci jsou účinná až pět týdnů (flufenazin – Moditen, oxyprotepin – Meclopin, flupenthixol – Fluanxol, zuclopenthixol – Cisordinol depot, risperidon – Consta). Deprese – duševní stav s dlouhodobě pokleslou náladou a dalšími doprovodnými příznaky, jako je úzkost, pocity bezmoci a bezcennosti, s ochromením vůle, celkovým zpomalením, poruchami spánku, ztrátou zájmu a event. myšlenkami na sebevraždu. Deprese s psychotickými příznaky – nejzávažnější forma depresivního onemocnění, charakterizovaná výskytem halucinací a bludů. Dezorganizované chování – nemocní trpící psychózou se mohou pohybovat velmi pomalu, opakovat různá gesta, výrazy, pohyby. Dezorganizované myšlení a řeč – nesouvislosti, nepochopitelnosti v myšlení a řeči. Doba nástupu účinku – doba od zahájení léčby k objevení se prvních prokazatelných účinků léčby. Dopamin – jeden z neurotransmiterů, který sehrává centrální roli při vzniku psychotického onemocnění. Dvojitě slepá studie – léková či jiná studie porovnávající účinnost dvou látek, či dvou léčebných postupů, kdy pacient ani hodnotitel (lékař) nevědí, jaká látka je komu podávána. Extrapyramidové příznaky (EPS, parkinsonoid) – nežádoucí účinek léčby antipsychotiky, většinou závislý na dávce a dobře ovlivnitelný jinými léky. Projevuje se pocitem ztuhlosti, třesem, sníženou pohyblivostí, v některých případech křečemi některých svalových skupin. Genetika – nauka o dědičnosti. Halucinace – nemocný slyší, vidí, čichá, chutná, cítí něco, co neexistuje. Nejčastější jsou sluchové halucinace ve formě hlasů, které komentují jednání nemocného, hovoří o něm, či mu nadávají nebo poroučejí. Hebefrenní schizofrenie – forma schizofrenie, pro kterou je charakteristická porucha chování (klackovitost), bizarnosti v chování, nepředvídatelnost chování, nesouvislosti v projevu a myšlení. Hlasy – nemocnými často užívaný termín pro sluchové halucinace. Hypnotika – léky k navození spánku (midazolam – Dormicum, zolpidem – Stilnox, zopiclon – Imovane aj.) Iluze – jedna z poruch vnímání, zkreslení vjemu. Na rozdíl od halucinace zde existuje reálný podnět, který působí na čidla, ale je zkresleně vnímán. Impulsivita – jednání bez rozmyslu. Okamžitá realizace chorobného nápadu, často nevědomá. Incizivní antipsychotika – klasická antipsychotika, jejichž účinek není doprovázen útlumem (haloperidol – Haldol, Haloperidol aj.). Katatonní schizofrenie – forma schizofrenie, pro kterou jsou charakteristické poruchy tzv. psychomotoriky – buď ve smyslu zvýšení, tj. excitovanosti a výskytu bezcílných a neúčelných pohybů, anebo naopak ve smyslu snížení, tzv. katatonní stupor (pacient nemluví, setrvává v poloze, do které je nastaven atd). Kognitivní deficit – narušení zpracování nových informací, paměti, koncentrace, pozornosti, plánování, řešení úkolů, řečových schopností apod. Kraepelin, Emil – německý psychiatr, který koncem 19. století definoval klinický obraz schizofrenie a odlišil ho od bipolární poruchy. Léčba nízkými dávkami antipsychotik – způsob udržovací léčby psychotických onemocnění charakterizovaný podáváním nízkých dávek antipsychotik. Je zatížen vyšší mírou relapsu příznaků. Negativní příznaky schizofrenního onemocnění – popisují oslabení nebo ztrátu některých funkcí psychiky. Ačkoli jsou ve svých projevech méně dramatické než příznaky pozitivní, ovlivňují výrazně životní aktivitu, styl a „fungování“ nemocného. Mohou být také příčinou rodinné neshody. Nemocný je považován za líného, nesnažícího se, nespolupracujícího. K negativním příznakům řadíme oploštělý afekt, sociální stažení, obtíže v abstraktním myšlení, ztrátu spontaneity, stereotypní myšlení, abulii, ztrátu zájmu o sociální kontakty a anhedonii – viz samostaně. Neuroleptický maligní syndrom – potenciálně smrtící komplikace léčby antipsychotiky spojená se ztuhlostí, poruchou vědomí a vysokými horečkami. Její výskyt u atypických antipsychotik je minimální. Neuron – nervová buňka, základní stavební součást mozku. Neurotransmiter – chemická látka vylučovaná nervovou buňkou a nesoucí signál ze zakončení jedné nervové buňky na druhou, kde působí v místě zvaném receptor. Při poruše množství nebo dostupnosti některého z nich se pravděpodobně objevují psychotické příznaky. Nežádoucí účinky antipsychotik – účinky, které nejsou léčebné, způsobují nepříjemné prožitky nemocným. Jsou důsledkem působení léků v celém mozku, tedy nejen v oblastech, které chceme ovlivnit k potlačení příznaků nemoci. Většina nežádoucích účinků je přechodná a dobře ovlivnitelná. Náhled – schopnost diferencovat mezi realitou a stavem nemoci, či uznání přítomnosti nemoci, jež umožňuje aktivně se podílet na její léčbě. Obtíže v abstraktním myšlení – nemocný dokáže myslet pouze v konkrétních termínech. Činí mu obtíž dostat se za detail, uchopit problém v celé jeho šíři. Odpověď na léčbu – snížení výskytu či závažnosti příznaků poruchy o 50 % a více. Stav odpovědi na léčbu neznamená nutně, že je pacient zcela bez příznaků, tj. že dosáhl remise. Oploštělý afekt – stav, ve kterém nemocný vyjadřuje méně emocí, málo se směje, málo pláče, není schopen radosti. Je jako krajina, která nemá hory ani údolí; není smutný ani veselý, působí dojmem prázdnoty. Paranoidita – vztahovačnost, falešný pocit, že události mají nějaký vztah k nemocnému, že činnost ostatních je vedena za účelem mne poškodit, ublížit mi. Paranoidní schizofrenie – forma schizofrenie, pro kterou je typický výskyt halucinací a bludů. Bludy bývají obvykle persekuční a halucinace sluchové. Placebo – tableta či kapsle s neaktivní látkou, podávané v rámci lékových studií k zjištění účinností nové, zkoumané látky v porovnání s látkou neaktivní. Placebo reakce – reakce na léčbu, která není způsobena farmakologickým účinkem léků, ale vlivy psychologickými (sugesce, důvěra v léčbu, pozitivní očekávání od léčby). Většinou se objevuje velmi rychle, ale není stabilní (krátkodobá zlepšení bezprostředně po zahájení léčby). Porucha kontaktu s okolím – nemocný se vyhýbá očnímu kontaktu, při rozhovoru vypadá znuděně, nepřítomně, bez vřelosti. Porucha s bludy – psychotické onemocnění charakterizované výskytem jednoho či více bludů, při kterém nejsou přítomny poruchy vnímání – dříve označováno jako paranoia. Pozitivní příznaky schizofrenního onemocnění – vyjadřují přebývání, nadměrnost či zkreslenost psychických funkcí. Často bývají jejich projevy velmi dramatické. Mohou výrazně ovlivňovat chování nemocného. Patří k nim halucinace, bludy, formální poruchy myšlení, dezorganizované chování, dezorganizované myšlení – viz samostatně. Prodromální (varovné) příznaky – příznaky varující před možností nového výskytu psychotických příznaků (nespavost, deprese úzkost bez příčiny, časté rozlady, neobvyklosti v chování, ztráta zájmů atd.). Psychiatr – lékař specializovaný na léčbu psychických onemocnění. Může používat léčbu prostředky jak biologickými, tak nebiologickými. Psychiatrie – medicínský obor zabývající se diagnostikou, léčbou a rehabilitací duševních onemocnění. Psycholog – v našich podmínkách absolvent filosofické fakulty, obor psychologie. Zabývá se léčbou psychických onemocnění nebiologickými metodami, tj. psychoterapií, resocializací, rehabilitací. Má nezastupitelnou úlohu v diagnostice psychických obtíží. Pracuje samostatně či v týmu s psychiatrem a jinými profesionály oboru péče o duševní zdraví. Psychoterapie – metoda léčby psychických obtíží založená na působení nebiologických léčebných prostředků (slovo, pohyb, vztah). Psychóza – onemocnění charakterizované závažnou poruchou procesů vnímání a poznávání (např. halucinacemi a bludy), neschopností odlišit realitu od fantazie, poškozeným posuzováním reality a poruchou chování. Psychózy mohou probíhat akutně či chronicky. Objevují se v každém věku. Vyvolávající příčiny mohou být různé. Receptor neuronu – bílkovina zabudovaná ve stěně nervové buňky, která je schopná přenášet zevní signál do jejího nitra, a tím měnit její funkci. Při změně fungování některých receptorů či signálu pravděpodobně vzniká psychóza. Relaps – nové vzplanutí psychotických příznaků. Remise – období bez příznaků choroby. Schizoafektivní porucha – psychotické onemocnění charakterizované výskytem příznaků schizofrenie i bipolární afektivní poruchy. Schizofrenie – skupina psychóz definována jako jednotné onemocnění německými psychiatry Kraepelinem a Bleulerem. Nejzávažnějšími symptomy jsou halucinace, bludy, porucha citového prožívání ve smyslu oploštělosti, nesouvislost v myšlení, stažení se do vlastního světa a ztráta zájmu o vnější svět. Existují různé varianty průběhu onemocnění, z nichž nejčastější je charakterizována opětovnými vzplanutími akutních obtíží a postupným uzavíráním se do vlastního světa a ztrátou zájmu o okolí a svojí úlohu v něm. Dělí se na formu paranoidní, katatonní, hebefrenní a simplexní. Schizofreniformní porucha – akutně probíhající onemocnění, které má příznaky schizofrenie, končí však do jednoho měsíce. Serotonin – jeden z neurotransmiterů, který sehrává centrální roli při vzniku psychotického onemocnění. Simplexní schizofrenie – forma schizofrenie, u které se nevyskytují halucinace a bludy. Od počátku dominují tzv. negativní příznaky. Charakteristickým rysem onemocnění jsou postupně, plíživě se rozvíjející ochuzení zájmů, selhávání v běžných sociálních situacích a sociální izolace. Sociální pracovník – pracovník specializovaný na pomoc pacientovi v řešení sociálních otázek (pracovní neschopnost, bydlení atd.). Většinou je členem týmu, který se zabývá léčbou duševního onemocnění. Sociální stažení – nemocný je nekomunikativní, izolovaný. Má málo zájmů a kontaktů s okolím. Stereotypní myšlení – neustálé návraty ke stejným tématům. Pacient věří věcem, které nemají důvod. Opakující se myšlenky se neustále vracejí, vtírají a narušují myšlení pacienta. Suicidium – sebevražda, úmyslné a dobrovolné ukončení života. Tardivní dyskineze – neurologický soubor příznaků objevující se obvykle po dlouhodobé léčbě neuroleptiky. Projevuje se mimovolními, pomalými a nepravidelnými pohyby jazyka, rtů, končetin a trupu. Tlumivá antipsychotika – klasická antipsychotika, která mimo svého účinku antipsychotického mají i účinek tlumivý (levomepromazin – Tisercin, chlorprothixen – Chlorprothixen, chlorpromazin – Plegomazin aj.). Udržovací (profylaktická léčba) – léčba, která následuje po zvládnutí akutních obtíží. Má za cíl snížit na nejnižší možnou míru možnost relapsu psychotických obtíží. Doporučená délka léčby po 1. psychotické epizodě je 1-2 roky, po opakovaných epizodách 5 let. Ztráta spontaneity – lhostejnost v řeči a chování.  

Pokračovat na článek