Výsledky vyhledávání pro dotaz odpadní látky

Výsledky vyhledávání v sekci: Móda

Dámské a pánské parfémy

Dámské parfémy - jak je správně vybírat      Nejen šperky, ale i dámské parfémy jsou soušástí každé moderní ženy. Správně vybrané dámské parfémy mohou zdůraznit Vaši osobnost a krásu.Když jdete vybírat dámské parfémy, tak s výběrem nespěchejte. Pokud si půjdete dámské parfémy vybírat do obchodů, je třeba si je vyzkoušet jaká vůně se k Vám bude hodit.     Nejdříve si vůni otestujte na papírku, až se Vám nějaká vůně bude líbit, potom si ji můžete vyzkoušet na kůži. Dámské parfémy se zkoušejí na zápěstí, tam se nejvíce vůně rozvine. Nastříkejte ji na ruku ve vzdálenosti 15-20 cm, počkejte asi 15 minut a tím se vůně správně rozvine. Než si však vybereme ty správné dámské parfémy, vyzkoušíme jich tolik, že už naše čichové buňky nejsou schopné rozeznat jedinou vůni. Není vhodné zkoušet víc než 3 druhy vůní. Proto musíme čichové buňky neutralizovat. Jako při degustaci vín se používá chléb a sýr, u parfémů jsou nejlepší rozkousat popř. přivonět ke kávovým zrnům.    Nevybírejte dámské parfémy  podle vzorků, které jsou připravené např. na vatovém tampónu, na savém papíru nebo dámské parfémy nastříkané do krytky spreje. Tento výběr parfémů a vůní může posloužit pouze k základní orientaci. Tento vzorek vůně neodpovídá vůni výrobku v uzavřeném obalu a především neodpovídá vůni správně aplikované na Vaší kůži. Vždy je nutné, aby jste si dámské parfémy aplikovali na svoji pokožku.    Každý člověk má svoji specifickou vůni. Závisí to na vlastnostech pokožky a životních zvyklostech. Dámské parfémy, které Vám příjemně voní na někom jiném, nemusí vonět na Vás. I rozkládání vůně může ovlivnit řada faktorů.     Dámské parfémy nezkoušejte pokud jste po namáhavém cvičení, po nemoci nebo pokud jste jedli kořeněný pokrm. Také není vhodné dámské parfémy aplikovat před opalováním, u citlivějších osob by mohl odpařující alkohol z parfému na pokožce zapříčinit vznik pigmentových skvrn    Pokud chcete, aby Vám parfém na těle krásně a dlouho voněl, je důležité, abyste vůni správně vrstvili. To je např. tak, že používáte a nanášíte přípravky na tělo stejné parfemace. Používáte např. sprchový gel, tělové mléko, deodorant a nakonec jr to toaletní voda nebo dámské parfémy. Dámské parfémy ale nanášíme opatrně. Ty jsou už samy o sobě velmi silné. Dámské parfémy se aplikuji tam, kde je pokožka nejteplejší,aby se vůně parfému plně rozvinula. Nejznámější místa jsou za ušními boltci, v loketních jamkách a na zápěstí. Dámské parfémy a vůně se mohou také nanést na vlasy, ale nedoporučujeme nanášet parfém na bílé a světlé oděvy a hlavně ne na hedvábí, zanechávají skvrny, které se těžce odstraňují. Dámské parfémy používáme jiné na denní  a večerní nošení. Přes den použijeme raději parfémy se slabší koncentrací vonných látek. Na večer to budou intenzivnější a sladší dámské parfémy. Je tomu tak i v letních i zimních měsících. V létě se nejvíce používají  lehké, svěží vůně a dámské parfémy s květinovou a citrusovou vůní. V zimních měsících kořeněné a tajemné orientální vůně.   Mohou nám dámské parfémy ovlivnit náladu? Ano mohou. Pokud dámské parfémy zvolíte správně, tak Vaši náladu dokáží rychle zlepšit. Ale pokud jsou dámské parfémy pro nás nevhodné, silné, tak nás mohou znervoznět až vyvolat boleti hlavy. Na našem trhu jsou dámské parfémy světových značek. Zkuste si vybrat dámské parfémy, které Vás oslovily.Dámské parfémy - rozdělení podle rodokmenů       Základní prvky vůně  a další látky tvoří kompozici. Komponenty každé kompozice lze rozdělit do tří fází: HLAVA - 1.fáze - vůně rychle odezní neboť se odpařují rychle prchavé látky SRDCE - 2.fáze - vůně se rozvine za několik minut, o to se postarají středně prchavé látky, které vytvoří charakter vůně ZÁKLAD - 3.fáze -  je nejtrvalejší součástí neboť pomalu prchavé látky působí nejdéle Dámské parfémy dělíme na 6 hlavních skupin s podskupinami: Květinová (převážně dámské parfémy a vůně) a) květinově zelená (např. Chanel No.19) - obsahuje většinou prvky vůně jako iris (kosatec), galbanum (pryskyřice získávaná z některých íránských a afrických mrkvovitých rostlin ; svěží emancipovaná vůně b) květinově ovocná (např. Givenchy Amarige)  -vůně  ananas, broskev, meruňka, černý rybíz, jablko ; u těchto vůní bývá velmi výrazná ovocná složka c) květinově svěží (např. Dior Diorella) -prvky vůně jako konvalinka, narcis, hyacint, pomerančové květy ; může být přidán i bargamot, jasmín, nebo i vůně čerstvých zelených trav, vůně jarních květů d) květinově květinová (např. N. Ricci L´Air du Temps) - obsahuje většinou prvky vůně jako růže, jasmín, ylang-ylang, narcis, iris, karafiát ; něžné romantické vůně, které obsahují většinou četné silice z květů, nejrůznějšími kombinacemi vznikají tzv. vůně bílých květů ; vůně těchto květů je teplá až narkotická (např. Cacharel Anais Anais) e) květinově aldehydická (např. Chanel No.5) - květinové prvky jsou zde kombinovány zejména se skupinou alifatických aldehidů. Aldehyd (složeno ze slov alkohol a dehydrogenatum) je bezbarvá organická sloučenina, která vzniká oxidací nebo dehydrogenizací alkoholu, tyto parfémy jsou elegantní a typicky ženské, nejslavnější je Chanel No.5 f) květinově sladká (např. Dior Poison) - těžké, intenzivní kreace vůní složené z nejtěžších květinových vůní   Orientální (dámské i pánské parfémy a vůně) a) orientální sladká-ambrová (např. Dior Dune) - prvky vůní jako květinové, balzamicko-animální, citrusové, vanilková ambra,  mnohdy doplněna o zelené a kořeněné vůně, ke kterým se ještě přidávají sladké ambrové komponenty, pro pánskou variantu se přimíchává ambra, medové aroma a vanilkový základ b) orientální kořeněná (např. YSL Opium)- prvky vůní jako muškát, hřebíček, skořice, karafiát, ambra, cedr, santal, také se přidává jasmín, ylang-ylang a některé saliciláty  Chyprová  (dámské i pánské parfémy a vůně) a) chyprově ovocná (např. Joop Femme)-  typická těžká vůně ovoce, jejíž hlavní složkou je broskev b) chyprově květinově animální (např. Dior Miss Dior) - tato podskupina je oblíbená jak u mužů tak i u žen , animální  složky ji přidávají na ženskosti, natrpklá vůně kůže je zase mužná c) chyprově květinová (např. Paloma Picasso) - prvky vůně gardénie, růže, pačuli d) chyprově svěží (např. Halston) - obsahuje čisté cypřišové kompozice, lehká, efektní vůně e) chyprově zelená (např. Dior Fahrenheit) - nejlehčí, svěží odnož cypřišových vůní ; používají se prvky vonící trávové nebo listové zeleně a také prvky dřevo-mech, jehličí nebo svěží listí f) chyprově dřevitá - prvky vůně jako santalové dřevo, pačuli, andropogon, vetyver nebo cedr g) chyprově tabáková - často jsou kombinovány s prvky kořenitými a bylinnými h) chyprově jehličnatá (např. Guy Laroche Drakkar Noir) -  vonné látky získávané ze dřeva a výtažky z jehličí  Fougerova (převážně pánské parfémy a vůně) a) fougerově svěží (např. Davidoff Cool Water) - převažuje levandulová složka, obohacuje se kořeněnými aromaty, pikantními bylinami a svěží vůní dřeva b) fougerově květinová (např. Paco Rabanne Pour Homme) - květinovou vůni dodává pomerančový květ, brambořík, konvalinka, neroli. c) fougerově dřevitá (např. Kouros). zejména moderní syntetické látky vonící po ambře a vzácných dřevech d) fougerově sladká-ambrová (např. Brut) - charakter této kompozice tvoří sladká vůně spolu s ambrou , také se přidávají kumarinové prvky  Citrusová (převážně pánské parfémy a vůně) a) citrusově květinová (např. Dior Eau Sauvage)-  jemné bylinné prvky, používá se i jako unisex vůně b) citrusově fantazijní (např. Armani por Homme) - obsahuje komponenty z citrusových silic a moderní syntetické látky, zahrnuje různé druhy kolínských vod c) citrusově zelená (např. Guy Laroche Drakkar) - k základní citrusové vůni se přidávají ovocné a zelené prvky  Levandulová (převážně pánské parfémy a vůně) a) levandulově svěží (např. Yardley, Avon, Shiseido) - neobsahuje další komponenty, k její výrobě se používá čistá levandulová vůně, jsou to spíše osvěžující vody b) levandulově kořeněná (např. Halston 101) - kořeněná varianta s vůní jehličí,  zvlášť pikantní svěžest Dámské parfémy - jak skladovat, aby nám déle vydržely      Pokud chcete, aby Vám dámské parfémy dlouho vydrželi, je potřeba, aby flakón ve kterém je parfém , nebyl vystaven účinku denního světla a teplotám vyšším jak 20°C. Potom Vám parfémy vydrží půl roku i déle. Nenechávejte parfém nikdy otevřený. Pokud máte parfémy doma neotevřené, vydrží Vám déle než 1 rok. Jak zjistíte, že parfém je starý? Jednoduše.  Barva parfému je tmavší, kolem uzávěru se usazuje pryskyřicový prstenec, vůně je kyselá a pryskyřičná. Dámské parfémy by jste měli vypotřebovat max. do 2 let.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Krása

Přírodní kosmetika

Přírodní kosmetika se stává daleko oblíbenější, než tomu bylo v minulých letech. Kdo by si taky chtěl na obličej a tělo aplikovat jen přípravky, jejichž hlavní složkou je ropa, ropné suroviny a další chemické látky, které ani zdaleka nejsou tělu prospěšné. Ačkoli syntetická kosmetika vyrobená na chemickém základě je velmi rozšířená a účinky nastupují prakticky okamžitě, přírodní kosmetika na to jde z trošku jiného hlediska. A to v dnešní době dokáží ocenit jak ženy, tak i muži a rodiče, kteří potřebují zakoupit vhodnou kosmetiku pro svého právě narozeného potomka.Aby bylo možné považovat kosmetiku za skutečně přírodní, je nutné, aby byla vyrobena za určitých podmínek a ze schválených surovin. Poté musí projít velmi přísným testováním, které prokáže, zda kosmetika a její kvalita skutečně odpovídá stanoveným normám a následně je opatřena certifikátem. A jsou to právě certifikáty, na jejichž základě je možné snadno zjistit jediným pohledem, zda se skutečně jedná o přírodní kosmetiku nebo nikoli.Přírodní kosmetika přináší pro uživatele pochopitelně jisté výhody i nevýhody, o kterých by se každý měl informovat ještě před zakoupením. V první řadě byste se měli informovat o svých alergiích, protože právě přírodní kosmetika je největším spouštěčem alergických reakcí – alergie na pyl, med, propolis, bylinky a další přírodní produkty. Přírodní kosmetika navíc není nijak parfemovaná a její vůně tak není v mnoha případech zrovna nejpříjemnější, proto se tomu už během prvního zkoušení nedivte. Přírodní krémy bývají většinou velmi husté a mastnější, než jste možná zvyklí z klasické kosmetiky a expirační doba přírodních přípravků je daleko kratší. Dbejte proto na jejich včasnou spotřebu, protože prošlá kosmetika by mohla způsobit nepříjemné kožní problémy.Přírodní kosmetika má velmi dobré účinky na pleť a zejména je nutné zmínit, že účinky ani zdaleka nenastupují tak rychle, jako je tomu u kosmetiky na syntetickém základě. I když je nástup účinku pomalejší, zato je opravdu dlouhotrvající. 

Pokračovat na článek


Prodlužování řas metodou řasa na řasu

Tato metoda je nejpopulárnější v dnešní době. Při tomto typu se jedná umělá řasa připevní k jedné vlastní. Po skončení procedury vypadá oko přirozeně a řasy nejsou nápadné. Na jedno oko nasadíme v průměru 100 řas, a z toho důvodu, v případě odpadnutí některé odumřelé řasy není potřeba hned podstoupit korekci.Prodloužené řasy neličíme, v tom není žádný smysl. Následná korekce řas, zatížených líčením řasenkou, bude velmi těžkou a zdlouhavou prácí. Důvod – špinavé řasy, zalepené řasenkou spoje, většinou na tyto řasy nemá smysl provádět korekci.Jak dlouho vydrží prodloužené řasy? Jak často je zapotřebí korekce? Dlouhodobé nošení – příčiny, důvody, podmínky.Záleží na opatrnosti a péči, kterou věnuje klientka svým řasám, na životním stylu klientky a také na délce řas, kterou si zvolila.Některé řasy mohou vydržet až 3 měsíce (maximální doba, po kterou žije vlastní řasa), avšak si nošení řas vyžaduje korekci.Obnova přírodních řas trvá 60-90 dní. Životnost vlastní řasy (délka jejího životního cyklu je: u vnějších koutků oka do 90 dní, uprostřed oka do 60 dní a u vnitřních očních koutků do 30 dní), pak na jejím místě naroste nová.Při správné odborné aplikaci a správné péči klientky, vydrží prodloužené řasy stejně dlouho, jako přírodní řasa.Na počátku svého života je řasa jemným a malým vláskem. Čím je řasa starší, tím je delší a pevnější. Životní cyklus lidské řasy se dělí na několik fází: počáteční, střední, třičtvrteční a úplná fáze zralosti. Při aplikaci umělých řas zohledňujeme skutečnost, že prodloužené řasy můžeme lepit pouze na řasy, které již dosáhly ve svém vývoji střední, třičtvrteční nebo úplné fáze. Je to z důvodu, že lidská vlastní řasa není schopna dodržet oblouk umělé řasy, ohýbá se přes řasový oblouk směrem dovnitř oka a následně může poškodit přírodní řasu. Prodloužené řasy vypadnou společně s vlastní lidskou řasou v době odumření vlastní řasy. Pravě proto některé prodloužené řasy mohou vydržet na oku po dobu 2 – 3 měsíců, avšak za podmínek včasné a profesionální korekce. Proto za účelem zachování vzhledu prodloužených řas je zapotřebí korekce pokaždé jednou za 3 – 4 týdně.Četnost korekce. Protože řasy přirozeně vypadávají, doporučuje se třítýdenní (3 - 4) doplňování prodloužení, aby řasy vypadaly stále plné.Správné a trvalé přilnutí závisí na mnoha okolnostech, jako jsou: správná péče po aplikaci, vlastní aplikace, použití správné délky řas, častý pobyt ve vodě resp. plavání s tváří pod vodou nebo v plaveckých brýlích či častý pláč, způsob obnovy (doplnění) přírodních řas, osobní metabolismus, atd.Doporučení k prodloužení životnosti. Aby bylo prodloužení co nejtrvalejší, je nutné, aby umělé řasy nebyly delší o více než 1/3 –1/2 délky přírodní řasy.Aby prodloužené řasy vydržely, co nejdéle musíme správně vybrat délku, sílu a oblouk řas. Dále je velice důležité správně poučit klientku o domácí péči, zejména ve věci odstranění líčení. Musíme mít na paměti, že pokud má klientka mastnou pleť, řasy většinou vydrží méně.Velký vliv má individuální stav organismu klientky. Stres, toxikóza, podstoupená narkóza nebo léčba antibiotiky, menstruace a některá vnitřní onemocnění mohou ovlivnit dobu nošení prodloužených řas.Postup prodlužování:Vybíráme délku a záhyb řasy, barvu a efekt (přirozený, liščí, jako u panenky, dvojitý objem atd.) s ohledem na stav přirozené řasy, tvaru oka, přání zákazníka a příležitosti (pro každodenní nošení nebo slavnostní příležitosti).Oddělujeme dolní řasy od horních speciálním gelovým polštářkem. To se dělá kvůli tomu, aby se předešlo slepení mezi nimi. Navíc gelový polštářek dovoluje pohodlněji a lépe provést proceduru. Obsahuje speciální látky, které odstraňují podráždění , otoky a má liftingový účinek.Odmašťujeme přirozené řasy speciálním přípravkem.Lepíme řasy jednu po druhé (pomocí speciálního lepidla na prodlužování řas připevňujeme umělou řasu k přirozené). Podle přání můžeme doplnit barevné řasy.Po nalepení potřebného objemu nanášíme zpevňující přípravek a v případě potřeby natočíme řasy (speciální kulma na umělé řasy). Podle přání je možné umělé řasy zdobit pudrem nebo kamínky Swarovski.Výsledek – nový pohled!

Pokračovat na článek


Pedikúra pro krásu Vašich nohou

Přirozená krásaAbyste se přes léto mohli chlubit krásnýma nohama, měli byste si pravidelně dopřávat pedikúru. Pravidelná pedikúra Vám zajistí krásné nohy, a to nemusíte mít nehty ani nalakované nebo jinak zdobené. Pamatujte si, že přirozená krása se u ženy vždy cení ze všeho nejvíce. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak by měla vypadat dobrá pedikúra.Dopřejte svým nohám kvalitní pedikúruNemusíte nutně chodit do salonů, aby se Vašim nohám dostalo kvalitní péče. Pedikúru si můžete udělat sami doma. Stačí jen, když budete dodržovat zásady dobře provedené pedikúry.Před začátkem stříhání nehtů si namočte nohy do lavoru s mírně teplou vodou. Nehty na nohou Vám pěkně změknou a pedikúra tak bude mnohem snazší. Když si navíc do vody přidáte koupelovou sůl, vonný olejíček nebo sušené bylinky, získají Vaše nohy vitalitu a krásu. Z bylinek či z olejíčku může navíc pokožka na nohách načerpat minerální látky či stopové prvky.Pedikúru provádějte ihned po koupeli nohou, když jsou nehty hezky měkké. Nehet na palci nezastřihávejte do obloučku, ale do rovna. Nestane se Vám potom, že by nehet na palci zarostl do kůže.Pilníkem zaoblete všechny ostré hrany, které Vám po pedikúře na nehtech zůstaly. Pečlivě zjemněte i hrany nehtu na palci (opět kvůli zarůstání).Abyste získali krásné nohy, natřete si celá chodidla krémem na nohy. Pokožka pak bude dostatečně vyživená a pružná a nebude Vám praskat. Vtírání krému můžete využít na jemnou masáž nohou. Masáž pokožku na nohách hezky prokrví a uvolní veškeré napětí.Myslete také na pravidelné používání pemzy, která odstraní ztvrdlou pokožku z Vašich pat.Po pedikúře si můžete nehty nalakovat. Doporučuje se nanést nejdříve vrstvu bezbarvého laku, poté vrstvu barevného laku a na závěr vše zafixovat opět bezbarvým lakem.

Pokračovat na článek


Jak používat pleťové krémy

Pleťové krémyJe univerzální, anebo ještě dále rozdělen na denní a noční. Druhy pleťových krémů jsou pro pokožky suché, smíšené, mastné, také citlivé a problematické. Dají se také vybrat dle věku, obvykle označeny 25+, 30+, 40+ anebo 50+Normální pleťKrémy pro normální typ pleti jsou tvořeny z malých kuliček oleje rozmíchaných ve vodě. S těmito krémy se však váže jeden vážný problém. Kvůli vodě, kterou obsahují, se v nich mohou rychle tvořit choroboplodné zárodky. Proto tyto krémy obsahují konzervační látky, které chrání uživatele krému před možnou zánětlivou reakcí. Konzervační látky v krémech mohou být problematické pro alergické ženy nebo ty s citlivou pletí.Citlivá pleťOsoby s citlivou pokožkou na sobě málokdy snesou nějaký přípravek. Citlivá pokožka lépe snáší gelové krémy.Zvláště u tohoto druhu pleti je dobré přípravky střídat. Citlivá pleť se chová podobně jako suchá. Zvláště u suché a citlivé pleti není dobré mýt pleť vodou z vodovodu, protože obsahuje různé vysušující látky a pleťová dráždidla (chlór atp.). Místo vody můžete použít micelární vodu nebo jarishův roztok - ideálně bez parabenů (k dostání v lékárně).Suchá pleťKrémy pro tento typ pleti obsahují olej, v němž jsou rozmíchané kuličky vody. Krémy jsou hutnější, mastnější a pomaleji se vstřebávají do pokožky. Takové krémy jsou výborné i pro ostatní typy pleti na zimu jako ochrana proti mrazu. Problém suché pleti je, že rychle stárne. Už na mladé pleti mezi 20 a 25 lety se objevují první vrásky. S péčí o tento typ pleti by se mělo začít co nejdříve.Smíšená a mastná pleťPro pleť mastnou a smíšenou jsou vhodnější krémy lehce vstřebatelné, hydratující pleť ve spodních vrstvách. I přesto, že je pleť na povrchu mastná, ve spodních vrstvách bývá dehydrovaná.Univerzální krémy na každý typ pletiUniverzální krémy se dají použít na obličej i na celé tělo. Jsou vhodné pro každý typ pleti, každý věk. Krém pleť hydratuje a účinkuje i několik hodin po aplikaci. Pleť je po něm hebká, není mastná.Pleťové krémy pro zralou pleťMezi 40. a 50. rokem z pleti mizí vitamín A a tkáně pleti se hůře obnovují. Pleť je sušší, ztrácí pružnost a vrásky se prohlubují. Vhodné jsou speciální krémy, které ji navrací pružnost a svou ochranou před slunečním zářením ji chrání před dalším stárnutím.Unavená pleť bez jasuTento typ pleti může být důsledkem nevyspání, přepracování, zátěžové situace jako nemoc, porod a následné kojení atp. Pleti je třeba dodat energii - ideálními životabudiči jsou přípravky s koenzymem Q10 nebo kyslíkové přípravky.Několik radPleť je velmi individuální a navíc se její potřeby mění s věkem, ročním obdobím, zdravotním a psychickým stavem a důsledkem dalších vlivů (stav životního prostředí, pracovní prostředí - klimatizace atp.). Ačkoli existují doporučení, jak pečovat o různé typy pleti, konkrétní přípravek, který Vám bude vyhovovat, si musíte vyzkoušet metodou pokus-omyl. Každému "sedí" něco jiného.Nemusíte dodržovat rozdělení krémů na denní a noční. Důležitá je konzistence krému (a samozřejmě jeho složení). Noční krémy mívají hutnější konzistenci a denní krémy lehčí. Lehčí krémy používáme spíše na den a hutnější na noc, ale například sušší pleť, která potřebuje hutnější krémy, si může dovolit použít noční krém pro mastnou pleť jako denní. Mastnější pleti naopak denní krémy určené pro suchou pleť mohou použít jako noční.Produkty které používáte byste měla čas od času měnit, a to jak používanou značku, tak výrobky v rámci značky. Časem si totiž můžete vypěstovat alergii na nějakou složku krému (většinou to bývá na konzervant nebo parfemační látku) a krém Vám pak přestane vyhovovat. Proto je dobré po nějakém období používané produkty střídat.

Pokračovat na článek


Co škodí pleti nejvíce?

Toužíte po pleti jako z alabastru, utrácíte nehorázné sumy za make-upy, pudry a čistící přípravky na pleť, ale kýžený výsledek stále nepřichází? Možná Vás překvapí, že mnohem více než kosmetické výrobky, mají na Vaši pleť vliv obyčejné věci, které nic nestojí, přesto je často opomíjíme. Jaké, to si přečtete v následujících řádcích. Správná životosprávaPrvní z přirozených „léků“ na pleť je spánek, při něm totiž organismus zpracovává látky získané během dne z potravy; pokud ho máme nedostatek, tyto látky se vylučují skrz kůži, která je pak bledá či šedá, objevují se na ní různé pupínky a celkově vypadá nezdravě. Váš vzhled ovlivňuje taky pohyb na čerstvém vzduchu, kterého by měl být dostatek, vyvážený jídelníček s dostatkem ovoce a vlákniny i pohyb. Pokud se hýbete málo, zpomalují se veškeré tělesné procesy ve Vašem těle, a tudíž i přirozená obnova pleti, na které se kvůli nedostatku pohybu mohou objevit dočasné defekty - tukové váčky, bradavice atp.O tom, že kouření škodí všemu, pleť nevyjímaje, již bylo napsáno dost, dodejme tedy, že kvůli němu mohou na Vašem obličeji předčasně „vyrašit“ vrásky. Kromě nikotinu má na kůži neblahý vliv i nadměrná konzumace alkoholu a přebytek stresu.Přehnaná péče škodíNejen dodržováním správné životosprávy však můžete přispět k přirozeně hezké pleti. Paradoxní je, že přehnaná péče o pleť jí také škodí - používání přílišného množství navíc ne zcela vhodných kosmetických přípravků  pro Váš typ pleti se ale většinou projeví až po několika měsících.  Nadměrné slunění nebo napařování Vaší kůži možná dodá na přechodnou dobu hezkou barvu, dlouhodobě ji však ničí.Make-up pleti neprospívá?Není nesmyslnějšího mýtu než toho, že používání make-upu je pro pleť škodlivé, neb ucpává její póry a zabraňuje jejímu obnovování. Naopak - make-up je pleti prospěšný, a to zejména ve velkých městech, chrání totiž pleť před přímým vlivem počasí a ovzduší, zejména smogem. Samozřejmě platí pravidlo, že na noc se kompletně odlíčíme, aby pleť alespoň ve spánku mohla „dýchat.“ Denní používání make-upu však rozhodně kůži neškodí.Ať už budete používat jakoukoliv značku a typ kosmetiky, vždy platí, že pleť zrcadlí Váš stav mysli a zdraví. Můžete tedy mít přípravky za tisíce, ale pokud budete spát tři hodiny denně, kouřit krabičku denně a bojovat s každodenním stresem, své pleti příliš neprospějete. Nejlepší kosmetikou je totiž zdravý životní styl. 

Pokračovat na článek


Permanentní make-up obočí a rtů

Po linii obočí se prokreslují malé čárky, které imitují chloupky. Tato technika se nejvíce hodí těm, kteří mají své husté obočí, a výsledek vypadá maximálně přirozeně. Technika „vláskování“ je mnohem těžší než zabarvování, a proto zabere okolo 2 hodin.Technika zabarvování neboli prokreslováníTato technika přidává stejný efekt jako tužka na obočí, což jej dělá více hustými. Je nejvhodnější pro světlé obočí.Obočí ve výsledku vypadá absolutně přirozeně a esteticky upravené. Procedura trvá zhruba 1 hodinu.V prvních dnech se obočí bude zdát příliš výrazné, po týdnu naopak trošku světlejší. Konečný výsledek bude viditelný až po 2 týdnech. Po 4 až 5 týdnech lze usoudit, zda-li bude nutná korekce. Permanentní make-up obočí vydrží kolem dvou let, ale samozřejmě záleží na individualitě (v nějakých případech i déle).Po aplikace PM a do konečného zahojení obočí radím:omývat kůži kolem teplou vodou bez pomoci mycích prostředkůdvakrát denně promazávat olivovým olejem nebo sádlem bez soli!Po aplikaci PM nedoporučuji: A jak to snáší chloupky? Permanentním make-upem zůstávají Vaše přírodní chloupky absolutně nepoškozené. Hloubka provádění PMU je tak malá, že vůbec neproniká k jejich kořínkům. Po deseti dnech od aplikace permanentu můžete pečovat o obočí tak, jak jste zvyklé. Poté, co je původní tvar obočí permanentním make-upem pozměněn, zbývá už jenom poslední – občas odstranit chloupky vyskytující se mimo nově zvolenou linku. V prvních dnech je vhodné se vyvarovat používání kosmetických a hygienických přípravků, aby chemické látky v nich obsažené nepozměnily barvu permanentu. Po deseti dnech od zákroku už není nic zakázáno – užívejte si proměnu a bavte se. Udělejte svůj život krásným! Dopřejte si radost a pohodlí z každého prožitého dne! Permanentní make-up rtůPomocí permanentního make-upu je možno viditelně zkrášlit rty barvou nebo je zvětšit a udělat je přitažlivě plnými. Dva druhy permanentního make-upu rtů:Konturovací permanentní make-up podtrhává přírodní kontury vašich rtů. Je-li třeba, upravuje asymetrii. Barva kontury se zpravidla vybírá dle přírodní barvy rtů. Ze začátku se fixuje forma rtů, poté se nanáší konečná vrstva.Permanent plných rtů – povoluje korekci formy rtů, udělá je více barevnými, lesklými a hlavně výraznějšími. Schová a zkoriguje jakékoliv defekty. V tomto případě se ale nedělají jen okraje jako u kontur, ale celé rty. Barva kontur a samotných rtů může byt stejná nebo odlišná - to závisí na požadavku klienta. Odstíny barev je možné jakkoliv měnit. Pokud se použije zesvětlený pigment, docílíme „prosvícení“ a hezkého propojení přírodní barvy rtů s přidanou barvou permanentu, čímž přidáme elegantnost a decentně zdokonalíme celkový vzhled. Kontura rtů X kontura s výplníNejčastěji v praxi je žádána kontura s výplní. Dodá to rtům tu správnou živou barvu. Opticky se zvětšuje objem rtů, což je žádáno všemi klientkami. Je to optimální způsob, jak zvýraznit a zvětšit úzké rty.Časový harmonogram permanentního make-upu rtůZpravidla procedura permanentního make-upu kontury i výplně rtů trvá zhruba 1-3 hod. Prvních 24 hodin se vám budou rty zdát oteklé a ještě 1-2 dny rty budou vypadat sytě namalované. Zhruba do 4 dnů se dočkáte prvního mezivýsledku u plných rtů s Vámi zvolenou barvou. V průběhu vyhojování vzniknou malé stroupky, které nestrhávejte! Do 3 dnů odpadnou samy. V tu dobu v nitru rtu probíhají konečné procesy usazení pigmentu. Během dalších dvou týdnu se odstín barvy sníží na 30-50%, až dosáhne požadované konečné barvy. Po měsíci již budete vědět, jestli bude potřeba korekce.Doporučení po aplikaci v průběhu měsíce:promazávat olivovým olejem nebo sádlem bez soli po každém jídleomývat pokožku okolo rtů teplou desinfikovanou vodou bez pomoci běžných mycích prostředkůprovádět prevenci oparuPoslední bod doporučení se týká klientek, které trpí vznikem oparů. Opar (herpes) je největší nepřítel, který ničí kontury rtu a může poškozovat pigment. Doporučuji užívat před a po aplikaci protivirové přípravky, například Herpesin tablety.V průběhu měsíce po proceduře nedoporučuji:připouštět osušení rtů a následné praskání (velký pozor hlavně v zimních obdobích) napařovat obličej

Pokračovat na článek


Vše o barvení

Barvit lze dvěmi způsoby: chemicky a přírodně. Oba druhy barvení mají své výhody i nevýhody. Chemické prostředky působením aktivátoru otevřou vlas a barevné pigmenty se dostanou dovnitř. Po určité době působení se vlas opět uzavře. Výsledkem je stálá barva, která se nevymývá. Proces chemického barvení je méně citlivý k Vašim vlasům, ale zato je mnohem účinnější nežli při použití přelivu, které vlasy jen pokryje vrstvou pigmentu, přičemž původní barva vlasů zůstává zachovaná, ale postupně se z vlasů vymývá. Nevýhodou takového barvení je, že nekryje šediny a původní barva vlasů může prosvítat a může vzniknout úplně jiný barevný odstín. Proto je tato technika vhodná jen pro podtrhnutí a vysoký lesk Vašeho přírodního odstínu, popřípadě ztmavení o par tónů.Používáme ty nejšetrnější a nejmodernější prostředky vlasového barvení od renomovaného výrobce Wella Professionals, tak abychom se vyhnuli poškození vlasů. MelírováníMelír je poměrně mladá technika, kdy se na vybrané pramínky vlasů aplikuje barva nebo odbarvovač. Výsledkem je zesvětlení nebo naopak ztmavení určitých partií vlasů. Zejména ty světlé velmi pěkně vypadají během letních dnů, ale i zářivě červené, oranžové a měděné jsou velmi moderními trendy.Velmi důležité je zvolit vhodný odstín. StylingTvar a struktura účesu jsou základem každého stylingu. Pomocí vlasových přípravků nasměrujete své vlasy správným směrem a vytvoříte efektní, moderní a líbivé účesy. Stylingové přípravky se vyrábí pro všechny typy vlasů jak v pěnové konzistenci tak i ve spreji či v tuhé konzistenci. Používáme jen prověřené a vysoce kvalitní, profesionální přípravky značky Wella Professionals. RadyPokud chcete mít vlasy opravdu krásné, zdravé, objemné a barvu stále sytou, je třeba, aby jste používali kvalitní vlasovou kosmetiku- System Professional a Liftex Vám zaručí nejvyšší péči, která se vlasům může dostat a High Hair Vám zaručí styling se kterým budete mít účes po celý den jako z rukou profesionála. Před barvením si na vlasy neaplikujte kúru ani balsám, protože po jejich použití se na povrchu vlasu vytvoří ochranný povlak, čímž se molekulám barvy brání usadit na vlasu. Vlasy nejlépe před barvením neumývejte Kromě klasických výživných šampónů je doporučováno dopřát si alespoň dvakrát měsíčně vlasové zábaly nebo použití speciálního séra na vlasy. To vlasy posílí a dodá jim potřebné látky a vitamíny. Se šamponem i balsámem zacházejte šetrně, abyste vlasy příliš nezatěžovala. Balsám nanášejte jen po délce vlasů a na jejich konečky. Po nanesení balzámu je pročešte hřebenem, nechte chvíli působit a pořádně spláchněte vlažnou vodou. Oplachování vlasů zakončete studenou sprchou, smývejte šampon tak dlouho, dokud vlasy ,,nevržou" mezi prsty. Studená voda uzavře povrch vlasu a redukuje tvorbu mazu. Po umytí nevysušujte vlasy ručníkem, vodu z nich jen jemně vytlačte. Mokré vlasy nikdy nekartáčujte, jen je opatrně pročešte řídkým hřebenem. Tip: Vlasy si rozčešte hřebenem ještě před umytím. Horký vzduch narušuje vlasovou strukturu, proto používejte pěnové nebo tekuté tužidlo, které obsahuje ochranné látky proti přesušení. Ty obalí vlasy ochranným filtrem a vlasy jsou stále hydratované. Fén směřujte od kořínku ke konečkům. Tím se vyhladí povrch vlasů. Po sušení si na vlasy nastříkejte malé množství přípravku na lesk vlasů. Čím je barva vlasů tmavší, tím víc se lesknou. Používejte šampony, kúry, tužidla a gely, které oživí barvu vlasů. Skvělým řešením je i tónování. Šampony a balsámy na jemné vlasy zvětšují jejich objem, ale je důležité je používat ze stejné řady /nelze použít například šampon na objem vlasů a k tomu třeba balsám na suché vlasy= efekt by byl téměř nulový/ Obsahují vitaminy, proteiny a rostlinné výtažky, které jim dodají pružnost a vitalitu. U jemných vlasů je velmi důležité důkladné opláchnutí a následné použití vlažné vody, která podpoří prokrvení pokožky a napřímí vlasy u kořínků. Moderní stylingové produkty podporující objem účesu vytvoří mezi vlasy malé vzduchové polštářky, díky kterým vypadá účes bohatší. Pěnové tužidlo nanášejte na vlhké nebo suché vlasy už od kořínků. Rovnoměrně ho naneste na všechny vlasy s pomocí řídkého hřebenu. Je vhodné na krátké pevné vlasy.Tužidlo v rozprašovači, které je vhodné na jemné vlasy (krátké i dlouhé), také nastříkejte už od kořínkůMelíry způsobí opticky jemné nadýchání účesu a tím účes vypadá bohatší a samozřejmě atraktivněji. Nikdy si ale vlasy neodbarvujte přípravky z drogerie. Obsahují vysoce silný peroxid a tím vlasy zaručeně poškodíte!!! Polodlouhý i krátce sestříhaný účes dodá jemným vlasům na objemu. Aby si účes zachoval strukturu, neměly by být spodní vlasy příliš prořídlé. Nejvhodnější volbou je střih dlouhý po bradu, jemně prostříhané vlasy s postranní pěšinkou nebo střapatou ofinkou. Důležité je pravidelné zastřihávání vlasů jednou za měsíc. Nevěsty to mají težšíI Vy jste se dočkala toho vytouženého dne D? Blahopřejeme. Určitě chcete být v ten den nejkrásnější nejen pro něj, ale i pro celé okolí, které Vám také nebude lhostejné. Vždyť si Vás budou prohlížet desítky párů očí. Až do konce svatebního dne musíte zůstat zářivá, krásná a elegantní. Netřeba však prožívat stresy, krása a elegance má tisíce podob. Když se vložíte včas do správných rukou kadeřníků, vizážistů a krejčích, kteří Vám už šaty ušili nebo právě šijí, určitě předsvatební stres můžete hodit za hlavu. Dokonalý a působivý účes patří mezi nejkrásnější ozdoby nevěsty. Proto, aby jste v tento den hlavně s vlasy nebyla zklamaná je vhodné začít několik týdnů dopředu. Nevěsta by si měla účes nejprve dobře promyslet, prokonzultovat a vyzkoušet v kadeřnictví. Pokud máte vlasy zničené je vhodné začít s regenerační kúrou, kterou Vám rádi udělají i v kadeřnictví. Vaše vlasy budou vypadat lesklé a budou i pružnější. Pakliže jste se rozhodla svěřit se do rukou odborníků v kadeřnickém salónu, udělala jste nejlépe. S návštěvou kadeřnictví je vhodné začít alespoň 5-6 týdnů před svatbou. Správného kadeřníka by měli zajímat i Vaše představy o svatebním účesu. Na setkání by jste měli prokonzultovat mj. i svatební šaty a doplňky, které plánujete. Jestliže nemáte vlasové doplňky vybrané nechejte si poradit. K setkání patří i pokus o účes, který by jste měla mít na svatbě. Vhodný čas je i na barvení vlasů, stříhání, popřípadě aplikaci trvalé. Sestřih a barva vlasů se zkontroluje ještě 2 týdny před svatbou. Fantazii se meze nekladou, a už vůbec ne, co se týče módních trendů. Svatebních účesů je široká škála, která se neustále obměňuje a doplňuje. Účes na svatbu byste měla volit nejen podle toho, jak se vám líbí na obrázku, ale hlavně podle toho, jestli je to typ účesu, který bude slušet i vám. Jestli rozpuštěné vlasy, drdol nebo rozpustilý účes, to všechno Vám poradíme.Svatební účes – jaký zvolit?Pokud máte příliš krátké vlasy, k tomuto modernímu účesu je dobré zvolit také moderní svatební šaty, ne příliš klasické. K velmi krátkým vlasům (do 5 cm) se také nehodí závoj. Pokud máte vlasy dlouhé pouze tak, že se vám sotva vejdou do culíku, můžete zvolit příčesek ( ovšem pozor, barva příčesku musí naprosto ladit s odstínem Vašich vlasů). S dlouhými vlasy se dá dělat téměř cokoli, a tím je váš výběr daleko složitější. Jaký zvolit svatební účes, to záleží v první řadě na tvaru vašeho obličeje. *Oválný obličej – Oválný obličej je spolu s hranatým jakýmsi ideálním tvarem, ke kterému si můžete vybrat širokou škálu účesů. Pravděpodobně vám bude slušet všechno.*Kulatý obličej – Jestliže máte kulatý obličej, bude pro vás lepší zvolit účes, u kterého vám vlasy budou částečně do kontur obličeje zasahovat.*Hranatý obličej – Hranatý obličej má velké výhody, účes můžete zvolit prakticky jakýkoliv, sluší vám krátké i dlouhé vlasy, rovné i kudrnaté.*Podlouhlý obličej – Pokud máte podlouhlejší obličej, bude vám slušet účes, který obličej opticky zkrátí. Ideální jsou pro vás vlasy sčesané dozadu nebo rozpuštěné kudrny, ale ne příliš dlouhé – ideální délka je maximálně po ramena. Svatební účes volte také podle šatů Důležité je si uvědomit, jaký budete mít druh šatů. Jestliže máte šaty velmi moderní, účes zvolte také moderní. Můžete vlasy obohatit o barevné doplňky nebo si nechat udělat barevný melír, který bude k vašim šatům ladit.Klasické šaty – klasický účes Pokud máte klasické, „princeznovské“ šaty, vyberte si účes, který bude působit velmi romanticky. Můžete si nechat rozpuštěné vlasy a nich dlouhý závoj, abyste potvrdila celkový něžný vzhled. Ať už se rozhodnete pro cokoli, snažte se nesmíchat dva nebo i více různých stylů, protože pak se stane, že buď vaše šaty nebo účes naprosto zaniknou. A to by byla velká škoda, ne?

Pokračovat na článek


Správná výživa je důležitá i pro náš mozek

Borůvky:Podle doktora Stevena Pratta, autora knihy: Superstrava: 14 potravin, které změní váš život, toto ovoce chrání mozek před následky stresu, a také může snížit riziko onemocnění mozku v souvislosti se stárnutím, jako je např. Alzheimerova choroba nebo demence. Podle některých studií mohou borůvky výrazně zlepšit paměťové, ale i motorické schopnosti.Losos:Tato ryba je bohatá na omega-3 mastné kyseliny, které jsou podstatné pro funkci mozku. Dr. Pratt lososa doporučuje pro jeho čistotu a bohatou zásobu prospěšných látek. Omega-3 mastné kyseliny také obsahují protizánětlivé látky. Alternativou lososa je sleď nebo sardinky. Lékaři doporučují konzumovat ryby 2 až 3x týdně.Ořechy a semena:„Oříšky a semínka jsou výborným zdrojem vitaminu E,“ konstatuje Dr. Pratt. Dostatečné množství vitaminu E zmírňuje projevy stárnutí mozku. Každý den snězte hrst vlašských nebo lískových oříšků, mandlí, kešu, arašídů, slunečnicových, sezamových nebo lněných semínek, případně i arašídové nebo mandlové máslo. Není důležité, zda budou oříšky natural nebo pražené. Ty nesolené jsou však tělu prospěšnější.Avokádo:Pokud se jedná o výživu mozku, je avokádo téměř stejně prospěšné jako borůvky. „Myslím, že avokádu se nedostává dostatečné pozornosti,“ říká Dr. Pratt. Pravdou je, že avokádo obsahuje mnoho tuku, ale jde o monosaturované tuky, které prospívají k bezproblémovému průtoku krve. Bezproblémová průchodnost cév je důležitá pro zdraví mozku. Avokádo napomáhá snižovat krevní tlak. Navzdory kalorickému obsahu se avokádo doporučuje konzumovat denně v množství ½ nebo alespoň ¼.Celozrnné těstoviny:Ovesná kaše, celozrnný chléb nebo hnědá rýže patří mezi potraviny, které snižují riziko onemocnění srdce. „Pokud podporujete svůj kardiovaskulární systém, podpoříte i orgány v těle, včetně mozku,“ vysvětluje Dr. Patt. Doporučené množství denně je ½ šálku celozrnných těstovin nebo krajíc chleba 2 až 3x denně.Fazole:Stabilizují hladinu cukru v krvi, tedy glukózy. Ta je jakýmsi palivem pro náš mozek. Jelikož nemá schopnost dělat si sám zásoby této látky, je závislý na neustálém příjmu energie z potravin. Všechny druhy fazolí jsou prospěšné, ale dobré je zaměřit se na tmavé fazole a čočku a přidat jí do svého jídelníčku denně půl šálku.Šťáva z granátových jablek:Má antioxidační účinky a chrání tak náš mozek před nebezpečnými volnými radikály. „Snad žádný další orgán není tak citlivý na volné radikály, jako právě mozek,“ říká Dr. David Perlmutter, neurolog. Napomáhají také citrusy a barevná zelenina. Přitom platí čím barevnější, tím lepší. Šťáva z granátových jablek obsahuje dost cukru, proto je denní doporučená dávka 50ml.Čerstvý čaj:Dva nebo tři šálky čerstvě uvařeného čaje - teplého či studeného - obsahují pouze malé množství kofeinu. Ten však může podpořit paměťové schopnosti, soustředěnost a náladu. Také obsahuje velké množství antioxidantů. Vhodný je čaj sypaný, balený tyto účinky nemá.Tmavá čokoláda:Na konec to nejlepší! Tmavá čokoláda obsahuje mnoho antioxidantů, dále také přírodní stimulanty jako kofein, který napomáhá soustředěnosti a koncentraci. Podporuje produkci endorfinů, které podporují dobrou náladu. Postačí 30g čokolády denně. Je to jedna z potravin, při níž neplatí čím více, tím lépe. Jezte ji s mírou. 

Pokračovat na článek


Přírodní či biokosmetika - jak je poznáte?

Pro mnohé z nás je nákup biopotravin přirozenou věcí. Jsou bohaté na důležité živiny a pomáhají nám minimalizovat nebezpečí umělých pesticidů, hnojiv a přídatných látek, kterým se snažíme vyhnout. Navíc, protože jsou produkovány udržitelným způsobem, chrání biopotraviny zdraví zemědělců i celé planety.Výběr přírodních kosmetických výrobků a přípravků péče o tělo má také značné výhody. Stejně jako u biopotravin, kosmetické přípravky vyrobené ze surovin kontrolovaného ekologického zemědělství vám umožní vyhnout se nebezpečným umělým látkám. Podívejme se společně blíže na to, jak si vybrat opravdovou kontrolovanou přírodní kosmetiku nebo biokosmetiku. Není vše přírodní, co se tak tváří. Koupíte-li si „přírodní“ krém, šampón nebo make-up, může se jednat o výrobek, v němž mohou naprosto převažovat syntetické složky, navíc testované na zvířatech. O „ekologickém“ původu rostlinných složek se můžete rovněž jen dohadovat. Stěžovat si nemáte kde, protože nic z toho není v rozporu se zákonem.Pravda - některé značky mají tak dobré jméno, že tvrzením typu „bez syntetických přísad“ nebo „netestováno na zvířatech“ spotřebitelé prostě důvěřují. Přesto existují některé standardy a certifikáty, které mohou orientaci na trhu usnadnit. Hledisek při výběru můžete uplatnit hned několik.Nedostatečná právní úprava „biokosmetiky“Co si představit pod pojmy „kontrolovaná přírodní kosmetika“ či „biokosmetika“? Obecně vzato, přírodní kosmetika by měla obsahovat pouze nebo převážně přírodní suroviny, tedy takové, které pocházejí z rostlin nebo minerálů. Na trhu se uplatňuje řada soukromých certifikačních značek, které deklarují, jaké standardy či kritéria daný výrobce dodržuje. Jednotlivé standardy připouštějí různé procento zastoupení syntetických složek, obvykle od 0 do 30 procent.Nejednotný je přístup k užívání syntetických konzervantů, živočišných látek, případně k požadavkům na ekologická balení.Označení organická kosmetika nebo biokosmetika se většinou chápe ještě přísněji – složky by měly v maximálně možné míře pocházet z kontrolovaného ekologického zemědělství anebo kontrolovaného sběru na přísně vybraných lokalitách, nesmí být testovány na zvířatech a obsahovat GMO. Používání ropných derivátů, syntetických barviv, parfémů a konzervantů je zakázáno.Podmínkou je možnost zpětného ověření původu vstupních bio surovin, bez ohledu na zemi zpracování. Povinností je i užití recyklovatelných obalových materiálů, pravidlem pak balení pouze do nejnutnějších obalů.Zatímco značení biopotravin podléhá legislativě Evropské unie, používání termínů „bio“ či „přírodní“ v kosmetickém průmyslu není zatím zákony nijak omezeno. V praxi to znamená, že si každá země, asociace či dokonce jednotlivý výrobce může zatím definovat pojem „přírodní kosmetika“ dle vlastních kritérií. Snaha o zjednodušení stávající situace je na místě. Jak dokazuje úspěch certifikovaných biopotravin v Evropě, spotřebitelský potenciál zájemců o přírodní produkty je obrovský. Dokud však budou pouze skalní vyznavači bio schopni rozeznávat, co je a co není skutečně přírodní, nebude se trh s biokosmetikou rozvíjet.Známky, které pomohou. Budete-li se na našem trhu zajímat o kosmetiku s co možná největším obsahem skutečně přírodních látek, setkáte se na našem trhu nejčastěji se známkou Přírodní kontrolovaná kosmetika. Nejstarší, původně pouze v Německu platná známka kvality z roku 1996 (uděluje ji německá asociace BDIH - Spolkový svaz německých podnikatelů v průmyslu a obchodu sdružující obchodní a výrobní firmy z oblasti farmacie, health care produktů, potravinových doplňků a kosmetiky) je dnes jednou z nejčastěji užívaných ochranných známek i na mezinárodní úrovni.Výrobky s certifikátem BDIH nemohou obsahovat ropné produkty, syntetické konzervační a vonné látky ani syntetická barviva. Suroviny se nesmějí získávat z mrtvých zvířat a výrobky ani složky nesmějí být na zvířatech testovány. Rostlinné suroviny pocházejí, pokud je to možné, buďto z ekologického zemědělství nebo z kontrolovaných sběrů ve volné přírodě. Splnění podmínek posuzuje mezinárodní institut Ecocontrol v Osterode. Pozor: známka BDIH nemusí nutně znamenat, že se jedná o bioprodukt! V době, kdy směrnice vznikala, nebyl na ekologický původ přírodních surovin kladen takový důraz jako nyní. Z těchto důvodů v názvu nejsou výrazy „bio“ ani „organic“, ale „Kontrollierte Natur Kosmetik“.Ačkoliv jsou při výrobě používány zpravidla certifikované biosuroviny, jejich skutečný podíl v konečných výrobcích není na obalu procentuelně deklarován. Na našem trhu lze s tímto logem získat vybrané výrobky značek: Lavera/Laveré, Logona, Sante Naturkosmetik, Primavera, Natuderm, Nature Friends, Weleda, Dr. Hauschka, Maharishi Ayurveda, Tautropfen, Fitne a jiné.Pokud pochází přírodní kosmetika z francouzsky či anglicky hovořících zemí, můžete na obalu výrobku nalézt logo "EcoCert" či „Soil Association Organic Standard“. Obě tyto známky potvrzují, že produkty obsahují suroviny z kontrolovaného ekologického zemědělství a, na rozdíl od známky BDIH, informují o skutečném podílu těchto surovin ve výrobku.Původně pouze certifikační a kontrolní orgán pro ekologické zemědělství EcoCert patří dnes mezi největší certifikační společnost pro organické kosmetické výrobky. Od roku 2002 nabízí dva certifikáty - „Ecocert ECO“ pro produkty, jejichž obsah je z 95 % přírodního původu, 5 % všech a 50 % rostlinných složek ekologického původu.Přísnější „EcoCert BIO“ označuje výrobky, které pochází z 95 % z přírodních surovin a 10 % všech a 95 % rostlinných složek ve výrobku je bio původu. Procentuální podíl složek z ekologického zemědělství je uváděn na obalu. Na českém trhu lze s touto známkou zakoupit například dánskou kosmetiku značky Urtekram či francouzské L'occitane, Melvita a Sanoflore.Velké oblibě mezi výrobci se v poslední době těší mezinárodní certifikace kontrolované přírodní kosmetiky NaTrue. NaTrue rozlišuje tři stupně kontrolované přírodní kosmetiky – přírodní kosmetiku, přírodní kosmetiku se 70% podílem bio složek a bio kosmetiku, v níž nejméně 95 % surovin musí pocházet z kontrolované ekologické produkce nebo „volného“ kontrolovaného sběru dle nařízení Evropské komise o ekologickém zemědělství.Ochranná známka NaTrue tak díky jednotnému mezinárodnímu označení umožňuje lepší orientaci v nabídce přírodních produktů té nejvyšší kvality. Na certifikaci dle standardů Natrue postupně přechází řada značek, například Alverde, Dr. Hauschka, Farfala, Lavera, Logona, Primavera, Sante a Weleda.Obdobná známka „Charte Cosmebio“, udělovaná francouzskou obchodní asociací výrobců ekologické kontrolované kosmetiky Cosmebio, (u nás např. francouzská značka Oléanat) vychází rovněž ze standardů EcoCertu.Britská Soil Association Certification Limited (certifikace kosmetických výrobků od roku 2002) zaručuje v případě přírodní kosmetiky minimálně 70% podíl organických složek ekologického původu (i zde je konkrétní procento na každém výrobku ještě uvedeno); pro výrobky označené pouze slovem „organic“ a logem je pak závazné minimum 95 %. Na našem trhu má tuto značku například Balm Balm, Essential Care, 100% Pure a další.Další značkou, která deklaruje, že produkt je zpracován v maximální možné míře ze surovin ekologického zemědělství je BIO ECO COSMESI, který udílí Italská asociace ekologického zemědělství (AIAB) ve spolupráci s Institutem pro etickou certifikaci (ICEA). Italský certifikát zaručuje netestování konečného výrobku na zvířatech, absenci GMO a použití výhradně přírodních surovin, které pochází v maximálně možné míře z ekologického zemědělství či kontrolovaného sběru ve volné přírodě. Kosmetiku s tímto certifikátem lze na našem trhu koupit například pod značkou Extratissima BIO.Certifikací přírodní kontrolované kosmetiky se zabývá řada certifikačních společností po celém světě (např. USDA Organic v USA, australská NASAA, rakouský Lacon Institut – certifikovaná kosmetika Styx, Sanoll a další).Certifikaci kosmetiky vyráběné z ekologických surovin poskytuje i česká kontrolní obecně prospěšná společnost KEZ (Kontrola ekologického zemědělství).Etická kosmetikaStále větší oblibu si u spotřebitelů v EU nalézá také přírodní kosmetika zohledňující při výrobě vedle ekologického i sociální rozměr. Tzv. etická kosmetika zahrnuje výrobky, jejichž produkce a distribuce probíhá v souladu s lidskými právy, bez využívání a vykořisťování osob, s ohledem na welfare a ochranu životního prostředí. Nejčastěji bývá tato kosmetika spojována s mezinárodní značkou Fair Trade.Výroba probíhá v souladu s pravidly spravedlivého obchodu - suroviny pochází z rozvojových zemí, jejich výkup probíhá dle zásad trvale udržitelného rozvoje, s garancí výkupních cen s přiměřeným ziskem.Běžná bývá dlouhodobá podpora místních komunitních aktivit či zaměstnávání znevýhodněných sociálních skupin. Příkladem takové kosmetiky je u nás dánská značka Urtekram, francouzská L'Occitane a Melvita či britská Lush.Česká certifikovaná přírodní kosmetikaOd června roku 2010 mohou také čeští výrobci přírodní kosmetiky nechat své výrobky certifikovat domácí kontrolní organizací. Česká kontrolní organizace KEZ o.p.s. zavedla certifikaci kosmetiky vyráběné z přírodních a ekologických surovin.Tyto standardy byly vypracovány ve spolupráci s experty z oblasti výroby kosmetických prostředků a odborníky na kosmetickou péči a vycházejí z mezinárodní certifikace francouzské organizace Ecocert.Značka CPK – CERTIFIKOVANÁ PŘÍRODNÍ KOSMETIKA definuje suroviny, které certifikované výrobky smí obsahovat, a vymezuje je pouze na přírodní a z přírody pocházející zdroje. Definuje naopak i suroviny, které jsou zakázány.Vyšším stupněm certifikace je pak značka CPK – bio pro kosmetické prostředky s obsahem surovin z ekologického zemědělství, které musí splnit nejen podmínky CPK, ale musí obsahovat i bio suroviny. Pokud výrobek prokazatelně splňuje parametry stanovené ve Standardech a zároveň obsahuje bio surovinu, případně bio suroviny v minimálním množství 10 %, může jej výrobce označit na obale nebo v reklamě značkou „CPK bio“.Produkty označené CPK – CERTIFIKOVANÁ PŘÍRODNÍ KOSMETIKA a CPK bio splňují níže uvedená kriteria:• Výrobky obsahují nejkvalitnější rostlinné suroviny včetně surovin pocházejících z ekologického zemědělství, případně ze sběru bylin či plodů rostoucích ve volné přírodě.• Výrobky neobsahují parafín, vazelínu, ani jiné další ropné produkty nebo látky na bázi silikonů.• Neobsahují žádné syntetické vonné, konzervační a barvící látky.• Neobsahují geneticky modifikované suroviny.• Výrobky ani výchozí suroviny nejsou testované na zvířatech, je zakázané použití surovin ze zvířat s výjimkou včelího vosku a derivátů lanolinu.• Neobsahují chemické UV filtry, elektronové nosiče, ethoxylované suroviny.• Sběr rostlin probíhá šetrným způsobem s přihlédnutím k zachování druhové rozmanitosti a stability přírodního stanoviště s důrazem na ochranu životního prostředí.• Ekologická likvidace odpadů, ekologická únosnost výroby a obalových materiálů.Certifikovaná přírodní kosmetika může nést toto označení:

Pokračovat na článek


Zvětšení prsou přírodní cestou

 Opravdu existuje možnost pomocí přírodních přípravků zvětšit a zpevnit ňadra? Ano existuje a navíc opravdu funguje. Pevná a plná ňadra jsou symbolem a synonymem pro ženskou krásu. Zároveň jsou ale nedílnou součástí psychiky a sebevědomí ženy. Velikost prsou se během života ženy mění. Velký vliv na velikost a tvar prsou mají zejména přibírání a úbytky na váze, těhotenství, kojení a samozřejmě hormonální změny. Pro velkou skupinu žen je vzhled jejich prsou součástí jejich sebevědomí, utváří jejich psychickou pohodu a postoj k sobě samé. Ňadra se stala ve společnosti díky medializaci nepřirozeným symbolem ženské krásy.Vyrovnat se s jakoukoliv odlišností ve velikosti či tvaru prsou může být pro ženu velkým psychickým problémem. Často tato skutečnost vede až k pocitu méněcennosti. Naštěstí možnost ovlivnit tvar a velikost existuje a metod je několik. První je samozřejmě chirurgický zákrok, ale tuto metodu zde rozebírat nebudeme. Nás bude zajímat jak užívání přírodních látek, tak proces mechanický, čili pohyb.Existují například přírodní látky složek ActiveVolume a ActiveForm, které posilují příznivý účinek ženských hormonů (estrogenů) na pevnost, plnost, tvar a objem prsou. Tento vliv na prsní tkáň je přirozeně snížen při menstruaci nebo v období menopauzy a po menopauze. Izoflavony a další obsažené přírodní rostlinné látky dokážou šetrně doplnit chybějící vliv estrogenů. Dlouhodobé užívání přípravku NadraIN zvětšuje objem prsou, zpevňuje prsní tkáň a tím zlepšuje tvar prsou. Užívat by se měl minimálně dva až tři měsíce. Prsa si můžete zvětšit i vlastním přičiněním a zadarmo. Cílená masáž prsou, může zvětšit jejich objem až o dvě čísla. Na citlivý bod pod bradavkami na každém prsu přiložíte dva prsty, natažený ukazováček a prostředníček. Prsa pak masírujete krouživými pohyby. Stačí pět minut každý den.Oba tyto způsoby jsou dlouhodobé a účinek určitě nebude u všech žen stejný, než se ale rozhodnete pro chirurgické řešení, není od věci vyzkoušet i tyto možnosti. Co když zrovna vy budete tou šťastnou, na kterou to bude fungovat.

Pokračovat na článek


Sladká depilace – Body Sugaring

Co to je sladká depilaceTisíce let stará tradice, kterou probudila dnešní doba a jí přizpůsobená depilační technika. K odstranění chloupků se používá cukrová pasta, která je tvořená ze směsi vody, cukru a citrónové šťávy. Jde o zcela přírodní metodu z přírodních látek. Sladká depilace neobsahuje žádné chemické látky, parfémy nebo barvivo. Tím jsou vyloučeny škodlivé vedlejší účinky či alergické reakce. Vysoké množství cukru působí zároveň jako přirozená antibakteriální ochrana, nemusíte se tak bát infekce.Proč vyzkoušet sladkou depilaciTento způsob depilace efektivně odstraňuje velmi krátké i zarostlé chloupky. Díky tomu je vaše pokožka hladká téměř nepřetržitě. Metodu sladké depilace můžete aplikovat na kteroukoli část těla a modelovat s ní i velmi jemné linie (například obočí). Vhodné zejména na citlivá místa – podpaží, intimní partie. Pravidelnou a dlouhodobou sladkou depilací docílíte jemnějších chloupků, které vám porostou v menším množství. Po podstoupení této metody bude vaše pokožka čistější a jemnější. Pasta totiž odstraňuje i odumřelé kožní buňky.Co od sladké depilace čekatTouto metodou vám mohou být odstraněny chloupky dlouhé pouze 2 mm. Pasta se rychle vstřebává do pokožky, kde uvolní i ty zarostlé. Přitom se nepřilepí přímo ke kůži (jako vosk), ale pouze k chloupkům. Jemným trhnutím ve směru růstu se pak chloupky vytrhnou. Sladká depilace je díky tomu téměř bezbolestná. Z počátku může pokožka jen trošku zčervenat. Účinek je individuální, většinou vydrží asi 6 týdnů.Celý úspěch spočívá ve správném provedení, nasazení a strhnutí. Proto si na sladkou depilaci zajděte do kosmetického salonu a neexperimentujte doma. Cena se pohybuje podle vybrané části těla. U celých nohou je to například kolem 700 Kč.

Pokračovat na článek


JAK SE VYZNAT V PŘÍRODNÍ KOSMETICE

Image kosmetických značek už se prakticky neobejde bez přívlastků „přírodní“ či „bylinná“. Podle čeho se může orientovat spotřebitel, který si chce vybírat výrobky skutečně ohleduplné k přírodě i k vlastnímu zdraví?Stále se rozšiřující škála výrobků, zvyšující se počet prodejních míst, růst tržeb (předpokládaný obrat v Evropě letos přesáhne 1 miliardu eur) a zájem spotřebitelů o cokoliv „přirozeného a původního“ – to vše vytváří z přírodní kosmetiky, vedle wellness a kosmetiky pro muže, jeden z největších kosmetických trendů současnosti. Zatímco se kosmetické firmy a drogistické řetězce předhání v uvádění dalších značek na trh, nejasnosti o tom, co skutečně znamená označení „přírodní“ či „organické“, zůstávají. Koupíte-li si „přírodní“ krém, šampón nebo make-up, může se jednat o výrobek, v němž mohou naprosto převažovat syntetické složky, navíc testované na zvířatech. O „ekologickém“ původu rostlinných složek se můžete rovněž jen dohadovat. Stěžovat si nemáte kde, protože nic z toho není v rozporu se zákonem. Pravda - některé značky mají tak dobré jméno, že tvrzením typu „bez syntetických přísad“ nebo „netestováno na zvířatech“ spotřebitelé prostě důvěřují. Přesto existují některé standardy a certifikáty, které mohou orientaci na trhu usnadnit. Hledisek při výběru můžete uplatnit hned několik. Nedostatečná „bio“ legislativaCo si představit pod pojmy organická či bio-kosmetika? Obecně vzato, přírodní kosmetika by měla obsahovat pouze nebo převážně přírodní ingredience, tedy takové, které pocházejí z rostlin nebo minerálů. Jednotlivé standardy přitom připouštějí různé procento zastoupení syntetických složek, obvykle od 0% do 30%. Nejednotný je přístup k užívání syntetických konzervantů, živočišných látek, případně k požadavkům na ekologická balení. Označení organická kosmetika nebo biokosmetika se většinou chápe ještě přísněji – složky by měly v maximálně možné míře pocházet z kontrolovaného ekologického zemědělství a nebo kontrolovaného sběru na přísně vybraných lokalitách, nesmí být testovány na zvířatech a obsahovat GMO. Používání ropných derivátů, syntetických barviv, parfémů a konzervantů je zakázáno. Podmínkou je možnost zpětného ověření původu vstupních bio surovin, bez ohledu na zemi zpracování. Povinností je i užití recyklovatelných obalových materiálů, pravidlem pak balení pouze do nejnutnějších obalů. Zatímco značení biopotravin podléhá legislativě Evropské unie, používání termínů „bio“ či „přírodní“ v kosmetickém průmyslu není zatím zákony nijak omezeno. V praxi to znamená, že si každá země, asociace či dokonce jednotlivý výrobce může zatím definovat pojem „přírodní kosmetika“ dle vlastních kritérií. Snaha o zjednodušení stávající situace je na místě. Jak dokazuje úspěch certifikovaných biopotravin v Evropě, spotřebitelský potenciál zájemců o přírodní produkty je obrovský. Dokud však budou pouze skalní vyznavači bio schopni rozeznávat, co je a co není skutečně přírodní, nebude se trh s biokosmetikou rozvíjet. Známky, které pomohouBudete-li se na našem trhu zajímat o kosmetiku s co možná největším obsahem skutečně přírodních látek, setkáte se na našem trhu nejčastěji se známkou Přírodní kontrolovaná kosmetika . Nejstarší, původně pouze v Německu platná známka kvality  (uděluje ji německá asociace BDIH - Spolkový svaz německých podnikatelů v průmyslu a obchodu sdružující obchodní a výrobní firmy z oblasti farmacie, health care produktů, potravinových doplňků a kosmetiky ) je dnes jednou z nejčastěji užívaných ochranných známek i na mezinárodní úrovni. Výrobky s certifikátem BDIH nemohou obsahovat ropné produkty, syntetické konzervační a vonné látky ani syntetická barviva. Suroviny se nesmějí získávat z mrtvých zvířat a výrobky ani složky nesmějí být na zvířatech testovány. Rostlinné suroviny pocházejí, pokud je to možné, buďto z ekologického zemědělství nebo z kontrolovaných sběrů ve volné přírodě. Splnění podmínek posuzuje mezinárodní institut Ecocontrol v Osterode. Pozor: známka BDIH nemusí nutně znamenat, že se jedná o bioprodukt! V době, kdy směrnice vznikala, nebyl na ekologický původ přírodních surovin kladen takový důraz jako nyní. Z těchto důvodů v názvu nejsou výrazy „bio“ ani „organic“, ale „Kontrollierte Natur Kosmetik“. Ačkoliv jsou při výrobě používány zpravidla certifikované biosuroviny, jejich skutečný podíl v konečných výrobcích není na obalu procentuelně deklarován. Na našem trhu lze s tímto logem získat vybrané výrobky značek: Lavera/Laveré, Logona, Sante Naturkosmetik, Primavera, Weleda, Dr. Hauschka, Maharishi Ayurveda, Fitne a jiné. Pokud pochází přírodní kosmetika z francouzsky či anglicky hovořících zemí, můžete na obalu výrobku nalézt logo "EcoCert" či „Soil Association Organic Standard“. Obě tyto známky potvrzují, že produkty obsahují suroviny z kontrolovaného ekologického zemědělství a, na rozdíl od známky BDIH, informují o skutečné podílu těchto surovin ve výrobku. Původně pouze certifikační a kontrolní orgán pro ekologické zemědělství EcoCert patří dnes mezi největší certifikační společnost pro organické kosmetické výrobky. Od roku 2002 nabízí dva certifikáty- „Ecocert ECO“ pro produkty, jejichž obsah je z 95% přírodního původu, 5% všech a 50% rostlinných složek ekologického původu. Přísnější „EcoCert BIO“označuje výrobky, které pochází z 95% z přírodních surovin a 10% všech a 95% rostlinných složek ve výrobku je bio původu. Procentuální podíl složek z ekologického zemědělství je uváděn na obalu. Na českém trhu lze s touto známkou zakoupit například dánskou kosmetiku značky Urtekram či francouzské L’occitane. Obdobná známka „Charte Cosmebio“, udělovaná francouzskou obchodní asociací výrobců ekologické kontrolované kosmetiky Cosmebio, (u nás např. francouzská značka Oléanat) vychází rovněž ze standardů EcoCertu.Britská Soil Association Certification Limited (certifikace kosmetických výrobků od roku 2002) zaručuje v případě přírodní kosmetiky minimálně 70% podíl organických složek ekologického původu (i zde je konkrétní procento na každém výrobku ještě uvedeno); pro výrobky označené pouze slovem „organic“ a logem je pak závazné minimum 95%. Na našem trhu má tuto značku např. Ecover. Další značkou, která deklaruje, že produkt je zpracován v maximální možné míře ze surovin ekologického zemědělství je BIO ECO COSMESI, který udílí Italská asociace ekologického zemědělství (AIAB) ve spolupráci s Institutem pro etickou certifikaci (ICEA). Italský certifikát zaručuje netestování konečného výrobku na zvířatech, absenci GMO a použití výhradně přírodních surovin, které pochází v maximálně možné míře z ekologického zemědělství či kontrolovaného sběru ve volné přírodě. Kosmetiku s tímto certifikátem lze na našem trhu koupit například pod značkou Extratissima BIO či Hedera Natur. Certifikací přírodní kontrolované kosmetiky se zabývá řada certifikačních společností po celém světě (např.USDA Organic v USA, australská NASAA, rakouský Lacon Institut – certifikovaná kosmetika Sanoll a další). Vzhledem k mizivému zastoupení výrobků s těmito známkami na našem trhu zde další podrobněji neuvádíme. Certifikaci kosmetiky vyráběné z ekologických surovin od příštího roku připravuje i česká kontrolní obecně prospěšná společnost KEZ (Kontrola ekologického zemědělství), která nyní certifikuje například biopotraviny. V roce 2006 se v České republice objevila ochranná známka "Organic product" , kterou uděluje Sdružení pro cenu České republiky za jakost . Spotřebitel, který bude pod tímto slovním spojením očekávat kosmetiku s obsahem biosurovin, může být ale značně rozčarován. Známka, která názvem jasně evokuje certifikovanou biokosmetiku, garantuje sice minimálně 80% obsah přírodních ingrediencí, avšak bez ohledu na původ surovin! Certifikát zatím obdržely vonné koupelové oleje Original ATOK.Kontrolované místo původuAppelation d’origine Contrôlée (A.O.C.). Stejně jako u vín a sýrů nejvyšší kvality můžete toto značení nalézt i u přírodní kosmetiky. Znamená to, že výrobek obsahuje surovinu vysoké kvality pocházející z konkrétního místa a zpracovanou určeným postupem. Příkladem jsou vybrané výrobky francouzské L’Occitane.Kvalita i bez certifikátuNe vždy je logo ochranné známky dostatečným vodítkem. Řada firem své produkty necertifikuje i přes to, že svými výrobními postupy přísná pravidla splňují. Za situace, kdy se v chaosu značení neumí orientovat zákazníci, se jim to jednoduše nevyplatí. Mnohé společnosti spoléhají na vlastní renomé a kvalitu potvrzenou osobní zkušeností kupujících. Pro malé firmy je často důvodem finanční náročnost certifikačního procesu. Mezi české výrobce kosmetiky, kteří při výrobě používají prokazatelně vybrané suroviny z kontrolovaného ekologického zemědělství, ale jejich kosmetické produkty nejsou certifikovány, patří v současné době například společnosti Botanicus, Nobilis Tilia či Salus. Zcela přírodní kosmetiku, ale bez certifikovaných biosurovin) nabízí Cannaderm, Divoká kosmetika či již zmíněný Original ATOK.Zaostřeno na práva zvířatKromě již zmíněných certifikátů existuje jednotné mezinárodní kritérium, zohledňující (ne)testování na zvířatech. Jedná se o HCS (Humane Cosmetics Standard), který vznikl v roce 1998 díky koalici organizací na ochranu zvířat z Evropy a Severní Ameriky. Kromě zkratky HCS jsou výrobky označeny logem králíčka (pozor, podobných obrázků lze vidět více, ale pravý „HCS králíček“ je jenom jeden). Certifikát udělují jednotlivé organizace, sdružené v Evropě pod hlavičkou Evropské koalice za ukončení pokusů na zvířatech ( ECEAE). Českou republiku zde nově zastupuje nevládní organizace Svoboda zvířat, která prozatím poskytuje informace k tématu a udělení certifikátu může zprostředkovat.Firmy označené certifikátem HCS nesmějí pokusy na zvířatech samy provádět ani je zadávat jako zakázku jiným subjektům. Kromě toho nesmějí používat ingredience, které byly na zvířatech po určitém datu nově otestovány.Bohužel, po logu HCS bude zájemce na českém trhu pátrat většinou marně; jednou z výjimek je americká kosmetika značky Jason či nové produkty značky Urterkram. Existují ovšem také značky, které kritéria splňují, ačkoliv certifikát nemají - například proto, že o něj výrobci neusilovali nebo netestování na zvířatech automaticky vyplývá z podmínek certifikátů, které již vlastní. Podrobný seznam je na stránkách Svobody zvířat. Zajímavá je také ochranná známka Vegan , udělovaná britskou neziskovou organizací Vegan Society. Logo se zelenou slunečnicí, které označuje výrobky zcela bez živočišných produktů, mají na obalech například některé produkty značek Ecover, Lavera či Sun sensitiv. Obdobnou známku poskytuje také britská Vegetarian Society Etická kosmetikaStále větší oblibu si u spotřebitelů v EU nalézá také přírodní kosmetika zohledňující při výrobě vedle ekologického i sociální rozměr. Tzv. etická kosmetika zahrnuje výrobky, jejichž produkce a distribuce probíhá v souladu s lidskými právy, bez využívání a vykořisťování osob, s ohledem na welfare a ochranu životního prostředí. Nejčastěji bývá tato kosmetika spojována s mezinárodní značkou Fair Trade. Výroba probíhá v souladu s pravidly spravedlivého obchodu - suroviny pochází z rozvojových zemí, jejich výkup probíhá dle zásad trvale udržitelného rozvoje, s garancí výkupních cen s přiměřeným ziskem. Běžná bývá dlouhodobá podpora místních komunitních aktivit či zaměstnávání znevýhodněných sociálních skupin. Příkladem takové kosmetiky je u nás dánská značka Urtekram, francouzská L’Occitane či britská Lush.

Pokračovat na článek


Přírodní či biokosmetika

Pro mnohé z nás je nákup biopotravin přirozenou věcí. Jsou bohaté na důležité živiny a pomáhají nám minimalizovat nebezpečí umělých pesticidů, hnojiv a přídatných látek, kterým se snažíme vyhnout. Navíc, protože jsou produkovány udržitelným způsobem, chrání biopotraviny zdraví zemědělců i celé planety.Výběr přírodních kosmetických výrobků a přípravků péče o tělo má také značné výhody. Stejně jako u biopotravin, kosmetické přípravky vyrobené ze surovin kontrolovaného ekologického zemědělství vám umožní vyhnout se nebezpečným umělým látkám. Podívejme se společně blíže na to, jak si vybrat opravdovou kontrolovanou přírodní kosmetiku nebo biokosmetiku.Není vše přírodní, co se tak tváříKoupíte-li si „přírodní“ krém, šampón nebo make-up, může se jednat o výrobek, v němž mohou naprosto převažovat syntetické složky, navíc testované na zvířatech. O „ekologickém“ původu rostlinných složek se můžete rovněž jen dohadovat. Stěžovat si nemáte kde, protože nic z toho není v rozporu se zákonem.Pravda - některé značky mají tak dobré jméno, že tvrzením typu „bez syntetických přísad“ nebo „netestováno na zvířatech“ spotřebitelé prostě důvěřují. Přesto existují některé standardy a certifikáty, které mohou orientaci na trhu usnadnit. Hledisek při výběru můžete uplatnit hned několik.Nedostatečná právní úprava „biokosmetiky“Co si představit pod pojmy „kontrolovaná přírodní kosmetika“ či „biokosmetika“? Obecně vzato, přírodní kosmetika by měla obsahovat pouze nebo převážně přírodní suroviny, tedy takové, které pocházejí z rostlin nebo minerálů. Na trhu se uplatňuje řada soukromých certifikačních značek, které deklarují, jaké standardy či kritéria daný výrobce dodržuje. Jednotlivé standardy připouštějí různé procento zastoupení syntetických složek, obvykle od 0 do 30 procent.Nejednotný je přístup k užívání syntetických konzervantů, živočišných látek, případně k požadavkům na ekologická balení. Označení organická kosmetika nebo biokosmetika se většinou chápe ještě přísněji – složky by měly v maximálně možné míře pocházet z kontrolovaného ekologického zemědělství anebo kontrolovaného sběru na přísně vybraných lokalitách, nesmí být testovány na zvířatech a obsahovat GMO. Používání ropných derivátů, syntetických barviv, parfémů a konzervantů je zakázáno. Podmínkou je možnost zpětného ověření původu vstupních bio surovin, bez ohledu na zemi zpracování. Povinností je i užití recyklovatelných obalových materiálů, pravidlem pak balení pouze do nejnutnějších obalů.Zatímco značení biopotravin podléhá legislativě Evropské unie, používání termínů „bio“ či „přírodní“ v kosmetickém průmyslu není zatím zákony nijak omezeno. V praxi to znamená, že si každá země, asociace či dokonce jednotlivý výrobce může zatím definovat pojem „přírodní kosmetika“ dle vlastních kritérií. Snaha o zjednodušení stávající situace je na místě. Jak dokazuje úspěch certifikovaných biopotravin v Evropě, spotřebitelský potenciál zájemců o přírodní produkty je obrovský. Dokud však budou pouze skalní vyznavači bio schopni rozeznávat, co je a co není skutečně přírodní, nebude se trh s biokosmetikou rozvíjet.Známky, které pomohouBudete-li se na našem trhu zajímat o kosmetiku s co možná největším obsahem skutečně přírodních látek, setkáte se na našem trhu nejčastěji se známkou Přírodní kontrolovaná kosmetika. Nejstarší, původně pouze v Německu platná známka kvality z roku 1996 (uděluje ji německá asociace BDIH - Spolkový svaz německých podnikatelů v průmyslu a obchodu sdružující obchodní a výrobní firmy z oblasti farmacie, health care produktů, potravinových doplňků a kosmetiky) je dnes jednou z nejčastěji užívaných ochranných známek i na mezinárodní úrovni.Výrobky s certifikátem BDIH nemohou obsahovat ropné produkty, syntetické konzervační a vonné látky ani syntetická barviva. Suroviny se nesmějí získávat z mrtvých zvířat a výrobky ani složky nesmějí být na zvířatech testovány. Rostlinné suroviny pocházejí, pokud je to možné, buďto z ekologického zemědělství nebo z kontrolovaných sběrů ve volné přírodě. Splnění podmínek posuzuje mezinárodní institut Ecocontrol v Osterode. Pozor: známka BDIH nemusí nutně znamenat, že se jedná o bioprodukt! V době, kdy směrnice vznikala, nebyl na ekologický původ přírodních surovin kladen takový důraz jako nyní. Z těchto důvodů v názvu nejsou výrazy „bio“ ani „organic“, ale „Kontrollierte Natur Kosmetik“.Ačkoliv jsou při výrobě používány zpravidla certifikované biosuroviny, jejich skutečný podíl v konečných výrobcích není na obalu procentuelně deklarován. Na našem trhu lze s tímto logem získat vybrané výrobky značek: Lavera/Laveré, Logona, Sante Naturkosmetik, Primavera, Natuderm, Nature Friends, Weleda, Dr. Hauschka, Maharishi Ayurveda, Tautropfen, Fitne a jiné.Pokud pochází přírodní kosmetika z francouzsky či anglicky hovořících zemí, můžete na obalu výrobku nalézt logo "EcoCert" či „Soil Association Organic Standard“. Obě tyto známky potvrzují, že produkty obsahují suroviny z kontrolovaného ekologického zemědělství a, na rozdíl od známky BDIH, informují o skutečném podílu těchto surovin ve výrobku.Původně pouze certifikační a kontrolní orgán pro ekologické zemědělství EcoCert patří dnes mezi největší certifikační společnost pro organické kosmetické výrobky. Od roku 2002 nabízí dva certifikáty - „Ecocert ECO“ pro produkty, jejichž obsah je z 95 % přírodního původu, 5 % všech a 50 % rostlinných složek ekologického původu.Přísnější „EcoCert BIO“ označuje výrobky, které pochází z 95 % z přírodních surovin a 10 % všech a 95 % rostlinných složek ve výrobku je bio původu. Procentuální podíl složek z ekologického zemědělství je uváděn na obalu. Na českém trhu lze s touto známkou zakoupit například dánskou kosmetiku značky Urtekram či francouzské L'occitane, Melvita a Sanoflore.Velké oblibě mezi výrobci se v poslední době těší mezinárodní certifikace kontrolované přírodní kosmetiky NaTrue. NaTrue rozlišuje tři stupně kontrolované přírodní kosmetiky – přírodní kosmetiku, přírodní kosmetiku se 70% podílem bio složek a bio kosmetiku, v níž nejméně 95 % surovin musí pocházet z kontrolované ekologické produkce nebo „volného“ kontrolovaného sběru dle nařízení Evropské komise o ekologickém zemědělství.Ochranná známka NaTrue tak díky jednotnému mezinárodnímu označení umožňuje lepší orientaci v nabídce přírodních produktů té nejvyšší kvality. Na certifikaci dle standardů Natrue postupně přechází řada značek, například Alverde, Dr. Hauschka, Farfala, Lavera, Logona, Primavera, Sante a Weleda.Obdobná známka „Charte Cosmebio“, udělovaná francouzskou obchodní asociací výrobců ekologické kontrolované kosmetiky Cosmebio, (u nás např. francouzská značka Oléanat) vychází rovněž ze standardů EcoCertu.Britská Soil Association Certification Limited (certifikace kosmetických výrobků od roku 2002) zaručuje v případě přírodní kosmetiky minimálně 70% podíl organických složek ekologického původu (i zde je konkrétní procento na každém výrobku ještě uvedeno); pro výrobky označené pouze slovem „organic“ a logem je pak závazné minimum 95 %. Na našem trhu má tuto značku například Balm Balm, Essential Care, 100% Pure a další.Další značkou, která deklaruje, že produkt je zpracován v maximální možné míře ze surovin ekologického zemědělství je BIO ECO COSMESI, který udílí Italská asociace ekologického zemědělství (AIAB) ve spolupráci s Institutem pro etickou certifikaci (ICEA). Italský certifikát zaručuje netestování konečného výrobku na zvířatech, absenci GMO a použití výhradně přírodních surovin, které pochází v maximálně možné míře z ekologického zemědělství či kontrolovaného sběru ve volné přírodě. Kosmetiku s tímto certifikátem lze na našem trhu koupit například pod značkou Extratissima BIO.Certifikací přírodní kontrolované kosmetiky se zabývá řada certifikačních společností po celém světě (např. USDA Organic v USA, australská NASAA, rakouský Lacon Institut – certifikovaná kosmetika Sanoll a další).Certifikací přírodní kontrolované kosmetiky se zabývá řada certifikačních společností po celém světě (např. USDA Organic v USA, australská NASAA, rakouský Lacon Institut – certifikovaná kosmetika Sanoll a další).Certifikaci kosmetiky vyráběné z ekologických surovin poskytuje i česká kontrolní obecně prospěšná společnost KEZ (Kontrola ekologického zemědělství).Etická kosmetikaStále větší oblibu si u spotřebitelů v EU nalézá také přírodní kosmetika zohledňující při výrobě vedle ekologického i sociální rozměr. Tzv. etická kosmetika zahrnuje výrobky, jejichž produkce a distribuce probíhá v souladu s lidskými právy, bez využívání a vykořisťování osob, s ohledem na welfare a ochranu životního prostředí. Nejčastěji bývá tato kosmetika spojována s mezinárodní značkou Fair Trade.Výroba probíhá v souladu s pravidly spravedlivého obchodu - suroviny pochází z rozvojových zemí, jejich výkup probíhá dle zásad trvale udržitelného rozvoje, s garancí výkupních cen s přiměřeným ziskem. Běžná bývá dlouhodobá podpora místních komunitních aktivit či zaměstnávání znevýhodněných sociálních skupin. Příkladem takové kosmetiky je u nás dánská značka Urtekram, francouzská L'Occitane a Melvita či britská Lush.Česká certifikovaná přírodní kosmetika .Mohou také čeští výrobci přírodní kosmetiky nechat své výrobky certifikovat domácí kontrolní organizací. Česká kontrolní  zavedla certifikaci kosmetiky vyráběné z přírodních a ekologických surovin. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Láska a Sex

Kde vzniká zamilovanost?

 Vědecký výzkum byl proveden na Yeshiva University v New Yorku pomocí magnetické rezonance. Vědci zkoumali, co děje v hlavě zamilovaných lidí novou moderní radiologickou metodou, která umožňuje diagnostikovat patologické jevy v lidském organismu, aniž by museli operovat.  A jak takový výzkum probíhal?,Pacient byl vložen do silného magnetického pole, do jeho těla vyslali vědci krátký radiofrekvenční impuls a po jeho skončení se nasnímal slabý signál, který vytvořil obraz pacientova těla. Pacientovi se při pokusu ukázala fotografie jeho lásky a na výsledném obrázku se pak ukázalo se vždy rozsvítí určitá část mozku. Láska je jen chemieVýzkum potvrdil, že láska je pouze chemická rekce, v níž hlavní úlohu hraje dopamin. Dopamin je chemická látka, která se v mozku stará o přenos informací mezi jeho jednotlivými částmi. Podle vědců jsou navíc pocity spojené s láskou stejné jako pocity narkomana po dávce drogy.V té části mozku, kde sídlí zamilovanost najdeme také centra žárlivosti a škodolibosti. Jak zamilovanost vznikáA. V okamžiku kdy člověk potká osobu, která je mu velmi sympatická, nastartuje se v limbickém systému (část mozku, ve kterém se ukrývají všechny emoce) proud biologicky aktivních látek a hormonů, které můžeme přirovnat např. k přírodním opiátům. B. Na začátku zamilovanosti jsou v první radě sexuální hormony testosteron a estrogen. C. Všechny podněty pak vyhodnocuje velký mozek, který dá příkaz spodní části mozku, aby vyslala signál nadledvinkám, které pak vyplaví Norepinefrin (adrenalin). D. Mozek zamilovaného člověka v pokročilejší fázi zaplavují další chemické látky a hormony – noradrenalin, prolaktin, vazopresin, serotomin, dopamin a oxytocin. E. Po opadnutí prudké zamilovanosti vstupuje zamilovaný pár do další fáze. Začínají se uvolňovat endorfiny, které působí jako morfin – utěšují a přináší pocit bezpečí.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Těhotenství a Děti

První měsíc těhotenství je tajemný

Ano, je to tak, první měsíc vašeho těhotenství, tedy 1.-4. týden je zahalen rouškou tajemství. Na začátku měsíce ještě vůbec netušíte, jestli jste nebo nejste těhotná. Ani, jestli doopravdy budete…Jak se to tedy počítá?Někdy může být trošku zmatek v tom, jak literatura či lékaři počítají týdny a měsíce těhotenství. Někde je jich 9, jinde 10… Kalendářních prožijete 9 měsíců, lunárních 10, protože těhotenství trvá 40 týdnů a lunární měsíc čítá 4 týdny. Zůstaňme u té metody, kterou používají lékaři nejčastěji. První měsíc těhotenství je tedy 1. – 4. týden, přičemž prvním dnem tohoto týdne je první den vaší poslední menstruace. Zhruba za 14 dnů, v době ovulace, dojde k oplodnění a budete-li mít štěstí, můžete za další dva týdny už pomocí těhotenského testu zjistit, zda to tentokrá vyšlo. V tu dobu budete ve čtvrtém nebo dokonce v pátém týdnu těhotenství.Setkáte se také s počítáním na dny a týdny… Tedy například 6+4 tt. To znamená, šest týdnů těhotenství a čtyři dny navíc – ve výsledku jste tedy v sedmém týdnu, protože tento sedmý týden právě prožíváte. Poslední den sedmého týdne je 6+6 tt a den poté je již 7+0 a načínáte týden osmý.V těhotenské poradně vám budou do těhotenské průkazky právě tyto údaje při každé návštěvě zapisovat. Jde o orientační určení stáří těhotenství. Dny a týdny poté upřesní ještě ultrazvukové vyšetření.Co se tedy děje v prvním měsíci?Takže jsme na začátku, na úplném startu. Navštívila vás vaše poslední menstruace, jste tedy 1+0, chceme-li být úplně přesní. Ještě to však netušíte. Zhruba v polovině cyklu přichází ovulace. Po pohlavním styku načasovaném přesně tak, jak má, nastává oplodnění. Vajíčko je oplodněníschopné maximálně 24 hodin po ovulaci, i když někteří se dušují, že i víc a jiní dávají vajíčku i mnohem menší prostor, v řádu několika hodin. Oplodněné vajíčko potom putuje do dělohy, zhruba v průběhu třetího týdne vašeho těhotenství a uhnizďuje se. Jde o složitý proces, a úspěchem je korunován mnohem mén ě častěji, než si myslíme. Uhnízděné vajíčko o sobě dává vědět, třeba tím, že se v krvi a v moči objeví HCG hormon ohlašující těhotenství. Nejdříve na konci čtvrtého týdne můžete poprvé zjistit, že jste nejspíš těhotná… A čemu se raději vyhnout?Chystáte-li se otěhotnět, patrně tohle bude váš nejdelší těhotenstký měsíc. To napjaté čekání, vyjde to? Odborníci doporučují se už v této době pokusit minimalizovat možná rizika pro vyvíjející se embryo.- Vyšetření RTG si nechte udělat jen v krajní nouzi a vždy personál upozorněte, že jste těhotná, či si to jen myslíte. Někdy se bez tohoto vyšetření obejdete, jindy ho lze nahradit šetrnějším vyšetřením a když už na něj dojde, ochrání vás ochranná vesta proti škodlivému záření.- Vyhněte se místům, kde je vysoké riziko nákazy například zarděnkami, ty jsou v prvopočátcích těhotenství velmi nebezpečné, vaše nakažení pak může dítěti způsobit vážná poškození nebo potrat. Ohroženy jsou hlavně ženy pracující s dětmi,například ve školce či škole. Dostanete-li se do styku s někým nakaženým, oznamte to lékaři.Existují látky s názvem imunoglobiny, které působí dva týdny a v této době zabrání rozvoji choroby.- Nebezpečná mohou být i nakažená klíšťata, i když například lymská borelióza ještě není ve vztahu k vyvíjejícímu se embryu dostatečně prozkoumána. V případě, že se nakazíte, informujte lékaře o svém těhotenství nebo podezření na něj, zvolí vhodné léky, některá antibiotika mohou být v tuto dobu nebezpečná.- Vyhněte se rizikovým činnostem – pobyt v zakouřené místnosti, kouření, alkohol, drogy…-Neordinujte si sami žádné léky. A to raději ani v případě, že se ve vašich očích jedná o banální onemocnění nebo bolest (třeba migréna). Bez větších výhrad lze proti bolesti či horečce použít paracetamol, ale léky například na migrénu mohou být při těhotenství a zejména v jeho počátcích kontraindikované. Stejně tak zkonzultujte s odborným lékařem všechny další léky, které trvale užíváte, třeba na alergie nebo chronická onemocnění.První příznaky?Obyčejně začínají všechny těžkosti těhotenství na maminku doléhat až příští měsíc, ale protože drobounké embryo již má své místo a hormonálně s vámi mává, mohou se dostavit prvotní příznaky těhotenství – zvýšená únava, výkyvy nálad, plačtivost, bolestivost břicha, navíc je to bolest podobná jako před menstruací a citlivá prsa. A někoho již pronásledují citlivosti na pachy či první žaludeční nevolnosti.Míry miminkaV tuto chvíli nás miminko opouští v téměř neměřitelných rozměrech, někdy na konci prvního měsíce přirovnává k zrnku rýže. Z beztvaré hmoty, kterou se postupně stávalo, jak se oplodněné vajíčko dělilo a rýhovalo se z něj stalo cosi trošičku podobné zakrnělému pulci, navíc notně zdeformovanému. Ovšem už v této primitivní podobě má dítě již tlukoucí základy srdce a základy mozku. A také je zřejmé, kde budou brzy ústa.Už se těště, hned zkraje příštího týdne se můžete objednávat k lékaři

Pokračovat na článek


Co je to epiduralni analgesie

Jedna se o jednu z metod potlacovani bolesti, pri ktere se do epiduralniho prostoru ( prostoru membran obklopujicich michu ) ve stredni a dolni casti zad, aplikuje latka pro mistni znecitliveni, a to tak aby znecitlively nervy zasobujici hrudnik a dolni polovinu tela . Kdy se s epiduralni analgesii setkate ? Setkate se s ni jak u porodu spontannich , tak u porodu cisarskym rezem . Zavisi ovsem na zkusenostech prislusne porodnice, kde se sve miminko rozhodnete privest na svet.Kdo Vam epiduralni analgesii aplikuje, jak aplikace vypada a co aplikaci predchazi ? Aplikaci provadi vzdy zkuseny lekar - anesteziolog . Nejprve Vam porodni asistentka odebere krev - je potreba vedet, kolik mate krevnich desticek a jak vypada stav Vasi krevni srazlivosti. Pred vlastnim zavedenim dostanete infusi s 1 az 2 litry tekutin potrebnymi pro dostatecne zavodneni organismu, na kterou budete napojena po celou dobu trvani porodu.Pote budete vyzvana , abyste se vleze otocila na levy bok, bradu pritiskla na prsa, kolena co nejvice pritiskla k brichu - co nejvice se schoulila " do klubicka ". Neni to prilis pohodlna poloha pro vetsinu zen, ale je potreba aby se dolni cast zad co nejvice vypnula. Po desinfekci je nejprve znecitlivena kuze, pote je tlustsi jehla zavedena do epiduralniho prostoru ( viz vyse). Tenka mekka trubicka , ktera se nazyva katetr, je zavedena do prvni jehly. Az katetr dosahne epiduralniho prostoru, pote je prvni jehla opatrne odstranena, katetr ponechan a prilepi se naplasti . Pozdeji jim nejste nijak omezovana v pohybu z boku na bok, temer ani nevite, ze vubec nejaky katetr mate. Zavedeni katetru muze byt v prvnich minutach lehce bolestive. V prvnich 3- 5 minutach po zavedeni prvni davky znecitlivujici latka zacina ucinkovat, plny efekt muzete ocekavat asi po 10 minutach. Davky se opakuji po jedne az dvou hodinach. Po porodu miminka je katetr odstranen, znecitlivujici efekt pomine po jedne az dvou hodinach - muzete ale prechodne citit neprijemne teplo na dolnich koncetinach a okolo porodnich cest. Jak muze epiduralni analgesie ovlivnit Vas porod ? Je mozne, ze se Vas porod prodlouzi, protoze znecitlivenim budete mene citit porodni bolesti, ale i tim ze je obtiznejsi zaujmout vertikalni polohu, ve ktere nekdy hlavicka snadneji vstupuje do porodnich cest ( gravitace ). Porod se muze naopak i urychlit, protoze se budete citit vice relaxovana a hlavne se relaxuje svalstvo porodnich cest. Kdy neni epiduralni analgesie mozna ? Neni mozna zejmena pri tezkych poruchach krevni srazlivosti, pri nekterych srdecnich onemocnenich, pri predchozich operacich na pateri nebo pokud je pater v dolni casti nejak deformovana, pripadne pokud jste alergicka na podavane znecitlivujici latky.Je epiduralni analgesie bezpecna ? Epiduralni analgesie je metoda bezpecna, avsak i tento typ lecby ma sva rizika jako kazdy jiny, i kdyz ve vetsine pripadu se komplikace nevyskytuji. Je mozne, ze epiduralni analgesie si vyzada aplikaci dalsich latek na posileni deloznich kontrakci, pripadne ukonceni porodu klestemi, pokud nebudete schopna dostatecne tlacit . Mohou nastat i negativni zmeny srdecni frekvence miminka a nutnost cisarskeho rezu. Dale se muze se vyskytnout pokles krevniho tlaku, zvraceni, svalovy tres apod. Jake jsou dalsi metody ulevy od porodnich bolesti ? Vzdy existuji dalsi moznosti snizeni vnimani intenzivni bolesti - relaxace, masaz, polohovani , spravne dychani, v neposledni rade i pritomnost nekoho z Vasich blizkych. Epiduralni analgesie je jen jednou z metod mirneni porodnich bolesti. Vas lekar - porodnik i porodni asistentky Vam jiste poradi, ktere metody by pro Vas byly nejvhodnejsi, a ve vsem Vam pomohou. Zda se epiduralni analgesie bude u Vas aplikovat, zavisi jak na Vasem rozhodnuti, tak i na prubehu porodu a Vasem zdravotnim stavu.

Pokračovat na článek


Mami drink – Jeden nápoj pro dva životy

Jak vznikl Mami drinkTěhotenství je jedno z nejkrásnějších období v životě ženy. Během těhotenství se mnohé věcí v těle nastávající maminky změní. Správná výživa a důsledné dodržování pitného režimu nabírá na významu právě v tomto období, jelikož ovlivňuje nejen zdraví matky, ale i plodu a vlastně zdraví budoucího dítěte. Pro výživu v těhotenství by mělo platit pravidlo dvakrát dobře, místo dvakrát více. Během tohoto období je silně zvýšená spotřeba minerálů, stopových prvků a vitamínů. Ženy by proto měly dbát na mimořádně vydatnou stravu obsahující spoustu ovoce, zeleniny a mléčných výrobků. Velmi důležitou úlohu z hlediska formování jedince hrají vitamíny skupiny B a to převážně – kyselina listová, vitamín B6, B12 a vitamín D. Těhotenství je obdobím, kdy tělo potřebuje kyselinu listovou ve zvýšeném množství.V období těhotenství je ideální pít pramenité vody s nižším obsahem sodíku, které jsou bohaté na vápník, hořčík a železo, ale i ovocné či bylinné šťávy, a to v množství 2- 3 litry tekutin denně. Na trhu už existuje unikátní funkční nápoj Mami drink, který je vhodný na konzumaci už v době příprav na těhotenství. Pomocníkem pitného režimu vám však bude i během těhotenství a následně při kojení. Je určený k okamžité a pohodlné konzumaci a navíc obsahuje zdraví prospěšné látky ve složce Harmony komplex, který byl vyvinut speciálně pro tento produkt. Jedná se o skupinu prvků, které mají v období těhotenství a kojení velmi důležitý význam. Jsou to kyselina listová, rooibos a fenykl.

Pokračovat na článek


Cestovani v tehotenstvi

Cestovani se v dnesni dobe stava cim dal tim castejsim, souvisi to hlavne se zvysenou migraci obyvatel. Prazdninove cesty nebo cesty za pribuznymi pred porodem nejsou proto nicim neobvyklym. Leto a doba dovolenych se blizi, a proto se pokusim odpovedet na nejcastejsi dotazy a doporucit ceho se pri cestovani mate vyvarovat. Zdravotni pojisteniCestovni zdravotni pojisteni je jednou z veci na kterou byste pri cestovani rozhodne mela myslet. Je vhodne se zejmena zajimat o to, zda zahrnuje naklady na peci pri komplikacich v tehotenstvi, naklady na porod - a to nejenom porod vaginalni, ale iporod cisarskym rezem. Tehotne zeny vydavajici se na dlouhe cesty by u sebe vzdy mely mit kopie sve zdravotni dokumentace. OckovaniCizokrajne zeme sice skryvaji mnoho kras ale i mnoho nemoci proti kterym organismus neni schopen se dostatecne branit, proto existuji doporuceni pro ockovani pri vyjezdu do urcitych statu.V tehotenstvi se ale ockovani stava problemem. Obecne pokud je ockovani nutne melo by byt odlozeno na dobu po prvnim trimestru. Ockovaci latky s oslabenymi choroboplodnymi zarodky, jako je napriklad ockovaci latka proti tuberkuloze nebo zlute zimnici, jsou v tehotenstvi kontraindikovany. Stravovani v zahraniciCastym onemocnenim v cizich, a to hlavne jiznich zemich, je tzv. cestovatelsky prujem.V tehotenstvi tkvi hlavni nebezpeci v dehydrataci a nasledne k poruse zasobovani placenty a tim padem i plodu. Jaka je tedy prevence ? Je nutno prevarovat potencialne znecistenou vodu, jist pouze dobre uvarene maso a pasteurizovane mlecne produkty. Samozrejme je dodrzovani zakladnich hygienickych pravidel - umyvani rukou pred kontaktem s jidlem apod.Dulezite je i dodrzovani pitneho rezimu, jednak jako prevence dehydratace, ale take i prevence tvorby otoku a zadrzovani vody v tele.Jezte pravidelne po mensich 5-6 davkach denne. Pravidelnym doplnovanim energiepredejdete hladu ale i nezadoucimu posunu rucicky na vaze k vyssim hodnotam nez jsou obvykle a zadouci. Udelejte si pohodliDlouhe sezeni muze vest k otokum a krecim v dolnich koncetinach. Ulevu pocitite pokud si vyzujete boty, a date nohy vzhuru ( pokud je to mozne ) . Vhodne je i stridave propinani a flex nohy v kotniku - zvlaste pokud mate krecove zily.Na cestu si vyberte pohodlne obleceni, nejlepe z prirodnich materialu, a pohodlnou obuv.SportSportovani tehotenstvi je jedine prospesne, ale vseho moc skodi a v tehotenstvi to plati dvojnasob. Proto je potreba v tehotenstvi pri vyberu sportovnich aktivit zvazovat i mozne riziko zraneni.Vhodne rozhodne nejsou vodni lyzovani, potapeni, snowboarding, surfing, bez rizika neni ani lyzovani sjezdove.Doporucit naopak lze plavani ( bazeny jsou ale vzhledem k riziku infekce s otaznikem ), joga, rychlochuze ( power walking ), pripadne lehky jogging pokud jste jej praktikovala jiz pred otehotnenim. Cestovani letadlemLetadlo se stava dopravnim prostredkem pri mezistatnich cestach. Cestovani letadlem v tehotenstvi je opredeno radou mytu a pover, obvykle se nezakladajicich na pravde.Vetsina studii byla provadena na letuskach. Jedna z techto studii ukazala mirny vzestup vyskytu potratu v prvnim trimestru, ale pouze u letusek letajicich mnoho hodin.Pravdepodobne nejlepsim obdobim pro cestovani je 14 - 28 tyden, nejste jiz tolik ohrozena potratem v prvnim trimestru ani predcasnym porodem ve tretim trimestru.Zde je nekolik zasad, kterymi byste se mela ridit pokud se chystate cestovat letadlem : 1. Vzdy konzultujte sveho osetrujiciho gynekologa pred planovanou cestou. Pokud jegravidita delsi nez 36 tydnu, muze se stat, ze Vam nektere letecke spolecnosti nedovoli cestovat na jejich palube z obavy abyste neporodila primo v letadle.2. Vetsinu cest letadlem absolvujte v druhem trimestru tehotenstvi - jednak se budete v tuto dobu citit nejpohodlneji, a navic je v tuto dobu riziko event. potratu nebo predcasneho porodu nejnizsi.3. Vyvarujte se prilis casteho cestovani letadlem, letusky ktere opakovane potracelyletaly vice nez 74 hodin mesicne.4. Snazte se pro sebe vytvorit co nejvice pohodli.5. Pokuste se necestovat do zemi, kde je potrebne ockovani.7. V prubehu letu casto pijte, abyste predesla mozne dehydrataci.Cestovani autem Alespon kazdych 90 minut delejte prestavky, projdete se a protahnete se. Rizika pro Vas i Vase miminko jsou vyssi na sedadle ridice, vzhledem k male vzdalenosti mezi volantem a Vasim briskem. Pri nehode pak muze dojit ke stlaceni bricha a poraneni plodu.Dolni pruh bezpecnostniho pasu umistete okolo panve a horni mezi prsy. Pri nehode vzdy jedte do nemocnice pro provedeni potrebnych vysetreni zda jste v poradku Vy i Vase miminko. Pokud krvacite, mate kontrakce nebo bolesti pak vyhledejte lekarskou pomoc co nejdrive.Takze stastnou cestu !

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví

Domácí bělení zubů

Bělení zubů rozhodně neřadíme mezi žádné složité operace. Není tudíž problém vybělit si do jisté míry svůj chrup v pohodlí domova. Na výběr budete mít hned několik alternativ, jak k domácímu bělení přistoupit. Tyto alternativy se ale slučují do dvou velkých skupin. Jde o možnost užití mechanických prostředků k vybělení zubů a o chemické bělení chrupu. Začneme mechanickými prostředky, díky nimž se dá velmi dobře zubům pomoci ke znovuzískání bílé barvy. Důvod je jednoduchý, v domácí snaze o vybělení zubů převyšují chemické metody. Mechanické čištění zubů spočívá v odstranění několika odolnějších pigmentových skvrn ze zubního povrchu. K základním prostředkům sloužícím k tomuto mechanickému odstraňovaní patří bezesporu hlavně abrazivní zubní pasty. Co tyto pasty obsahují? Hlavní složkou těchto abrazivních past jsou mikročástice. Za ty považujeme třeba bikarbonát sodný anebo mikrosilikáty. Používají se mikroperly a mikrogranulky. Najdeme i pasty, které jsou poměrně agresivní a jejichž používání může vést až k obnažení zubních krčků. Ideální je poradit se s ošetřujícím zubním lékařem. Mechanické bělení zubů z drtivé většiny předchází bělení chemickému. Pigmenty na zubech se pomocí mechanického bělení neodstraní úplně, ale dojde k tomu, že získají barvu, díky níž budou splývat se samotným zubem. Nevýhodou mechanického bělení je ta skutečnost, že mnohdy nedojde k úplnému vybělení zubů. Chemické čištění, ke kterému nyní přejdeme, je v tomto ohledu mnohem razantnější. Asi nejčastěji se používá peroxid vodíku anebo karbamid peroxid. Ten je o něco šetrnější, ale působí pouze na organické částečky. Anorganické částečky odstraní také na rozdíl od peroxidu. Zkusme nyní pro názornost rozdělit produkty, které se na českém trhu nacházejí. Na prvním místě bychom měli jmenovat bělící pasty obsahující peroxid. Tyto pasty mohou obsahovat jak samotný peroxid, tak i karbamid peroxidu anebo jiné enzymy a vitamíny. Tyto látky jsou schopny čistit a bělit zuby jak chemicky, tak také mechanicky. Bělení pomocí zubních past s těmito látkami bývá poměrně účinné a zuby dostanou všechny stejný světlý odstín. Zubní pasty je třeba používat pravidelně, jelikož jinak kýženého efektu jen velmi těžko dosáhnete. Mimo volně prodejných zubních past jsou k dostání také bělící zubní pasty používající se v rámci programů ordinačního bělení zubů. Volně prodejné bělící prostředky nabízejí kromě zubních past také různé lahvičky a štětečky, které dle reklamy stoprocentně vaše zuby vybělí. Na takovéto prostředky je nutné dát si pozor, protože mnohdy vašim zubům spíše ublíží. Koncentrace peroxidu může být několikanásobně vyšší, čímž dochází k naleptávání zubní skloviny. Jestliže to s domácím bělením přeženete, může dojít k tomu, že vaše zuby budou nadmíru přecitlivělé, a tím pádem o bolavé. Domácí bělení zubů může být i na profesionální úrovni. Jde hlavně o bělení zubů, které se sice provádí v domácnosti, ale je k němu třeba i kvalitního zubního laboranta a také zubaře. Právě zubař vám provede otisky vašich zubů a zubní laborant poté vyrobí speciální pouzdro, pomocí kteréhož se poté dáte do samotného bělení. Pouzdro zajistí kontrolovaný průnik chemické látky, jež vám zuby vybělí. Tento způsob je poněkud nákladnější a zdlouhavější, ale výsledky jsou poté vynikající. Díky této metodě se budete schopni zbavit i těch absolutně nejodolnějších skvrn, které za normálních okolností nezmizí. Celá metoda je také poměrně hodně efektivní z hlediska délky trvání. Takto provedené vybělení vydrží až půl roku. Bělení zubůZuby si můžete nechat vybělit hned několika metodami. Moderní zubní lékařství nabízí hned několik těchto metod. Na jedné z předních pozic je pochopitelně laserová metoda. Ta je k pacientům velmi šetrná a také bezbolestná. Lidé mohou volit také z mnoha možností zubních past, které pomáhají v případě menšího ztmavnutí zubů. Tyto zubní pasty obsahují některé látky, jež se dříve nevyužívaly. Doporučujeme domácí bělení zubů, případně laserové bělení zubů.J

Pokračovat na článek


Bradavice

Notoricky známý lidský papilloma virus, pronikající do našeho těla přes rány a mikrotrhlin, může způsobit nepříjemné onemocnění, jako je například plantárních bradavice.To ovlivňuje bradavice chodidel a je považován za benigní nádory.Obvykle, plantární bradavice nezpůsobí škodu nebo ohrozit lidské zdraví, takže nevyžadují léčbu.Nicméně, existují situace, kdy oni přinést spoustu nepohodlí a bolesti při chůzi.V tomto případě byste měli vyhledat odbornou lékařskou pomoc.Příčiny plantárních bradavice. vzhledu plantární bradavice zaoblené, může být šedá, světle, žluté, hnědé a hnědé a normální barvu kůže.Plantární bradavice charakteristickým znakem je to, že uvnitř vrstvy jsou pozorovány zrohovatělé kůže nebo vybrání připomínající kráter, s růstem papilomů malých.Máte-li některý druh vzdělání je brilantní koule v kůži, a s rozvojem stává drsný a porézní strukturou.Máte-li snížit povrchovou vrstvu plantární bradavice mohou vidět malé černé tečky kolo, což není nic jiného než ucpaných cév s krevními sraženinami.Umožňují odlišit tyto bradavice z mozolů.bradavice mohou být v jedné rovině s povrchem kůže, a může působit na jednu nebo tři milimetry.Nádory tohoto druhu mohou být jednorázovém a opakovaném charakteru.S rozvojem vzdělání s ním tam může být mnoho malých bradavic, to znamená, že je šíření viru přes self-infekci.Je třeba také poznamenat, že čím menší je bradavice mohou spojují, čímž se vytvoří tzv mozaikovou strukturu.Takové bradavice chůze může přinést poměrně hodně bolesti (na místě v oblasti komprese nebo oblastí podpory chodidla) a nepříjemné pocity při nošení obuvi, a velmi svědí.Na pozadí konstantního tlaku plantárních bradavic mohou začít růst uvnitř, tvořit mozol.Je třeba také poznamenat, že vzor na povrchu kůže plantární bradavic zmizí.Po ošetření se obnoví kůže obraz.určit čas infekce lidským papilomavirem nemůže být, protože je to všude.V zásadě to může být přenesen z nemocného člověka, jakož i ve styku s povrchy viru.Mezi hlavní příznivé podmínky pro šíření viru, je teplé a vlhké prostředí, které například, je často pozorováno uvnitř boty, nebo na podlaze ve veřejném bazénu, posilovna, veřejné sprchy.Obzvláště rychlý virus proniká různých kusů masa, škrábanců a kůži microtrauma, které, mimochodem, na úpatí dost.Inkubační doba viru může trvat od několika týdnů až po několik měsíců.V průběhu let, je riziko novotvarů je snížena v důsledku ke zvýšení imunitní odpovědi proti viru.takové potíže se může stát naprosto každého člověka, bez ohledu na pohlaví a věku.U dětí a mladistvých rizikové skupiny a osoby s oslabeným imunitním systémem.Dále, tam jsou lidé, kteří jsou více náchylné k papilomavirem než ostatní.Příznaky plantární bradavice. hlavní rys plantární bradavice je považován za bolest a dopravními zácpami zóny přecitlivělosti na jednom konkrétním místě.Například, pokud se objeví bolest nebo nepohodlí, zatímco tlak na stranách vzdělávání (a nikoli konkrétně na vzdělání), je pravděpodobné, že se jedná o bradavice.Funkce bradavice od jiných formací vzhled.Zpravidla mají plochý a necitlivé názory s jasnými hranicemi.Ve většině případů mají přirozenou barvu nebo odstín hnědé s černými tečkami ve středu (krevní cévy).Obvykle nepotřebují být zacházeno jako se často zkouší samy od sebe na několik let.Pokud je jich tam hodně bolesti, a bradavice začínají šířit na velké plochy nohou, by měl navštívit lékaře.Léčba některých bradavic je rychlejší a jednodušší, než ošetřování velké shluky bradavice.zbavit se jich je obtížné, takže při použití terapie musí být trpěliví, a pokud je to nutné, opakujte postup.Je třeba poznamenat, že zpracování plantární bradavic u pacientů s diabetem, lidé s oslabeným ochranných funkcí (odolnost), jakož i poškození nervů v dolních končetin musí být provedena přesně pod dohledem odborníka.Nejčastěji se na začátku léčby, vybrat nejvhodnější bezbolestný způsob, který nemá žádné vedlejší účinky, a které nenechává zjizvení.Mimochodem, za poslední na chodidlech může způsobit bolest, a navíc jsou obvykle reverzibilní, to je nemožné, aby jejich odstranění.Diagnóza onemocnění. Plantární bradavice jsou často zaměňovány s jednoduchými mozoly, zejména pokud jsou izolovány a netvoří se na soutoku jednoho povrchu.Kromě toho se tyto porosty může snadno zvrhnout v nádoru, což je důvod, proč se doporučuje požádat o pomoc ke specialistovi pro diagnózu.Správně diagnostikování vzdělávání pomáhá histologické vyšetření, které se provádí po odstranění bradavic.léčba plantárních bradavice. zmrazit. Podstatou léčbě bradavic zmrazením (kryoterapie), se nechá reagovat s tvorbou tekutým dusíkem.Pod vlivem "za studena" kolem plantární bradavice, které tvoří puchýř, a pak do týdne jít mrtvé tkáně.Při provádění tohoto postupu, může pacient cítit bolest a bolestivé puchýře bude dělat, ale to přejde rychle.metody využívající Cantharidin. látka Cantharidin je izolován od španělského mouchy.V kapalné formě v kombinaci s kyselinou salicylovou je látka aplikována na povrch bradavice.Tento postup je zcela bezbolestná, tak, že může být úspěšně použit při léčbě plantárních bradavic u dětí.Stojí za zmínku, že existují případy, kdy lidé po tomto postupu, dva až dvacet čtyři hodin tam bolest a puchýře tvořil.Hojení trvat přibližně pět až deset dnů.Po vystavení kůže lékaři klade zvláštní obvaz.Kromě toho se během týdne po léčení omítky salicylovou doporučuje se snížení rizika recidivy onemocnění.imunoterapie. Tato technika je stimulovat imunitní systém, tělo samo o sobě vyrovnat se s touto nemocí.K tomuto účelu mohou být použity různé metody.Například přímo při tvorbě interferonu může být podávána, který zvyšuje aktivitu imunitního systému a imunitní odpovědi na papillomaviru.Také jako zavádí do plantární bradavice látky antigenu může jednat, jehož účinek je zaměřen také na stimulaci imunitního systému.Nejčastěji používané antigeny příušnic, protože většina lidí má očkování proti této nemoci.Antigen, dostat do těla, stimuluje imunitní odpověď, což vede v těle začíná k boji bradavice.Nicméně, tato léčba může vyvolat výskyt symptomů chřipky několik hodin po zákroku.Aplikace amikvinoda (Aldara). Amikvinod považuje za vysoce účinný lék, je účinek, který je zaměřen na léčbu infekčních onemocnění kůže, jako jsou bradavice.V důsledku jejího působení aktivuje imunitní systém, proti které se tělo začíná syntetizovat proteiny imunitního systému (cytokiny), které ničí Lidský papilomavirus.Je třeba poznamenat, že tento způsob se někdy způsobuje silné zánět kolem bradavic a poškození tkání.V této situaci, je léčba ukončena.Kromě toho, použití tohoto léčiva může také přispět ke vzniku symptomů chřipky, ale obvykle mizí snížením dávkování.vyříznutí. Podle této techniky, bradavice se odstraní za použití skalpelu nebo elektrický jehlu.Zákrok se provádí pomocí lokální anestezii.Vzhledem k tomu, tato metoda je spojena s vysokým rizikem tvorby jizev, že je použit pouze po použití těchto neúčinnosti.Terapie Laser. Tato léčba je poleptání cév přímo do bradavice.Po nějaké době, postižená tkáň umírá a spadne bradavice.Tato metoda může být také bolestivé a zanechává jizvy.Léčba plantární bradavice mohou být aplikována na různé lidových prostředků, po konzultaci s odborníkem.Prevence . Osobní hygiena je způsob prioritou prevenci onemocnění, zejména ve všech společných prostorách (sprchy, bazén, sauna, úschovna, etc.) nutné mít speciální obuv.Také je třeba opustit nošení těsných a nepohodlných boty, dát přednost pouze boty z přírodních materiálů, které umožňují, aby se kůže "dýchat".Pokud často potit nohy použít speciální péči o své nohy a suché boty.Doporučuje se, aby se zabránilo kontaktu s předměty, se kterými byl pacient kontaktovat.A v každém případě, nelze dotknout bradavice někoho jiného!Také věnovat větší pozornost jejich zdraví, zejména imunitního systému, vést zdravý životní styl a jíst správné.

Pokračovat na článek


Zdravé zuby

Jak se říká těm roztomilým malým bílým výrůstkům, co jich máme plnou pusu? Správně - zuby! (To nebylo moc těžké, že?)A z čeho se takový zub skládá? Každý náš zub má tři části: korunku, krček a kořen. Korunka je část zubu viditelná v ústech. Krček spojuje korunku s kořenem. Kořen je uložený v zubním lůžku.Co bychom uviděli, kdyby nás někdy napadlo zub rozpůlit? Každý zub tvoří několik vrstev:Sklovina je nejtvrdší zubní vrstva, která pokrývá povrch zubu, chrání jej a je nejtvrdší tkání v lidském těle – dokonce ani kosti nejsou tvrdší! Zubovina (dentin) je uložena pod sklovinou, má lehce nažloutlou barvu, je pevná, ale není tak tvrdá jako sklovina. Zubní dřeň (pulpa) obsahuje nervy a cévní zásobení zubu – právě ta bolí, když se nám udělá kaz: Nervy přinášejí do mozku signály bolesti, jestliže je zub kazem napaden. Cévy zajišťují výživu zubu a odstraňují odpadové látky. Cement je tvrdý, drsný a pokrývá povrch kořene. Zuby jsou uložené v zubním lůžku a s kostí jsou spojené drobnými závěsnými vlákny.Stačí jeden pohled do zrcadla a vidíme, že všechny zuby nejsou stejné. Jaké typy zubů existují?Typů zubů je víc. Zubní oblouk obsahuje všechny zuby, které jsou úhledně naskládané v horní a dolní čelisti. Zuby mají různý tvar a také plní v ústech různé úkoly.Rozlišujeme 4 typy zubů: řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky.Přední zuby, jedničky a dvojky, se nazývají řezáky – jsou ploché, jejich kousací hrana je ostrá a v ústech jich máme osm, čtyři v horní a čtyři v dolní čelisti. Používáme je k ukousnutí potravy a taky je můžeme na okolí cenit, když se usmíváme.Po obou stranách řezáků jsou špičáky (trojky) – dva v horní a dva v dolní čelisti. Mají delší kořen než řezáky a poskytují jim přátelskou výpomoc při trhání a kousání potravy.Vedle špičáku se nacházejí třenové zuby (čtyřky a pětky) – opět hezky rovnoměrně, čtyři v horní a čtyři v dolní čelisti. Podílejí se na kousání potravy a na jejím rozžvýkání.No a úplně vzadu, pěkně schované, si lebedí ty nejširší zuby, stoličky (šestky a sedmičky). Také ty jsou čtyři v horní a čtyři v dolní čelisti a žvýkají všechny ty dobroty, co se nám v ústech ocitnou. Zubní hitparádu uzavírají zuby moudrosti (osmičky). Než jsou dostatečně moudré na to, aby se prořezaly ven, tak to zabere dost času – obvykle kolem 25ti let. Takže na ty si ještě chvilku počkáme...Kolikrát se zuby v ústech vymění?První zuby se nazývají mléčné. Jsou v ústech jen dočasně, teprve po nich přicházejí zuby stálé. Když nám vypadají i ty, tak už žádné další nerostou a musíme nosit protézu – proto je důležité se o všechny naše zuby dobře starat! Jak vypadá mléčný chrup?Úplně první zoubky začnou lézt z dásně (odborně se tomu říká prořezávání, i když do zubů nám při tom nikdo neřeže) přibližně v 6. měsíci po narození. A pak už to jde ráz na ráz!- jedničky (první řezáky) se prořezávají 6 - 8 měsíců- dvojky (druhé řezáky) asi 9 měsíců- trojky (špičáky) 16 -20 měsíců- čtyřky (první stoličky) 12 -16 měsíců- a nakonec pětky (druhé stoličky) 20 - 30 měsícůProstě od půl roku až do tří let věku se pořád objevují další a další mléčné zuby (ještěže to máme za sebou). Okolo 3. roku života jsou už všechny venku, takže v každé čelisti jsou nakonec 4 řezáky, 2 špičáky a 4 stoličky. Celkem má mléčný chrup 20 zubů.A musíme se starat i o mléčné zuby, když stejně brzo vypadnou?Ano. Zuby, mléčné i stálé, slouží nejenom ke kousání, ale také se podílejí na tvorbě slov a pomáhají správné výslovnosti (proto je lidem bez předních zubů hůř rozumět). Zuby, ačkoli nejsou vidět, mají vliv i na to, jak náš obličej vypadá (Zkuste si nechat všechny zuby vytrhnout a uvidíte, jak se vaše tváře změní). Mléčné zuby navíc ovlivňují i vývoj čelisti a to, zda budou stálé zuby správně postavené. Proto je třeba, abychom se o ně starali a předčasně o ně nepřišli (Takže teď, když víte, jak jsou pro vás důležité, už si dáte pozor, abyste si je nevyrazili při sportování, že ano? Nebo je třeba neprohráli v kartách). Když nadejde jejich čas, začnou se mléčným zubům zkracovat kořeny a na jejich místo se postupně tlačí zuby stálé (Už se asi nemůžou dočkat, jak si taky hryznou). Mléčné zuby vypadávají ve stejném pořadí, jako se kdysi dávno, když jsme byli batolata, prořezávaly:- nejprve vypadnou mezi 5.- 8. rokem řezáky - a pak mezi 10. – 12. rokem špičáky a stoličky Ale stálé zuby nečekají, až nám vypadají všechny mléčné (To by nebylo moc praktické, žít několik let jen s pár zuby někde vzadu a velkou dírou vpředu). Na místě vypadnutých mléčných zubů se objevují zuby stálé a postupně je nahrazují. Kolem 6 až 8mi roků, kdy se prořežou stálé jedničky, které jsou v porovnání se zbývajícími mléčnými zuby mnohem větší, můžeme vypadat trochu jako bobr (Ale hlavu vzhůru, vypadáme tak jenom chvilku. Bobr celý život). Toto období smíšeného chrupu začíná okolo 5.- 6. roku (to se prořeže první stálá stolička) a pokračuje až do 12 – 13 let. Pořadí je opět přesně dané a zuby se obměňují postupně (Asi abychom se jednou ráno nevzbudili s úplně novým chrupem. To by nás mohlo vyděsit).Nejprve se prořezává první stálá stolička, a to hned za dočasnými stoličkami, v průběhu 5.- 6. roku života. Nazývá se „šestka“, protože je šestá v zubním oblouku. Je velmi důležitá pro dobré rozžvýkání potravy a ovlivňuje i správné postavení dalších stálých zubů.Po šestkách následují první a druhé stálé řezáky, potom špičáky, dále třenové zuby (čtyřky a pětky) a nakonec druhé a třetí stálé stoličky.V každé čelisti, nahoře i dole, tak máme nakonec 4 řezáky, 2 špičáky, 4 zuby třenové a 6 stoliček. Dospělý člověk má celkem 32 zubů.III. Noční můra našich zubů zvaná zubní kaz Co myslíte, která choroba je na celém světě nejrozšířenější a napadá bez rozdílu téměř každého? Není to žádná neznámá nemoc, ale „obyčejný“ zubní kaz. Ze všech lidí ohrožuje nejčastěji právě děti (Že by za to mohly všechny ty sladkosti, co máme tak rádi? Přihořívá...). Ale neztrácejme hlavu, proti zubnímu kazu nejsme bezmocní.Co je vlastně zubní kaz?Odborně řečeno jde o onemocnění, které se vyznačuje úbytkem minerálních látek (hlavně fosfátu a vápníku) ze skloviny a zuboviny. Tyhle jinak superpevné materiály se pak rozpadají jako drolící se skály a vzniká kazící se dutina.No, možná bychom se i s větší jeskyní v zubu smířili, ale zubní kaz bohužel dovede taky pořádně bolet. Už v samém začátku můžeme porušení skloviny vnímat nepříjemně, třeba při pití studených nápojů (jako je taková ledově vychlazená minerálka, hmmmm), nebo nás může zub pobolívat jako reakce na něco sladkého či slaného (takže vlastně skoro na všecko). Když si řekneme, že to ještě není tak zlé a návštěvu u zubaře odkládáme, kaz se šíří podél hranice skloviny a zuboviny a do hloubky směrem k zubní dřeni. Zkažená dutina se postupně zvětšuje a může dojít až k úplnému zničení zubní korunky. Pak už nestačí jednoduché zaplombování zubu, ale je třeba větší zákrok, někdy i odstranění zubu. Navíc, zánět a bakteriální infekce v okolí mléčného zubu mohou poškodit i vývoj stálého zubu, který vyroste na jeho místě. Proto je lepší v případě potíží návštěvu zubaře neodkládat, aby nám do dospělosti v ústech ještě něco zbylo.Jak to tak ale přijde, že najednou začnou minerální látky v tvrdých zubních tkáních ubývat?Pro odpověď musíme zabrousit do chemie. Základní příčinou vzniku zubního kazu je přítomnost a činnost bakterií, které dokáží měnit sacharidy na slabé organické kyseliny. Tyto bakterie jsou schopné v kyselém prostředí přežívat (jsou to pěkně odolné potvůrky). Když sníme něco, co sacharidy obsahuje, původně neutrální prostředí ústní dutiny se změní na kyselé – pH v ústech klesne pod hranici 5,5. Minerální látky v zubech se tím začnou uvolňovat, sklovina se rozpouští jako sněhulák na slunci a na zubní kaz máme zaděláno.Čím to, že potom nemáme zkažené zuby všechny a pořád?Zubní sklovina se dokáže proti vzniku zubního kazu bránit, pokud kyselé prostředí v ústech netrvá příliš dlouhou dobu a neopakuje se příliš často. Uvolněné minerály jsou dokonce schopné se opět uložit, pokud neutrální prostředí trvá dostatečně dlouho. Zdrojem minerálů jsou sliny (Takže když nad něčím slintáme, dělá to našim zubům moc dobře!). Sliny také pomáhají odstraňovat zbytky potravy a urychlují neutralizaci kyselého prostředí. Kromě toho, že budeme pořádně slintat (v tom nám může pomoci třeba žvýkačka bez cukru), je hlavně důležité, kolik a jak často sacharidy jíme. Čím více a častěji, tím stoupá míra a délka trvání kyselého ústního prostředí a také pravděpodobnost, že si v zubu vypěstujeme kaz. Jsme tedy vůči zubnímu kazu bezmocní?Naštěstí ne. Máme několik možností, jak vzniku zubního kazu zabránit nebo kazivost snížit. Patří sem:- pravidelná a správná péče o ústní dutinu- zdravá výživa s omezením cukrů- posilnění odolnosti zubních tkanin fluoridyNácvik čištění zubů nastává v období mezi 2. a 3. rokem života, kdy ještě dítěti pomáhají s čištěním rodiče. Ve věku 6 až 7 roků už jsme takové šikulky, že si můžeme čistit zuby sami. Rodiče by nás ale měli kontrolovat, zda to děláme správně a na některé zuby nezapomínáme (A my můžeme zase občas dohlédnout na rodiče. Jejich zuby nám budou určitě vděčné.). Také je důležitá velikost zubního kartáčku a tvar jeho hlavy, což závisí na našem věku. A co když nás pobolívá dáseň? Znamená to, že máme zkažený zub?I u zdravých dětí se občas vyskytují bolesti dásní - dásně jsou zarudlé a jejich okraj napuchlý. Nejčastější příčinou je hromadění zubního plaku v blízkosti zubního krčku. Zubní lékař nám při pravidelných prohlídkách pomůže najít příčiny, které způsobují hromadění zubního plaku. Nejdůležitější je zubní plak pečlivě a pravidelně odstraňovatIV. Záleží zubům na tom, co jíme? Člověk by si řekl, že zubům to bude jedno, co jíme, vždyť všechno ochutnáváme chuťovými pohárky na jazyku, ne? Ale skladba naší stravy má na stav zubů velký vliv. Určitě jste už slyšeli, že je důležité nejíst příliš mnoho cukrů, slazených potravin a nápojů. Ale nebojte, neznamená to, že všechno sladké je zakázáno! Jde o to, kdy a v jakém množství si na sladkém pochutnáme.Čím déle kyselé prostředí (které, jak jsme si řekli výše, vzniká v ústech působením cukrů) v ústech trvá, tím déle dochází k naleptávání skloviny. Proto jsou pro zuby škodlivé nejen jednoduché cukry (sacharóza, fruktóza, glukóza, laktóza), ale i škroby, hlavně tepelně zpracované (chleba, rohlíky, hamburgery atd.). Nebezpečné jsou také potraviny lepkavé a sladké (třeba taková matlavá karamela), které se na zubech dlouho drží.Naše zuby se ale i s takovou náloží kyselin vypořádají, pokud je takovými „lahůdkami“ nebombardujeme moc často. Důležité proto je nejíst a nepít sladké potraviny a nápoje během celého dne. Mlsání mezi hlavními jídly je poukázkou na zkažený chrup.Cukr a cukrem slazené potraviny najdeme zejména v pekárenských výrobcích, cukrářských výrobcích, trvanlivém pečivu, sladkostech, cukrem slazených nápojích a v potravinách obsahujících škrob. Nejvíc ale záleží na tom, kdy, jakým způsobem a jak často potraviny obsahující jednoduché a složité cukry konzumujeme.Ovocné džusy je zase dobré ředit vodou v poměru jedna ku jedné. Také je můžeme pít slámkou. Základem je, aby se šťáva z citrusových plodů nacházela v ústní dutině co nejkratší čas, aby zuby co nejméně rozleptávala.A které potraviny dělají našim zubům dobře? Zubům svědčí hlavně mléko a mléčné výrobky (obsahují vápník), sýry, ovoce a zelenina (obsahují vitamíny A, C a D - ty jsou pro zdravý vývoj zubů nezbytné). Zubům také neškodí žvýkačky bez cukru.V. Důkladná zubní očista Bohužel, se znalostí čištění zubů se nerodíme. Spousta lidí si zuby jen tak narychlo ošudlá – často třeba jenom zepředu - a myslí přitom na kdovíco (třeba na školu... to snad ne!), a domnívají se, že mají vystaráno. Je to škoda, protože na zubech tak zůstává a hromadí se zubní plak.Co je na zubním plaku tak špatného?Zubní plak je tvořený z mikroskopických zbytků potravy. Hromadí se, uskladňuje na zubech, dásních i jazyku. To se velmi líbí bakteriím, které se takovými zbytky naší potravy živí. Zabydlí se v ústech, množí se a podílejí se na vzniku zubního kazu a zánětů dásní. Na bakterie ale vyzrajeme, pokud plak pravidelně odstraňujeme. Pak se nemají čím živit a než by držely hladovku, radši naše ústa rychle opustí. My pak nemáme kazy a zuby ani dásně nás nebolí.VI. Vonět jako lilie, nebo smrdět jako tchoř? Když nedodržujeme ústní hygienu, může nám začít smrdět z pusy. A to je dost nepříjemné, hlavně pro ty, co třeba sedí v lavici vedle nás nebo před námi (takže jestli sedíte hned před tabulí nebo sami, nemusíte číst dál...no, možná radši ano, co kdyby vás paní učitelka přesadila). Hodně dospěláků si myslí, že jim z pusy smrdí proto, že snědli něco ne zrovna voňavého (česnek, cibuli, rok staré olomoucké tvarůžky a podobně). Ve skutečnosti 90 procent zápachu vzniká přímo v ústech, jen zbylých 10 procent způsobuje onemocnění vnitřních orgánů. Pokud máme v pořádku trávicí soustavu, tak i nejsmradlavějšího česneku se můžeme zbavit do deseti minut. Proto naprostá většina lidí může mít ústa voňavá jako růžový sad, stačí jen, aby se jim v nich nehromadily bakterie. Platí jednoduché pravidlo, že kde není plak, nejsou ani bakterie, a tím pádem nehrozí ani zubní kaz, ani zápach z úst.Na zubní plak je potřeba se řádně vyzbrojit účinnými prostředky – hlavní je správný zubní kartáček. Na mezery mezi zuby se nám bude hodit mezizubní kartáček a tam, kam se ani s ním nedostaneme, zubní nit.Když zrovna nestojíme před zrcadlem a nebojujeme s plakem sami, pomáhají nám sliny. Působí jako taková nepřetržitá zubní myčka a oplachují z povrchu zubů bakterie. Když mají správné složení, působí dokonce jako dezinfekce. Aby sliny pracovaly, jak nejlépe dokáží, je třeba pít dostatek vody - nejlépe čisté. Určitě jim nepomůžeme různými limonádami slazenými cukrem – na tom si naopak bakterie pochutnávají.Ale ani slina v nejlepší kondici sama nestačí na boj proti zubnímu plaku. Jenom pomáhá do doby, kdy nastoupíme s kartáčkem a generální úklid provedeme 2x denně sami (prostě ruční práce je ruční práce).VII. Jdeme na to! 1. Žádná práce nejde od ruky bez kvalitních nástrojů – tedy ani čištění zubů ne! Je proto důležité používat kvalitní zubní kartáček, s jehož výběrem vám poradí zubní lékař. Určitě si nekupujte moc tvrdý a ani na zuby při čištění netlačte. Stejně tak je zapotřebí kartáček pravidelně měnit (kartáček, kde se štětiny ježí do všech světových stran a čistila si jím zuby už prateta Míla, asi nebude to pravé ořechové...)2. Potřebujeme znát ty správné fígle, jak na věc, tedy správnou techniku čištění. S tím nám poradí odborník.3. Je jasné, že když si na svoje zuby vzpomeneme asi tak jednou týdně, tak jim to moc nepomůže. Naše zuby by nám byly nejvděčnější, kdybychom si je čistili po každém jídle, ale kdo by na to měl přes den čas (no, my asi ne). Proto bude úplně super, když se budete zubům věnovat pravidelně 2x denně. Jednou ráno, kdy je dobré zuby čistit až po snídani (pokud ji tedy nejste zvyklí ukusovat v poklusu za ujíždějícím autobusem). Večer je dobré postarat se taky o mezizubní prostory – kromě kartáčku budete potřebovat i mezizubní kartáček, který se dostane do všech škvír.4. Víte o tom, že máte nárok na pravidelné preventivní prohlídky u svého zubaře každý půlrok? Zubní lékař tak má přehled o tom, co se děje v našich ústech a může zasáhnout včas, když je na obzoru nějaký problém. Je proto lepší zajít občas relaxovat do zubařského křesla dobrovolně, než se přiřítit až ve chvíli, kdy se nám v ústech černá kaz velikosti kráteru. Ale nebojte, i v takovém případě si váš zubní lékař poradí.

Pokračovat na článek


Zuby

Věděli jste, že: Sliny dokáží takto naleptanou sklovinu opravit zhruba během hodiny- v této době se proto zuby čistit kartáčkem nemají. Když jdeme spát - je třeba vytvořit pro opravný proces ty nejlepšípodmínky:nejíst hodinu před čištěním zubů,vyčistit si je podle doporučení lékaře, včetně důkladného vypláchnutíúst.Velkých škod se nadál, kdo na tyto rady nedbal: medové čaje pro nemluvňata jim rychle zničí jejich první zoubky,jablko na noc (podle zásad života sladěného s přírodou) rychle zničíi zuby druhé.Ústní mikroflora - její složení je dánoregulačními mechanizmy slin a ústní sliznice a dále konzumovanou potravou.Působením této mikroflóry vzniká na zubech plak. Ten brání přístupuslin k povrchu zubu a tím mohou probíhat následující procesy:Leptání povrchu zubu - pokud se plak neodstraňuje, leptání probíháaž vznikne hlubokýkaz - takto přicházíme o stoličky(6, 7, 8) a o zuby třenové (4, 5). Mistrovské kousky zde předvádějízbytky moučných jídel "opomenuté" při čištění v korunkách stoliček.mineralizace plaku - vápenné sloučeniny napadají plak a vzniká dobřeznámý zubní kámen; ten není odstranitelnýzubním kartáčkem.Dáseň - je vystavěna tak, aby obepínalazuby i v mezizubních mezerách a aby měla tendenci tento stav udržovat.Těsně lne k povrchu zubní skloviny. Pokud je na rozhraní zub - dáseňvytvořen zubní kámen:při kousání se mechanicky dostávají složky potravy mezi zubní kámena dáseň,bakterie si tam hospodaří podle svého,cizorodá masa dáseň utlačuje, dráždí ji a ta reaguje otokem (tzv.zánět dásně),napětí v dásni ji začíná oddělovat od zubu,cizorodé látky postupují do uvolněného místa,dáseň se stahuje z mezizubních mezer, ustupuje od korunek ke kořenůmzubů a tak obnažuje zubní krčky,postupně, po několika letech, se zmenší plocha, kterou je zub ukotvendo svého lůžka a zub se začíná viklat - tento stav se jmenuje paradontóza,celkový špatný stav zubu vede k jeho vysouváníz lůžka a vypadnutí - takto přicházímeo dolní řezáky (1, 2) a o horní řezáky (2).Dásni v její nelehké práci pomáhá vitamínC - však také se latinsky jmenuje acidum ascorbicum neboli česky kyselinaproti kurdějím. Zubníoblouky (tak se nazývá systém zubů jako celek) - jednotlivézuby se vzájemně podporují:udržují se na svých místech,střídají se v kousání - chvíli koušeme levoupolovinou, pak zase pravou,zuby horního a dolního oblouku zapadají mezi sebe,tedy například horní 3 zapadá mezi dolní 3 a 4. Aby zuby mohly taktodo sebe zapadat, vyřešila Matka Příroda s elegancí sobě vlastní:horní řezáky (1 a 2) jsou mnohem šírší než jejich dolní protějškya posunují zuby horní čelisti potřebným způsobem.Pokud některé zuby v obloucích chybí: jejich sousedé se začnou rozestupovat "aby zaplnilimezery",kostní hmota čelisti se přetvoří tak, že zaplnímísto v uvolněné zubních lůžkách a sníží se. S ní se snižujei dáseň nad ní.tím se snižuje i dáseň zubů sousedících sprázdnými místy a obnažují se jejich krčky. Zubní krčky jsou mnohemméně odolné proti zubnínu kazu než zubní sklovina.To, spolu s větším zatížením při kousánís menším počtem zubů, způsobuje jejich většíopotřebení a malou odolnost vůči různým poškozením - tak přicházíme o horní řezáky (1) a o špičáky (3).Naučení   Matka Příroda si s našimi zuby dala hodně práce audělala je dobře. Bohužel nepočítala s tím, že si tak hojně budemedopřávat sladké (a tím podporovat zubní kaz) a jíst vařená jídla(a tím podporovat tvoření plaku a zubního kamene).    Měli bychom jí pomáhat nebo spíše umožnit, aby sezuby svými vlastními silami udržovaly v dobré kondici. Stačí málo: Zdravě jíst a zdravě pít:Pamatovat na vitamin C (však jeho jiné jméno je kyselina askorbová,tedy látka zabraňující skorbutu, nemoci vyznačující se mj. otokydásní a jejich krvácením),Pít i jiné nápoje než sladké limonády a džusy (zubní osvětářizvláště nemilují módu "kolových" limonád, protože ty obsahujíspoustu cukru, navíc ještě karamel pro lepší chuť a kyselinu fosforečnoupro správný říz).Zoubky si důkladně a přitom ohleduplně čistit,zvláště před spaním.Nechodit spát bez důkladného vypláchnutí pusy čistou vodou - sladko po čokoládovém bombónu i kyselo po šťavnatém jablku zubyničí. Velkou katastrofou končí zuby miminek uspávaných dudlíkemnamočeným v medu - ve třech letech mají místo bílých zoubků černépahýlky.Chodit pravidelně na prohlídky k zubnímu lékaři. Jejich hlavnímvýznamem je kontrola zubní hygieny a odstraňování zubního kamene,nikoli vrtání a nové plomby.Další informaceChrup - dětský má 20 zubů (8 řezáků,4 špičáky, 8 zubů třenových), dospělý má 32 zubů (8 řezáků,4 špičáky, 8 zubů třenových, 12 stoliček)Výměna prvních zubů za druhé - probíhápostupně a chytře. Druhý zub, vyrůstající pod prvním, roste tak,že stravuje kořen prvního zubu a ten, když už z jeho kořene téměřnic nezbude a samotná dáseň ho v čelisti neudrží, snadno a bez bolestivypadne. Zajímavé je i to, že jako první z druhých zubů často vyrůstá"šestka" stolička, aby svojí polohou řídila růst ostatních druhýchzubů.Zubní sklovina - je nejtvrdší tkání našehotěla, skládá se ze stejných minerálů jako kosti, tedy z hydroxylapatitu3Ca3(PO4)2.Ca(OH)2 a karbonatoapatitu3Ca3(PO4)2.CaCO3.H2O.Navíc obsahuje i malé množství fluoroapatitu 3Ca3(PO4)2.CaF2,který ji činí odolnější. Hlavním rozdílemproti kostem jsou větší krystaly a větší koncentrace minerálů.Ty sklovinu činí tvrdší a průsvitnou. Je stejně tvrdá jako křemen.Fluor - prvek zlepšujícíkvalitu skloviny zubů, zejména její odolnost vůči poškození v kyselémprostředí. Dodává se různými způsoby - fluorizovaná voda, fluoridovétablety, fluorizované zubní pasty. Zuby jsou však velmi citlivé napřebytek fluoru - v tom případě fluor sklovinu poškozuje!Čištění zubů:Je lépe mít kartáček měkčí než tvrdší -tvrdé, ostré konce štětin mohou poškozovat jak dásně, tak i zuby.Je dobře používat kvalitní, florizovanou zubnípastu.

Pokračovat na článek


Co byste měli vědět o schizofrenii a jiných psychózách

SLOVNÍČEK DŮLEŽITÝCH TERMÍNŮAbstrakce – schopnost oddělit podstatné od vedlejšího a myslet na symbolické úrovni. Abulie – úbytek, útlum, nedostatek vůle. Afektivní porucha – porucha nálady. Akutní polymorfní psychotická porucha s příznaky schizofrenie nebo bez nich – krátkodobé psychotické onemocnění (epizoda onemocnění odeznívá do 1 měsíce, má akutní začátek a velkou měnivost příznaků). Ambivalence – neschopnost se rozhodnout, současná existence dvou názorů na tutéž věc, jeden ze schizofrenních příznaků. Anhedonie – neschopnost dosáhnout pocitu uspokojení a radosti. Anticholinergikum – lék, který působí proti extrapyramidovým nežádoucím účinkům (třes, ztuhlost, neklid s nucením k přešlapování atd.) neuroleptik (např. benzatropin – Apo-Benztropin, biperiden – Akineton). Anticholinergní účinky – nežádoucí účinek léčby některými antipsychotiky, projevující se suchem v ústech, zácpou, zrychlenou srdeční frekvencí a přechodným snížením možnosti zaostřit zrak. Antidepresiva – léky používané k léčbě poklesu nálady – deprese (amitriptylin – Amitriptylin, dosulepin – Prothiaden, moclobemid – Aurorix, fluoxetin – Deprex, citalopram – Seropram, sertralin – Zoloft, venlafaxin – Efectin atd.). Antipsychotická krizová intervence – způsob udržovací léčby charakterizovaný postupným vysazením antipsychotik a jejich nasazením pouze v případě nového vzplanutí psychotických příznaků. V současné době to není doporučovaný způsob udržovací léčby. Antipsychotická včasná intervence – způsob udržovací léčby charakterizovaný postupným vysazením antipsychotik a jejich nasazením v případě objevení se tzv. prodromálních příznaků psychózy. V současné době to není doporučovaný způsob udržovací léčby. Antipsychotikum (starší název neuroleptikum) – lék působící proti psychotickým příznakům. Často je používán i v nepsychiatrických oborech – např. v gynekologii – proti zvracení. Anxiolytika – léky snižující úzkost (alprazolam – Neurol, Xanax, clonazepam – Rivotril, bromazepam – Lexaurin aj.) Atypické antipsychotikum – antipsychotikum nové třídy, charakterizované dobrou účinností na pozitivní i negativní příznaky psychotického onemocnění s malým počtem nežádoucích účinků (clozapin – Leponex, ziprasidon – Zeldox, risperidon – Risperdal, Rispen, olanzapin – Zyprexa, quetiapin – Seroquel, amisulprid – Solian, sertindol – Serdolect, sulpirid – Dogmatil, tiaprid – Tiapridal, aripiprazol – Abilify). Autismus – projev „stažení se do sebe“, snížení kontaktu nemocného s jeho okolím, sociální izolace. Jedinec je pohroužen do svého života, do svých představ, které jsou pro něj důležitější než realita. Chybí emoční kontakt s prostředím, oblast zájmů nemocného se postupně zužuje. Biologická psychiatrie – psychiatrická škola zdůrazňující biologické (fyzikální, chemické, neurologické, infekční aj.) příčiny psychických onemocněních, z nichž pak odvozuje metody léčby – farmakoterapii a jiné biologické léčebné metody. Bipolární afektivní porucha – psychické onemocnění charakterizované střídáním období poklesu nálady – deprese (nespavost, smutek, ztráta zájmů, ztráta výkonnosti, úvahy o smrti) s obdobími zvýšené nálady – mánie (nespavost, zvýšená aktivita, nerozumné nákupy, pohlavní nezdrženlivost, nesoustředivost, nadnesené sebehodnocení vlastní osoby atd.). Mimo tyto tzv. fáze pacient nemá žádné obtíže. Bleuler, Eugen – německý psychiatr, který rozdělil onemocnění schizofrenií na jednotlivé podtypy. Bludy – nemocný, který trpí bludy, věří něčemu, co nedává smysl ostatním kolem. Charakteristický je mylný obsah, nesprávný úsudek a chorobné přesvědčení, které nelze rozumovými argumenty vyvrátit. Typickými bludy jsou pocity pronásledování, špehování, zvláštní síly, schopnosti spasit atd. Demence – úbytek intelektových schopností a paměti, které již byly vytvořeny. Depotní antipsychotika – injekční forma antipsychotik, kde účinná látka je vázána na olejový nosič, z něhož se pomalu uvolňuje. Po aplikaci jsou účinná až pět týdnů (flufenazin – Moditen, oxyprotepin – Meclopin, flupenthixol – Fluanxol, zuclopenthixol – Cisordinol depot, risperidon – Consta). Deprese – duševní stav s dlouhodobě pokleslou náladou a dalšími doprovodnými příznaky, jako je úzkost, pocity bezmoci a bezcennosti, s ochromením vůle, celkovým zpomalením, poruchami spánku, ztrátou zájmu a event. myšlenkami na sebevraždu. Deprese s psychotickými příznaky – nejzávažnější forma depresivního onemocnění, charakterizovaná výskytem halucinací a bludů. Dezorganizované chování – nemocní trpící psychózou se mohou pohybovat velmi pomalu, opakovat různá gesta, výrazy, pohyby. Dezorganizované myšlení a řeč – nesouvislosti, nepochopitelnosti v myšlení a řeči. Doba nástupu účinku – doba od zahájení léčby k objevení se prvních prokazatelných účinků léčby. Dopamin – jeden z neurotransmiterů, který sehrává centrální roli při vzniku psychotického onemocnění. Dvojitě slepá studie – léková či jiná studie porovnávající účinnost dvou látek, či dvou léčebných postupů, kdy pacient ani hodnotitel (lékař) nevědí, jaká látka je komu podávána. Extrapyramidové příznaky (EPS, parkinsonoid) – nežádoucí účinek léčby antipsychotiky, většinou závislý na dávce a dobře ovlivnitelný jinými léky. Projevuje se pocitem ztuhlosti, třesem, sníženou pohyblivostí, v některých případech křečemi některých svalových skupin. Genetika – nauka o dědičnosti. Halucinace – nemocný slyší, vidí, čichá, chutná, cítí něco, co neexistuje. Nejčastější jsou sluchové halucinace ve formě hlasů, které komentují jednání nemocného, hovoří o něm, či mu nadávají nebo poroučejí. Hebefrenní schizofrenie – forma schizofrenie, pro kterou je charakteristická porucha chování (klackovitost), bizarnosti v chování, nepředvídatelnost chování, nesouvislosti v projevu a myšlení. Hlasy – nemocnými často užívaný termín pro sluchové halucinace. Hypnotika – léky k navození spánku (midazolam – Dormicum, zolpidem – Stilnox, zopiclon – Imovane aj.) Iluze – jedna z poruch vnímání, zkreslení vjemu. Na rozdíl od halucinace zde existuje reálný podnět, který působí na čidla, ale je zkresleně vnímán. Impulsivita – jednání bez rozmyslu. Okamžitá realizace chorobného nápadu, často nevědomá. Incizivní antipsychotika – klasická antipsychotika, jejichž účinek není doprovázen útlumem (haloperidol – Haldol, Haloperidol aj.). Katatonní schizofrenie – forma schizofrenie, pro kterou jsou charakteristické poruchy tzv. psychomotoriky – buď ve smyslu zvýšení, tj. excitovanosti a výskytu bezcílných a neúčelných pohybů, anebo naopak ve smyslu snížení, tzv. katatonní stupor (pacient nemluví, setrvává v poloze, do které je nastaven atd). Kognitivní deficit – narušení zpracování nových informací, paměti, koncentrace, pozornosti, plánování, řešení úkolů, řečových schopností apod. Kraepelin, Emil – německý psychiatr, který koncem 19. století definoval klinický obraz schizofrenie a odlišil ho od bipolární poruchy. Léčba nízkými dávkami antipsychotik – způsob udržovací léčby psychotických onemocnění charakterizovaný podáváním nízkých dávek antipsychotik. Je zatížen vyšší mírou relapsu příznaků. Negativní příznaky schizofrenního onemocnění – popisují oslabení nebo ztrátu některých funkcí psychiky. Ačkoli jsou ve svých projevech méně dramatické než příznaky pozitivní, ovlivňují výrazně životní aktivitu, styl a „fungování“ nemocného. Mohou být také příčinou rodinné neshody. Nemocný je považován za líného, nesnažícího se, nespolupracujícího. K negativním příznakům řadíme oploštělý afekt, sociální stažení, obtíže v abstraktním myšlení, ztrátu spontaneity, stereotypní myšlení, abulii, ztrátu zájmu o sociální kontakty a anhedonii – viz samostaně. Neuroleptický maligní syndrom – potenciálně smrtící komplikace léčby antipsychotiky spojená se ztuhlostí, poruchou vědomí a vysokými horečkami. Její výskyt u atypických antipsychotik je minimální. Neuron – nervová buňka, základní stavební součást mozku. Neurotransmiter – chemická látka vylučovaná nervovou buňkou a nesoucí signál ze zakončení jedné nervové buňky na druhou, kde působí v místě zvaném receptor. Při poruše množství nebo dostupnosti některého z nich se pravděpodobně objevují psychotické příznaky. Nežádoucí účinky antipsychotik – účinky, které nejsou léčebné, způsobují nepříjemné prožitky nemocným. Jsou důsledkem působení léků v celém mozku, tedy nejen v oblastech, které chceme ovlivnit k potlačení příznaků nemoci. Většina nežádoucích účinků je přechodná a dobře ovlivnitelná. Náhled – schopnost diferencovat mezi realitou a stavem nemoci, či uznání přítomnosti nemoci, jež umožňuje aktivně se podílet na její léčbě. Obtíže v abstraktním myšlení – nemocný dokáže myslet pouze v konkrétních termínech. Činí mu obtíž dostat se za detail, uchopit problém v celé jeho šíři. Odpověď na léčbu – snížení výskytu či závažnosti příznaků poruchy o 50 % a více. Stav odpovědi na léčbu neznamená nutně, že je pacient zcela bez příznaků, tj. že dosáhl remise. Oploštělý afekt – stav, ve kterém nemocný vyjadřuje méně emocí, málo se směje, málo pláče, není schopen radosti. Je jako krajina, která nemá hory ani údolí; není smutný ani veselý, působí dojmem prázdnoty. Paranoidita – vztahovačnost, falešný pocit, že události mají nějaký vztah k nemocnému, že činnost ostatních je vedena za účelem mne poškodit, ublížit mi. Paranoidní schizofrenie – forma schizofrenie, pro kterou je typický výskyt halucinací a bludů. Bludy bývají obvykle persekuční a halucinace sluchové. Placebo – tableta či kapsle s neaktivní látkou, podávané v rámci lékových studií k zjištění účinností nové, zkoumané látky v porovnání s látkou neaktivní. Placebo reakce – reakce na léčbu, která není způsobena farmakologickým účinkem léků, ale vlivy psychologickými (sugesce, důvěra v léčbu, pozitivní očekávání od léčby). Většinou se objevuje velmi rychle, ale není stabilní (krátkodobá zlepšení bezprostředně po zahájení léčby). Porucha kontaktu s okolím – nemocný se vyhýbá očnímu kontaktu, při rozhovoru vypadá znuděně, nepřítomně, bez vřelosti. Porucha s bludy – psychotické onemocnění charakterizované výskytem jednoho či více bludů, při kterém nejsou přítomny poruchy vnímání – dříve označováno jako paranoia. Pozitivní příznaky schizofrenního onemocnění – vyjadřují přebývání, nadměrnost či zkreslenost psychických funkcí. Často bývají jejich projevy velmi dramatické. Mohou výrazně ovlivňovat chování nemocného. Patří k nim halucinace, bludy, formální poruchy myšlení, dezorganizované chování, dezorganizované myšlení – viz samostatně. Prodromální (varovné) příznaky – příznaky varující před možností nového výskytu psychotických příznaků (nespavost, deprese úzkost bez příčiny, časté rozlady, neobvyklosti v chování, ztráta zájmů atd.). Psychiatr – lékař specializovaný na léčbu psychických onemocnění. Může používat léčbu prostředky jak biologickými, tak nebiologickými. Psychiatrie – medicínský obor zabývající se diagnostikou, léčbou a rehabilitací duševních onemocnění. Psycholog – v našich podmínkách absolvent filosofické fakulty, obor psychologie. Zabývá se léčbou psychických onemocnění nebiologickými metodami, tj. psychoterapií, resocializací, rehabilitací. Má nezastupitelnou úlohu v diagnostice psychických obtíží. Pracuje samostatně či v týmu s psychiatrem a jinými profesionály oboru péče o duševní zdraví. Psychoterapie – metoda léčby psychických obtíží založená na působení nebiologických léčebných prostředků (slovo, pohyb, vztah). Psychóza – onemocnění charakterizované závažnou poruchou procesů vnímání a poznávání (např. halucinacemi a bludy), neschopností odlišit realitu od fantazie, poškozeným posuzováním reality a poruchou chování. Psychózy mohou probíhat akutně či chronicky. Objevují se v každém věku. Vyvolávající příčiny mohou být různé. Receptor neuronu – bílkovina zabudovaná ve stěně nervové buňky, která je schopná přenášet zevní signál do jejího nitra, a tím měnit její funkci. Při změně fungování některých receptorů či signálu pravděpodobně vzniká psychóza. Relaps – nové vzplanutí psychotických příznaků. Remise – období bez příznaků choroby. Schizoafektivní porucha – psychotické onemocnění charakterizované výskytem příznaků schizofrenie i bipolární afektivní poruchy. Schizofrenie – skupina psychóz definována jako jednotné onemocnění německými psychiatry Kraepelinem a Bleulerem. Nejzávažnějšími symptomy jsou halucinace, bludy, porucha citového prožívání ve smyslu oploštělosti, nesouvislost v myšlení, stažení se do vlastního světa a ztráta zájmu o vnější svět. Existují různé varianty průběhu onemocnění, z nichž nejčastější je charakterizována opětovnými vzplanutími akutních obtíží a postupným uzavíráním se do vlastního světa a ztrátou zájmu o okolí a svojí úlohu v něm. Dělí se na formu paranoidní, katatonní, hebefrenní a simplexní. Schizofreniformní porucha – akutně probíhající onemocnění, které má příznaky schizofrenie, končí však do jednoho měsíce. Serotonin – jeden z neurotransmiterů, který sehrává centrální roli při vzniku psychotického onemocnění. Simplexní schizofrenie – forma schizofrenie, u které se nevyskytují halucinace a bludy. Od počátku dominují tzv. negativní příznaky. Charakteristickým rysem onemocnění jsou postupně, plíživě se rozvíjející ochuzení zájmů, selhávání v běžných sociálních situacích a sociální izolace. Sociální pracovník – pracovník specializovaný na pomoc pacientovi v řešení sociálních otázek (pracovní neschopnost, bydlení atd.). Většinou je členem týmu, který se zabývá léčbou duševního onemocnění. Sociální stažení – nemocný je nekomunikativní, izolovaný. Má málo zájmů a kontaktů s okolím. Stereotypní myšlení – neustálé návraty ke stejným tématům. Pacient věří věcem, které nemají důvod. Opakující se myšlenky se neustále vracejí, vtírají a narušují myšlení pacienta. Suicidium – sebevražda, úmyslné a dobrovolné ukončení života. Tardivní dyskineze – neurologický soubor příznaků objevující se obvykle po dlouhodobé léčbě neuroleptiky. Projevuje se mimovolními, pomalými a nepravidelnými pohyby jazyka, rtů, končetin a trupu. Tlumivá antipsychotika – klasická antipsychotika, která mimo svého účinku antipsychotického mají i účinek tlumivý (levomepromazin – Tisercin, chlorprothixen – Chlorprothixen, chlorpromazin – Plegomazin aj.). Udržovací (profylaktická léčba) – léčba, která následuje po zvládnutí akutních obtíží. Má za cíl snížit na nejnižší možnou míru možnost relapsu psychotických obtíží. Doporučená délka léčby po 1. psychotické epizodě je 1-2 roky, po opakovaných epizodách 5 let. Ztráta spontaneity – lhostejnost v řeči a chování.  

Pokračovat na článek


Co je to alergie?

Alergie je podivna, neprimerena reakce na podnet, ktery u normalnich - nealergickych lidi nevyvolazadnou odezvu . Pojem alergie byva ale casto spatne chapany.Mnozi lide mluvi o alergii pri kazde neprijemne reakci po poziti anebo vdechnuti nejake latky. Priznakemalergie byva kychani, slzeni, kasel, ucpani nosu, ryma, zcervenani oci, tvorba otoku, buseni srdce, dechove potizea ruzne druhy koznich reakciProblem je v tom, ze podobna reakce nemusi vzniknout v dusledku alergie - napr. kasel po vdechnuti cigaretovehokoure vznika kvuli drazdeni sliznic - ne alergickou cestou.Pri skutecne alergii imunitni system organizmu vysila do postizeneho organu bile krvinky a ruzne chemicke latky,ktere vyvolaji zmeny ciloveho organu - kuze, sliznice nosu, prudusek - a tim i uvadene priznaky. Celou reakcispousti alergen - latka, kterou telo povazuje na cizi a nebezpecnou a spusti svuj obranny mechanizmus. Priklademalergenu je pyl, kocici srst, prach, roztoce, ruzne potraviny.Alergicka reakce je tedy premrstenou anebo spatne cilenou obrannou reakci. Organizmus se brani zbytecne a v nevhodnouchvili. Za normalnich okolnosti je tato obranna reakce zivotne dulezita pri boji s infekcianebo rakovinou. Je treba rict, ze valna vetsina alergickych lidi nema zavaznejsi potize pri zvladani infekcia obrane pred rakovinou.Vedci konstatuji zvysovani vyskytu alergii ve svete. Nekteri vidi pricinu tohoto stavu v rostoucim znecistenizivotniho prostredi a ve zvysene expozici organizmu ruznym bytovym alergenum. Zajimave jsou uvahy, ze moznou pricinouje dusledek zdrave zivotospravy. T.j. nas imunitni system neni natolik zatizeny bojem s ruznymi infekcemi a tovede k castejsim mylnym alergickym reakcim. Pro tuto teorii by svedcil napr. nizsi vyskyt alergii v rozvojovychzemich s vysokym vyskytem parazitarnih onemocneni. Co tedy delat s alergiemi?Predevsim je treba zjistit, na co jste alergicti. To je obvykle mozne stanovit jiz na zaklade anamnezya specialnimi alergologickymi testy.Dalsim krokem je vyhybani se alergenum. U potravinouvych alergii je to i jediny vedecky overeny zpusob lecby.U inhalacnich alergenu byva velice dulezite uzivani leku, protoze temto alergenum je obvykle obtizne systematickyse vyvarovat.Vedle leku muze byt uzitecna i imunoterapie.

Pokračovat na článek


Proc mi piska v usich?

"Nekdy slysim zvoneni v uchu. Je to normalni?"- ne neni. Tyto zvuky maji nazev "tinnitus". Tinnitus muze trvat kratce, ale muze byt i trvaly. Je to velmi casty jev. V USA udajnetrpi tinnitem az 36 milionu lidi. Clovek nekdy slysi tony, nekdy sumeni, zvoneni nebo huceni, v jednomnebo obou usich."Muze i jiny clovek slyset muj tinnitus?"obvykle ne. Nekdy ale ucho skutecne produkuje vlastni zvuk, ktery je mozne slyset, i registrovat. Je to tzv. objektivni tinnitus. Zpusobenyje obvykle abnormalitami na cevach hlavy a krku anebo svalovymi zaskuby. "Co zpusobuje tinnitus?"- je hodne pricin, ktere vyvolavaji subjektivni tinnitus - zvuk, ktery slysi pouze pacient. Nektere nejsou zavazne. Napriklad nahromadeniusniho mazu muze vyvolat nedoslychavost a tinnitus. Pricina muze byti ale i zavaznejsi, napriklad zanet stredniho ucha, perforace bubinku, tuhnutistredousnich kustek (otoskleroza). Tinnitus ale provazi i nadory sluchoveho nervu, cevni vydut - aneuryzmahlavy a krku. Mene zavaznou pricinou muze byti alergie, vysoky nebo nizky krevni tlak, cukrovka, nemoci stitne zlazy. Dale nasledky poraneni hlavy a krku,ale i vedlejsi ucinky nekterych leku, napriklad acylpirinu. Pokud trpite tinnitem, zadajte sveho praktickeho lekare o odborne usnivysetreni. "Co je nejcastejsi pricinu tinnitu?"- najcastejsi pricinou byva poskozeni nervovych zakonceni sluchovych bunek ve vnitrnim uchu. K poskozeni muze dojit zanetem, intoxikaci, urazem,explozi, ohlusenim silnym zvukem - rockovou hudbu nevyjimaje. Starim tez obvykle dochazi k pozvolnym zmenam vnitrniho ucha s vyskytem tinnitu. Hlavni pricinou vzniku tinnitu v dnesnim svete je ale jednoznacne hluk - jednak prumyslovy, jednak neprimerenehlasity poslech hudby. Casto dochazi k dozivotnimu poskozeni sluchu s piskanim po vybuchu silvestrovske petardy.Lecba:Ve vetsine pripadu neexistuje specificka lecba. Pokud je pricinou tinnitu usni maz, zanet ucha anebo perforace bubinku- je mozne lecenim tinnitus odstranit. Casto se puvod tinnitu nezjisti. V techto pripadech ale je mozne obvykle tinnitus zmirnit a potlacit. Pomahaji leky a psychoterapie. "Co je mozne udelat, kdyz se nezjisti pricina tinnitu?"Predevsim si uvedomte, ze sluchovy organ je jednim z nejjemnejsich a nejcitlivejsich mechanizmu lidskeho tela. Jelikoz jesoucasti nervoveho systemu, jeho fungovani je vyrazne ovlivneno stresem, uzkosti, unavou. Je proto nevyhnutne: Vyhybat se hlasitym zvukum a hluku.Nechat si zmerit, pripadne lecit krevni tlak.Omezit prijem soli v potrave.Omezit stimulacni latky jako je kofein, nikotin ale i marihuana.Denni cviceni zlepsi vasi kondici a snizi tinnitus.Doprejte si dostatek spanku a odpocinku.Prestante se obavat tinnitu. Neohrozuje vas na zdravi ani na zivote, nezpusobi  vam hluchotu.Berte tinnitus jako realitu, ktera je sice neprijemna, ale neni zavazna.Naucte se tyto zvuky ignorovat nakolik je to jen mozne, nesoustredujte se na ne.Nezustavejte v uplnem tichu. Poustejte si napriklad doma tichou hudbu.Naucte se u psychologa techniky relaxace, autogenni trenink.U lidi s poruchou sluchu nekdy sluchadlo potlaci nebo i odstrani tinnitus.Zaverem:Nez zacnete jakoukoli lecbu sveho tinnitu, nechte se vysetrit u odbornika pro nemoci usni,nosni a krcni.

Pokračovat na článek


"bio" nemusí být nutně vegetarián, makrobiotik nebo dokonce vegan

…aneb něco málo o tom, že komu je blízké označení "bio" nemusí být nutně vegetarián, makrobiotik nebo dokonce vegan. Vlastně nemusí být ani vůbec žádným vyznavačem zdravého životního stylu. Když na to přijde, k dispozici jsou i bioklobásy, biouheráky, a takové biosádlo domácí výroby si pamatujeme snad všichni – pěkné, dobré, voňavé sádlíčko z doma vykrmeného prasátka. Takového, které si pošmakovalo na doma vypěstovaných bramborách, řepě, ovoci.Pravda, kdybychom se do toho měli zamotat úplně, dalo by se polemizovat o tom, jestli šrot nebo chleba, který pašík dostával byl taky biokvalitní a tudíž si maso z prasátka zaslouží označení bio. Nejspíše ne, tenkrát byl hon za výnosy v zemědělství opravdu silnou veličinou a tak si nedělám iluze, že pšenice ke krmným účelům byla prosta všech chemikálií… I maso je bioTakže již víme, že i maso může být v biokvalitě. Produkují ho farmáři, kteří dbají nejen na to, aby zvířata kvalitně a vlastně zdravě jedla… nejlépe v biokvalitě, jejich potrava je prosta chemických přídavků, podpůrných antibiotik apod… ale také, aby žila pokud možno šťastně a v souladu se svou vlastní přirozeností. Krávy se prohánějí celý den na svěžích pastvinách, prasata mají dostatek prostoru k pohybu, slepice se také nesmí krčit v klecích, ale mají k dispozici výběh. Dávají pak mnohem lepší a chutnější vajíčka, i když jich možná není tolik. Při dodržení všech těchto požadavků je pak maso zvířete chutnější, zdravější a kdo ochutnal biomaso, většinou tvrdí, že je chuťově opravdu výraznější a jemnější. Svoji roli může hrát i to, že tento směr zemědělství dbá i na pokud možno bezstresovou porážku.Je-li Vám i přesto biomaso proti srsti, budiž, protože…I vegetarián může být bioNejčastěji si totiž pod pojmem "bio" představíme ovoce a zeleninu v obchodech, která je v souladu s ekologickým zemědělstvím a koupíte ji ve specializovaných malých obchůdcích nebo v hypermarketech. Tam je sice nabídka zatím ještě omezená, ale s potěšením můžete sledovat, že se celkem rozrůstá. Obyčejně tu hlavně najdete sezónní zeleninu, v tuto dobu se dá bez problémů sehnat mrkev, hokaido dýně, brambory či červená řepa nebo jablka, ale občas narazíte i na rajčata, cherry rajčátka, hrušky či citrony nebo pomeranče, která jsou z dovozu. Z dovozu jsou nejčastěji také potraviny jiné, trvanlivé – v biokvalitě seženete luštěniny, rýži, některé polotovary. Moderním a žádoucím trendem jsou například kojenecké zeleninky a ovoce v biokvalitě.A mlsné jazýčky mohou vybírat i z biomarmelád, biosušenek…I hříchy mohou být bioVíno, slivovice, destiláty jiných druhů, pivo…a k nim třeba právě ten biouheráček. Vidíte, i zcela nezdravá a nevhodná svačinka, třeba taková slivovička s pikantní klobáskou, může být v biokvalitě. Je na místě si uvědomit, že označení "BIO" rozhodně není synonymem pro racionální a zdravou stravu. Je to strava jako každá jiná, jsou to výrobky a potraviny v přirozenějším stavu, bez chemických příměsí, které zatěžují tělo. Možná tou bioklobáskou své tělo zatížíme trošku méně než klasickou klobásou napěchovanou éčky, ale ani tak to není nic moc… Tedy, všeho s mírou. A také si musíme uvědomit, že biozelenina a ovoce, i některé další čerstvé potraviny vydrží o něco kratší dobu, protože neobsahují chemické konzervanty.I prostředky pro domácnost, kosmetika…Dá se říci, že biooznačením se mohou pyšnit i některé přípravky, například pro domácnost. Zejména jsou to ekologicky odbouratelné prášky na praní, mycí prostředky…. Nevýhodou může být odlišná vůně, která nemusí být každému příjemná a kvůli absenci agresivních mycích složek se vám může zdát, že jsou méně účinné. Příroda vám však za ně poděkuje. Ostatně… Ostatně, některé bio (lépe řečeno biologicky odbouratelné) přípravky máte i doma v lednici – na vodní kámen použijte třeba citronovou šťávu.U kosmetiky je také situace složitější. Přesná definice biopotravin podléhá pravidlům Evropské unie, u kosmetických přípravků však tyto zákony neexistují, takže musíte pečlivě zkoumat etikety. Mnohé přípravky se pyšní jakýmsi biooznačením, ale ve skutečnosti obsahují mnoho chemických látek a s přírodou mají jen pramálo společného. Lépe jsou na tom přípravky s certifikátem "kontrolovaná přírodní kosmetika", která je vyrobena z rostlin pěstovaných v ekologickém zemědělství, nepřidávají se do ní umělé látky, umělá barviva a konzervanty a umělé vůně. Nejsou také testovány na zvířatech. Má však určité nevýhody.Pleť je nemusí dobře snášet, alergie na čistě přírodní prostředky jsou běžné (např. heřmánek), jej tu vyšší riziko, že se krém zkazí, protože má menší dobu použitelnosti, mycí gel obyčejně tolik nepění, může mít jiné vlastnosti než klasická kosmetika a nemusí se vám zdát tolik účinná. Výrobci nás ovšem ubezpečují, že je tomu právě naopak – bioprodukty na pleť působí pomaleji, o to však trvaleji. V biokvalitě můžete koupit i některé léčivé přípravky,masti, gely…potravinové doplňky.I látky, hračky, oblečení….Pro ekologicky smýšlející spotřebitele je tady také biooblečení, tedy oblečení, které se vyrábí ze surovin z ekologického zemědělství a jsou to nejčastěji přírodní materiály jako je bavlna, len, juta, bambus, vlna, hedvábí nebo zvířecí kůže. A při jeho výrobě se nepoužívají chemické sloučeniny jsou jsou chlor, formaldehyd, bělidla, protimačkavé a protihořící látky či jiné chemické úpravy. Při výrobě takových textilií je tedy šetřeno životní prostředí, protože kde je to možné, tam se chemie nahrazuje ruční prací.A do ruky se mi dostala už i první biohračka, jednoduchý látkový panáček, který byl dárečkem k biokosmetice. Takže různé biolátky a produkty se dají využít i k výrobě hraček, ale i jiných produktů. Třeba bio kočárek, který je z čistě přírodních materiálů, s kokosovou matrací a výplní z ovčí vlny. Ovšem kromě přírodního původu jsem se nedozvěděla, zda je opravdu pravé "bio" nebo jen maximálně přírodní. I když pláštěnka k němu je bez PVC, což je chvályhodné…Jak vidíte, značka "bio" neznamená nic extrémního, ze svého života nemusíte vypouštět nic známého, prostě to jen nahrazovat kvalitnějšími produkty, díky nimž pečujeme o blaho naší země… nezatěžujeme...

Pokračovat na článek


Co svedčí kráse

Dodržuj pitný režimPodle odborníků by člověk by měl denně vypít asi dva litry tekutin. Právě toto množství je totiž nutné ke správně funkci jater, a tedy i celého organismu. Játra mají v těle mnoho úkolů - ovlivňují látkovou výměnu, metabolismus cukrů, bílkovin i vitamínů. Dokážou navíc zlikvidovat látky, které organismu škodí. A pokud játra nemohou pracovat na plný výkon, odrazí se situace nejen na zdravotním stavu, ale samozřejmě i na tvém vzhledu.Směj se, budeš hezčíJídlo umí zlepšit i náladu. Dopřej si dostatek uhlovodanů neboli sacharidů. Vyskytují se v několika formách, a ne všechny jsou pro zdraví a krásu dobré. První a asi nejznámější je cukr - o něm určitě víš, že ti neprospěje. Kromě něj existují takzvané složené sacharidy, jež se vyskytují v obilí, luštěninách, bramborách a ovoci. Právě tyto potraviny přispějí k lepší náladě, a proto by měly tvořit polovinu stravy.Bez vitamínů se neobejdešBez vitamínů a minerálních látek by tělo nemohlo fungovat. Pro člověka je samozřejmě nejlepší, když je získá v potřebném množství ze stravy. V ní jsou vitamíny a minerály v nejdostupnější formě, doprovázené navíc i dalšími potřebnými látkami, jež usnadňují jejich využití v těle. Jenže poskládat si v průběhu dne jídelníček tak, aby obsahoval veškeré doporučené dávky vitamínů a minerálů, je zvlášť v zimním období velmi nesnadné. MUDr. Taťána Staňková z pražského Centra pro poruchy metabolismu a výživy proto doporučuje preventivní užívání multivitamínových a multiminerálových přípravků (například Centrum).Co kráse svědčíOvoce, zelenina, zakysané mléčné výrobky (jogurt), výrobky z celozrnného mouky (nejlépe žitné), ryby, drůbež, ořechy a semena (slunečnice apod.), luštěniny, rýže natural.A co naopak neVýrobky z bílé mouky, uzeniny, vše s obsahem řepného cukru, tučné mléčné výrobky, přemíra alkoholu, sůl ve větším množství.

Pokračovat na článek


Detoxikace jater, aby Vaše játra fungovala bezchybně

Játra je 1,4 kilová žláza v našem těle. Je největším orgánem v břišní dutině člověka. Je měkká, hnědočervené barvy. Hraje velmi důležitou roli při metabolismu, řadí se mezi orgány trávicího systému.Játra slouží k detoxikaci organismu, avšak ona sama potřebuje občas detoxikaci také. Játra je tím orgánem, přes který projde obrovské množství škodlivých látek. Tyto látky vyloučí, a pomocí vylučovacího systému se dostanou ven z našeho těla. Tato práce je pro naše játra velmi náročná, proto je nutná z času načas detoxikace jater.Detoxikací jí napomáháte, aby věděla co nejúčinněji vykonávat svou funkci. Je hnací silou celého organismu, proto pečujme o jej zdraví.Detoxikace jater probíhá velmi jednoduše. Stačí, když si objednáte detoxikační produkty od firmy Natural Swiss, a můžete začít. Balíček obsahuje antiparazitní tobolky a tobolky z přírodních látek jako jsou artyčoky, ostropestřec mariánský, máta, kurkuma a vitamin C.

Pokračovat na článek


Přírodní detoxikace

Proč je nejčastější a nejobávanější nemocí rakovina, a je vůbec možné ji preventivně předcházet? Co všechno s tím souvisí?Tato agresivní a zákeřná nemoc si nevybírá věk, ve kterém nečekaně vypukne, ale je závislá na vnitřním prostředí organizmu každého z nás, ať už jsme dospělí nebo děti. Životní prostředí, ve kterém žijeme, už není, co bývalo. Nyní máme jedovaté ovzduší, kyselé deště, kontaminovanou půdu, toxické spodní vody, znečištěná a okyselená moře, ze kterých se loví ryby plné těžkých kovů. Zeleninu a ovoce kupujeme plné pesticidů s deficitem vitamínů, v potravinách máme samé konzervanty, stabilizátory, emulgátory, barviva a náhražky.Lidé ve velkém pojídají maso vystresovaných zvířat z velkochovů, krmené granulovanou chemickou směsí, nemluvě o konzumaci přesolených tučných uzenin, které pak ve střevech vytváří jedovatý ráj pro parazity a plísně. Když ještě přidáme tělu hlenotvorné produkty z kravského mléka, cukrářské výrobky a sladkosti v jakékoli podobě, které vytvoří úžasnou kyselost, zahlenění a nárůst kvasinkové houby Candidy, tak máme nádherně připravené kyselino-toxické prostředí organizmu, ve kterém se úspěšně rozmnožuje velké množství bakterii, virů, plísní a cizopasníků.Aby toho nebylo málo, někdo přidá do svého zažívacího traktu alkohol, někdo omamné látky, někdo pravidelně kofeinové slazené nápoje či chemická léčiva farmaceutického průmyslu, no a tímto je připravená ideální půda pro postupný skrytý vznik nádorového onemocnění. Krev je hustá, krvinky slepené a mykotické, tkáně neokysličené z důvodu ucpaného kapilárního systému, nevyloučený metabolický odpad s ostrými krystalky kyseliny močové se v krvi přelévá z místa na místo a my se divíme, že by nám někdy mohlo být nevolno?Nedostatek příjmů čisté alkalické vody nám znemožňuje ředění krve, tělo pak nedovede vyloučit to, co by potřebovalo a udržuje ve střevech ztuhlý jedovatý kal. Při špatném vyprazdňování toxiny z této zahnívající hmoty se dostanou přes stěnu tlustého střeva opět do krevního oběhu. Takto bychom mohli vyjmenovávat ještě dlouho a točit se v bludném kruhu všemožného děsivého kyselinotvorného a jedovatého smetiště našeho organizmu. Ještě stále si myslíte, že se vás to netýká?Správné pH krve se pohybuje v hladině 7,35 - 7,45 (míra kyselých a zásaditých látek) a má vliv na všechny buňky v organizmu. Když je krev čistá a krvinky volně plavou v čisté plazmě, organizmus je lépe okysličen, krev roznáší živiny do tkání a snadněji dochází k odstranění odpadu z těla i výměně plynů. Pokud tělo neudrží acidobazickou rovnováhu, tak nemoci vznikají většinou u nejslabšího orgánu v těle.Každá další generace je více a více ohrožena, jelikož první jedovatou zátěž těžkými kovy a chemikáliemi dostaneme do svého křehkého tělíčka již v prenatálním stádiu vývoje ze zaneseného organizmu své matky. Další rizikové faktory postupně nasbíráme skrytě v průběhu následujících let svého života, takřka ze všeho, co nás obklopuje a s čím jsme v kontaktu. Takto nevědomě obdarovaný člověk pak žije bez uvědomění si dalších možných rizik z vlastní toxické zátěže. Kde je ta míra, kdy se zaplavený organizmus již nebude umět oslabením vzpamatovat? Tu máme každý jinou a nikdo přesně neví, kdy dovršíme svého stropu. A proč to vůbec pokoušet, když jsou prostředky, jak tomu můžeme předejít ! Toxické těžké kovy jsou pro organizmus karcinogenní i při nízkých koncentracích. Lidské tělo je samo vyloučit neumí, a proto celý život se postupně kumulují v játrech, ledvinách, kde zanáší a oslabují tyto detoxikační orgány. Kovy se také usazují v hlavě a mají značný vliv na centrum nervové soustavy, tedy ovlivňují řeč, sluch, zrak, paměť, reakce, pohyb, psychické poruchy, deprese a migrény. Těžké kovy se udržují také v močovém měchýři, prostatě, prsou, v děloze a reprodukčních orgánech, kde způsobují neplodnost nebo myomy.Zátěž v kardiovaskulárním systému má vliv na činnost srdce, mozkové příhody a problémy s tlakem. Běžné jsou projevy poruch imunity, krvetvorby a rozsáhlé kožní nemoci. Velmi častým onemocněním 21.století, které způsobuje toxická zátěž uložená v kostní tkáni je osteoporóza, protože těžké kovy pohlcují vápník a esenciální minerály, kosti se lámou, záda a klouby bolí, naše přirozená výška klesá. Otravy těžkými kovy se projevují u každého různou formou a způsobují jiné symptomy. Je jich celá řada. Než se nádory dají vyšetřením zjistit, rostou v těle několik let, takže to není momentální selhání imunitního systému, ale dlouhodobá skrytá příprava obranného mechanismu těla před neúměrnou jedovatou zátěží, kterou si člověk není vědom. Nemoc je informace těla, která upozorňuje vlastníka na již neúnosnou situaci jeho fyzického a psychického stavu, kterou je nutné radikálně řešit. Co s tím můžeme udělat a jak nedopustit, aby tento stav vůbec nastal? Aplikujte zodpovědnou prevenci v uvědomělém životním stylu a zdravé životosprávě s pravidelnou hloubkovou očistou fyzického těla od překyselení, metabolických odpadů a toxických nánosů.Jelikož není možné se zcela vyhnout škodlivým vlivům z okolního prostředí, jsou naší každodenní součástí, protože žijeme v civilizaci, která se zoufalé podepsala na přírodě, zvířatech, ovzduší, půdě a mořích, ale to neznamená, že nepomůžeme svému organizmu se průběžně zbavovat těchto spouštěčů nemocí. Duše a tělo je jeden celek. Když onemocní duše, zákonitě onemocní i fyzické tělo. Nemoc kulminuje, když je té zátěže přemíra a my si nevšímáme těch předchozích menších symptomů a naivně si myslíme, že si s tím tělo samo nějak poradí. Dlouhodobý stres, emoční bloky, traumata, konzumní styl života a ploché požitkářství bez pokory ke svému tělu, má následky, které můžeme pozorovat každým dnem ve světě okolo sebe. Každý přitom doufá, že zrovna jemu se nic špatného nestane!Abychom do hloubky vyčistili veškerý jedovatý a nebezpečný odpad z těla a odstranili všechno, co tam nepatří, potřebujeme nejdříve své přesvědčení, rozhodnutí, sebekázeň a pak trpělivost. Doba na pečlivé postupy hloubkové očisty trvá měsíce a může docházet k přechodným detoxikačním krizím, které k tomu patří. Všechny doporučené kroky k vnitřní očistě organizmu se řeší s klientem individuálně, jako podpůrné postupy ke klasické medicínské léčbě.A jakými cestami se tělo zbavuje odpadů? Hlavními vylučujícími kanály jsou tlusté střevo - stolice, močový měchýř - moč, vaječníky - menstruační krev, pochva - výtoky, pokožka - pot, dýchací cesty - hlen, uši - maz, oči – zánět a otevřené rány – hnis.Uvědomte si, prosím, to, co nevidí naše oko, neznamená, že neexistuje. Kdybyste nahlédli pod svoji kůži a zjistili, jak vypadají vaše vnitřní podmínky těla pro fungování mechanizmu všech orgánů, tak byste z toho asi neusnuli zděšením. Kdybyste nahlédli pod svou šedou kůru mozkovou a zjistili, v jakém stavu jsou vaše uložené informace, vzpomínky a blokované mentální cesty, tak byste se divili, jak vůbec můžete funkčně existovat. Važte si proto svého životodárného systému metabolismu a nervové soustavy, jejich odolnosti s jakou někdy musí zvládat velmi náročné zkoušky, které jim připravujeme svou nedbalostí, pohodlností a ignorancí. Nezapomeňte však, že vše má zpětnou vazbu, příčinu a následek, čin a reakci, takže s čím kdo zacházíme, tím také scházíme. A komu není rady, tomu není pomoci, jak praví staré moudré přísloví. Proto buďme moudří, informujme se a buďme vděční, když najdeme účinné přirozené možnosti k regeneraci svého těla a posílení zdraví.

Pokračovat na článek


Cvičení a pohyb- Zimní adrenalin

Pořádnou dávku adrenalinu si užijeme na normální sjezdovce, na speciálních tratích i ve ski parcích, v nichž snad každý rok přibývají nové adrenalinové aktivity. Třeba snow rafting, sjíždění zasněžené sjezdovky na raftu brzděném gumovým lanem. Anebo snow tubing, jízda na speciálním člunu ve sněhovém korytě. Na jezdce ve více méně neřízeném člunu čekají nejrůznější terénní vlny a překvapivé zatáčky. Případně si můžete užít sjíždění svahu na speciálním řízeném sněžném kluzáku, tedy airboarding. Dá se provozovat na dráze i ve volném terénu. Silný zážitek a vzrušení z jízdy v těchto disciplínách nevyžaduje žádné zvláštní znalosti ani dovednosti, stačí krátká průprava a zaškolení. Organizátoři je nabízejí dospělým i dětem, většinou od 10 let, můžete se přihlásit individuálně i v menších skupinkách - třeba v rámci zimního firemního teambuildingu.Kromě těchto moderních zimních radovánek ale můžete vybudit tvorbu adrenalinu i sportovními výkony, které prověří kondičku a vyžadují pořádnou porci koncentrace a zvládnutí techniky jízdy.Carvingová revoluce v lyžováníJako většina nových sportovních odvětví, i carvingové lyžování vděčí za svůj rozvoj technologickému pokroku. Zkrácení lyží a rozšíření špičky i patky přispělo k lepší a snadnější ovladatelnosti. Větší pružnost a plynulejší prohnutí v oblouku umožňují vyšší postoj lyžaře (už se nemusí tak balit "do vajíčka") a lepší příklon ke svahu. Výsledkem je rychlá, plynulá jízda po hranách v carvingových obloucích bez smýkavých pohybů, při níž za sebou lyžař zanechává stopu ve tvaru dvou "krásně narýsovaných", plynulých křivek.Vzhledem k tomu, že carvingové lyžování se v technice jízdy v mnohém liší od "dřívějších" způsobů, měli by se se základy seznámit nejen začátečníci, ale i zkušení lyžaři, kteří mají zažitý nízký postoj s úzkým vedením lyží.Carving vyžaduje širší postoj s 30 centimetrovou vzdáleností vnitřních hran lyží, která se v obloucích nemění. Umožňuje na sobě nezávislé pohyby nohou a dostatečné hranění.Carvingové lyže při překlopení na vnitřní hrany začnou při zatáčení samy vést oblouk. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že je potřeba naklopit lyže na hrany, nechat je jet a ve správnou chvíli je naklopit na druhou stranu.Carvingové oblouky vyžadují rychlejší jízdu, v pomalé se na vnitřních hranách těžko udržuje rovnováha. Začátečníci by tedy měli trénovat na mírnějších širších svazích, aby se zbavili strachu a získali jistotu v ovládání lyží při jízdě po hranách.Ve všech fázích carvingových oblouků směřuje trup kolmo ve směru jízdy. Přehnané rotační pohyby a silné hranění v závěru oblouku vedou ke smýkání lyží - zkontrolujte si občas, jaká za vámi zůstává stopa.Pro carvingové oblouky nejsou vhodné příliš strmé svahy, ty vyžadují i na carvingových lyžích jinou techniku jízdy.Snowboard na vzestupuSnowboard se během pár let vypracoval na samostatné sportovní odvětví s vlastní asociací, systémem závodů a s masovou základnou "snowboarďáků". Většina z nich používá tzv. freestylové snowboardové vybavení s měkkým vázáním i botou, které při jízdě po sjezdovce "více promíjí chyby". K dalším výhodám patří snadnější chůze v poddajnější botě, lepší prokrvení končetin a menší zátěž na kolena. Freestylové vybavení umožňuje rekreačním jezdcům pomalejší až středně rychlou jízdu, fajnšmekrům pohyb v hlubokém sněhu a provádění akrobatických prvků a skoků. Při freestylu se zúročí i zkušenosti na skateboardu nebo surfu.Alpský snowboarding charakterizuje pevné (deskové) vázání s pevnou skořepinovou botou. Umožňuje pomalou i velmi rychlou jízdu s využitím extrémních náklonů v obloucích, na závodní úrovni pak soutěže ve slalomu, obřím slalomu a snowboardcrossu.V lyžařských střediscích běžně fungují snowboarlové školy, některá pořádají i snowboardové kempy pro zkušenější jezdce, kde se s pomocí koučůčetných videoprojekcí naučí nové triky. Mnoha začátečníkům při prvním postavení na prkno radí kamarádi, naprostí samouci jsou už spíš výjimkou, což trenéři jednoznačně vítají. Samouk si totiž často zafixuje chyby v základním postavení (neutrální poloha těla, která nenutí snowboard nikam zatáčet). U snowboardu je opravdu základem, vycházejí z něj i nejnáročnější triky. Na sjezdovce zkušení snowboarďáci špatné základní postavení zpravidla kompenzují neustálým korigováním směru jízdy, při nácviku akrobatických prvků už chyba v technice kompenzovat nejde.Na snowboardu zapomeňte na všechno, co děláte na lyžích. Nelyžař mnohdy zvládá začátky snadněji.Na prkně je třeba stát bokem (trup a ramena jsou kolmá k ose předního vázání), ramena jsou prakticky shodná se směrem jízdy. Prkno má tendenci kopírovat směr ramen - pokud ramena vytočíte, má tendenci zatáčet.Váha je na přední noze. Zatížení zadní nohy znamená konec zatáčení, zrychlení jízdy a pád.Kolena jsou při jízdě na snowboardu pokrčená - nižší těžiště zvyšuje stabilitu a plynulost jízdy, umožňuje lépe zvládat terénní nerovnosti a snižuje riziko zranění při špatném najetí.Záda jsou naopak rovná. Snižování těžiště předklonem a pohybem kyčlí způsobuje přenesení váhy na přední hranu snowboardu, ztěžuje pohyb ramen a znesnadňuje zatáčení.Základem řízení snowboardu je pohyb ramen a přenášení váhy na přední a zadní hranu (frontside, backside). Pod zkušeným vedením je možné základy jízdy na snowboardu zvládnout za den. Kromě základního postavení k nim patří ještě nácvik jízdy s jednou nohou ve vázání po rovině ("koloběžka" užitečná třeba pro přesun k vleku), z mírného kopečka po spádnici i v obloučku. Je to skvělá zkouška rovnováhy a pomáhá k rychlému seznámení s vlastnostmi a reakcemi prkna.S oběma nohama ve vázání dochází na jízdu po frontsidové a backsidové straně (oblíbený "padající list") a nácvik obloučků.K dalším nezbytnostem patří nácvik vstávání a jízdy na vleku. Nejjednodušeji se snowboardista dopraví na kopec sedačkovou lanovkou, jenže takový terén je zpravidla náročný. Pro začátečníky jsou nejvhodnější mírnější svahy s pozvolněji se rozjíždějící pomou, která při startu "nekope".Proč to někdy nejde?Nadšení, euforii z jízdy nezažívají jen skvělí jezdci, pořádně rozpumpovat dokáže i zvládnutí začátků a každý postupný úspěch.Skvělé zážitky ale dokáže pokazitnedostatečná kondice - než napadne sníh, trénujte v posilovně, na spinningu, běhejtestrach, který způsobuje svalové napětí a omezuje rozsah pohybu a navíc ubírá na koncentraci - proto raději začínejte na jednodušších terénech,únava - na začátku sezóny se dostavuje rychleji, zvyšuje se při nepříznivých sněhových a povětrnostních podmínkách, může být vyšší, jste-li v pracovním stresuSportovní výživaJen na euforii se jet nedá. Na lyžích i na snowboardu vydáte poměrně značné množství energie, kterou je potřeba průběžně doplňovat. Výbornou první pomocí na sjezdovku jsou energetické tyčinky, gely a nápoje (hypotonické, popř. isotonické), které dodávají tzv. rychlou energii a preventivně pomáhají proti křečím. Po návratu ze sjezdovky se hodí regenerační nápoj doplňující tekutiny, vitamíny, minerální látky, ale i sacharidy, které umožňují rychlejší doplnění glykogenu a usnadňují svalovou regeneraci.  

Pokračovat na článek


Hubnutí

Nezkazte si dobrý začátek/Tentokrát vydržímOd lednového předsevzetí se vám podařilo shodit první kilogramy, koupili jste si o číslo menší kalhoty a v návalu radosti jste si dopřáli za své úsilí velkou čokoládu? Pozor, ještě není dobojováno!K udržení váhy je zapotřebí mít v rovnováze příjem a výdej energie, to je dobře známá rovnice. Nestačí však jen pevná vůle a přísná dieta. Způsob, jakým hubnete, ovlivňuje, jestli si shozená kila dlouhodobě udržíte. Přinášíme vám 5 bodů, které vám pomohou vytrvat.1. TRPĚLIVOSTNěkdy se stane, že se hubnutí zastaví. Většinou jde o signál těla, že se dostalo na svou optimální váhu. Není-li to podle vás stále ještě ono, obrňte se trpělivostí a držte se dál svého zdravého jídelníčku a pohybového režimu jako klíště, cítíte-li, že to chce změnu, požádejte svého výživového poradce o další revizi vašeho stravování, mnohdy je třeba nový zdravější jídelníček dále upravovat, tak aby odpovídal všem vším potřebám (nutričním, psychickým, praktickým…).2. KVALITANesahejte po nevhodných berličkách, nekvalitní potraviny na své cestě za zdravím opravdu nepotřebujete a vy už umíte jíst pestře a zdravě. Nezapomeňte dostatečně pít cca 2-3 litry tekutin denně, jezte pravidelně každé 3 hodiny v malém množství, preferujte v jídelníčku zeleninu a dostatečně množství bílkovin, protože pokud tělo dostává signál, že nemá stavební látky, ukládá ve zvýšené míře tuk. 3. KONTROLAVažte se pravidelně 1x týdně, přibližně ve stejnou hodinu a ve stejném oblečení. A čas od času se zamyslete nad tím, co si dáte na talíř. Pokud z talířů začíná mizet zelenina a nahrazují ji kalorické přílohy, zařaďte rychle zpátečku.4. POHYBKupte si permanentku do fitnesscentra i na další měsíc. Pravidelné cvičení pomáhá nejen k udržování váhy, ale z dlouhodobého hlediska má přímo zázračný vliv na: hladinu vaší energie, zpomalování procesu stárnutí, spánek, prevenci zdravotních problémů a také na psychiku.5. PODPORAPokud jste zvolili pro hubnutí významného spojence – výživového poradce – nezapomínejte na něj. Váš nutriční poradce vám připomene, proč jste se rozhodli hubnout, poradí v případě krizových momentů, upraví jídelníček podle vašich současných potřeb. V případě komplexních programů na hubnutí, můžete být bez obav, čeká vás nejen období shazování kilogramů, ale také stejně dlouhé období věnované udržení optimální hmotnosti a přeladění na zdravý životní styl.

Pokračovat na článek


Základy zdravé výživy

EnergieRedukční systém by se měl skládat ze tří faktorů, a to nízkoenergetické diety, pohybové aktivity ajiž zmíněných stravovacích návyků, které se podílejí na tvorbě nadbytečných kilogramů, to jenapříklad pravidelnost v jídle. Výdej energie– což je spotřeba energie v organismu, kterázávisí na věku, pohlaví, velikosti a tělesné kondici člověka a jeho tělesné aktivitě, by mělodpovídat i jejímu příjmu. Energie se získává z energeticky bohaté potravy. Strava obsahující více energie, než tělo spotřebuje, vede k obezitě. Na druhé straně snížení energie ve stravě vede keztrátě tělesné hmotnosti.Pokud si dopřejeme párek nebo koblihu, měli bychom pak pro vyrovnání příjmu a výdeje energieskoro půl hodiny plavat, nebo čtvrt hodiny běhat, abychom přebytečnou energii spálili. Kdo příliš nemiluje pohyb či nemá tolik času uzeniny „vyběhávat“, musí se více orientovat nasvůj jídelníček. Ten ale nesmíme ve snaze počítání kalorií nebo joulů ošidit v neprospěch vlastníhozdraví a kondice. Důležité látkyMezi nejvýznamnější potraviny, které dodávají tělu potřebné látky a pohodu, patří předevšímzelenina, ovoce, obiloviny a olejniny, které obsahují látky významné pro zdraví člověka. Mezi tytolátky se řadí alkaloidy, přírodní dusíkaté látky, které se v příroděvyskytují v rostlinách v nepatrných dávkách, jinak by naopak tělu neprospěly. Nacházejí se třeba v bramborách, rajčatech či máku. Enzymy,podobně jako vitamíny a hormony řadíme mezibiokatalyzátory a většinou jsou živočišného původu. Mezi ty rostlinné látky patří třeba bromelin zananasovníku. Lidským hormonům v rostlinách odpovídají rostlinné

Pokračovat na článek


Pár kilo dolů

Mléko a mléčné výrobky. Podle čeho vybírat, nakupovat, na co se zaměřit a co vlastně tato důležitá součást naší stravy obsahuje? Mléko a mléčné výrobky obsahují hlavně bílkoviny, laktózu, vitamíny a minerály. PLUSYMléčné výrobky jsou cenné zejména pro vysoký obsah vápníku, který se v mléčných produktech nachází ve velmi dobře vstřebatelné formě. Mléko také obsahuje vitamín D, který je nezbytný pro ukládání vápníku do kostí. Navíc má ideální poměr vápníku, fosfátů a hořčíku. Z dalších důležitých látek jsou mléčné výrobky významným zdrojem železa a jódu. MÍNUSYUrčitou nevýhodou u mléčných výrobků ale je poměrně vysoký obsah nasycených tuků. Ve výběru dávejte proto přednost polotučným nebo nízkotučným mléčným výrobkům (do 3 % tuku u mléka a mléčných výrobků, 30 % tuku u sýrů) a snažte se omezovat příjem smetanových výrobků, šlehačky a tučných sýrů. Kalorickými bombami jsou pro vysoký obsah tuku a cukru také mléčné výrobky doporučované dětem – např. Monte nebo Pribináček. DOPORUČUJEMEVelmi vhodné jsou naopak zakysané mléčné výrobky (kefíry, kysané podmáslí, jogurty, jogurtové nápoje). Zakysané mléčné výrobky jsou dobře stravitelné a díky kyselému prostředí se lépe vstřebává vápník a železo. Není dobré často a ve větším množství jíst tavené sýry. Obsahují totiž polyfosfáty jako tavicí soli, a tyto látky mohou zhoršovat ukládání vápníku do kostní hmoty. Samozřejmě občasná konzumace neškodí. Mléčné výrobky jsou vítaným pomocníkem v boji s nadbytečnými kilogramy, protože díky bílkovinám zůstává při hubnutí zachována svalovina a bílkoviny navíc dobře zasytí. Náš tip:Zařazujte tvaroh – obsahuje hodně bílkovin, vápníku, a pokud si vyberete nízkotučnou variantu, je i velmi dietní. Tvaroh můžete jíst nasladko, naslano nebo jej přidávat do pokrmů. Skvěle chutná s čerstvými bylinkami nebo červenou paprikou.

Pokračovat na článek


Multivitaminy ze všech stran

V lékárnách, ale i v obyčejných ochodech najdeš v regálech celou řadu výživových doplňků, které tě mohou mást svým „multi“ složením. Když budeš studovat složení každého výrobku, asi tě brzy rozbolí hlava. Při výběru se však rozhodně nemusíš cítit jako v loterii. Pokud se rozhodneš pro koupi nějakého multivitaminu, hledej takový, který bude obsahovat kolem 100 % doporučené denní dávky pro většinu vitaminů a minerálů.A navíc: Nepočítej v multivitaminech s vápníkem.Denní doporučená dávka vápníku je příliš velká na to, aby se vešla do multivitaminové tablety. Proto si raději kupuj vápník samostatně (500-600 mg) ve formě vápníkového citrátu nebo uhličitanu vápenatého, případně vápník s hořčíkem nebo vitamínem D.Pamatuj na žvýkací tablety. Jestli nerada polykáš prášky, většina dětských žvýkacích vitaminů ti dodá také potřebné množství dané látky.Dej čas svému žaludku, aby se přizpůsobil. Jestli ti multivitamin zvedá žaludek, vyzkoušej jinou značku, která ti bude vyhovovat. Počkej ale minimálně 2 týdny, aby si tělo na nový přípravek zvyklo). Nebo zkus tabletu rozdělit na polovinu a každou část vezmi v jinou dobu v průběhu dne.Jak dostat z tablet co nejvíce živin?Pokud dodržíš následující kroky, bude tvoje tělo vstřebávat tolik živin z tablet, kolik je možné.Polykej výživové doplňky společně s jídlem nebo svačinou. Mnoho živin se lépe vstřebává právě v přítomnosti proteinů, tuků nebo v sacharidech.Dej si pozor na neviditelný konflikt. Jestli si vezmeš multivitamin obsahující železo ve stejnou dobu jako vápníkový doplněk, vstřebávání železa se může s vápníkem křížit. Stejně tak kofein působí na ztrátu vápníku, proto je přijímej odděleně.Zvyšujte absorpci železa. Vitamín C zvyšuje vstřebávání železa, proto je vhodné multivitamin obsahující železo zapíjet pomerančovou šťávou.Rozděl si příjem vápníku. Pro lepší vstřebávání vápníku ber kalciové tablety dvakrát denně po polovině - jednu ráno, jednu večer.Sleduj příjem bílkovin a sodíku. Denní strava bohatá na sodík nebo obsahující více než 60 g proteinů může způsobit vyměšování vápníku, takže zbytečně ztrácíš užitek z vápníkového přípravku.

Pokračovat na článek


Krásná pleť a zdraví, které přináší bylinky

Tónovaný fixační gel na oči a obočí.Bylinky a přírodní léčba tu byly odjakživa. Východní léčitelství věřilo odedávna na jejich blahodárné účinky na zdraví. Západní věda a medicína postupně zkoumá účinky, jaké mají na naše zdraví, ale i na vzhled, na tělo nebo na pleť, a odhaluje látky, které pomalu přidává i do uměle vyrobených léků, kosmetiky na pleť a jiných produktů. Bylinky tedy dokážou hned dvě užitečné věci naráz – zajistíte si pomocí nich zdraví a budete krásná.Ginkgo bilobaGinkgo biloba se řadí mezi známější bylinky, které se již v západním lékařství hojně používají. Naše zdraví totiž dokáže chránit hned na několika úrovních. Ginkgo biloba totiž podporuje prokrvení mozku a končetin a zlepšuje paměť a schopnost soustředit se. Tím působí i na náš vzhled, prokrvená pokožka už nebude působit unaveně, povadle nebo bledě.Krásná pomocí heřmánku?Heřmánek patří mezi nejčastěji používané bylinky. Používá se hlavně na čaj při nachlazení. Ale jeho užití je mnohem širší. Můžete si nad ním například napařit pleť, látky z heřmánku Vám krásně roztáhnou póry a Vy si tak můžete velmi efektivně pleť vyčistit.Mastná pleť minulostíTrápí-li Vás mastná pleť, můžete opět vsadit na bylinky, a sice na levanduli! Dejte hrst sušené levandule do teplé vody, nechte vylouhovat a čistěte si tímto odvarem dvakrát denně svou pleť.MeduňkaNyní se už nemusíte bát ani vrásek a povadlé pleti. Meduňka chrání naše zdraví a podporuje naši imunitu, když si z ní uvaříme čaj, své účinky má však i na ženskou krásu. Krásná pleť bez viditelných známek stárnutí a vrásek, to je to, co Vám dokáže dát meduňková maska s jogurtem. Smíchejte 150 gramů jogurtu s 1 lžící sušené meduňky a medu. Směs naneste na obličej a nechte působit přibližně 20 minut. Poté obličej důkladně opláchněte.Krásná pleť vyžaduje pravidelnou a starostlivou péči. Mnoho žen používá pleťovou vodu, kterou si zakoupí v drogerii, my Vám ale přinášíme návod, jak si vyrobit vlastní pleťovou vodu! Potřebujete k tomu bylinky a vodu, nic víc. Stačí, když spaříte 2 lžičky sušených lístků meduňky ve čtvrt litru vroucí vody, necháte vychladnout a nalijete do vhodné lahvičky. 

Pokračovat na článek


Aplikovaná psychologie

Psychologie zdraví je jednou z novějších specializovaných oblastí aplikované psychologie. Od svého vzniku jako samostatná disciplína v osmdesátých letech minulého století zažívá rychlý rozmach. Psychologie zdraví vznikla jako reakce na stále častější námitky vůči klasickému modelu zdraví, který se nejvíce rozšířil v první polovině 20. století. Byl označován jako biomedicínský model a prosazoval názor, že zdraví znamená absenci nemoci či poruchy, které vznikají na tělesné úrovni. Zapříčiňují je buď vnější vlivy, např. infekce, nebo vnitřní vlivy, např. nesprávná funkce žláz s vnitřní sekrecí, přičemž základem je vždy nějaká porucha tělesných funkcí.S rostoucími poznatky o těle a jeho interakcích se však postupně začalo zjišťovat, že to vše není tak jednoduché. Některé nemoci totiž vznikají (nebo se přinejmenším zhoršují) v důsledku chování jedince – patří sem kouření, nedostatek pohybu aj. Některé zdravotní potíže jsou zaviněny psychickým stresem, čili obavami, které se často týkají lidí s existenčními problémy. A od dob Freuda psychologové vědí, že některé nemoci jsou úzce spojeny se skrytými emočními poruchami, možná jsou jimi dokonce zaviněny. Jak důkazy pro podporu těchto tvrzení nabývaly na četnosti a kupily se i další faktory, přestával biomedicínský model pro plnohodnotné vysvětlení zdraví a nemoci stačit.Psychologie zdraví v sobě slučuje tematicky pestré psychologické výzkumy a klinické zkušenosti a zohledňuje biologické, psychologické i sociální aspekty. Výsledkem tohoto vývoje se stal biopsychosociální model zdraví a nemoci. Slučuje nejrůznější faktory, z nichž některé jsou uvedeny na obrázku 8.1. Poznatky o vzájemném působení těchto faktorů velkou měrou přispěly k pochopení nemocí.Psychologie zdraví není založena pouze na důkladnějším poznání příčin nemocí. Zdraví je totiž víc než absence nemoci. Z tohoto důvodu psychologie zdraví provádí mnohé výzkumy a prakticky působí ve směru podporování zdraví. Psychologové zdraví se věnují nejrůznějším druhům komunikace v souvislosti se zdravím a nemocemi a zjišťují, jak by ji bylo možno zlepšit. Pracují s výsledky výzkumů o chování, které by pozitivně přispívalo ke zdravému životnímu stylu, např. cvičení. Dále v praxi využívají výzkumy faktorů zdravého životního stylu, např. v oblasti výživy, které pacientům pomáhají pozitivně ovlivňovat jejich zdravotní stav.Komunikace a zdravotní péčeJednou z oblastí, v níž se psychologové zdraví obzvláště angažují, je komunikace při péči o zdraví, především komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacienty. Psychologové zdraví zkoumali, jak nejrůznější aspekty neverbální komunikace – chování lékaře jako takové, volba slov a tónu hlasu a v neposlední řadě i způsob oblékání – pomáhají zkvalitňovat vztah pacientů k lékařům; dále se zabývali otázkou jasného a srozumitelného sdělování skutečností o zdravotním stavu.Psychologové zdraví dále zkoumali, nakolik pacienti rozumějí tomu, co jim lékaři sdělují. Jedno ze základních pravidel efektivní komunikace totiž praví, že informace by měly být předávány srozumitelně. To se sice na první pohled může zdát samozřejmé, ale lékařství pracuje s poměrně velkým množstvím odborných termínů, které, ač jsou poměrně běžné, pacientům nebývají jasné. Dokazuje to i příklad komunikace zdravotnického personálu s rodičkami na porodnickém oddělení. Badatelé (McKinlay, 1975) nahrávali rozhovory mezi personálem a pacientkami. Lékaři užívali třinácti odborných, avšak běžně používaných termínů, např. „hýždě“ či „antibiotika“. Když se pak výzkumníci daných žen ptali na jejich význam, zjistili, že jim rozumělo méně než 40 % žen. Zjistili také, že zdravotnický personál ani nečekal, že by jim rozumělo více žen. S pacientkami sice hovoří, ale vlastně nepředpokládají, že by je poslouchali.Nabízí se tedy otázka, proč se rozhodli pro daný druh komunikace, ačkoli věděli, že jim pacientky nebudou rozumět, a nevolili jednodušší formu sdělení. Bohužel se zdá, že někteří členové personálu mají především potřebu stavět se do role odborníka, nikoli vhodně komunikovat. Zdravotnický personál svůj přístup naštěstí pozvolna mění, jelikož zjišťuje, že vhodná komunikace je krajně důležitá a že se pacienti nebudou důsledně řídit instrukcemi, nevědí-li proč. Na tuto skutečnost zdravotnický personál upozornily především výzkumy psychologů zdraví a dalších psychologů věnujících se této problematice.Máme-li správně dodržovat léčebný režim, musíme jednak rozumět tomu, co nám lékař sděluje, jednak si to musíme zapamatovat. Psychologové zkoumající komunikaci mezi lékařem a pacientem však opakovaně zjistili, že lidé z ordinace často odcházejí s velmi nejasnou, někdy dokonce mylnou představou o tom, co mají dělat. V jedné studii (Ley, 1988) se výzkumníci ptali pacientů ihned po odchodu z ordinace, co jim lékař řekl. Pacienti si zpravidla nepamatovali více než polovinu instrukcí. Když badatelé podrobně zjišťovali, jaké informace si pacienti odnášejí, dospěli k několika opakujícím se vzorcům.Pacienti, s nimiž při výzkumu pracoval Ley, si dobře pamatovali první informaci. Tento jev se označuje efekt pořadí, který platí i pro řadu jiných situací. Dále si lépe pamatovali informace s jasnou strukturou. A pacienti, kteří měli třeba i jen drobné povědomí o lékařství, si rovněž instrukce lépe zapamatovali. Tato zjištění plně odpovídají psychologickému výzkumu paměti a mohla by lékařům pomoci kvalitněji komunikovat s pacienty. Další poznatky z výzkumu byly ještě překvapivější. Zjistilo se např., že počet opakování instrukcí neměl na kvalitu zapamatování žádný vliv. Tradiční přístup spočívající na odborné terminologii a mnohonásobném opakování tedy lze charakterizovat jako jednu z nejméně účinných komunikačních strategií.Psychologie zdraví přinesla i řadu dalších poznatků týkajících se komunikace (srov. Applying Psychology to Health od Philipa Banyarda a Health Psychology od Jane Ogdenové).Podporování dobrého zdravotního stavuDůležitou oblastí psychologie zdraví je podporování dobrého zdravotního stavu. V tomto směru vede jedince k dodržování zdravějšího životního stylu. V rozvinuté společnosti totiž není obtížné žít sedavým způsobem života, bez větší tělesné námahy. Lidé do práce obvykle jezdí auty, místo aby šli pěšky, jeli na kole nebo veřejnou dopravou (i ona představuje alespoň minimální tělesnou aktivitu, byť jen v podobě cesty na autobusovou zastávku a zpět). Práce a studium znamenají dlouhé hodiny strávené u stolu za počítačem. Večer se většina lidí baví sledováním televize, což lze jen těžko považovat za fyzicky aktivní náplň času.Moderní životní styl s sebou přinesl i změnu stravování. Jíme mnohem méně ovoce a zeleniny a mnohem více tepelně upravovaných potravin, které ve velké míře obsahují umělé přísady. Sečteme-li všechna uvedená fakta a přidáme-li k nim vliv znečištěného životního prostředí a vysokou míru stresu, není divu, že je tolik lidí nemocných. Zároveň není nijak ohromující, že celkové zdraví lze zásadně zlepšit změnou životního stylu zahrnující kvalitnější stravu a více pohybu.Jenže když se lidem jen říká, co mají dělat, většinou to nikam nevede. Psychologové zdraví se proto opírají o celou řadu výzkumů změn postojů a chování, což jim pro účely podpory dobrého zdravotního stavu pomáhá vytvářet účinnější strategie. Tyto strategie zahrnují jak pestrou škálu komunikačních vzorců, přičemž vycházejí z výzkumů efektivní reklamy a přesvědčování, tak individuální přístup, který se opírá o výzkum změny zažitých zvyklostí a nevhodných návyků.Boj se závislostí na nikotinuDůležitou součástí podpory dobrého zdravotního stavu je přesvědčování lidí, aby změnili návyky, které zdraví poškozují. To se samozřejmě týká především kouření. Při sestavování ozdravných programů psychologům zdraví vydatně pomáhají znalosti o vytváření zvyků a o jejich odnaučování. Žádná změna takovýchto zvyklostí totiž nemůže být účinná, pokud ji dotyčný jedinec sám nechce provést. Jenže pro řadu lidí představuje záměr přestat s kouřením a skutečná realizace tohoto plánu dvě zcela odlišné věci.Psychologové zdraví vědí, že závislost na nikotinu má více rovin. Jednak jde o fyziologickou závislost, kterou lze zvládnout buď jednorázově, tedy abstinencí, nebo postupně, nikotinovými náhražkami. Zastavení přísunu nikotinu s sebou přináší psychické důsledky, které souvisejí s mechanismem účinkování chemické látky v těle. Psychologové zdraví proto lidem vysvětlují, jak tento mechanismus funguje – proč jsou náladovější nebo nervóznější –, aby se s jeho důsledky dokázali účinně vypořádat.Proč tomu tak je, souvisí s tím, jak nikotin působí na organismus. Působí totiž v nervovém systému, kde zasahuje do procesu předávání informací směrem od nervů ke svalům. Když přestaneme kouřit, svaly dostávají více podnětů než dříve. Dochází k tomu, že nervy předtím na svaly musely „křičet“, aby je vůbec slyšely, zatímco teď svaly „slyší“ dobře, jenže nervový systém si musí zvyknout na změnu, takže ještě pár týdnů „křičí“.Právě proto sportovci nekouří. Potřebují totiž mít nad svaly maximální kontrolu, a tu by jim nikotin znemožňoval. Při sportu rovněž potřebují velký objem kyslíku, takže kdyby měli plíce plné dehtu a škodlivých plynů, jako je oxid uhelnatý, příliš by si nepomohli. Z nekuřáctví samozřejmě netěží jen sportovci. Určitě víte, že kouření souvisí s celou řadou chronických onemocnění, od srdeční slabosti a rozedmy plic po rakovinu plic a močového měchýře.Nekuřáctví má i další pozitivní důsledky. Lékaři na pooperačním oddělení chirurgie vám řeknou, že kuřáky a nekuřáky poznají celkem snadno. Nekuřáci se totiž po operaci leckdy zotavují třikrát až čtyřikrát rychleji než kuřáci. Proč? Organismus nekuřáků funguje efektivněji – přijímá více kyslíku, nervy a svaly komunikují bez problémů, imunitní systém je výkonnější atd. Nekuřáctví je tedy velmi důležitý faktor nejen při podpoře dobrého zdravotního stavu, ale i při odolávání nemocím.Pro některé lidi je při odnaučování se návyku kouření nejtěžší změnit způsoby chování. Jsou totiž zvyklí na určitou denní dobu a konkrétní situace, kdy kouří. První stadium odnaučování se kouření znamená pro řadu kuřáků hledat místa a situace, které nemají spojené s kouřením. Je to první krok na cestě k novým zvyklostem.Zvyky a představy spojené s kouřením nelze pochopitelně jen tak vymazat, je třeba nahradit je něčím jiným. Ty staré se totiž staly podmíněnými reakcemi na situace a události. Psychologové zdraví dobře vědí, jak tento naučený proces – v rámci klasického a operantního podmiňování – probíhá a jak jej lze změnit. Kuřákům, kteří chtějí přestat kouřit, jsou schopni navrhnout programy vedoucí k odpodmiňování jejich návyků.Kouření se nelze odnaučit najednou, i když víme, jaké procesy při něm probíhají. Prochaska a kol. (1992) popsali pět stadií, jak se odnaučit kouřit. Jsou uvedeny na obrázku 8.2. Zbavit se závislosti je totiž velmi složité a praxe ukazuje, že úspěšnému pokusu předchází několik pokusů neúspěšných. Vzhledem k tomu, že lidé uvedenými pěti stadii leckdy procházejí několikrát, zobrazil je Prochaska jako spirálový model změny chování. Většina lidí neprojde celým procesem pouze jednou, po prvním pokusu obvykle následuje ještě několik dalších. Týká-li se to i vás, nenechte se odradit. Každý nový pokus znamená novou zkušenost a zvyšuje konečnou šanci na úspěch. Nepřestávejte tedy s přestáváním!Cvičení a zvládání stresuDobrý zdravotní stav zdraví lze podporovat mnoha dalšími způsoby, např. pravidelným cvičením. Tělesnou aktivitou si nejen posilujeme svaly a podporujeme správné fungování těla, ale pomáháme mu i lépe se vyrovnávat se stresem a s jeho důsledky, mezi něž patří vysoký krevní tlak nebo nespavost.Stres se projevuje výraznými tělesnými příznaky. Jedním z nich, úzce propojeným s ostatními, je vysoká hladina adrenalinu v krevním řečišti. Adrenalin je hormon, který připravuje organismus na jednání a na fyzické rovině díky němu pohotově reagujeme na hrozby.Hladina adrenalinu se v krvi zvyšuje i za jiných okolností: při hněvu a při náročné tělesné aktivitě. Spojení adrenalinu s hněvem je jedním z důvodů, proč se pod tlakem stresu tak snadno rozčílíme. Spojení se cvičením může fungovat obdobně. Adrenalin totiž připravuje organismus na fyzickou zátěž. Připravit na ni i mozek je ovšem mnohem těžší. Obvykle si spíš myslíme, že by nás cvičení stálo příliš mnoho úsilí nebo by nás připravilo o spoustu času. Jakmile však začneme cvičit, tělo okamžitě zareaguje.Pravidelné vydatné cvičení navíc představuje jednu z nejlepších technik zvládání stresu. Důvod spočívá ve dvou odlišných fyziologických systémech organismu: první z nich má za cíl nabuzení, druhý naopak zklidnění. Nazývají se sympatickou a parasympatickou částí autonomního nervového systému (viz též kapitola o biologické psychologii). Jsme-li ve stresu, máme tendenci setrvávat ve stavu nabuzení, takže se aktivuje sympatický oddíl. A právě ten zvyšuje hladinu adrenalinu. Pokud jej nespotřebujeme, nebo se nenaučíme odpočívat, jeho hladina neklesne. Adrenalin se spotřebovává při cvičení, čímž dává parasympatickému oddílu příležitost k aktivitě. Po skončení aktivní činnosti je organismus klidnější, než by byl bez ní. Ačkoli tedy stresová situace i nadále přetrvává, jsme schopni o ní uvažovat racionálněji a snáze se s ní vypořádat.Dalším přínosem psychologie zdraví pro udržování dobrého zdravotního stavu je tedy snaha o pomoc, když lidé hledají způsoby, jak do každodenního života zařadit pravidelné cvičení. K tomu patří poučení o důležitosti a účincích cvičení. Poznání interakce psychických, neurologických a fyziologických systémů pomáhá řadě laiků i odborníků ve zdravotnictví formulovat strategie podpory dobrého zdravotního stavu a pochopit, co vlastně zdravý životní styl znamená.Zvládání různých zdravotních problémůDalší velkou oblastí psychologie zdraví je způsob zvládání různých zdravotních problémů. Některé choroby sice není možné zcela vyléčit, ale je možné na nich pozitivně pracovat v závislosti na způsobu života nebo chování pacientů. Typickým příkladem je cukrovka. Jedná se o chronické onemocnění – fyziologickou nerovnováhu –, které v současné době nelze vyléčit. Pacient je však může udržovat tak, aby nevznikla akutní či životu nebezpečná situace. Většina diabetiků se s touto nemocí naučí žít a vyrovná se s ní.Mezi faktory životního stylu patří i strava a její složení. Cukrovka úzce souvisí s tím, jak organismus využívá a ukládá glukózu, tj. energetický zdroj ze stravy. Organismus si v krevním řečišti ponechá jen určité množství glukózy pro všeobecnou potřebu a zbytek ukládá. Na regulaci hladiny glukózy se výrazně podílí hormon inzulin, který se stará o to, aby organismus při poklesu hladiny krevního cukru glukózu uvolnil, a při nadměrném zvýšení hladiny krevního cukru ji naopak uložil. V případě cukrovky tento regulační systém funguje jen částečně a určitá část diabetiků (nikoli ovšem všichni) si musí pro vyrovnání hladiny krevního cukru dodávat inzulin injekční formou. Jiní tento problém zvládají pečlivým výběrem druhu, způsobu a času stravy.Složení stravy je velmi důležité, jelikož některé potraviny zvyšují hladinu glukózy více než jiné. Například uhlovodany se v těle přeměňují na glukózu. Sportovci jich potřebují přijímat velké množství, protože jim dodávají více energie. Diabetici si však musí množství konzumovaných uhlovodanů hlídat. Pokud cvičí (což je pro diabetiky vhodné), potřebují jich více, pokud ne, může nadměrný, ale i nedostatečný příjem uhlovodanů zapříčinit problémy.Život s druhem cukrovky, který vyžaduje pravidelné injekce inzulinu, se může stát také výzvou. Diabetici si musí aplikovat pravidelné injekce o správném objemu inzulinu, pravidelně si testovat moč na hladinu inzulinu, jsou nuceni pravidelně jíst a hlídat si příjem uhlovodanů; dále by měli cvičit, vyhýbat se alkoholu a docházet na pravidelné kontroly k lékaři.Uvedené zásady značně stabilizují stav, proto byli odborníci nemálo zaskočeni, když při výzkumu zjistili, že se jimi přibližně tři čtvrtiny diabetiků neřídí. Psychologové zdraví dokázali najít řadu důvodů – od nedostatečného pochopení důvodů, proč se řídit stanoveným režimem, přes odpor řídit se nařízeními (což je mnohem zásadnější faktor lidského chování, než si leckdy uvědomujeme: lidé skutečně potřebují mít určitý podíl na rozhodování o sobě) až po stud. Zjištění těchto faktorů nemálo pomohlo zdravotnickému personálu při jednání s tímto druhem lidí. Mohly tak vzniknout programy, které byly pacientům prezentovány jako něco, co si vytvořili sami, a které pacienti dokázali bez větších problémů včlenit do svého každodenního života.Chronická bolestDalší oblastí, v níž se psychologové zdraví výrazně uplatňují, je zvládání chronické bolesti. Někteří lidé jsou v takovém zdravotním stavu, který s sebou přináší trvalou bolest. Bolest lze obvykle zmírňovat léky, jenže druhy léků, které si dokážou poradit se silnou bolestí, patří v naprosté většině k nebezpečným opiátům, které jsou extrémně návykové, a neměly by být užívány dlouhodobě. Na běžné léky proti bolesti chronická bolest obvykle nereaguje. Ty jsou účinné na bolest akutní, která odeznívá poměrně rychle, rozhodně ne však na dlouhodobou bolest, která občas trvá dlouhá léta. Proto se psychologové zabývající se touto problematikou, snažili najít vhodnější způsoby klinické intervence.Bolest není jen vjem zprostředkovaný nervovými vlákny. Některá bolest totiž nemá s nervy vůbec nic společného. Někteří lidé např. prožívají fantomovou bolest ruky, paže, nohy či jiné části těla, která jim byla amputována. Bolest je naprosto reálná, jenže orgán, z něhož zdánlivě vychází, prostě neexistuje. Patrně se jedná o to, že si mozek vzpomíná na danou část těla a vyvolává tzv. fantomovou bolest. Pokud vzpomínka zahrnuje i bolest, pak je začleněna do fantomového vnímání i ona.Melzack (1992) uvádí příklad kanadského dřevorubce, který si pod nehet bolestivě zadřel třísku. Cestou domů se mu stala nehoda, při níž došlo k rozdrcení paže a ta mu následně musela být amputována. Když se pacient zotavil z operace, stále v amputované ruce cítil bolest zapříčiněnou zadřenou třískou.I bolest, která má fyzický původ, může být slabší nebo silnější v souvislosti s tím, jak ji vnímáme. Řada způsobů zvládání bolesti se nesnaží odstranit bolest jako takovou, ale nabízí pacientovi metody, jak se s ní vyrovnat. Jedním z nejdůležitějších faktorů je v tomto smyslu sebekontrola, přičemž psychologové pro účely jejího nácviku sestavili celou řadu programů. Výzkum účinnosti jednotlivých programů ukázal, že co do vnímání bolesti jsou s to pacientům značně ulevit. Neodstraňují sice bolest, ale zbavují pacienta části stresu a frustrace, které bolest způsobují, takže ji pak snáší lépe.Dalšími technikami navrženými psychology zdraví pro tyto účely jsou autohypnóza a konstruktivní využití placeba. Autohypnóza je druh hypnotizování sebe samého, který se užívá pro navození představy, že bolest je slabší, než jak ji vnímá pacient. Někteří lidé tak mohou docílit nemalé úlevy. Placebo jsou látky, které samy o sobě nemají léčivý účinek, ale fungují, protože jim pacient věří. Konstruktivní využití této důvěry znamená, že pacient trpící chronickou bolestí se s ní dokáže vyrovnat způsobem, který funguje na psychické rovině, ačkoli nevychází z žádného fyzického zdroje.Stručně řečeno, většina psychologických přístupů k bolesti zahrnuje podněty, které pacienty vedou k tomu, aby sáhli do skrytých rezerv svých psychických sil, o nichž předtím neměli ani tušení. Tohoto cíle lze dosáhnout mnoha způsoby, přičemž každý pacient si hledá způsob, který mu vyhovuje nejvíc. Jakmile ho objeví, dovede ho velmi efektivně využít a s jeho pomocí se naučí redukovat vnímanou bolest. I v případě, že bolest má fyzickou podstatu, ji může ovlivnit práce s psychikou. Bude-li se pacient litovat a stavět se do role bezmocné oběti, bude mu ještě hůř. Naopak aktivní snaha redukovat bolest, byť jen na psychické rovině, může radikálně zlepšit stav pacienta.Viděli jsme tedy, že předmětem zájmu psychologů zdraví je podpora dobrého zdravotního stavu nejrůznějšími způsoby. Tato kapitola, stejně jako ostatní, nabízí jen několik příkladů z dané oblasti. Práce psychologů zdraví přitom dokazuje, že psychologické znalosti lze účinně aplikovat na problematiku, která byla dříve považována za výhradně fyzickou záležitost. 

Pokračovat na článek


Pěstování bylinek

Rostliny mají v podstatě stejné požadavky jak venku, tak i doma. Nejdůležitější je zajistit dostatečné množství světla. Jestliže bylinka trpí nedostatkem světla, její chuť je nevýrazná a přichází o charakteristické aroma. Bylinky potřebují pět až šest hodin přímého slunečního záření každý den. V našich podmínkách můžeme tento požadavek splnit těžko v průběhu celého roku bez použití umělého osvětlení. Pokud máme možnost, je vhodné bylinky umístit poblíž okna směřujícího na jih, popřípadě na západ nebo na východ. Jako doplňkové světlo zvolíme zářivky. V dnešní době se dají již velice snadno na trhu sehnat vhodné zářivky pro pěstování. Většinou mají označení grow nebo fluora. Jejich spektrum je upravené tak, aby co nejvíce vyhovovalo potřebám rostlin. Vyrábí se 18W o délce 60 cm a 36W o délce 120 cm. Pokud se rozhodneme pro klasickou zářivku, je lepší použít dvě: První, která vyzařuje denní, nebo-li studeně bílé světlo (vyzařuje i modré spektrum). Druhou, která má teplé bílé, nebo-li přirozeně bílé světlo (spektrum převážně v červené oblasti vlnových délek). Díky této kombinaci bylinky dostanou právě to, co potřebují. Zářivky lze použít pouze jako doplňkové světlo. Pokud se rozhodneme pro zahrádku v temné místnosti, musíme zvolit některou z výbojek.Teplota:Bylinky, stejně jako většina rostlin, vyžadují konstantní teplotu v průběhu dne. Je dobré vědět, z jaké oblasti bylinka pochází, tím se dá odhadnout její teplotní optimum. Nejvíce bylinek rozšířených u nás pochází ze Středomoří, proto jim vyhovují vyšší teploty, 22 až 25 stupňů. Jsou ale i druhy, které jsou zvyklé na chladnější podmínky, jako je například pažitka a petrželka. Tyto dvě bylinky nejlépe porostou při teplotách 19 až 21 stupňů. V průběhu noci by měla teplota poklesnout minimálně o 4 stupně. Vlhkost a cirkulace vzduchu:Bylinky nesnášejí průvan. V průvanu přicházejí o své aromatické látky. Pokud jsou mu vystaveny trvale, dokonce odumírají. Správná cirkulace vzduchu je ale důležitá, aby se odváděla přebytečná vlhkost pryč od rostlin a tím se předcházelo výskytu chorob. Pokud objevíme plísně v půdě nebo na listech, vlhkost je příliš vysoká a je zapotřebí použít ventilátor. Během topné sezóny může být vzduch v domácnosti naopak příliš suchý, proto je třeba bylinky rosit.Bylinky ze semínek:1. Pro vysazování jsou vhodné květníky zhruba 5 cm vysoké. Vyrábějí se i sadbovače pro různý počet mladých rostlinek.2. Při sázení bylinek není příliš vhodné použít samotný zahradnický substrát. Lepší je připravit mix, který obsahuje 2/3 zahradnického a 1/3 umělého substrátu, jako je například perlit, keramzit nebo liaflor. Většina bylinek preferuje spíše kyselou půdu (pH kolem 6).  Proto je lepší použít kvalitní směs zahradnického substrátu s příměsí rašeliny či listovky. Většina druhů bylinek potřebuje navíc vápenitou půdu. Do každého květináčku přidáme na dno asi jednu čajovou lžičku vápna.3. Každý z květináčků naplníme směsí substrátu zhruba do výše 3 cm. Ujistíme se, že je substrát přiměřeně vlhký, ale ne příliš mokrý, aby semínko nezačalo v půdě hnít. Do každého květníku umístíme 3 až 4 semínka. Mírně je zatlačíme a trochu převrstvíme substrátem. Správná výška této vrstvy je velmi důležitá. Uděláme velkou chybu, pokud semínka zatlačíme příliš hluboko. Nejspíš tyto semínka vůbec nezačnou klíčit. Také je dobré označit květináče štítkem se jménem bylinky.4. Na tác rozprostřeme vrstvu kamínků. Na takto připravený tác umístíme květináče. Mírně orosíme povrch substrátu a nalijeme vodu i mezi kamínky. Vrstva kamínků zabrání hromadění vody v pěstebním médiu. Rostliny nebudou sedět přímo ve vodě, ale odpařená pára z kamínků jim zajistí dostatečnou vlhkost.5. Květináče nebo sadbovače překryjeme fólií či sklem, aby byla zachovaná optimální vlhkost, tolik důležitá pro správné klíčení. Musíme mít trpělivost. Některé druhy bylinek potřebují i 4 týdny k vyklíčení.6. Každý den kontrolujeme, zda není třeba semínko zalít. Nedotýkáme se místa, které obvykle usychá jako první. Vlhkost substrátu kontrolujeme dotykem při okraji květníku, abychom neporušili mladé kořínky. Semínko se dá vzhledem k jeho velikosti snadno vyplavit, proto zavlažujeme pouze pomocí rozprašovače a doplňujeme vodu mezi kamínky.7. Jednotlivé druhy bylinek potřebují jiné množství vody. Například bazalka, petržel, máta a pažitka potřebují více vlhkosti. Oproti tomu rozmarýn a levanduli zaléváme, až když povrch substrátu mírně vyschne. Vody doplňujeme opravdu jen málo, aby zůstala zachovaná dostatečná vzdušnost substrátu. Bylinky všeobecně vyžadují méně vody než běžné pokojové rostliny.8. Jakmile se objeví klíček, odstraníme fólii nebo sklo. Vrchní kryt je nutné dát pryč ihned, jinak by mohla mladá rostlinka shnít. Pokud vyrostlo příliš mnoho semínek, je nutné některé z květníků odstranit. Tác s květináče přesuneme na slunné okno nebo pod zářivky. Zářivky umístíme zhruba 10 cm nad vrcholky mladých rostlinek (tuto vzdálenost zachováváme v průběhu celého růstu bylinek). 9. Jakmile se objeví první dvojice nebo trojice pravých lístečků, jsou mladé rostlinky připraveny k přesazení do větších květníků. Mladá bylinka potřebuje zhruba 5 cm2. Použijeme stejný substrát jako při klíčení. Na přesazení použijeme lžíci, aby nedošlo k narušení kořínků. Do nového květináče přemístíme celý kořenový bal.10. Do větších květináčů přesazujeme, až když kořeny prorostou dnem nádoby. Při sázení bylinek se klade důraz na kvalitní drenážní vrstvu, jinak jsou kořeny náchylné k hnilobě. I u větších rostlin se doporučuje používat směs zahradnického a umělého substrátu s příměsí rašeliny či listovky.Některé druhy bylinek nesnáší přesazování, proto je vyséváme přímo do velkých květináčů (například petržel a libeček).Hnojení:Během klíčení, zaléváme pouze čistou vodou. Bylinky mají menší nároky na hnojení, než klasické pokojové rostliny. Většinou postačí, když je každý rok přesadíme do nového substrátu. Při konzumaci bylinek si musíme dát pozor na jejich přehnojení. Minimálně 14 dní před sklízením je nutné hnojivo úplně vynechat. Pokud chceme bylinky sklízet v průběhu celého roku, je lepší hnojení vůbec nezavádět.Doba osvětlení:Nejlepší doba na sklizeň u většiny druhů bylinek je těsně před kvetením. Pokud chceme zabránit květu, neměla by doba, po kterou svítíme, klesnout pod 14 hodin. Naopak u levandule většinou chceme, aby vykvetla, proto svícení v době květu zkrátíme na 12 hodin. Spektrum zářivek je vhodnější pro fázi růstu než pro fázi květu. Některé bylinky jsou pouze jednoleté rostliny, proto je každý rok musíme znovu vysévat (například koriandr, kopr nebo bazalka). I bylinky trvalky je nutné průběžně obnovovat, pokud je nenecháme přezimovat. Pokud si rostlina neodpočine, ztrácí své aroma a chuť. Je dobré každé dva roky INDOOR zahrádku obnovit.Pro INDOOR zahrádku se nejvíce hodí například bazalka, tymián, rozmarýn, šalvěj, pažitka, petržel, máta, estragon, majoránka a oregano.Většinu bylinek je možné pěstovat i hydroponicky. Více informací v dalším článku, kde se zaměřím na nejrozšířenější bylinku pěstovanou touto metodou, a to na bazalku.

Pokračovat na článek


Pěstování bylinek a jejich využití

Pokud pěstujeme bylinky jako koření, je lepší je pěstovat tak, abychom je mohlisklízet průběžně a zajistili si tak celoroční přísun bylinek. Čerstvé bylinky majílepší chuť i vůni, než bylinky sušené.U sušených bylinek se mění chuť a zvyšuje aroma.Bylinky lze velice úspěšně pěstovat v různých nádobách a některé druhy je možno pěstovat idoma. Většina bylinek v bytě trpí i na okenním parapetu nedostatkem světla a proto je,když počasí dovolí dáme ven na parapet, či balkon. Osvědčenými druhy : bazalka, pažitka,petržel, tymián, kerblík, oregano (dobromysl) a majoránka, nebo šalvěj . Pokud nemáme spěstováním v květináčích ještě žádné zkušenosti, bude pro nás nejjednodušší zakoupitmladé bylinky v zahradnictví, a ty pak přesadit do větších nádob. Při sázení bylinekse klade důraz zejména na kvalitní drenážní vrstvu na spodu květináče, která má zaúkol odvádět přebytečnou vodu od kořenů rostliny. Do květináče dáme dobrou zeminusmíchanou s rašelinou.Bylinky pravidelně zaléváme a v případě, že kořeny prorůstají ven z pěstební nádoby,rostliny přesadíme. K tomu použijeme vždy nádobu větších rozměrů. SušeníPodmínkou pro získání kvalitních sušených bylinek, je nejlepší sbírat bylinky za teplého,suchého dne, nejlépe ráno, když jsou oleje aktivní látky v rostlinách nejvícekoncentrované. K tomu, abychom uchovali barvu i aroma, sušíme bylinky vždy na větraném,stinném místě. Dobře usušené rostlinky poznáme tak, že je snadno rozemneme mezi prsty.Sušení trvá asi jeden týden. Bylinky můžeme sušit také v troubě při teplotě cca 25-30°C. Sušené bylinky skladujeme ve vzduchotěsných nádobách. Bylinky můžeme také zmrazit. Pokrájíme je nadrobno a dáme je do tvořítka na led s malým přídavkem vody. Tímto způsobem uchování, máme po ruce vždy čerstvé bylinky.

Pokračovat na článek