Výsledky vyhledávání pro dotaz objem plazmy zvětšuje

Výsledky vyhledávání v sekci: Krása

Jak vytvořit oční make-up šedesátých let

Líčení očí šedesátých let je i dnes, po celém světě, velmi populární. Zvláštní prim hrály kouřově zabarvené oči, kočičí oči prodloužené řasenkou, zvlněné dlouhé řasy, či tmavé stíny. To byl trend vhodný pro každou akci, kde jste mohla experimentovat s různými barevnými kombinacemi, účesy, oblečením a jinými doplňky. Charakterem této doby byly barevně neutrální rty, tmavé a kouřové oči, velké množství řasenky, dlouhé černé oční linky a plné řasy.Podívejte se, jak vytvořit oční make-upKrok první: Tvorba podkladuTvorba podkladu pod oční stíny je nezbytná, aby byl make-up trvalejší. Podkladem jsou krémy zabraňující rozmazávání make-upu. Tyto krémy se velice lehce používají. Naneste jej na víčko a velmi opatrně a rovnoměrně rozetřete. K rozetření je vhodný štěteček či prst. Pokud nemáte tento krém, můžete použít jako základ, jiný pudr používaný na obličej.Krok druhý: Zkadeření řasNyní nastává čas, abyste si řasy nakadeřily. Tento krok je pro šedesátá léta typický, neboť zdůrazňuje oči a řasy. K tomuto kroku je nezbytné používat kulmu na řasy. Řasy se musí kulmou opatrně zmáčknout a natočit. Dávejte si však velký pozor na oči. Pro větší atraktivnost je možné použít umělé řasy a tak zdůraznit tvar a linii. Při aplikaci umělých řas je nezbytné, pomoci si pinzetou a mírným stiskem je upevnit na místo. Krok třetí: Oční linkyVhodný způsob, jak si vytvořit oční linky, je použití tužky, či tekuté oční linky. Oční linky můžete vytvářet v barvě černé, nebo v barvě obočí. Nejprve si vytvořte linky nad řasami horního víčka a poté zopakujte postup pod řasami spodního víčka. Dále naneste linku od vnitřních očních koutků na horním i spodním víčku směrem k vnějším očním koutkům tak, aby linka neustále sílila a vytvořila tak kouřový efekt. Je výhodné používat plochý štěteček, abyste linku rozetřely a změkčily.Krok čtvrtý: Oční stínyChcete-li vytvořit výrazné oči, zvolte tmavší stíny v barvě černé, hnědé, šedé a v odstínech kávy. Nejdříve pomocí štětečku naneste nejsvětlejší barevný odstín na celé víčko. Přesvědčte se, že jste rozetřely barvu rovnoměrně, neboť bude sloužit jako podklad pro tmavší odstíny. Dále použijte tmavší odstín podél očnic a vnějších koutků očí. Tím se vytvoří oční kontury. Třetí barevný odstín lze použít, ale není povinný. Nakonec se ujistěte, jestli jsou nanesené stíny rovnoměrné.Krok pátý: aplikace řasenkyPodívejte se, jak se v šedesátých letech uplatňovala tmavá řasenka, která přidávala řasám objem a půvab. Na řasy horního víčka naneste dvě nebo tři vrstvy řasenky. Následně použijte jednu vrstvu řasenky i na řasy spodního víčka. Pro snadnou aplikaci naneste nejprve jednu vrstvu a nechte zaschnout. Poté naneste i zbývající druhou a popřípadě třetí vrstvu řasenky. Pro nanesení řasenky na řasy spodního víčka, aplikujte řasenku pouze na konečky řas. Posledním krokem, který je nutné udělat, odstraňte přebytečné množství řasenky. A nezapomeňte použít tužku na obočí.Retro trend šedesátých letZpůsob líčení z doby nedávno minulé se vrací ve velkém stylu. Silné černé oční linky, klenuté obočí a modré stíny. Získání pohledu na tuto věc je velice jednoduché. Stačí, když si to vyzkoušíte, a uvidíte.

Pokračovat na článek


Prodlužování řas metodou řasa na řasu

Tato metoda je nejpopulárnější v dnešní době. Při tomto typu se jedná umělá řasa připevní k jedné vlastní. Po skončení procedury vypadá oko přirozeně a řasy nejsou nápadné. Na jedno oko nasadíme v průměru 100 řas, a z toho důvodu, v případě odpadnutí některé odumřelé řasy není potřeba hned podstoupit korekci.Prodloužené řasy neličíme, v tom není žádný smysl. Následná korekce řas, zatížených líčením řasenkou, bude velmi těžkou a zdlouhavou prácí. Důvod – špinavé řasy, zalepené řasenkou spoje, většinou na tyto řasy nemá smysl provádět korekci.Jak dlouho vydrží prodloužené řasy? Jak často je zapotřebí korekce? Dlouhodobé nošení – příčiny, důvody, podmínky.Záleží na opatrnosti a péči, kterou věnuje klientka svým řasám, na životním stylu klientky a také na délce řas, kterou si zvolila.Některé řasy mohou vydržet až 3 měsíce (maximální doba, po kterou žije vlastní řasa), avšak si nošení řas vyžaduje korekci.Obnova přírodních řas trvá 60-90 dní. Životnost vlastní řasy (délka jejího životního cyklu je: u vnějších koutků oka do 90 dní, uprostřed oka do 60 dní a u vnitřních očních koutků do 30 dní), pak na jejím místě naroste nová.Při správné odborné aplikaci a správné péči klientky, vydrží prodloužené řasy stejně dlouho, jako přírodní řasa.Na počátku svého života je řasa jemným a malým vláskem. Čím je řasa starší, tím je delší a pevnější. Životní cyklus lidské řasy se dělí na několik fází: počáteční, střední, třičtvrteční a úplná fáze zralosti. Při aplikaci umělých řas zohledňujeme skutečnost, že prodloužené řasy můžeme lepit pouze na řasy, které již dosáhly ve svém vývoji střední, třičtvrteční nebo úplné fáze. Je to z důvodu, že lidská vlastní řasa není schopna dodržet oblouk umělé řasy, ohýbá se přes řasový oblouk směrem dovnitř oka a následně může poškodit přírodní řasu. Prodloužené řasy vypadnou společně s vlastní lidskou řasou v době odumření vlastní řasy. Pravě proto některé prodloužené řasy mohou vydržet na oku po dobu 2 – 3 měsíců, avšak za podmínek včasné a profesionální korekce. Proto za účelem zachování vzhledu prodloužených řas je zapotřebí korekce pokaždé jednou za 3 – 4 týdně.Četnost korekce. Protože řasy přirozeně vypadávají, doporučuje se třítýdenní (3 - 4) doplňování prodloužení, aby řasy vypadaly stále plné.Správné a trvalé přilnutí závisí na mnoha okolnostech, jako jsou: správná péče po aplikaci, vlastní aplikace, použití správné délky řas, častý pobyt ve vodě resp. plavání s tváří pod vodou nebo v plaveckých brýlích či častý pláč, způsob obnovy (doplnění) přírodních řas, osobní metabolismus, atd.Doporučení k prodloužení životnosti. Aby bylo prodloužení co nejtrvalejší, je nutné, aby umělé řasy nebyly delší o více než 1/3 –1/2 délky přírodní řasy.Aby prodloužené řasy vydržely, co nejdéle musíme správně vybrat délku, sílu a oblouk řas. Dále je velice důležité správně poučit klientku o domácí péči, zejména ve věci odstranění líčení. Musíme mít na paměti, že pokud má klientka mastnou pleť, řasy většinou vydrží méně.Velký vliv má individuální stav organismu klientky. Stres, toxikóza, podstoupená narkóza nebo léčba antibiotiky, menstruace a některá vnitřní onemocnění mohou ovlivnit dobu nošení prodloužených řas.Postup prodlužování:Vybíráme délku a záhyb řasy, barvu a efekt (přirozený, liščí, jako u panenky, dvojitý objem atd.) s ohledem na stav přirozené řasy, tvaru oka, přání zákazníka a příležitosti (pro každodenní nošení nebo slavnostní příležitosti).Oddělujeme dolní řasy od horních speciálním gelovým polštářkem. To se dělá kvůli tomu, aby se předešlo slepení mezi nimi. Navíc gelový polštářek dovoluje pohodlněji a lépe provést proceduru. Obsahuje speciální látky, které odstraňují podráždění , otoky a má liftingový účinek.Odmašťujeme přirozené řasy speciálním přípravkem.Lepíme řasy jednu po druhé (pomocí speciálního lepidla na prodlužování řas připevňujeme umělou řasu k přirozené). Podle přání můžeme doplnit barevné řasy.Po nalepení potřebného objemu nanášíme zpevňující přípravek a v případě potřeby natočíme řasy (speciální kulma na umělé řasy). Podle přání je možné umělé řasy zdobit pudrem nebo kamínky Swarovski.Výsledek – nový pohled!

Pokračovat na článek


Permanentní make-up obočí a rtů

Po linii obočí se prokreslují malé čárky, které imitují chloupky. Tato technika se nejvíce hodí těm, kteří mají své husté obočí, a výsledek vypadá maximálně přirozeně. Technika „vláskování“ je mnohem těžší než zabarvování, a proto zabere okolo 2 hodin.Technika zabarvování neboli prokreslováníTato technika přidává stejný efekt jako tužka na obočí, což jej dělá více hustými. Je nejvhodnější pro světlé obočí.Obočí ve výsledku vypadá absolutně přirozeně a esteticky upravené. Procedura trvá zhruba 1 hodinu.V prvních dnech se obočí bude zdát příliš výrazné, po týdnu naopak trošku světlejší. Konečný výsledek bude viditelný až po 2 týdnech. Po 4 až 5 týdnech lze usoudit, zda-li bude nutná korekce. Permanentní make-up obočí vydrží kolem dvou let, ale samozřejmě záleží na individualitě (v nějakých případech i déle).Po aplikace PM a do konečného zahojení obočí radím:omývat kůži kolem teplou vodou bez pomoci mycích prostředkůdvakrát denně promazávat olivovým olejem nebo sádlem bez soli!Po aplikaci PM nedoporučuji: A jak to snáší chloupky? Permanentním make-upem zůstávají Vaše přírodní chloupky absolutně nepoškozené. Hloubka provádění PMU je tak malá, že vůbec neproniká k jejich kořínkům. Po deseti dnech od aplikace permanentu můžete pečovat o obočí tak, jak jste zvyklé. Poté, co je původní tvar obočí permanentním make-upem pozměněn, zbývá už jenom poslední – občas odstranit chloupky vyskytující se mimo nově zvolenou linku. V prvních dnech je vhodné se vyvarovat používání kosmetických a hygienických přípravků, aby chemické látky v nich obsažené nepozměnily barvu permanentu. Po deseti dnech od zákroku už není nic zakázáno – užívejte si proměnu a bavte se. Udělejte svůj život krásným! Dopřejte si radost a pohodlí z každého prožitého dne! Permanentní make-up rtůPomocí permanentního make-upu je možno viditelně zkrášlit rty barvou nebo je zvětšit a udělat je přitažlivě plnými. Dva druhy permanentního make-upu rtů:Konturovací permanentní make-up podtrhává přírodní kontury vašich rtů. Je-li třeba, upravuje asymetrii. Barva kontury se zpravidla vybírá dle přírodní barvy rtů. Ze začátku se fixuje forma rtů, poté se nanáší konečná vrstva.Permanent plných rtů – povoluje korekci formy rtů, udělá je více barevnými, lesklými a hlavně výraznějšími. Schová a zkoriguje jakékoliv defekty. V tomto případě se ale nedělají jen okraje jako u kontur, ale celé rty. Barva kontur a samotných rtů může byt stejná nebo odlišná - to závisí na požadavku klienta. Odstíny barev je možné jakkoliv měnit. Pokud se použije zesvětlený pigment, docílíme „prosvícení“ a hezkého propojení přírodní barvy rtů s přidanou barvou permanentu, čímž přidáme elegantnost a decentně zdokonalíme celkový vzhled. Kontura rtů X kontura s výplníNejčastěji v praxi je žádána kontura s výplní. Dodá to rtům tu správnou živou barvu. Opticky se zvětšuje objem rtů, což je žádáno všemi klientkami. Je to optimální způsob, jak zvýraznit a zvětšit úzké rty.Časový harmonogram permanentního make-upu rtůZpravidla procedura permanentního make-upu kontury i výplně rtů trvá zhruba 1-3 hod. Prvních 24 hodin se vám budou rty zdát oteklé a ještě 1-2 dny rty budou vypadat sytě namalované. Zhruba do 4 dnů se dočkáte prvního mezivýsledku u plných rtů s Vámi zvolenou barvou. V průběhu vyhojování vzniknou malé stroupky, které nestrhávejte! Do 3 dnů odpadnou samy. V tu dobu v nitru rtu probíhají konečné procesy usazení pigmentu. Během dalších dvou týdnu se odstín barvy sníží na 30-50%, až dosáhne požadované konečné barvy. Po měsíci již budete vědět, jestli bude potřeba korekce.Doporučení po aplikaci v průběhu měsíce:promazávat olivovým olejem nebo sádlem bez soli po každém jídleomývat pokožku okolo rtů teplou desinfikovanou vodou bez pomoci běžných mycích prostředkůprovádět prevenci oparuPoslední bod doporučení se týká klientek, které trpí vznikem oparů. Opar (herpes) je největší nepřítel, který ničí kontury rtu a může poškozovat pigment. Doporučuji užívat před a po aplikaci protivirové přípravky, například Herpesin tablety.V průběhu měsíce po proceduře nedoporučuji:připouštět osušení rtů a následné praskání (velký pozor hlavně v zimních obdobích) napařovat obličej

Pokračovat na článek


Vše o barvení

Barvit lze dvěmi způsoby: chemicky a přírodně. Oba druhy barvení mají své výhody i nevýhody. Chemické prostředky působením aktivátoru otevřou vlas a barevné pigmenty se dostanou dovnitř. Po určité době působení se vlas opět uzavře. Výsledkem je stálá barva, která se nevymývá. Proces chemického barvení je méně citlivý k Vašim vlasům, ale zato je mnohem účinnější nežli při použití přelivu, které vlasy jen pokryje vrstvou pigmentu, přičemž původní barva vlasů zůstává zachovaná, ale postupně se z vlasů vymývá. Nevýhodou takového barvení je, že nekryje šediny a původní barva vlasů může prosvítat a může vzniknout úplně jiný barevný odstín. Proto je tato technika vhodná jen pro podtrhnutí a vysoký lesk Vašeho přírodního odstínu, popřípadě ztmavení o par tónů.Používáme ty nejšetrnější a nejmodernější prostředky vlasového barvení od renomovaného výrobce Wella Professionals, tak abychom se vyhnuli poškození vlasů. MelírováníMelír je poměrně mladá technika, kdy se na vybrané pramínky vlasů aplikuje barva nebo odbarvovač. Výsledkem je zesvětlení nebo naopak ztmavení určitých partií vlasů. Zejména ty světlé velmi pěkně vypadají během letních dnů, ale i zářivě červené, oranžové a měděné jsou velmi moderními trendy.Velmi důležité je zvolit vhodný odstín. StylingTvar a struktura účesu jsou základem každého stylingu. Pomocí vlasových přípravků nasměrujete své vlasy správným směrem a vytvoříte efektní, moderní a líbivé účesy. Stylingové přípravky se vyrábí pro všechny typy vlasů jak v pěnové konzistenci tak i ve spreji či v tuhé konzistenci. Používáme jen prověřené a vysoce kvalitní, profesionální přípravky značky Wella Professionals. RadyPokud chcete mít vlasy opravdu krásné, zdravé, objemné a barvu stále sytou, je třeba, aby jste používali kvalitní vlasovou kosmetiku- System Professional a Liftex Vám zaručí nejvyšší péči, která se vlasům může dostat a High Hair Vám zaručí styling se kterým budete mít účes po celý den jako z rukou profesionála. Před barvením si na vlasy neaplikujte kúru ani balsám, protože po jejich použití se na povrchu vlasu vytvoří ochranný povlak, čímž se molekulám barvy brání usadit na vlasu. Vlasy nejlépe před barvením neumývejte Kromě klasických výživných šampónů je doporučováno dopřát si alespoň dvakrát měsíčně vlasové zábaly nebo použití speciálního séra na vlasy. To vlasy posílí a dodá jim potřebné látky a vitamíny. Se šamponem i balsámem zacházejte šetrně, abyste vlasy příliš nezatěžovala. Balsám nanášejte jen po délce vlasů a na jejich konečky. Po nanesení balzámu je pročešte hřebenem, nechte chvíli působit a pořádně spláchněte vlažnou vodou. Oplachování vlasů zakončete studenou sprchou, smývejte šampon tak dlouho, dokud vlasy ,,nevržou" mezi prsty. Studená voda uzavře povrch vlasu a redukuje tvorbu mazu. Po umytí nevysušujte vlasy ručníkem, vodu z nich jen jemně vytlačte. Mokré vlasy nikdy nekartáčujte, jen je opatrně pročešte řídkým hřebenem. Tip: Vlasy si rozčešte hřebenem ještě před umytím. Horký vzduch narušuje vlasovou strukturu, proto používejte pěnové nebo tekuté tužidlo, které obsahuje ochranné látky proti přesušení. Ty obalí vlasy ochranným filtrem a vlasy jsou stále hydratované. Fén směřujte od kořínku ke konečkům. Tím se vyhladí povrch vlasů. Po sušení si na vlasy nastříkejte malé množství přípravku na lesk vlasů. Čím je barva vlasů tmavší, tím víc se lesknou. Používejte šampony, kúry, tužidla a gely, které oživí barvu vlasů. Skvělým řešením je i tónování. Šampony a balsámy na jemné vlasy zvětšují jejich objem, ale je důležité je používat ze stejné řady /nelze použít například šampon na objem vlasů a k tomu třeba balsám na suché vlasy= efekt by byl téměř nulový/ Obsahují vitaminy, proteiny a rostlinné výtažky, které jim dodají pružnost a vitalitu. U jemných vlasů je velmi důležité důkladné opláchnutí a následné použití vlažné vody, která podpoří prokrvení pokožky a napřímí vlasy u kořínků. Moderní stylingové produkty podporující objem účesu vytvoří mezi vlasy malé vzduchové polštářky, díky kterým vypadá účes bohatší. Pěnové tužidlo nanášejte na vlhké nebo suché vlasy už od kořínků. Rovnoměrně ho naneste na všechny vlasy s pomocí řídkého hřebenu. Je vhodné na krátké pevné vlasy.Tužidlo v rozprašovači, které je vhodné na jemné vlasy (krátké i dlouhé), také nastříkejte už od kořínkůMelíry způsobí opticky jemné nadýchání účesu a tím účes vypadá bohatší a samozřejmě atraktivněji. Nikdy si ale vlasy neodbarvujte přípravky z drogerie. Obsahují vysoce silný peroxid a tím vlasy zaručeně poškodíte!!! Polodlouhý i krátce sestříhaný účes dodá jemným vlasům na objemu. Aby si účes zachoval strukturu, neměly by být spodní vlasy příliš prořídlé. Nejvhodnější volbou je střih dlouhý po bradu, jemně prostříhané vlasy s postranní pěšinkou nebo střapatou ofinkou. Důležité je pravidelné zastřihávání vlasů jednou za měsíc. Nevěsty to mají težšíI Vy jste se dočkala toho vytouženého dne D? Blahopřejeme. Určitě chcete být v ten den nejkrásnější nejen pro něj, ale i pro celé okolí, které Vám také nebude lhostejné. Vždyť si Vás budou prohlížet desítky párů očí. Až do konce svatebního dne musíte zůstat zářivá, krásná a elegantní. Netřeba však prožívat stresy, krása a elegance má tisíce podob. Když se vložíte včas do správných rukou kadeřníků, vizážistů a krejčích, kteří Vám už šaty ušili nebo právě šijí, určitě předsvatební stres můžete hodit za hlavu. Dokonalý a působivý účes patří mezi nejkrásnější ozdoby nevěsty. Proto, aby jste v tento den hlavně s vlasy nebyla zklamaná je vhodné začít několik týdnů dopředu. Nevěsta by si měla účes nejprve dobře promyslet, prokonzultovat a vyzkoušet v kadeřnictví. Pokud máte vlasy zničené je vhodné začít s regenerační kúrou, kterou Vám rádi udělají i v kadeřnictví. Vaše vlasy budou vypadat lesklé a budou i pružnější. Pakliže jste se rozhodla svěřit se do rukou odborníků v kadeřnickém salónu, udělala jste nejlépe. S návštěvou kadeřnictví je vhodné začít alespoň 5-6 týdnů před svatbou. Správného kadeřníka by měli zajímat i Vaše představy o svatebním účesu. Na setkání by jste měli prokonzultovat mj. i svatební šaty a doplňky, které plánujete. Jestliže nemáte vlasové doplňky vybrané nechejte si poradit. K setkání patří i pokus o účes, který by jste měla mít na svatbě. Vhodný čas je i na barvení vlasů, stříhání, popřípadě aplikaci trvalé. Sestřih a barva vlasů se zkontroluje ještě 2 týdny před svatbou. Fantazii se meze nekladou, a už vůbec ne, co se týče módních trendů. Svatebních účesů je široká škála, která se neustále obměňuje a doplňuje. Účes na svatbu byste měla volit nejen podle toho, jak se vám líbí na obrázku, ale hlavně podle toho, jestli je to typ účesu, který bude slušet i vám. Jestli rozpuštěné vlasy, drdol nebo rozpustilý účes, to všechno Vám poradíme.Svatební účes – jaký zvolit?Pokud máte příliš krátké vlasy, k tomuto modernímu účesu je dobré zvolit také moderní svatební šaty, ne příliš klasické. K velmi krátkým vlasům (do 5 cm) se také nehodí závoj. Pokud máte vlasy dlouhé pouze tak, že se vám sotva vejdou do culíku, můžete zvolit příčesek ( ovšem pozor, barva příčesku musí naprosto ladit s odstínem Vašich vlasů). S dlouhými vlasy se dá dělat téměř cokoli, a tím je váš výběr daleko složitější. Jaký zvolit svatební účes, to záleží v první řadě na tvaru vašeho obličeje. *Oválný obličej – Oválný obličej je spolu s hranatým jakýmsi ideálním tvarem, ke kterému si můžete vybrat širokou škálu účesů. Pravděpodobně vám bude slušet všechno.*Kulatý obličej – Jestliže máte kulatý obličej, bude pro vás lepší zvolit účes, u kterého vám vlasy budou částečně do kontur obličeje zasahovat.*Hranatý obličej – Hranatý obličej má velké výhody, účes můžete zvolit prakticky jakýkoliv, sluší vám krátké i dlouhé vlasy, rovné i kudrnaté.*Podlouhlý obličej – Pokud máte podlouhlejší obličej, bude vám slušet účes, který obličej opticky zkrátí. Ideální jsou pro vás vlasy sčesané dozadu nebo rozpuštěné kudrny, ale ne příliš dlouhé – ideální délka je maximálně po ramena. Svatební účes volte také podle šatů Důležité je si uvědomit, jaký budete mít druh šatů. Jestliže máte šaty velmi moderní, účes zvolte také moderní. Můžete vlasy obohatit o barevné doplňky nebo si nechat udělat barevný melír, který bude k vašim šatům ladit.Klasické šaty – klasický účes Pokud máte klasické, „princeznovské“ šaty, vyberte si účes, který bude působit velmi romanticky. Můžete si nechat rozpuštěné vlasy a nich dlouhý závoj, abyste potvrdila celkový něžný vzhled. Ať už se rozhodnete pro cokoli, snažte se nesmíchat dva nebo i více různých stylů, protože pak se stane, že buď vaše šaty nebo účes naprosto zaniknou. A to by byla velká škoda, ne?

Pokračovat na článek


Profesionální kosmetické štětce

Pudrovací štětec na obličejŠtětec je určen k dokonalému nanášení pudrových základů a je vyroben z čistého přírodního vlasu. Extrémní objem vlasového štětce usnadňuje aplikaci pudru do všech záhybů pleti tváře a k hladkému nanášení.Štětec na tekutý a krémový základTento štětec je vyroben ze syntetického vlasu. Jeho plochý tvar se zakulaceným okrajem byl speciálně navržen pro precizní aplikaci tekutých a krémových základů. Základní štětec na oční stínyŠtětec je ručně vyroben ze 100% přírodního vlasu. Velikost a tvar štětce je uzpůsoben pro dokonalé nanášení základních očních stínů.Pudrovací štětec na růžPudrovací štětec BS 3 Beauty Strokes byl ručně vyroben ze 100% přírodního vlasu a jeho zešikmený tvar vám precizně nanese pudrové růže na líce s minimálním promícháním s podkladem.Štětec na řasy a obočíŠtětec  na řasy a obočí je precizní nástroj ke zkrášlování očních řas a obočí. Použijte tento štětec, aby vaše oči, které jsou nejvíce nápadným rysem vaší tváře, dokonale a precizně zarámované. Konec štětce, který je určen na zkrášlování obočí byl vyroben ze štětin a jeho optimální zešikmení umožní aplikaci barev s perfektním zkrášlujícím efektem. Vytvořte plné, tvarované, anebo přirozené obočí tímto výborně navrženým nástrojem.Náš tip: štětce můžou být libovolně krát čištěny pomocí jemného antibakteriálního mýdla. Štětce navlhčete vlažnou vodou a pak do vlasu štětce lehce vmasírujte malé množství mýdla. Štětce pak propláchněte teplou vodou dokud nejsou zcela čisté. Následně štětce rukou vytvarujte do správného tvaru a ponechte na vzduchu volně vyschnout.

Pokračovat na článek


5 věcí, které ničí pleť & 10 chyb v líčení

Všichni chceme mít dokonalou hladkou pleť a vždy budeme dělat vše pro to, abychom zajistili co nejlepší kvalitu (denní čištění a hydratační krémy, cvičení obličejových svalů, zdravého stravování atd.). Ale efektem není to, co jsme očekávali. To ale neznamená, že všechny ty věci, které děláme, nefungují. Oni totiž fungují. Ale možná jsme si nevšimli řady dalších faktorů, které mají vliv na stav naší pokožky. Pojďme zjistit, jaké to jsou a jak ovlivňují na stavu naší pokožky.Věci, které poškozují naši pokožku-Mobilní telefonyUž jste někdy přemýšleli o tom, kolik bakterií je na povrchu vašeho mobilního telefonu? Ne? Pak řeknu vám - hodně! Možná jste si nikdy nevšimli, ale svůj mobilní telefon dáváte všude - do kabelky nebo kapsy, na pult, stůl nebo dokonce na podlahu - místa, která nejsou obvykle dokonale čisté. V důsledku toho, že necháváte telefon všude možně, všechny možné bakterie, infekce a prach dopadnou na vaši kůži tváří a uší. Zná to hrozně, že? Takže pokaždé, když dáte telefon na jakýkoliv nečistý povrch, otřete jej antibakteriálními ubrousky.-Povlak na polštářJá vím, že to víte. Polštáře je potřeba pravidelně prát. Problémem je, že pokud povlaky na polštáře pravidelně neperete, mají tendence shromažďovat mrtvé kožní buňky. Naše kůže se stejně jako další orgány ve spánku pravidelně obnovuje. Staré buňky jsou odstraněny a nahrazeny novými. A právě tyto staré buňky udržuje váš polštář. Abyste tomu předešla nebo minimalizovala tento problém, dvakrát nebo třikrát týdně použijte peeling a důkladně opláchněte odumřelé kožní buňky ve sprše plus pravidelně měňte povlaky na polštář i celé povlečení.-ŽvýkačkaStejně jako všechny věci na tomto světě i žvýkačka má svoje výhody a nevýhody. Jednou z dobrých věcí je, že žvýkačka odstraní zbytky potravin a nápojů z úst a dodá vám svěží dech. Špatnou věcí je, že při žvýkání zapojujete stále stejné svaly dokola a tím dáváte podnět ke vzniku vrásek. Činnost tohoto svalu přispívá k odbourávání podpory tkáně v pokožce a vede k objemovým ztrátám a ke ztrátě pružnosti pleti.-Špulení a další aktivitySamozřejmě, že víte, že jakýkoliv druh svraštění vede až ke tvorbě vrásek. Ale možná jste nikdy nepřemýšleli nad tím, že když kouříte, nebo popíjíte něco brčkem, také dojde ke zvrásnění vaší pleti kolem úst. Nechtěné linie se tvoří pomalu v průběhu času, takže si jich v průběhu času nemusíte vůbec všimnout. Ale nečekejte, že vaše pleť zůstane mladá navždy.Chyby v líčeníNic nepromění ženu tolik, jako milovaný muž a… make-up. Využijme této výhody moudře a vyvarujme se některých hloupých chyb. K chybám v líčení může dojít z různých důvodů, ale existují způsoby, jak se jim vyhnout. Je proto vždy lepší dělat si make-up v dobře osvětlené místnosti s denním světlem, abychom byli schopni vidět všechny barvy, tak jak jsou. Také můžete zabránit některým neštěstím správným výběrem make-upu, který odpovídá tónu vaší pleti.1. Špatný odstín toneruŽena, která používá špatný podklad je vidět v celém davu. Límec blůzy bývá špinavý tonerem. To znamená, že jej použila na kůži krku, aby tón odpovídal barvě pleti.Pamatujte, že pokud make-up mění barvu pleti, nanesla jste špatný odstín. Správný odstín make-upu a celé podkladové báze by se měl přesně shodovat s pletí. Chcete-li vybrat ten správný, použijte trochu trošku toneru na linii brady a sledujte v denním světle rozdíl mezi pletí a krkem. Správný odstín nebude vystupovat z odstínu pleti.TIP: žluté odstíny sedí téměř všem, na rozdíl od těch růžových. Jste-li na pochybách, volte spíše nažloutlé barvy.2. Tvářenka místo stínůVe snaze ušetřit čas na ranním make-upu ženy často sáhnou po tvářence, kterou nanesou na oční víčka. Nedělejte to! Růžové odstíny nejsou vytvořeny pro oční víčka. Červeně a růžově zbarvené oči vypadají uplakaně, unaveně a vyčerpaně. Pokud je vám idea prostého make-upu blízká, sáhněte spíše po kombinaci béžových a zlatých odstínů, které vám dodají upravený vzhled.Stíny pro každodenní použití jsou poměrně výhodně a snadno jimi vylepšíte tvar očí. Pro dosažení ideálu musíte vybírat správný odstín.3. Přesná linie rtůPro použití tužky na rty (konturky) zapomeňte na tón o dva nebo tři odstíny tmavší. To není v módě ani to není přirozené. Tento způsob líčení vytváří pocit prstenu okolo rtů, jako kdybyste právě vypila šálek kakaa a zapomněla si utřít ústa kapesníkem.Pro přirozenost vyzkoušejte stejný odstín, jako máte barvu rtěnky. Maximální povolený tón je o odstín tmavší. Důraz dejte na aplikaci tužky po rtěnce a ne před ní. Použijte speciální štětec na zahlazení linií.4. Nadbytek lesku na rtyPřed několika lety nahradil lesk na rty tradiční rtěnku. Jeho použití je snadné, rychlejší a existuje spousta odstínů, včetně světlých přes elegantní, výrazné až po průhledné. Nicméně ženy to dokážou přehnat i s leskem na rty. Nezapomeňte, že filosofie „čím více, tím lépe“ zde nefunguje. Jedna vrstva lesku je okouzlující, tři až čtyři vrstvy už jsou vulgární.Na rozdíl od rtěnky, lesk dodává objem rtům a udržuje jejich přirozený vzhled. To je důvod, proč je mezi mnoha dívkami nejoblíbenější: nabízí vytvoření obrazu svěžesti a mládí. Starší ženy milují toto líčení, protože maskuje drobné vrásky kolem rtů.5. Líčení obočíObočí by mělo být upravené a mělo by mít jasnou formu, i když některé ženy musí s tímto poněkud bojovat. Obočí vypadá skvěle, pokud je detailně vytrháno a vykresleno důkladně tužkou na obočí. Pěkně chloupek po chloupku. Naopak čárkování ve spěchu nebo z neznalosti vám příliš krásy nepřidá.Pokud vám těchto pět základních chyb nestačí, můžete se dočíst o dalších chybách v líčení.6. Špatný odstín korektoruNeodpovídající make-up může zviditelnit korektor. Ujistěte se, že korektor má o něco světlejší odstín než make-up, ale nikdy nesmí být o mnoho světlejší, protože by byl viditelný pouze jako bílé skvrny na kůži. Například při snaze o zakrytí kruhů pod očima.7. Aplikace make-upu v nepřirozeném světleNepřirozené osvětlení může ukázat všechny chyby ve vašem líčení. Je slabé a nespolehlivé. Pokuste se přizpůsobit svoje místo na líčení tak, aby bylo u okna, takže pokaždé, když budete používat make-up uvidíte všechny barvy správně a nalíčíte se přesně tak, jak chcete.8. Přehánění s tvářenkouTvářenka může dodat zdravou barvu do tváře, ale když je toho moc, tak je toho příliš. Za prvé se ujistěte, že červená barva sedí tónu vaší pleti. Při aplikaci dbejte na správně rozetření a smíchání barev.9. Bronzové šílenstvíPříliš mnoho bronzeru zničí účinek. Místo toho, abyste zlatě zářila, bude vaše pleť těžká jako metalíza. Použijte bronzerový štětec jen jako dotyk na váš obličej a dodejte tak své pleti trochu záře. Nemusíte vytvářet druhou bronzovou kůži.10. Rty mimo linieNikdy nevypadají dobře. Samozřejmě jste to už někdy viděla na fotografiích (například celebrit), tak si umíte představit, jak to vypadá v reálném životě. Spíše než abyste se snažila namalovat si nové rty, které by byly větší, použijte trochu lesku a tmavší odstín rtěnky.

Pokračovat na článek


Nejlepší účes pro váš tvar obličeje

Vlasy ženu zdobí jako koruna. Lemují její tvář a významně se podílejí na celkovém vzhledu ženy.O ženě může její účes a stav vlasů mnohé prozradit. Stačí se jen chvíli dívat a můžete získat hned několik informací. Jestli se žena o své vlasy stará a vlasy vypadají zdravě, jestli má vkusný účes, který jí sedne, nebo naopak účes podivného tvaru, který k ní nesedí. Pro ženu by mělo být velmi důležité pečovat o své vlasy, udržovat je čisté, hydratované a lesklé.Většina žen stylizuje různě své vlasy a pokouší se tak dosáhnout lepšího vzhledu, zkouší různé nové účesy a zjišťuje, který jim sedí nejlépe. Některé nosí nejraději dlouhé a rovné vlasy, jiné mají rády vlasy vlnité nebo kudrnaté. Některým ženám vyhovuje co nejjednodušší a nejkratší účes, nemusí jím upoutat, krásu vidí v jednoduchosti. Jsou ženy, které se snaží nalézt rovnováhu mezi ženskostí a praktičností a nosí vlasy ve střední délce. Rády experimentujete? Pak nejspíš často měníte barvu a střih vlasů.Ne každé ženě sluší to, co druhé. Ne vždy vypadá účes, který se jí tolik líbil v časopise, dobře i na její hlavě. Pro každého je něco jiného. Je to kvůli různým faktorům, ale ve většině případů účes zkrátka nesedí k tvaru obličeje.Účes by měl ženě lichotit, upozornit na její přednosti a skrýt případné nedostatky. Koneckonců to je ta funkce, kterou by měly vlasy splňovat. Vlasy mají tvořit krásný rámeček kolem vaší tváře. Zda bude konkrétní účes sedět k vašemu obličeji, závisí na jeho tvaru. Zde vám nabídneme přehled tvarů obličejů a účesů, které se k nim nejvíce hodí.Oválný obličejOválná tvář je perfektní. K oválnému obličeji můžete nosit téměř jakýkoliv účes. Krátké, dlouhé, rovné nebo vlnité vlasy, je to jen na vás. Zvýrazněte své lícní kosti pomocí sestříhaných vlasů do vrstev, a to právě poblíž lícních kostí. Nicméně, přece jen byste se měli vyhnout účesům sestříhaným v horní části hlavy, to jen způsobí, že váš obličej bude vypadat delší.Protažený obličejMáte podlouhlé, tváře, protáhlé tváře? V tom případě byste měli iluzí obličej rozšířit a vyvážit. Šířku můžete obličeji přidat tím, že budete mít vlasy délky po bradu. Budete také vypadat dobře s loknami a vlnami, které budou krásně lemovat vaši tvář. Měli byste se vyvarovat příliš dlouhých nebo naopak extrémně krátkých vlasů. Takové účesy jen zdůrazní délku obličeje!Kulatý obličejPokud lidé s protáhlou tváří potřebují přidat obličeji na šířce, pro kulatý obličej platí opak:protáhnout obličej. Je nutné vytvořit iluzi délky, a to tak, že budete nosit vlasy zastřižené těsně pod bradu, nebo vlasy sestříhané do různých délek. Nenoste vlasy krátké, jedné délky, to jen zdůrazní kulatost vašeho obličeje a rozšíří ho ještě více.Hranatý obličejJak se pozná hranatý obličej? Zaměřte se na čelisti, ty mají lidé s tímto typem obličeje ostře řezané. Ten pravý účes pro tento tvar spočívá v jednoduchém triku-odvedení pozornosti od čelistí. Toho se docílí tím, že se přidá vlasům objem. Krátké kadeře je přesně to, co potřebujete, stejně jako dlouhé vlasy, které se začínají vrstvit těsně pod čelistí. Pokud má váš obličej čtvercový tvar, měli byste se snažit, aby vaše vlasy nebyly zastřižené do jedné délky. Vyvarujte se také nedbale zastřižené ofiny. To by zdůrazňovalo jen ostrý tvar vašeho obličeje.Srdcovitý obličejSrdcovitý obličej je přímo Valentýnský, ale pozor-špičatá brada odvádí pozornost od očí. Pozornost na ně můžete soustředit na oči tak, že budete nosit ofinu sčesanou na stranu, nebo dlouhé vrstvy vlasů v horní části. Je také možnost nechat si narůst dlouhé vlasy a nechat si je sestříhat do vrstev, které se dotýkají vašich lícních kostí.S výběrem toho správného účesu pro vás by vám měl pomoci váš kadeřník. Nebojte se experimentovat, ale zároveň mějte na paměti váš tvar obličeje!

Pokračovat na článek


Vlasy podle původu

  Jsou velmi podobné evropským (středoevropským) vlasům.  V porovnání s ostatními dodavatelskými oblastmi jsou velmi vhodné pro prodlužování v Čechách. Jsou k dostání i ve světlých odstínech nebo již prosvětlené uměle. Jsou to vlasy rovné, vlnité i kudrnaté, poměrně kvalitní s hezkým leskem. Přestože mají velice podobné vlastnosti jako středoevropské vlasy, je možné je ještě nakoupit levněji. Jsou kvalitní, lesklé, necuchají se. V poslední době se objevila překvapivá novinka - velmi světlé a dlouhé "Kazach" vlasy - až do módních bílých odstínů, na které se vrací pochvalené reference. INDICKÉ VLASYMezi indickými vlasy existují velké rozdíly a jsou oblasti, kde jsou odstíny světlejší a vlasy jemnější a naopak. Vše pak záleží na obchodní nabídce a ceně.  Je to již oblast s výrazně termálními vlasy a silnou pigmentací, jejichž průměr i tuhost jsou větší. Většinou se změkčují a zjemňují a prodávají se pak pod označením Evropský typ nebo standard. Mohou být i ve světlých odstínech.  Pokud jsou to vlasy z dobré oblasti kde je znát evropský vliv, lze je doporučit jako levnější alternativu. Je nutno počítat s tím, že jsou náchylné na zvlnění - především při navlhčení. Jejich kudrnatost pak dodává větší objem.ASIJSKÉ VLASYAsijské vlasy jsou silné, rovné a dlouhé. Mají nevýraznou kutikulu a silně zastoupenou  Medulu. Jejich použití v naší oblasti bez předchozí úpravy je poměrně složitým úkolem a zákaznice musí mít v genech tuto oblast. Při srovnání s rovnými evropskými vlasy je rozdíl víc než markantní.  Tyto vlasy se pak strojově ztenčují na pravidelný kruhový průměr, odstraňuje se z nich kutikula a lesk se jim dodává silikonovým povlakem.  Jsou nejlevnější, nejrozšířenější, dodávají se často již barvené. Na první dotek i pohled jsou velmi podobné evropským vlasům. Hotový účes je pohledný - ale bohužel pouze po velmi krátkou dobu. Po smytí silikonu a ostatních látek vlasy ztrácejí většinu své "jiskry"¨ EVROPSKÉHO TYPUztenčené, chemicky zpracované, převážně indického a asijského původu. Jsou v nabídce v mnoha odstínech a přesných délkách. Tyto pravé vlasy se běžně používají na prodlužování vlasů a mnoho dodavatelů je vydává za evropské. Zpracované vlasy jsou krásné, ale po několika umytích ztratí lesk a zpravidla změní tvar. Některé vlasy z této kategorie vydrží i dlouhodobě při šetrné péči. Ačkoliv máme tyto vlasy od renomovaných výrobců, kvůli ztenčení - (je z nich chemicky odstraněna vrchní vrstvička, aby byly tenčí) vyplývá, že jejich odolnost proti vlasům panenským, je neporovnatelně kratší. Tyto vlasy nelze reklamovat.

Pokračovat na článek


Zvětšení prsou přírodní cestou

 Opravdu existuje možnost pomocí přírodních přípravků zvětšit a zpevnit ňadra? Ano existuje a navíc opravdu funguje. Pevná a plná ňadra jsou symbolem a synonymem pro ženskou krásu. Zároveň jsou ale nedílnou součástí psychiky a sebevědomí ženy. Velikost prsou se během života ženy mění. Velký vliv na velikost a tvar prsou mají zejména přibírání a úbytky na váze, těhotenství, kojení a samozřejmě hormonální změny. Pro velkou skupinu žen je vzhled jejich prsou součástí jejich sebevědomí, utváří jejich psychickou pohodu a postoj k sobě samé. Ňadra se stala ve společnosti díky medializaci nepřirozeným symbolem ženské krásy.Vyrovnat se s jakoukoliv odlišností ve velikosti či tvaru prsou může být pro ženu velkým psychickým problémem. Často tato skutečnost vede až k pocitu méněcennosti. Naštěstí možnost ovlivnit tvar a velikost existuje a metod je několik. První je samozřejmě chirurgický zákrok, ale tuto metodu zde rozebírat nebudeme. Nás bude zajímat jak užívání přírodních látek, tak proces mechanický, čili pohyb.Existují například přírodní látky složek ActiveVolume a ActiveForm, které posilují příznivý účinek ženských hormonů (estrogenů) na pevnost, plnost, tvar a objem prsou. Tento vliv na prsní tkáň je přirozeně snížen při menstruaci nebo v období menopauzy a po menopauze. Izoflavony a další obsažené přírodní rostlinné látky dokážou šetrně doplnit chybějící vliv estrogenů. Dlouhodobé užívání přípravku NadraIN zvětšuje objem prsou, zpevňuje prsní tkáň a tím zlepšuje tvar prsou. Užívat by se měl minimálně dva až tři měsíce. Prsa si můžete zvětšit i vlastním přičiněním a zadarmo. Cílená masáž prsou, může zvětšit jejich objem až o dvě čísla. Na citlivý bod pod bradavkami na každém prsu přiložíte dva prsty, natažený ukazováček a prostředníček. Prsa pak masírujete krouživými pohyby. Stačí pět minut každý den.Oba tyto způsoby jsou dlouhodobé a účinek určitě nebude u všech žen stejný, než se ale rozhodnete pro chirurgické řešení, není od věci vyzkoušet i tyto možnosti. Co když zrovna vy budete tou šťastnou, na kterou to bude fungovat.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Těhotenství a Děti

Jak zabránit vypadávání vlasů po těhotenství

Těhotné ženy prodělávají úplně jiné zkušenosti, jak před porodem, tak i po porodu. Většina žen říká, že se jim těhotenství líbilo a že nabyly mnoho nových zkušeností. Však v těhotenství existují i negativní stránky a vedlejší účinky jako například vypadávání vlasů a lámání nehtů. Vypadávání vlasů po porodu je bohužel velmi běžné, což znamená, že se to může stát klidně i vám. Nicméně se nemusíte bát vedlejších účinků, pokud se na to řádně připravíte. Vypadávání vlasů po porodu je pouze dočasné, proto existují metody jak to zmírnit. Máme pro vás typy, které vám pomohou a zabrání vypadávání vlasů.Tipy proti vypadávání vlasů Přírodní vlasový cyklusVaše vlasy mají tři fáze růstu:První fáze je, že vlasy aktivně rostou řadu let.Druhá etapa zabraňuje růst vlasů, přibližně na 1-3 měsíců. Zatímco vlasy odpočívají, se dějí hodně chemických změn. Na konci klidové fáze nastává třetí fáze, která však může způsobit právě vypadávání vlasů. Můžete si všimnout, že každý den vypadne třeba 100 vlasů aniž byste věděli proč. Vypadané vlasy nahradí nové, nemusíte se obávat, však někdy nastane to, že další vlas ten vypadnutý nenahradí.Příčiny vypadávání vlasů Hlavní příčinou vypadávání vlasů po těhotenství je způsobeno hormonálními změnami, kterými ženské tělo prochází. Během těhotenství by ženy měly užívat vitamíny, které zabrání vypadávání vlasů a dodávají jim lesk a objem. Nicméně, hormony mohou způsobit problémy vypadávání vlasů poté, co ženy porodily dítě, nemusí všal vypadávat jen při těhotenství, ale i po porodu. Největší rozdíl si mohou ženy všimnout během 1-3 měsíců po porodu.Kromě hormonálních problémů, je to zcela normální vidět, že vlasy vypadávají, může to zapříčinit třeba i dieta. Dalším důvodem vypadávání vlasů po těhotenství může být nedostatek minerálů a vitamínů. Chcete-li vyřešit oba tyto problémy, začleňte více ovoce a zeleniny do vašeho jídelníčku.Obecné informace Přirozená délka života vašich vlasů je asi průměrně 5-7 let, to však pak závisí na jednotlivci. Vypadnuté vlasy vždy nahrazují nové, to však neplatí při těhotenství, to může vlas vypadnou a při klidové fázi vlas nenaroste. Když hormony dosáhnou opět normální stav po těhotenství, vlasy které nerostly během klidové fázi pak opět narostou. Může trvat až šest měsíců, aby se vlasy zase vrátily do normálu, můžete však udělat několik kroků, abyste urychlili růst a udrželi si vlasy.Běžná místa kde vlasy vypadávají Těhotenství oslabí všechny vlasy. Vypadávání vlasů může být nerovnoměrné, mohou být místa na pokožce, kde vlasů vypadá více a mohou být také místa, kde budete mít všechny vlasy. Můžete třeba zpozorovat řidší vlasy kolem čela nebo za ušima.Někteří lidé vidí vypadávání vlasů především na těchto místech, zatímco jiní mají jednu nebo dvě místa.Kdy je vypadávání vlasů už vážné? Vzhledem k tomu, že vypadávání vlasů může být způsobeno i něčím jiným než hormonální nerovnováhou, jako je třeba podvýživa, měli byste navštívit lékaře, který vám poradí co a jak. Jestliže vypadávají vlasy i po šesti týdnech po narození dítěte, neváhejte a běžte se poradit s lékařem. V některých případech mohou lékaři předepsat léky ve formě tabletách,aby zredukovaly vypadávání vlasů. Je důležité zmínit to, že se vypadávání vlasů často zastaví po šesti týdnech, tak již léky ani jiná medicína nebudou potřeba.Vyhněte se tahání vlasů Doporučujeme, abyste si nedělali účesy, které napínají vlasy. To zahrnuje těsné culíky nebo drdoly.Je často nepříjemné, že vlasy máte v obličeji, ale bohužel culíky zapříčiňují vypadávání, proto byste měli používat skřipce místo gumiček.Jak se starat o mokré vlasyPoužijte šampon a kondicionér, který obsahuje posilující složky, jako je křemičitý biotin nebo keratin. Vaše vlasy jsou neuvěřitelně zranitelné když jsou mokré, mokré vlasy způsobují lámavost a křehkost. Pokud máte mokré vlasy, zacházejte s nimi opatrně, aby nedošlo k vypadávání. Uděláte nejlépe, když používáte hřeben s velkými zuby na mokré vlasy. Buďte jemní při stylování vlasůKdykoliv je to možné, vyhněte se fénům, žehličkám na vlasy nebo kulmám.Dieta a výživa Jak již bylo zmíněno, váš zdravotní stav se odráží na vlasech, nehtech a kůži. Pokud se nestravujete zdravě, měli byste okamžitě začít, protože to ovlivňuje růst vlasů. Takže zařaďte ovoce a zeleninu do svého jídelníčku. Snadný začátek je, že alespoň před jedním jídlem sníte jednu misku zeleniny nebo ovoce.Je také důležité získat dostatek bílkovin ve stravě, to posílí vlasové kořínky a s touto výživou vlasy zachráníte před vypadáváním. Tyto tipy budou rovněž podporovat růst vlasů, který může být dále posílen i tím, že si dopřejete vitamíny jako je B komplex , biotin, vitamín C a zinek.Ve většině případů žen, které zažily vypadávání vlasů po těhotenství je velké riziko, že se tomu nikdy nevyhnou úplně. Ale pomocí tipů které jste se dočetly v článku, můžete zarazit vypadávání aniž byste se o ně musely nějak hodně starat.

Pokračovat na článek


Fyziologické změny u ženy v těhotenství

Krevní tlakKrevní tlak je v průběhu těhotenství o něco nižší než u netěhotných. Systolický tlak se snižuje jen nepatrně, diastolický o 5–10 mmHg (0,7–1,3 kPa) od 12. do 26. týdne. Po 36. týdnu se diastolický tlak vrací k hodnotám před těhotenstvím. Krevní tlak měřený manometrem s manžetou, která obepíná a. brachialis, se mění hlavně ve druhé polovině těhotenství, v závislosti na poloze ženy. Nejvyšší tlak je v poloze vsedě, nižší je vleže na zádech a ještě o něco nižší je v poloze vleže na boku. V průběhu těhotenství se významně zvyšuje tlak ve vénách dolních končetin, vulvy a rekta v poloze vestoje, vleže na zádech a vsedě. Venózní tlak je vyšší ve femorální véně, na jejíž straně je uložena placenta. Průměrný rozdíl je asi 27 mmH2O (0,3 kPa). Zvýšený venózní tlak často způsobuje i vznik hemoroidů a je jednou z hlavních příčin vzniku edémů dolních končetin. Zvýšený venózní tlak je způsoben tlakem těhotné dělohy na v. cava inferior a vv. iliacae. Komprese těchto vén způsobuje i oblenění průtoku krve kaudálně od místa komprese, a to je jeden z rizikových faktorů pro vznik trombózy v těhotenství. Výsledný účinek komprese v. cava inferior je poněkud zmírněn vznikem paravertebrálního kolaterálního oběhu. V horní polovině těla se v těhotenství venózní tlak nemění. Ve III. trimestru může zvětšená děloha částečně komprimovat aortu a její větve. Následkem této komprese je krevní tlak v a. femoralis nižší než v a. brachialis. Stlačení aorty se zvyšuje při kontrakci a při poloze ženy vleže na zádech, průtok krve dělohou se tak snižuje a rozvíjí se distres plodu. Tento jev se někdy nazývá Poseirův efekt. V období termínu porodu v poloze vleže na zádech nastává u 10 % žen velmi významný pokles krevního tlaku spojený s nauzeou, závratí a někdy dokonce i srdeční synkopou. Příčina je v téměř kompletním uzávěru dolní duté žíly komprimované těhotnou dělohou u žen s vrozeně nedostatečnou kolaterální cirkulací. Tento stav je doprovázen tachykardií matky a snížením srdečního výdeje a označuje se jako syndrom venae cavae inferior. Při děložní kontrakci se za porodu zvyšuje střední arteriální krevní tlak v průměru o 10 mmHg (1,3 kPa).V těhotenství se průtok krve zvyšuje zejména v děloze (viz odst. 6 ), v ledvinách, v prsech a kůži. Zvýšení průtoku záleží na délce těhotenství. V ledvinách se zvyšuje průtok krve v průměru o 400 ml/min ve srovnání s průtokem před těhotenstvím a v prsech o 200 ml/min. Velké zvýšení průtoku krve zjišťujeme také v kůži rukou a nohou. Kůže bývá v těchto místech obvykle teplejší, někdy je studeně vlhká. Prostřednictvím zvýšeného průtoku krve kůží se uvolňuje teplo produkované plodem a zvýšeným metabolismem matky v těhotenství. Zvyšuje se i prokrvení sliznic, což vede k jejich edematóznímu prosáknutí (dýchací cesty). Při fyzické námaze se následkem redistribuce krve do svalů snižuje průtok krve fetoplacentární jednotkou. U zdravé matky a plodu neovlivňuje mírná až středně těžká fyzická práce vývoj plodu.2. Objemy tělesných tekutin a hematologický systémU těhotné ženy se zvětšuje objem extracelulární tekutiny (intravaskulární a intersticiální kompartment) a vzniká fyziologická extracelulární hypervolémie. Objem intersticiálního kompartmentu se v těhotenství postupně zvětšuje a dosahuje maxima ve III. trimestru.Objem plazmyObjem plazmy se zvětšuje s velikostí plodu – čím větší plod, tím větší plazmatický objem. Její objem se rovněž zvětšuje v závislosti na výšce ženy, počtu a četnosti těhotenství. U malých žen se objem plazmy zvětšuje asi o 20 %, u vysokých žen až o 100 %, průměrné zvětšení objemu je asi 50 %, tj. 1250–1400 ml. Hypervolémie začíná již v 6. týdnu, nejrychlejší nárůst je ve II. trimestru a od 30. týdne je vzestup jen nepatrný. Některé studie dokonce prokázaly nepatrné zmenšování objemu plazmy v posledních 10 týdnech těhotenství. U žen s opakovanými potraty, předčasnými porody a s preeklampsií se zvětšuje objem plazmy jen nepatrně nebo vůbec ne. Protože se objem plazmy zvětšuje dvakrát více než objem erytrocytární masy, snižuje se koncentrace hemoglobinu a hematokrit – vzniká tzv. diluční anémie (nutno odlišit od skutečné anémie v těhotenství, která je nejčastěji sideropenická, méně často megaloblastická). Mechanismus těchto změn není zcela jasný, ale uplatňuje se zde zvýšená produkce aldosteronu, estrogenů, progesteronu a atriálního natriuretického peptidu. Zvýšený objem plazmy (a tím i krve) v těhotenství je nutný při zvýšeném průtoku krve některými orgány (děloha, ledviny, kůže, prsy) a pro kompenzaci ztrát krve při porodu. Ztráta krve při spontánním porodu se odhaduje na 400–600 ml a při císařském řezu okolo 1000 ml.ErytrocytyObjem erytrocytární masy se zvýší u těhotné ženy s jedním plodem ze 1400 ml na 1650 ml, tj. o 250 ml neboli o 18 %. Při podávání preparátů železa se objem erytrocytární masy zvyšuje o dalších 150–200 ml, tj. celkem o 400–450 ml (30 %). Toto množství erytrocytů obsahuje 475 mg Fe. U vícečetných těhotenství je objem erytrocytární masy větší než u jednočetných. Počet erytrocytů klesá ze 4,5 × 1012/l před těhotenstvím na hodnoty 3,7 × 1012/l ve 30. týdnu, kdy je jejich počet nejnižší. Později se již počet erytrocytů nemění nebo nepatrně stoupá. Koncentrace hemoglobinu klesá ze 137–140 g/l před těhotenstvím na 110–120 g/l na konci těhotenství. Podobné snížení nastává u hematokritu, který klesá z hodnot okolo 0,40 na 0,33–0,35. Pro ženy bílé rasy je v těhotenství z hlediska hemodynamického (viskozita krve) a z hlediska přenosové kapacity krve pro kyslík nejvhodnější hematokrit 0,35, arterio-venózní diference je v těhotenství menší než před těhotenstvím. Těhotenství je v dospělosti jediný fyziologický stav, ve kterém je v organismu přítomen fetální hemoglobin (HbF) a zmnožené F-buňky (erytrocyty obsahující HbF). Nejvyšších hodnot dosahují mezi 10.–12. a 18.–22. týdnem těhotenství a normalizují se do 8. postpartálního týdne. Tento HbF pochází od matky, nikoli od fétu. Zmnožení F-buněk koreluje s hladinami HCG a je indukovatelné erytropoetinem.ŽelezoZdravá žena přijímá denně potravou 12–18 mg železa (Fe) a z toho se vstřebává přibližně 5–10 %. Absorpce Fe se zvyšuje při jeho deficitu, a to na 20–50 %. Absorpce Fe se zvyšuje také v těhotenství, ve II. trimestru na 30 %, ve III. až na 40 %. Průměrná denní ztráta Fe u netěhotné ženy je 1–2 mg, u těhotné 0,75 mg, tj. za těhotenství celkem 200 mg. V těhotenství je část Fe matky transportováno do placenty a plodu. Nastává snížení zásob Fe u matky a tento stav může vyústit v deficit Fe, event. až v anémii z nedostatku Fe (sideropenická anémie). Fe se dostává k plodu aktivním transportem přes placentu. Fe je transportováno pouze jedním směrem – od matky k plodu, a to i od matek s deficitem Fe a sideropenickou anémií. Přesný mechanismus transportu Fe přes placentu neznáme. Přísun Fe do placenty a plodu není v průběhu těhotenství rovnoměrný, od 4. měsíce do porodu kolísá v rozmezí 0,5–5,0 mg/24 h. V těhotenství se spotřebuje asi 500 mg Fe na zvětšení celkového objemu erytrocytární masy u matky. V období porodu obsahuje plod okolo 300 mg Fe ve formě hemoglobinu a zásobního Fe uloženého v játrech. V placentě je uloženo dalších 30–100 mg Fe. Na druhé straně v důsledku amenorey v těhotenství a laktaci „ušetří“ žena 250–300 mg Fe. Ztráty Fe v mléce nejsou významné. Při spontánním porodu se ztrácí cca 600 ml krve, a to při hematokritu 0,37 představuje přibližně ztrátu 250 mg Fe. Při malé ztrátě krve při porodu se v šestinedělí snižuje objem erytrocytární masy, tím se redukuje množství celkového hemoglobinu a část Fe z tohoto hemoglobinu se ukládá jako zásobní ve formě feritinu (mobilizovatelné – lze jej využít pro potřeby organismu ) a hemosiderinu (nemobilizovatelné). Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že v těhotenství se spotřeba Fe zvyšuje a že v těhotenství a po porodu vzniká často v důsledku zvýšené spotřeby Fe a krevní ztráty sideropenie, event. sideropenická anémie.LeukocytyCelkový počet bílých krvinek se v těhotenství zvyšuje až na 12,0 × 109/l, ve III. trimestru byly zjištěny i hodnoty 16,0 × 109/l. Za porodu dosahuje počet leukocytů i 25–30 × 109/l. Počet lymfocytů a monocytů je relativně stabilní, zvyšuje se počet polymorfonukleárů. Počet bazofilů nepatrně klesá. Eozinofily se u některých těhotných zvyšují, u jiných snižují nebo se jejich počet nemění; příčina není známá.TrombocytyPočet trombocytů se v těhotenství významně nemění, event. může nepatrně klesat a pohybuje se v rozmezí normálních hodnot u netěhotných žen, tj. 140–400 × 109/l. V těhotenství se zvyšuje trombocytopoéza, ale i konzumpce destiček. Rovněž se zvyšuje koncentrace prostacyklinu (inhibitor agregace destiček) a tromboxanu A2 (vyvolává vazokonstrikci a agregaci destiček). Během těhotenství se dvakrát zvyšuje riziko venózní trombembolie.Sedimentace erytrocytůV těhotenství se sedimentace (FW) zvyšuje na 44 až 114 mm/h s průměrem 78 mm. Příčinou vysoké sedimentace je zvýšená hladina plazmatických globulinů a fibrinogenu. Sedimentace nemá v těhotenství diagnostickou hodnotu.Viskozita krveZměny v počtu erytrocytů ovlivňují viskozitu krve. Při srovnání s destilovanou vodou je viskozita krve před těhotenstvím 4,6, na začátku těhotenství pak činí 4,2 a v době nejnižšího počtu červených krvinek, tj. ve 30. týdnu, je viskozita 3,8. Snížení viskozity krve má za následek snížení srdeční práce a je jedním z faktorů, který způsobuje snížení krevního tlaku při zvýšeném srdečním výdeji.Elekrolyty v séruNa+ – koncentrace klesá o 2–3 mmol/l (130–148 mmol/l) K+ – koncentrace klesá o 0,2–0,3 mmol/l (3,8–5,1 mmol/l) Ca2+ – koncentrace klesá o 10 % (2,25–2,75 mmol/l) Mg2+ – koncentrace klesá o 10–20 % (0,75–1,25 mmol/l) Koncentrace Cl- a fosforu se výrazně nemění (98–106 a 0,65–1,62 mmol/l). V závorce jsou uvedena rozpětí normálních hodnot u netěhotných žen.Srážení krveV průběhu těhotenství jsou změněny hladiny nebo aktivita jak faktorů plazmatického koagulačního systému, tak faktorů fibrinolytického systému. Znalost mechanismů krevního srážení a fibrinolýzy je nesmírně důležitá, neboť umožňuje úspěšně léčit nejzávažnější porodnické komplikace – krvácení s event. následnou diseminovanou intravaskulární koagulopatií (DIC) a trombembolickou nemocí.Plazmatický koagulační systémVýsledkem aktivace kaskády plazmatického koagulačního systému (PKS) je konverze rozpustného fibrinogenu v pevný fibrin. Tato konverze se uskutečňuje prostřednictvím řady enzymových pochodů. Koncentrace fibrinogenu se zvyšuje v těhotenství o 1–2 g/l, tj. z 2–4,5 g/l na 4–6,5 g/l. Celkové množství fibrinogenu se zvyšuje z 10 g před těhotenstvím na 20 g na konci těhotenství. V průběhu normálního těhotenství se také signifikantně zvyšuje koncentrace faktorů VII (prokonvertin), VIII (antihemofilický faktor), IX (Christmas faktor) a X (Stuart-Prowerův faktor). Naopak hladiny faktorů II (protrombin), V (proakcelerin), XI (plasma tromboplastin antecedent) a XII (Hagemanův faktor) se téměř vůbec nemění. Přestože je těhotenství označováno za hyperkoagulační stav, ke spontánní intravaskulární koagulaci nedochází.Fibrinolytický systémHladina plazminogenu se v plazmě během normálního těhotenství zvyšuje současně s koncentrací fibrinogenu, ale v důsledku snížené koncentrace aktivátoru plazminogenu se fibrinolytická aktivita snižuje. Na konci těhotenství se zvyšuje hladina fibrin-degradačních produktů (FDP). Hladina těchto látek se značně zvyšuje při abrupci placenty, při preeklampsii a eklampsii a mohou negativně ovlivnit aktivitu PKS.3. Respirační systémV těhotenství nastávají v respiračním systému anatomické změny, které částečně podmiňují změny funkční. Subkostální úhel je v časném těhotenství 68° a v době termínu porodu je zvětšen na 103°. Bránice se v těhotenství zvyšuje o 4 cm a příčný průměr hrudníku se rozšiřuje o 2 cm. Exkurze bránice se při dýchání zvyšuje o 1–1,5 cm. Dýchání je v graviditě spíše abdominální než kostální. V tab. 2 jsou uvedeny procentuální změny plicních objemů a plicních kapacit na konci těhotenství. Minutová ventilace plic stoupá od 10.–12. týdne těhotenství, ale zvětšuje se pouze dechový objem, zatímco dechová frekvence se nemění. Progesteron indukuje zvýšenou citlivost dechového centra na CO2 a to vede ke zvýšení dechového objemu. Změnou polohy bránice směrem nahoru se snižuje negativní intrapleurální tlak a nastává snížení funkční reziduální kapacity o 18 % (FRC je součet ERV a RV). Toto snížení se týká reziduálního objemu (RV) i exspiračního rezervního objemu (ERV). Přesto celková kapacita plic, vitální kapacita a inspirační kapacita zůstávají nezměněny, protože nastává kompenzatorní rozšíření příčného a předozadního průměru hrudníku. Po hlubokém výdechu se maximálně vydechnutý objem vzduchu (FEV) a maximální proudění vydechovaného vzduchu (PEF) nemění. To je způsobeno bronchodilatačním účinkem progesteronu, který vede ke snížení rezistence dýchacích cest. Plicní difúze (tj. výměna dýchacích plynů mezi alveolárním vzduchem a krví) je snížena o 15 %, pravděpodobně vlivem snížené koncentrace hemoglobinu matky a změnou kvality mukopolysacharidů v plicních kapilárách těhotné. Zvýšená spotřeba O2 je kompenzována proporčním zvýšením dynamických ventilačních parametrů.

Pokračovat na článek


Hormonální antikoncepce

Hormonální antikoncepce představuje spolehlivé řešení, jak zabránit nechtěnému početí, a zároveň upravit nežádoucí výkyvy menstruačního cyklu. Její užívání však může mít i své stinné stránky, například vznik celulitidy. Podle lékařů je právě hormonální antikoncepce jedním z klíčových faktorů masového rozšíření pomerančové kůže v ženské části populace.    Genetika, antikoncepce, nezdravá životosprávaCelulitidou v současné době trpí až 90% žen, a to včetně velmi mladých. Estetický problém se nevyhýbá ani dívkám již od 15. roku věku. Hlavní vina je přitom připisována jak hormonálním a genetickým vlivům (pokud matka trpěla celulitidou, je vysoká pravděpodobnost, že jí bude trpět také její dcera) a nezdravému životnímu stylu (přílišné sezení, spíše řídká pohybová aktivita, nadměrné pití kávy, nevhodné složení jídelníčku, nesprávné stravovací návyky, střídání diet, kouření, nedostatečný nebo z nevhodných nápojů složený pitný režim), to vše napomáhá vzniku celulitidy.Jak antikoncepce přispívá k celulitiděA jak vlastně může hormonální antikoncepce přispívat ke vzniku pomerančové kůže? Její užívání zvyšuje objem plazmatických bílkovin v séru, což přispívá k povolování vazivové tkáně, a zároveň k poškození žilního systému. Dochází tak k nepříznivým zásahům do kolagenního režimu podkožního vaziva, což ve svých důsledcích způsobuje zvětšení, zbytnění a pozvolné tuhnutí vláknité složky pojivové tkáně. Zhuštění kolagenních vazivových struktur  vede ke změně metabolismu tukových buněk a jejich růstu. Tukové buňky jsou pak vytlačovány směrem vzhůru, kdy vytvářejí nevzhledné kožní hrboly a dolíčky. Projevy celulitidy jsou zjistitelné buď na pohmat, nebo také vizuálně, záleží na stadiu onemocnění. (Přestože je pomerančová kůže ženami vnímána především jako kosmetický defekt, lékaři ji považují za lymfatické a metabolické onemocnění.)Čtyři stadia celulitidyRozlišujeme celkem 4 stadia celulitidy. Zpočátku je celulitida zjistitelná pouze pohmatem. Pro první neboli počáteční stadium je  totiž charakteristické, že se nevzhledné kožní projevy objeví pouze, když kůži v dané oblasti (nejčastěji vnitřní strany stehen nebo hýždí)  zmáčkneme  mezi prsty. V tomto stadiu je poměrně snadné se celulitidy zbavit změnou životního stylu. Problematické není ani odstranění příznaků druhého stadia mírně pokročilé celulitidy, kdy jsou hrbolky patrné i bez stisknutí kůže. Tento druhý stupeň vyžaduje pravidelnou péči o pokožku, jejíž důležitou součástí je cvičení (vhodné je plavání, cyklistika, aerobik nebo speciální cviky proti celulitidě), používání přípravků proti celulitidě a masáže. Jakmile se celulitida dostane do třetího stadia středně pokročilé celulitidy, pro kterou jsou typické nejen hrboly, ale i hlubší dolíčky, nelze její příznaky zcela odstranit. Lze však dosáhnout jejich zmírnění. Velmi dobrých výsledků lze dosáhnout přístrojovými lymfatickými masážemi. Čtvrtý stupeň celulitidy, kdy jsou hrboly a dolíčky viditelné i přes oblečení prakticky neodstranitelné, je považován za závažný estetický, a zároveň zdravotní problém.Hormonální antikoncepce a její alternativyZ výše uvedeného vyplývá, že pokud chceme vzniku celulitidy předejít, měli bychom hledat jiné metody, jak zabránit nechtěnému otěhotnění, než je hormonální antikoncepce, jako příklad poslouží nitroděložní tělísko nebo kondom. Další možnou alternativu představuje užívání hormonální antikoncepce bez obsahu estrogenu (tu, kterou obsahuje pouze gestagen), neboť výše popsané nežádoucí projevy vznikají především působením hormonu estrogenu, který je součástí většiny antikoncepčních pilulek.Boj proti celulitiděVolby alternativy hormonální antikoncepce s estrogenem není samozřejmě jediným pilířem boje s pomerančovou kůží. Je třeba celkově změnit životní styl, především upravit jídelníček (aby obsahoval více ovoce a zeleniny a minimum cukrů a živočišných tuků), dbát na správný pitný režim, zařadit do svého programu pravidelnou pohybovou aktivitu, přidat kosmetické přípravky zpevňující pokožku a lymfatické masáže.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Svatební den jako reportáž?

Každý chce, aby nevěsta se ženichem měli ty nejkrásnější fotografie, které zachycující okamžiky a emoce v dané chvíli. Mnoho fotografů využívá figurální snímky, které ale většinou neukazují všechny emoce tak, jak bychom chtěli mít na fotografiích. Využívám proto fotografování svatebních obřadů jako životní reportáž, mohu tak zachytit každý okamžik svatebního dne. Nezapomínám však na hlavní pasáže fotografování. Při příjezdu se ve svatební den seznámím se s celou rodinou, snažím se vnímám jejich emoce a celkové dění kolem. Od ranního fotografování přípravy nevěsty až po poslední úpravu koláčků, chlebíčků a pohoštění pro všechny hosty. Na každém celodenním fotografování nesmím opomenout nejen líčení nevěsty, ale také převlíkání ženicha. Zde vznikají kupodivu nejen zajímavé momentky ale také se na snímku často zachytí i humorné grimasy. Když už reportáží vnímám celý den, samozřejmě často vznikají krásné a uvolněné snímky společných rodinných fotografií, ale také vázání kravaty ženicha s otcem nevěsty v koupelně. Kromě toho všeho se u zdobení aut člověk dozví mnoho zajímavostí o ženichovi a nevěstě. Zde už vzniká mnoho dalších nápadů na fotografování, než které naplánuji se ženichem a nevěstou vždy před svatbou.Reportážní fotografování s sebou přináší momentky z celého dne, nejde však jen o statické snímky ze svatebního obřadu, hostiny či večerní party, ale vznikají tu krásné snímky plných emocí. Nejen slzy nevěsty, rodičů, přátel nebo nejlepší kamarádky. Je zde zachyceno také hašteření ženicha s přáteli či se svědkem. Nejkrásnější spojení svatebního dne je v doprovodu dětí, ty nám sice na svatbách dělají trochu starosti, ale fotografie s nimi jsou nejkrásnější. Oživují svatbu svými zvídavými otázkami či zvědavým zjišťováním, co se to kolem nich děje. Vznikají s nimi zajímavé chvilky, jsou radostí, když nesou prstýnky a nechtějí, aby teď tatínek dával mamince pusu, nebo je pro ně v kostele či radnici příliš velké ticho.Ač se to nezdá, každý si klade stejnou otázku, co se může dít na svatební hostině kromě toho, že ženich s nevěstou a hosty jedí. I zde vznikají vcelku zajímavé momentky při polévce, druhého jídla, krájení dortu, přípitku, pití alkoholu či kávy. Hlavně v doprovodu dětí s jejich upatlanými tvářemi.Celodenní svatba formou reportáže přináší mnoho snímků a o to víc radosti při jejich prohlížení. Jako fotograf se snažím zachytit prakticky všechny okamžiky, pečlivě po zapracování snímků vybírám ty nejlepší tak, aby ve vás budily stále stejné emoce jako v den svatby. Proč vlastně je lepší reportážní fotografie než klasická? Tuto otázku si klade mnoho svatebčanů. Je to jednoduché – klasické fotografování se svým způsobem řídí určitým pravidlem a scénářem. Kde fotograf musí fotografovat to, co se žádá nejčastěji. U reportážního fotografování je svatební den zaznamenáván jako běžná reportáž, fotograf zná hlavní body, které má zachytit, ale má větší volnost si hrát zároveň na „paparazzi“ a zvěčnit tak i nečekaný okamžik. Tento způsob má větší nároky na objem snímků, ale o to je to větší zábava. Na každou svatbu se proto snažím přijet s větší zásobou. Máte tak výhodu, že zachytím prakticky celkové dění ze svatebního dne. Váš budoucí DVD je naplněn fotografiemi z celého dne. Vždy kladu důraz na to, aby fotografie byly ostré, barevné a zachycovaly správný okamžik. Vždy přidám ale také černobílé snímky, doplním dle přání zamilované písničky i foto video medailonek. Vždy ode mne dostáváte krásný barevný obal, vložený do modrého plastiku s barevným potiskem.Vaše životní reportáž je zachycena a každá fotografie nese svůj příběh, i když už to může být několik let po svatbě, zůstává plno vzpomínek. Stejně jako vy si pamatujete svůj den, já si pamatuji ten váš. Pečlivě proto uchovávám vaše fotografie, kdyby se vám náhodou ztratily. Je možné kdykoliv si o snímky napsat. Po každé svatbě se celý balík upravených fotografií ale i originálních zdrojů archivují a po každém roce se kontrolují, zda jsou media stále čitelná.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví

Liposukce

Bez tukuAť se nám to líbí nebo ne, ideálem krásy současné doby a naší zeměpisné šířky je štíhlé tělo. A není zahanbující, že jsme ochotni pro něj udělat maximum. Držíme diety, cvičíme, běháme v parcích, posilujeme, tu a tam vyzkoušíme nějaký ten "zázračný preparát" a stále více využíváme služeb plastických chirurgů. K jednomu z nejoblíbenějších zákroků dnes patří liposukce, což je operační postup, který odstraňuje odolné tukové zásoby ze specifických oblastí těla, jako jsou břicho, boky, hýždě, stehna, kolena, horní partie rukou, brady, tváře či krku. Je ale třeba mít na paměti, že se nejedná o metodu hubnutí a nelze jí tedy řešit silnou nadváhu či obezitu. V angličtině existuje výstižnější termín - body contouring, což lze volně přeložit jako doladění křivek těla. Proto je liposukce vhodnější paradoxně pro osoby se štíhlejší postavou, kdy je potřeba odstranit jen menší, lokalizované nadbytky tuku. U těch plnoštíhlejších je nutné a možné liposukci opakovat vícekrát. Pro koho je liposukce vhodná? V první řadě je zapotřebí mít realistická očekávání, co vám tato procedura může přinést. Vhodný kandidát na liposukci by měl být především fyzicky zdravý, psychicky stabilní, s pevnou elastickou kůží, ale s nadměrnými tukovými nadbytky v určitých partiích. Věk nehraje žádnou roli, nicméně u osob se sníženou elasticitou kůže (po 40. roku věku) se nemusí dosáhnout stejného výsledku jako u pacientů s pružnější kůží. Zákrok se pak většinou kombinuje s plastickou operací, při které je odstraněna přebytečná kůže. Obecně lze říci, že ideální k provedení liposukce je věk kolem 35 - 40 let a u osob nad touto věkovou hranicí se k indikaci liposukce přistupuje individuálně. Na jakých místech a v jakých případech má liposukce červenou? Jsou oblasti, které k liposukci nedoporučujeme vůbec. Jedná se o takzvané zakázané oblasti, ke kterým patří například dolní polovina hýždí. Některé oblasti nejsou vyloženě zakázány, ale jsou spíše nedoporučovány s ohledem na anatomickou lokalizaci jako například oblast zad. Liposukce je dále vysoce riskantní pro jedince se zdravotními problémy jako je diabetes (cukrovka), významným srdečním nebo plicním onemocněním, nedostatečností krevního oběhu nebo pro ty, kteří nedávno v blízkosti místa, které bude upravováno, prodělali operaci.  Techniky liposukce dělíme na suché a vlhké, přičemž všechny pracují na principu odsátí rozrušené tkáně pomocí tenké jehly - kanyly. Ta je zavedena pod kůži a pomocí podtlaku odvádí nadbytečnou tukovou tkáň. Jednotlivé způsoby liposukce a anestezie lze i různě kombinovat. Existuje několik způsobů provedení liposukce, a to především v závislosti na zařízení, které je při zákroku použito. Konvenční liposukce -liposukce je prováděna pouze pod tlakem, který je vytvářen pumpou, na kterou je kanyla napojena speciální hadicí.  Vibrační liposukce - rozdíl oproti předchozí spočívá v tom, že kanyla je napojena na speciální přístroj, který ji rozkmitá, což po fyzické stránce usnadní chirurgovi práci. Ultrazvuková liposukce - tukové buňky jednoduše řečeno rozbíjí ultrazvuk. Laserová liposukce - laser působí podobně jako ultrazvuk. Každá z uvedených metod má své přednosti i nedostatky. Nejnovější výkřik techniky nemusí vždy znamenat jen to nejlepší. Výsledek operace záleží jen na zručnosti chirurga a na jeho zkušenosti s tou, kterou liposukční technikou.  Suchá technika - oblast, kterou plánujeme odsát, není před liposukcí napuštěna žádným roztokem a lze ji tedy provést pouze v celkové anestézii. Nevýhodou této metody je, že je při ní nutné použít vyšší podtlak, jehož následkem může být vyšší krevní ztráta, poškození tkáně či ve výsledku výraznější nerovnosti. Tato metoda je v současnosti považována za zastaralou a příliš se nevyužívá. Mokrá technika - do podkoží je vstřikován roztok, který svým účinkem snižuje krvácení, a který vyplní místo po odsátém tuku. Jednotlivé mokré techniky se od sebe liší především jeho množstvím. Tato technika umožňuje snažší odstranění tuku, snižuje ztráty krve a poskytuje znecitlivění v průběhu operace i po ní. Vstříknutý roztok také pomáhá redukovat množství podlitin po operaci. Odsávací kanyla je do těla vpravována krátkými, maximálně centimetr dlouhými řezy, které obvykle chirurg umisťuje do přirozených záhybů kůže, aby po zhojení byly co nejméně viditelné. Wet technika (prostá vlhká technika) Objem vstřikové tekutiny je v tomto případě menší než předpokládané množství odsátého tuku. Obvykle 200 - 300 ml roztoku na odsávanou oblast. Super - wet technika Objem vstřikové tekutiny je u této techniky zhruba stejný jako předpokládaný objem odsátého tuku. Tento způsob je podobný tumescentní technice, ale místní anestetikum v roztoku obvykle obsaženo není, anebo jen v malém množství. Tumescentní technika V případě tumescentní techniky je do ošetřované plochy aplikováno velké množství roztoku injekční formou. Tumescentní liposukce je obvykle prováděna u pacientů, kteří vyžadují pouze lokální anestezii. Tento zákrok trvá déle než konvenční liposukce, maximálně však 3 hodiny. Protože obsahuje určité množství znecitlivujících látek, další anestezie není nutná. U této techniky je obvykle použito 2 - 3x více tekutiny, než je objem odsávaného tuku. Výsledkem je otok (angl. Tumescence). Další postup je pak stejný jako u konvenční liposukce.  Při vibrační liposukci se používá přístroj s liposukční kanylou, která kmitá rychlými pohyby dopředu a dozadu. Přístroj šetrněji proniká i tukovou tkání s vyšším obsahem vaziva - například hýždích či zádech. Používá se například při opakovaném zásahu do tkáně. Je nejšetrnější.  Ultrazvuková liposukce využívá k odsávání speciální kanylu, která produkuje ultrazvukovou energii. Ta působí na stěny tukových buněk a tuk zkapalní. Ultrazvuková liposukce se obvykle používá u zvazivovatělých ploch těla, například horní poloviny zad nebo při zvětšení mužského prsu. Při asistované liposukci rozlišujeme: • UAL - ultrasonic assisted liposunction - kdy je ultrazvuková energie přenášena do podkožní tkáně, kde způsobuje rozpad tukových buněk. • E - VAL - external ultrasonic - assisted liposuction - při níž jsou tukové buňky narušovány ultrazvukem přes kůži. Výhodou ultrazvukové liposukce je schopnost pronikat tkání s vyšším obsahem vaziva. Lze ji aplikovat po prodělané předchozí liposukci a nespornou výhodou je i menší krevní ztráta. Je zde ale větší riziko popálení kůže. Pro bezpečnost zákroku je tedy velmi důležitá kvalitní anestezie a náležitá pooperační péče. S tukem totiž ztrácíte i vodu, vitamíny a řadu výživných látek, jejichž ztráta může být příčinou pooperačního šoku. Konzultujte proto se svým lékařem, jaká pooperační péče vám bude zajištěna.Laserová liposukce. Jedná se o nejnovější liposukční metodu, která umožňuje výrazně zkrátit dobu hojení a navíc má i lepší výsledky. Používá se bud' samostatně, nebo jako kombinace klasické tumescenční liposukce a vypnutí pokožky laserem. Lékař tkáň nejprve napustí speciálním roztokem, který i s tukovými buňkami kanylou odsaje a na řadu přichází laser. Laserové vlákno se zavede do podkoží a tkáň se jím zespoda silně zahřeje. Díky tomu dojde k vypnutí kolagenu a vazivových struktur v kůži, která se vyhladí a "přisaje" zpět k tkáni.

Pokračovat na článek


Zdravé zuby

Jak se říká těm roztomilým malým bílým výrůstkům, co jich máme plnou pusu? Správně - zuby! (To nebylo moc těžké, že?)A z čeho se takový zub skládá? Každý náš zub má tři části: korunku, krček a kořen. Korunka je část zubu viditelná v ústech. Krček spojuje korunku s kořenem. Kořen je uložený v zubním lůžku.Co bychom uviděli, kdyby nás někdy napadlo zub rozpůlit? Každý zub tvoří několik vrstev:Sklovina je nejtvrdší zubní vrstva, která pokrývá povrch zubu, chrání jej a je nejtvrdší tkání v lidském těle – dokonce ani kosti nejsou tvrdší! Zubovina (dentin) je uložena pod sklovinou, má lehce nažloutlou barvu, je pevná, ale není tak tvrdá jako sklovina. Zubní dřeň (pulpa) obsahuje nervy a cévní zásobení zubu – právě ta bolí, když se nám udělá kaz: Nervy přinášejí do mozku signály bolesti, jestliže je zub kazem napaden. Cévy zajišťují výživu zubu a odstraňují odpadové látky. Cement je tvrdý, drsný a pokrývá povrch kořene. Zuby jsou uložené v zubním lůžku a s kostí jsou spojené drobnými závěsnými vlákny.Stačí jeden pohled do zrcadla a vidíme, že všechny zuby nejsou stejné. Jaké typy zubů existují?Typů zubů je víc. Zubní oblouk obsahuje všechny zuby, které jsou úhledně naskládané v horní a dolní čelisti. Zuby mají různý tvar a také plní v ústech různé úkoly.Rozlišujeme 4 typy zubů: řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky.Přední zuby, jedničky a dvojky, se nazývají řezáky – jsou ploché, jejich kousací hrana je ostrá a v ústech jich máme osm, čtyři v horní a čtyři v dolní čelisti. Používáme je k ukousnutí potravy a taky je můžeme na okolí cenit, když se usmíváme.Po obou stranách řezáků jsou špičáky (trojky) – dva v horní a dva v dolní čelisti. Mají delší kořen než řezáky a poskytují jim přátelskou výpomoc při trhání a kousání potravy.Vedle špičáku se nacházejí třenové zuby (čtyřky a pětky) – opět hezky rovnoměrně, čtyři v horní a čtyři v dolní čelisti. Podílejí se na kousání potravy a na jejím rozžvýkání.No a úplně vzadu, pěkně schované, si lebedí ty nejširší zuby, stoličky (šestky a sedmičky). Také ty jsou čtyři v horní a čtyři v dolní čelisti a žvýkají všechny ty dobroty, co se nám v ústech ocitnou. Zubní hitparádu uzavírají zuby moudrosti (osmičky). Než jsou dostatečně moudré na to, aby se prořezaly ven, tak to zabere dost času – obvykle kolem 25ti let. Takže na ty si ještě chvilku počkáme...Kolikrát se zuby v ústech vymění?První zuby se nazývají mléčné. Jsou v ústech jen dočasně, teprve po nich přicházejí zuby stálé. Když nám vypadají i ty, tak už žádné další nerostou a musíme nosit protézu – proto je důležité se o všechny naše zuby dobře starat! Jak vypadá mléčný chrup?Úplně první zoubky začnou lézt z dásně (odborně se tomu říká prořezávání, i když do zubů nám při tom nikdo neřeže) přibližně v 6. měsíci po narození. A pak už to jde ráz na ráz!- jedničky (první řezáky) se prořezávají 6 - 8 měsíců- dvojky (druhé řezáky) asi 9 měsíců- trojky (špičáky) 16 -20 měsíců- čtyřky (první stoličky) 12 -16 měsíců- a nakonec pětky (druhé stoličky) 20 - 30 měsícůProstě od půl roku až do tří let věku se pořád objevují další a další mléčné zuby (ještěže to máme za sebou). Okolo 3. roku života jsou už všechny venku, takže v každé čelisti jsou nakonec 4 řezáky, 2 špičáky a 4 stoličky. Celkem má mléčný chrup 20 zubů.A musíme se starat i o mléčné zuby, když stejně brzo vypadnou?Ano. Zuby, mléčné i stálé, slouží nejenom ke kousání, ale také se podílejí na tvorbě slov a pomáhají správné výslovnosti (proto je lidem bez předních zubů hůř rozumět). Zuby, ačkoli nejsou vidět, mají vliv i na to, jak náš obličej vypadá (Zkuste si nechat všechny zuby vytrhnout a uvidíte, jak se vaše tváře změní). Mléčné zuby navíc ovlivňují i vývoj čelisti a to, zda budou stálé zuby správně postavené. Proto je třeba, abychom se o ně starali a předčasně o ně nepřišli (Takže teď, když víte, jak jsou pro vás důležité, už si dáte pozor, abyste si je nevyrazili při sportování, že ano? Nebo je třeba neprohráli v kartách). Když nadejde jejich čas, začnou se mléčným zubům zkracovat kořeny a na jejich místo se postupně tlačí zuby stálé (Už se asi nemůžou dočkat, jak si taky hryznou). Mléčné zuby vypadávají ve stejném pořadí, jako se kdysi dávno, když jsme byli batolata, prořezávaly:- nejprve vypadnou mezi 5.- 8. rokem řezáky - a pak mezi 10. – 12. rokem špičáky a stoličky Ale stálé zuby nečekají, až nám vypadají všechny mléčné (To by nebylo moc praktické, žít několik let jen s pár zuby někde vzadu a velkou dírou vpředu). Na místě vypadnutých mléčných zubů se objevují zuby stálé a postupně je nahrazují. Kolem 6 až 8mi roků, kdy se prořežou stálé jedničky, které jsou v porovnání se zbývajícími mléčnými zuby mnohem větší, můžeme vypadat trochu jako bobr (Ale hlavu vzhůru, vypadáme tak jenom chvilku. Bobr celý život). Toto období smíšeného chrupu začíná okolo 5.- 6. roku (to se prořeže první stálá stolička) a pokračuje až do 12 – 13 let. Pořadí je opět přesně dané a zuby se obměňují postupně (Asi abychom se jednou ráno nevzbudili s úplně novým chrupem. To by nás mohlo vyděsit).Nejprve se prořezává první stálá stolička, a to hned za dočasnými stoličkami, v průběhu 5.- 6. roku života. Nazývá se „šestka“, protože je šestá v zubním oblouku. Je velmi důležitá pro dobré rozžvýkání potravy a ovlivňuje i správné postavení dalších stálých zubů.Po šestkách následují první a druhé stálé řezáky, potom špičáky, dále třenové zuby (čtyřky a pětky) a nakonec druhé a třetí stálé stoličky.V každé čelisti, nahoře i dole, tak máme nakonec 4 řezáky, 2 špičáky, 4 zuby třenové a 6 stoliček. Dospělý člověk má celkem 32 zubů.III. Noční můra našich zubů zvaná zubní kaz Co myslíte, která choroba je na celém světě nejrozšířenější a napadá bez rozdílu téměř každého? Není to žádná neznámá nemoc, ale „obyčejný“ zubní kaz. Ze všech lidí ohrožuje nejčastěji právě děti (Že by za to mohly všechny ty sladkosti, co máme tak rádi? Přihořívá...). Ale neztrácejme hlavu, proti zubnímu kazu nejsme bezmocní.Co je vlastně zubní kaz?Odborně řečeno jde o onemocnění, které se vyznačuje úbytkem minerálních látek (hlavně fosfátu a vápníku) ze skloviny a zuboviny. Tyhle jinak superpevné materiály se pak rozpadají jako drolící se skály a vzniká kazící se dutina.No, možná bychom se i s větší jeskyní v zubu smířili, ale zubní kaz bohužel dovede taky pořádně bolet. Už v samém začátku můžeme porušení skloviny vnímat nepříjemně, třeba při pití studených nápojů (jako je taková ledově vychlazená minerálka, hmmmm), nebo nás může zub pobolívat jako reakce na něco sladkého či slaného (takže vlastně skoro na všecko). Když si řekneme, že to ještě není tak zlé a návštěvu u zubaře odkládáme, kaz se šíří podél hranice skloviny a zuboviny a do hloubky směrem k zubní dřeni. Zkažená dutina se postupně zvětšuje a může dojít až k úplnému zničení zubní korunky. Pak už nestačí jednoduché zaplombování zubu, ale je třeba větší zákrok, někdy i odstranění zubu. Navíc, zánět a bakteriální infekce v okolí mléčného zubu mohou poškodit i vývoj stálého zubu, který vyroste na jeho místě. Proto je lepší v případě potíží návštěvu zubaře neodkládat, aby nám do dospělosti v ústech ještě něco zbylo.Jak to tak ale přijde, že najednou začnou minerální látky v tvrdých zubních tkáních ubývat?Pro odpověď musíme zabrousit do chemie. Základní příčinou vzniku zubního kazu je přítomnost a činnost bakterií, které dokáží měnit sacharidy na slabé organické kyseliny. Tyto bakterie jsou schopné v kyselém prostředí přežívat (jsou to pěkně odolné potvůrky). Když sníme něco, co sacharidy obsahuje, původně neutrální prostředí ústní dutiny se změní na kyselé – pH v ústech klesne pod hranici 5,5. Minerální látky v zubech se tím začnou uvolňovat, sklovina se rozpouští jako sněhulák na slunci a na zubní kaz máme zaděláno.Čím to, že potom nemáme zkažené zuby všechny a pořád?Zubní sklovina se dokáže proti vzniku zubního kazu bránit, pokud kyselé prostředí v ústech netrvá příliš dlouhou dobu a neopakuje se příliš často. Uvolněné minerály jsou dokonce schopné se opět uložit, pokud neutrální prostředí trvá dostatečně dlouho. Zdrojem minerálů jsou sliny (Takže když nad něčím slintáme, dělá to našim zubům moc dobře!). Sliny také pomáhají odstraňovat zbytky potravy a urychlují neutralizaci kyselého prostředí. Kromě toho, že budeme pořádně slintat (v tom nám může pomoci třeba žvýkačka bez cukru), je hlavně důležité, kolik a jak často sacharidy jíme. Čím více a častěji, tím stoupá míra a délka trvání kyselého ústního prostředí a také pravděpodobnost, že si v zubu vypěstujeme kaz. Jsme tedy vůči zubnímu kazu bezmocní?Naštěstí ne. Máme několik možností, jak vzniku zubního kazu zabránit nebo kazivost snížit. Patří sem:- pravidelná a správná péče o ústní dutinu- zdravá výživa s omezením cukrů- posilnění odolnosti zubních tkanin fluoridyNácvik čištění zubů nastává v období mezi 2. a 3. rokem života, kdy ještě dítěti pomáhají s čištěním rodiče. Ve věku 6 až 7 roků už jsme takové šikulky, že si můžeme čistit zuby sami. Rodiče by nás ale měli kontrolovat, zda to děláme správně a na některé zuby nezapomínáme (A my můžeme zase občas dohlédnout na rodiče. Jejich zuby nám budou určitě vděčné.). Také je důležitá velikost zubního kartáčku a tvar jeho hlavy, což závisí na našem věku. A co když nás pobolívá dáseň? Znamená to, že máme zkažený zub?I u zdravých dětí se občas vyskytují bolesti dásní - dásně jsou zarudlé a jejich okraj napuchlý. Nejčastější příčinou je hromadění zubního plaku v blízkosti zubního krčku. Zubní lékař nám při pravidelných prohlídkách pomůže najít příčiny, které způsobují hromadění zubního plaku. Nejdůležitější je zubní plak pečlivě a pravidelně odstraňovatIV. Záleží zubům na tom, co jíme? Člověk by si řekl, že zubům to bude jedno, co jíme, vždyť všechno ochutnáváme chuťovými pohárky na jazyku, ne? Ale skladba naší stravy má na stav zubů velký vliv. Určitě jste už slyšeli, že je důležité nejíst příliš mnoho cukrů, slazených potravin a nápojů. Ale nebojte, neznamená to, že všechno sladké je zakázáno! Jde o to, kdy a v jakém množství si na sladkém pochutnáme.Čím déle kyselé prostředí (které, jak jsme si řekli výše, vzniká v ústech působením cukrů) v ústech trvá, tím déle dochází k naleptávání skloviny. Proto jsou pro zuby škodlivé nejen jednoduché cukry (sacharóza, fruktóza, glukóza, laktóza), ale i škroby, hlavně tepelně zpracované (chleba, rohlíky, hamburgery atd.). Nebezpečné jsou také potraviny lepkavé a sladké (třeba taková matlavá karamela), které se na zubech dlouho drží.Naše zuby se ale i s takovou náloží kyselin vypořádají, pokud je takovými „lahůdkami“ nebombardujeme moc často. Důležité proto je nejíst a nepít sladké potraviny a nápoje během celého dne. Mlsání mezi hlavními jídly je poukázkou na zkažený chrup.Cukr a cukrem slazené potraviny najdeme zejména v pekárenských výrobcích, cukrářských výrobcích, trvanlivém pečivu, sladkostech, cukrem slazených nápojích a v potravinách obsahujících škrob. Nejvíc ale záleží na tom, kdy, jakým způsobem a jak často potraviny obsahující jednoduché a složité cukry konzumujeme.Ovocné džusy je zase dobré ředit vodou v poměru jedna ku jedné. Také je můžeme pít slámkou. Základem je, aby se šťáva z citrusových plodů nacházela v ústní dutině co nejkratší čas, aby zuby co nejméně rozleptávala.A které potraviny dělají našim zubům dobře? Zubům svědčí hlavně mléko a mléčné výrobky (obsahují vápník), sýry, ovoce a zelenina (obsahují vitamíny A, C a D - ty jsou pro zdravý vývoj zubů nezbytné). Zubům také neškodí žvýkačky bez cukru.V. Důkladná zubní očista Bohužel, se znalostí čištění zubů se nerodíme. Spousta lidí si zuby jen tak narychlo ošudlá – často třeba jenom zepředu - a myslí přitom na kdovíco (třeba na školu... to snad ne!), a domnívají se, že mají vystaráno. Je to škoda, protože na zubech tak zůstává a hromadí se zubní plak.Co je na zubním plaku tak špatného?Zubní plak je tvořený z mikroskopických zbytků potravy. Hromadí se, uskladňuje na zubech, dásních i jazyku. To se velmi líbí bakteriím, které se takovými zbytky naší potravy živí. Zabydlí se v ústech, množí se a podílejí se na vzniku zubního kazu a zánětů dásní. Na bakterie ale vyzrajeme, pokud plak pravidelně odstraňujeme. Pak se nemají čím živit a než by držely hladovku, radši naše ústa rychle opustí. My pak nemáme kazy a zuby ani dásně nás nebolí.VI. Vonět jako lilie, nebo smrdět jako tchoř? Když nedodržujeme ústní hygienu, může nám začít smrdět z pusy. A to je dost nepříjemné, hlavně pro ty, co třeba sedí v lavici vedle nás nebo před námi (takže jestli sedíte hned před tabulí nebo sami, nemusíte číst dál...no, možná radši ano, co kdyby vás paní učitelka přesadila). Hodně dospěláků si myslí, že jim z pusy smrdí proto, že snědli něco ne zrovna voňavého (česnek, cibuli, rok staré olomoucké tvarůžky a podobně). Ve skutečnosti 90 procent zápachu vzniká přímo v ústech, jen zbylých 10 procent způsobuje onemocnění vnitřních orgánů. Pokud máme v pořádku trávicí soustavu, tak i nejsmradlavějšího česneku se můžeme zbavit do deseti minut. Proto naprostá většina lidí může mít ústa voňavá jako růžový sad, stačí jen, aby se jim v nich nehromadily bakterie. Platí jednoduché pravidlo, že kde není plak, nejsou ani bakterie, a tím pádem nehrozí ani zubní kaz, ani zápach z úst.Na zubní plak je potřeba se řádně vyzbrojit účinnými prostředky – hlavní je správný zubní kartáček. Na mezery mezi zuby se nám bude hodit mezizubní kartáček a tam, kam se ani s ním nedostaneme, zubní nit.Když zrovna nestojíme před zrcadlem a nebojujeme s plakem sami, pomáhají nám sliny. Působí jako taková nepřetržitá zubní myčka a oplachují z povrchu zubů bakterie. Když mají správné složení, působí dokonce jako dezinfekce. Aby sliny pracovaly, jak nejlépe dokáží, je třeba pít dostatek vody - nejlépe čisté. Určitě jim nepomůžeme různými limonádami slazenými cukrem – na tom si naopak bakterie pochutnávají.Ale ani slina v nejlepší kondici sama nestačí na boj proti zubnímu plaku. Jenom pomáhá do doby, kdy nastoupíme s kartáčkem a generální úklid provedeme 2x denně sami (prostě ruční práce je ruční práce).VII. Jdeme na to! 1. Žádná práce nejde od ruky bez kvalitních nástrojů – tedy ani čištění zubů ne! Je proto důležité používat kvalitní zubní kartáček, s jehož výběrem vám poradí zubní lékař. Určitě si nekupujte moc tvrdý a ani na zuby při čištění netlačte. Stejně tak je zapotřebí kartáček pravidelně měnit (kartáček, kde se štětiny ježí do všech světových stran a čistila si jím zuby už prateta Míla, asi nebude to pravé ořechové...)2. Potřebujeme znát ty správné fígle, jak na věc, tedy správnou techniku čištění. S tím nám poradí odborník.3. Je jasné, že když si na svoje zuby vzpomeneme asi tak jednou týdně, tak jim to moc nepomůže. Naše zuby by nám byly nejvděčnější, kdybychom si je čistili po každém jídle, ale kdo by na to měl přes den čas (no, my asi ne). Proto bude úplně super, když se budete zubům věnovat pravidelně 2x denně. Jednou ráno, kdy je dobré zuby čistit až po snídani (pokud ji tedy nejste zvyklí ukusovat v poklusu za ujíždějícím autobusem). Večer je dobré postarat se taky o mezizubní prostory – kromě kartáčku budete potřebovat i mezizubní kartáček, který se dostane do všech škvír.4. Víte o tom, že máte nárok na pravidelné preventivní prohlídky u svého zubaře každý půlrok? Zubní lékař tak má přehled o tom, co se děje v našich ústech a může zasáhnout včas, když je na obzoru nějaký problém. Je proto lepší zajít občas relaxovat do zubařského křesla dobrovolně, než se přiřítit až ve chvíli, kdy se nám v ústech černá kaz velikosti kráteru. Ale nebojte, i v takovém případě si váš zubní lékař poradí.

Pokračovat na článek


Blahodárné učinky medu

Léčení medem (3)MUDr. Jarvis byl vesnickým lékařem ve Vermontu na hranicích USA a Kanady, kde se snažil obrátit pozornost k lidovému léčitelství. Dr. Jarvis proslavil jablečný ocet a med. Tvrdil, že právě v těchto dvou produktech je dostačující množství minerálních solí a vitaminů, a kromě toho doložil svými výzkumy, že med ničí bakterie a viry. Byl až překvapen, jak rychlý účinek měl med: „V průběhu několika dní a často i několika hodin jsou všechny mikroby mrtvé. Virus tyfu hyne po 43 hodinách, paratyfu A a B po 24 hodinách. Mikroby bronchitidy zahynuly čtvrtý den".Dr. Jarvis zvláště doporučuje med nervózním lidem. Kromě toho též radí starším osobám a dětem zkonzumovat před spaním malou lžičku medu, aby dobře spaly. Na nespavost doporučuje dr. Jarvis sníst lžičku medu po večeři. Jestliže to nepomáhá, potom radí smíchat 2 kávové lžičky medu a 2 kávové lžičky jablečného octu ve sklenici vody a tuto směs vypít ihned před spaním.  Proti křečím např. v lýtkách, proti chvění víček nebo rtů: 2 kávové lžičky medu při každém jídle. I popáleniny méně bolí a rychleji se hojí po obkladech z medu. Med však bude účinný jen tehdy, jestliže je mladý, biologicky „živý" a nefalšovaný. Rýma může pominout v průběhu pěti minut, jestliže budeme žvýkat jako žvýkačku kousek medové plástve. Jestliže jsou napadnuty dutiny, žvýkání je třeba opakovat každou hodinu a žvýkat déle než 15 minut. I ty „nejhorší dutiny" je možné tímto způsobem bez recidivy vyléčit nejrychleji v průběhu jednoho dne, nejdéle v průběhu týdne. Při senné rýmě doporučuje Dr. Jarvis žvýkat kousek medové plástve 1 - 2krát denně v průběhu 2 měsíců před obvyklým obdobím výskytu tohoto druhu rýmy. Díky této prevenci se senná rýma vůbec neobjeví, nebo má jen velmi lehký průběh. Jestliže však přece někdo sennou rýmou onemocní, bude muset žvýkat medové plásty 5krát denně během prvních dvou dní, potom 3krát denně, pokud zcela nevymizí. Nakonec se může med v plástvích nahradit tekutým čerstvým medem. Dr. Jarvis říká, že po 3 minutách přestává téci z nosu a 5 - 6 minut stačí na očištění nosních dírek, přičemž též pominou bolesti hrdla. Tuto metodu vyzkoušel i ve vojenské nemocnici v Texasu, což komentoval následovně: „Ze všech nabízených prostředků na léčení senné rýmy jen tento jediný se ukázal skutečně účinný." Med a játraJak ukázalo studium starých receptářů, je v lidové medicíně med často používán jako lék při onemocněních jater. Jak víme, glukóza v něm obsažená je produktem výživným a lehce využitelným, a proto zvyšuje zásoby glykogenu v játrech a urychluje proces látkové výměny. Játra jako centrální laboratoř organizmu se zúčastňují množství životně důležitých procesů, např. při přeměně uhlovodanů, bílkovin, tuků, vitaminů, hormonů atd. V játrech se produkují enzymy, karoten se mění na vitamin A, vzniká tu žluč. Mnoho lékařů na celém světě doporučuje při onemocněních jater pít ráno a večer malý šálek čaje s medem.Při některých bolestech se doporučuje pít med se šťávou z citronu a olivovým olejem a následně se uložit na 25 - 30 minut na pravou stranu. Med a plicní onemocněníProf. Jojriš se odvolává na slavného starověkého otce medicíny Hippokrata, jenž tvrdil, že „medový nápoj ničí hleny a uklidňuje kašel." U zastaralých bronchitid někteří léčitelé, ale i lékaři doporučují pít čaj z červeného jetele oslazený medem. Při tuberkulóze pomáhá každodenní pití čaje z podbělu s medem. U nás je v lidovém léčitelství nejznámější lipový čaj s medem (někdy se ještě přidává žloutek). Všechny tyto recepty ulehčují vykašlávání hlenu, zmírňují kašel, zlepšují celkový stav a vnitřně ohřívají.Ledvinová onemocnění a medMnozí lékaři nejednou doporučují při onemocněních ledvin šípkový čaj s medem, nebo až 1 sklenici medem oslazené ředkvičkové šťávy. Při písku v ledvinách radí olivový olej s citrónovou šťávou a medem, po jedné lžičce 3x denně. Při neudržení moči a oslabeném močovém měchýři u starších osob se rovněž doporučuje konzumace medu. Med a různá jiná onemocněníMnoho lidí věří, že med „dělá dobře na srdce". U některých onemocnění, když je třeba tento orgán urychleně „posílit", lékaři doporučují med, protože jeho glukóza je nejrychleji vstřebatelná. Med tedy posiluje srdeční sval a zvětšuje jeho výkonnost. V Itálii a NSR se dokonce vyráběly 20% i 40% medové preparáty na nitrožilní použití.Potvrdilo se, že u dětí, které onemocněly na osýpky, probíhalo toto onemocnění snáze, jestliže malí pacienti užívali med. Existuje dokonce lékařská zpráva, v níž se říká, že u dětí, které trpěly infekčním průjmem a byly léčeny speciálním medovým přípravkem, se pětkrát rychleji likvidovaly insekty než obvykle. Usuzuje se též, že med je dobrým profylaktickým prostředkem při různých chorobách z povolání. V Německu se med podává dělníkům zaměstnaným v uranových dolech. Zdá se, že do určité míry působí i proti negativním účinkům rentgenového záření. Během druhé světové války ruští lékaři zpozorovali, že těžce ranění pacienti se rychleji uzdravovali a také obsah hemoglobinu v jejich krvi výrazně vzrůstal, jestliže konzumovali med. Med je tedy mimořádně vhodný pro rekonvalescenty. Mnoho evropských lékařů dospělo k závěru, že med snižuje toxické působení každodenních „pochoutek", jakými jsou káva, tabák, alkohol nebo silný čaj. Kromě toho zmírňuje vlivy stresů, napětí, vyčerpanosti apod., mobilizuje psychické síly a pomáhá v boji s nervovými onemocněními. Ve Španělsku, Švédsku a Belgii se často používají medové kúry při stavech apatie, při psychickém vyčerpání atd. Známý francouzský psychiatr Pierre Renault uznává med jako důležitý faktor regenerující psychické síly, o čemž se přesvědčil v průběhu mnoha let při léčení svých pacientů. Jsou lékaři, kteří tvrdí, že každý člověk po 70. roku života je povinný každodenně nalačno zkonzumovat 2 lžičky medu, např. ve sklenici převařené vody. Denní dávka meduKolik medu může denně v průměru sníst zdravý člověk? Švýcarští vědci dospěli k závěru, že maximálně 300 g, nejlépe ale jenom 1 - 2 lžičky medu rozpuštěné v 1 sklenici teplé vody ráno nalačno a eventuálně večer před spaním. Místo vody může být teplý čaj s citronem.Praktické receptyPřinášíme několik důkladnějších informací - předpisů, jak si svépomocně můžete doma vyrobit různé léčivé medové preparáty a aplikovat různé léčebné medové kúry:500 g kefíru smícháme s 1 polévkovou lžící medu, 2 lžičkami ovesných vloček a jedním žloutkem. Za stálého míchání doléváme šťávu z 1 citronu, až se vločky rozplynou. Tento nápoj se pije tehdy, když se cítíme vyčerpaní a oslabení po překonané nemoci, ale též tehdy, když se připravujeme na psychickou zátěž, nebo když se po stresu potřebujeme urychleně zregenerovat. 2 kapky rybího tuku smícháme s půl lžičkou medu. Mast, která vznikla tímto způsobem, natřeme na gázu, již přes noc přikládáme na ránu. Už druhého dne si všimneme ustupujícího zápalu. Mast používáme do úplného vyhojení. Do sklenice teplého mléka přidáme 2 lžičky medu a na špičku nože másla. Tento nápoj se používá několikrát denně proti chřipce. Velmi dobrým prostředkem na kloktání zapáleného hrdla, při bolestivém polykání a jiných útrapách je tekutina z 1 I vody a 1 lžičky medu, vařená asi 5 minut. Roztok se může použít též na výplachy očí 3krát denně. Na posílení vnitřních orgánů starších lidí se doporučuje pít denně 1-2 sklenice medové vody. Ta se připravuje z 0,25 I vody a 1 lžičky medu, vařené 5 minut. Na uklidnění nervů se doporučuje jíst před spaním 1 lžičku medu. Osobám s oslabeným srdcem, které netolerují samotný med, se podává ochlazené převařené mléko s libovolným množstvím medu. Výborným nápojem na látkovou výměnu, který oživuje barvu pleti, zlepšuje vzhled pokožky, především u pacientů s nemocnými játry, je nápoj s medem a citronem. Na polovinu sklenice vody dáme 2 lžičky medu a 1 citron. Med smíchaný s glycerinem výborně hojí omrzlou a rozpukanou pokožku. Popraskané ruce též dobře hojí mast připravená ze 125 g medu a 2 žloutků, do níž přidáme mandlový olej. Kosmetický krém se připraví smícháním 40 g medu a 10 g tekutého včelího vosku. Krystalizace meduČasto se vyskytují otázky ohledně pravosti medu, obvykle v souvislosti s krystalizací. Proces krystalizace medu je běžný u všech medů s vyšším obsahem hroznového cukru - glukózy. Proto medy lipové, řepkové, z jeteliny, medovicové a vřesové po určité době krystalizují, zatímco jednodruhový med akátový s vyšším obsahem fruktózy - cukru ovocného - nekrystalizuje nikdy.  

Pokračovat na článek


Liposukce břicha

Odsávání tuků neboli liposukce je operační postup, při kterém je odstraněno nadbytečné množství tuku na vybraných tělesných partiích (především břicha). Provádí se pomocí malých řezů a tenké kanyly, po kterých zůstávají jen nepatrné jizvy. Existují však i jiné alternativy liposukce břicha, které jsou neinvazivní. Proces tloustnutí spočívá ve zvýšeném ukládání tuku v tukových buňkách. Počet těchto buněk se u dospělého člověka nemění, pouze zvětšuje nebo zmenšuje svůj objem. Při zákroku dojde k odsátí těchto tukových buněk. Ale pozor, ještě nemáte vyhráno! Pokud nebudete dodržovat zdravou stravu a nebudete mít dostatek pohybu, stále můžete ztloustnout! Zbylé tukové buňky mohou nadále ukládat tuk a tak i zvětšit svůj objem. Nicméně po odstranění nadměrného množství tukových buněk probíhá proces tloustnutí rovnoměrněji a nedochází k výraznějším změnám postavy.Vhodný kandidát pro liposukci břichaZákladním předpokladem je dobrý zdravotní stav. Je potřeba znát všechna rizika a proto je důležité komunikovat s lékařem. Zákrok se nedoporučuje lidem se zdravotními problémy jako je diabetes (cukrovka), významné srdeční nebo plicní onemocnění nebo těm, kteří nedávno prodělali operaci v blízkosti místa, které má být upravováno.Důležitým předpokladem pro tento zákrok je dostatečná pružnost kůže operované oblasti(např. břicha). Kůže ztrácí pružnost s přibývajícím věkem, dalším důkazem je přítomnost strií. Pacienti s pevnou a pružnou kůží mohou obecně očekávat lepší výsledek. Avšak i u ostatních dochází k významnému zlepšení tělesného vzhledu! Nejvhodnějšími kandidáty jsou lidé ve věku 18 – 35 let s normální vahou až mírnou nadváhou a s pružnou a pevnou kůží.ZákrokPřed samotným zákrokem liposukce břicha lékaři nejprve důkladně prověří váš zdravotní stav a informují vás o průběhu zákroku a o možných rizicích. Většinou se také pořizuje fotodokumentace pro pozdější srovnání. Po celkové nebo lokální anestezii se do kůže udělají dva nenápadné řezy, kterými se aplikuje kanyla o tloušťce 3 6 mm. Nebojte se, jizvy jsou téměř neviditelné! Touto kanylou se potom rovnoměrnými pohyby odsává přebytečný tuk. Zákrok trvá průměrně 60 90 minut. Po operaci by měl pacient po dobu minimálně 14 dnů nosit speciální kompresní prádlo. Výsledek bude patrný po 4 - 6 týdnech, až splasknou otoky.Výhody a rizika liposukceSamotné odbourání tuku v rizikových partiích značně zvyšuje sebevědomí pacientů, často i zlepšuje jejich psychiku. Avšak i tato malá operace má svá rizika. Může se stát, že povrch kůže bude po zákroku hrbolatý a ne zcela rovnoměrný. Určitá rizika jsou také spojená s anestezií, popřípadě podávanými léky. Každý člověk na léčbu reaguje jinak, proto je před operací nutné komunikovat s lékařem a hovořit o možných komplikacích.

Pokračovat na článek


CELULITIDA

U celulitidy dochází k tomu, že tukové buňky jsou přeplněny tukem a utiskují okolní struktury. Tlačí na kapiláry i venuly, čímž se sníží průtok krve. Z toho plyne snížené sycení (saturace) kyslíkem jehož výsledkem je zhoršení metabolismu a tím větší usazování tuku do buněk.Také je utiskována pojivová tkáň, která pak hrbolky ještě více zvýrazní.Přecpané buňky vytvářejí pak hroznovité útvary, což se na povrchu pokožky projeví jako hrbolky a dolíčky. Normální velikost tukové buňky je asi 1/2 mm3 a svůj objem může díky přeplnění tukem zvětšit až 15x a její rozměry pak dosáhnou 1,5x 0,5 cm.Zvětšený tlak na drobné cévky, tj. kapiláry, (vedou okysličenou krev) a venuly (vedou odkysličenou krev) vede samozřejmě k zhoršenému zásobování kyslíkem a živin jak kůže tak podkožní struktury. To se zejména projeví na kolagenních a elastických vláknech, které dodávají kůži pevnost a pružnost.Navenek se to projeví ochabnutím kůže, která pak visí a začne urychleně stárnout.Nedostatek živin a kyslíku v oblasti s celulitidou umožňuje vznik aseptických mikrozánětů a jejich špatné hojení. Na počátku stojí volné radikály, které nejsou lapány právě v důsledku nedostatečné saturace živinami a kyslíkem. Volné radikály pak způsobují aseptické miktozáněty v kůži. Kůže reaguje tím, že produkuje enzym elastázu, který štěpí elastin (vláknitá bílkovina, která dělá pružnost tkání) ve snaze zánět zlikvidovat. Stejně tak jsou narušována vlákna kolagenu. To má za následek ztrátu pevnosti a pružnosti. Výsledný efekt je visící kůže, která je navíc hrbolatá.Celulitidu můžeme rozdělit do tří stupňů:1. stádium – hrbolky jsou zjistitelné jen pohmatem a vidět nejsou2. stádium – hrbolky jsou vidět je při stištění tkáně například noha přes nohu3. stádium – hrbolky a dolíčky jsou vidět prostým okemCelulitida začíná většinou na stehnech, pak na hýždích a břichu. Protože sem se ženám ukládá nejvíce tuku jako zásoba na zlé časy. To jsme podědili po svých prapředcích, vzhledem k tomu, že jsme potomci těch co přežili. Přežili právě ti, co měli dostatečné zásoby tuku v zásobárnách, tj. na stehnech, bocích a hýždích.Celulitida je proces, který může postihnout celý povrch člověka mino obličeje, dlaní a plosek nohou.Celulitida je proces, který trvá měsíce a roky, a proto ji nelze vyléčit ze dne na den. A nutno uvážit i ten fakt, že vyprázdněním tukové buňky nebo jejím zmenšením se buňka neztratí. Čeká, kdy zase bude moci uložit nějaký tuk do zásoby, tj. naplnit se.Mezi faktory, které podmiňují celulitidu patří v první řadě stravování, a to jak do množství, tak i do kvality, nadbytek kalorií je pak přímým důsledkem. Dále sem patří alkohol, stres, špatné prokrvení tkání, nedostatek pohybu a zanesený organismus.Faktor, který tento proces urychluje je i sluneční záření, zejména jeho UVA složka.A tak ty ženy a dívky, které nepoužívají kvalitní krém na opalování a o svoji pokožku řádně nepečují jsou na podzim starší o několik let a celulitida je výraznější.!!!Celulitida je hlavně problém žen, protože struktura jejich kůže je jiná, obsahuje více elastických vláken, proto je pružnější, ale méně kolagenních vláken a proto je méně pevná a na poškození náchylnější. Také struktura je jiná. Muži mají strukturu vláken ve tvaru mřížky, zatímco ženy mají snopce lineárně uspořádané a tato struktura je méně pevná než mřížka. To se začíná na ženách projevovat již po 25 letech jejich života, protože elasticita klesá.Terapie celulitidy je svízelná a hlavně trvalá, nikoliv jen dlouhodobá. Nejlepší postup je ten, kdy léčíme vnitrně i zevně. Čili v celém komplexu životospráva, pohyb, koupele, krémy,...

Pokračovat na článek


Aplikovaná psychologie

Psychologie zdraví je jednou z novějších specializovaných oblastí aplikované psychologie. Od svého vzniku jako samostatná disciplína v osmdesátých letech minulého století zažívá rychlý rozmach. Psychologie zdraví vznikla jako reakce na stále častější námitky vůči klasickému modelu zdraví, který se nejvíce rozšířil v první polovině 20. století. Byl označován jako biomedicínský model a prosazoval názor, že zdraví znamená absenci nemoci či poruchy, které vznikají na tělesné úrovni. Zapříčiňují je buď vnější vlivy, např. infekce, nebo vnitřní vlivy, např. nesprávná funkce žláz s vnitřní sekrecí, přičemž základem je vždy nějaká porucha tělesných funkcí.S rostoucími poznatky o těle a jeho interakcích se však postupně začalo zjišťovat, že to vše není tak jednoduché. Některé nemoci totiž vznikají (nebo se přinejmenším zhoršují) v důsledku chování jedince – patří sem kouření, nedostatek pohybu aj. Některé zdravotní potíže jsou zaviněny psychickým stresem, čili obavami, které se často týkají lidí s existenčními problémy. A od dob Freuda psychologové vědí, že některé nemoci jsou úzce spojeny se skrytými emočními poruchami, možná jsou jimi dokonce zaviněny. Jak důkazy pro podporu těchto tvrzení nabývaly na četnosti a kupily se i další faktory, přestával biomedicínský model pro plnohodnotné vysvětlení zdraví a nemoci stačit.Psychologie zdraví v sobě slučuje tematicky pestré psychologické výzkumy a klinické zkušenosti a zohledňuje biologické, psychologické i sociální aspekty. Výsledkem tohoto vývoje se stal biopsychosociální model zdraví a nemoci. Slučuje nejrůznější faktory, z nichž některé jsou uvedeny na obrázku 8.1. Poznatky o vzájemném působení těchto faktorů velkou měrou přispěly k pochopení nemocí.Psychologie zdraví není založena pouze na důkladnějším poznání příčin nemocí. Zdraví je totiž víc než absence nemoci. Z tohoto důvodu psychologie zdraví provádí mnohé výzkumy a prakticky působí ve směru podporování zdraví. Psychologové zdraví se věnují nejrůznějším druhům komunikace v souvislosti se zdravím a nemocemi a zjišťují, jak by ji bylo možno zlepšit. Pracují s výsledky výzkumů o chování, které by pozitivně přispívalo ke zdravému životnímu stylu, např. cvičení. Dále v praxi využívají výzkumy faktorů zdravého životního stylu, např. v oblasti výživy, které pacientům pomáhají pozitivně ovlivňovat jejich zdravotní stav.Komunikace a zdravotní péčeJednou z oblastí, v níž se psychologové zdraví obzvláště angažují, je komunikace při péči o zdraví, především komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacienty. Psychologové zdraví zkoumali, jak nejrůznější aspekty neverbální komunikace – chování lékaře jako takové, volba slov a tónu hlasu a v neposlední řadě i způsob oblékání – pomáhají zkvalitňovat vztah pacientů k lékařům; dále se zabývali otázkou jasného a srozumitelného sdělování skutečností o zdravotním stavu.Psychologové zdraví dále zkoumali, nakolik pacienti rozumějí tomu, co jim lékaři sdělují. Jedno ze základních pravidel efektivní komunikace totiž praví, že informace by měly být předávány srozumitelně. To se sice na první pohled může zdát samozřejmé, ale lékařství pracuje s poměrně velkým množstvím odborných termínů, které, ač jsou poměrně běžné, pacientům nebývají jasné. Dokazuje to i příklad komunikace zdravotnického personálu s rodičkami na porodnickém oddělení. Badatelé (McKinlay, 1975) nahrávali rozhovory mezi personálem a pacientkami. Lékaři užívali třinácti odborných, avšak běžně používaných termínů, např. „hýždě“ či „antibiotika“. Když se pak výzkumníci daných žen ptali na jejich význam, zjistili, že jim rozumělo méně než 40 % žen. Zjistili také, že zdravotnický personál ani nečekal, že by jim rozumělo více žen. S pacientkami sice hovoří, ale vlastně nepředpokládají, že by je poslouchali.Nabízí se tedy otázka, proč se rozhodli pro daný druh komunikace, ačkoli věděli, že jim pacientky nebudou rozumět, a nevolili jednodušší formu sdělení. Bohužel se zdá, že někteří členové personálu mají především potřebu stavět se do role odborníka, nikoli vhodně komunikovat. Zdravotnický personál svůj přístup naštěstí pozvolna mění, jelikož zjišťuje, že vhodná komunikace je krajně důležitá a že se pacienti nebudou důsledně řídit instrukcemi, nevědí-li proč. Na tuto skutečnost zdravotnický personál upozornily především výzkumy psychologů zdraví a dalších psychologů věnujících se této problematice.Máme-li správně dodržovat léčebný režim, musíme jednak rozumět tomu, co nám lékař sděluje, jednak si to musíme zapamatovat. Psychologové zkoumající komunikaci mezi lékařem a pacientem však opakovaně zjistili, že lidé z ordinace často odcházejí s velmi nejasnou, někdy dokonce mylnou představou o tom, co mají dělat. V jedné studii (Ley, 1988) se výzkumníci ptali pacientů ihned po odchodu z ordinace, co jim lékař řekl. Pacienti si zpravidla nepamatovali více než polovinu instrukcí. Když badatelé podrobně zjišťovali, jaké informace si pacienti odnášejí, dospěli k několika opakujícím se vzorcům.Pacienti, s nimiž při výzkumu pracoval Ley, si dobře pamatovali první informaci. Tento jev se označuje efekt pořadí, který platí i pro řadu jiných situací. Dále si lépe pamatovali informace s jasnou strukturou. A pacienti, kteří měli třeba i jen drobné povědomí o lékařství, si rovněž instrukce lépe zapamatovali. Tato zjištění plně odpovídají psychologickému výzkumu paměti a mohla by lékařům pomoci kvalitněji komunikovat s pacienty. Další poznatky z výzkumu byly ještě překvapivější. Zjistilo se např., že počet opakování instrukcí neměl na kvalitu zapamatování žádný vliv. Tradiční přístup spočívající na odborné terminologii a mnohonásobném opakování tedy lze charakterizovat jako jednu z nejméně účinných komunikačních strategií.Psychologie zdraví přinesla i řadu dalších poznatků týkajících se komunikace (srov. Applying Psychology to Health od Philipa Banyarda a Health Psychology od Jane Ogdenové).Podporování dobrého zdravotního stavuDůležitou oblastí psychologie zdraví je podporování dobrého zdravotního stavu. V tomto směru vede jedince k dodržování zdravějšího životního stylu. V rozvinuté společnosti totiž není obtížné žít sedavým způsobem života, bez větší tělesné námahy. Lidé do práce obvykle jezdí auty, místo aby šli pěšky, jeli na kole nebo veřejnou dopravou (i ona představuje alespoň minimální tělesnou aktivitu, byť jen v podobě cesty na autobusovou zastávku a zpět). Práce a studium znamenají dlouhé hodiny strávené u stolu za počítačem. Večer se většina lidí baví sledováním televize, což lze jen těžko považovat za fyzicky aktivní náplň času.Moderní životní styl s sebou přinesl i změnu stravování. Jíme mnohem méně ovoce a zeleniny a mnohem více tepelně upravovaných potravin, které ve velké míře obsahují umělé přísady. Sečteme-li všechna uvedená fakta a přidáme-li k nim vliv znečištěného životního prostředí a vysokou míru stresu, není divu, že je tolik lidí nemocných. Zároveň není nijak ohromující, že celkové zdraví lze zásadně zlepšit změnou životního stylu zahrnující kvalitnější stravu a více pohybu.Jenže když se lidem jen říká, co mají dělat, většinou to nikam nevede. Psychologové zdraví se proto opírají o celou řadu výzkumů změn postojů a chování, což jim pro účely podpory dobrého zdravotního stavu pomáhá vytvářet účinnější strategie. Tyto strategie zahrnují jak pestrou škálu komunikačních vzorců, přičemž vycházejí z výzkumů efektivní reklamy a přesvědčování, tak individuální přístup, který se opírá o výzkum změny zažitých zvyklostí a nevhodných návyků.Boj se závislostí na nikotinuDůležitou součástí podpory dobrého zdravotního stavu je přesvědčování lidí, aby změnili návyky, které zdraví poškozují. To se samozřejmě týká především kouření. Při sestavování ozdravných programů psychologům zdraví vydatně pomáhají znalosti o vytváření zvyků a o jejich odnaučování. Žádná změna takovýchto zvyklostí totiž nemůže být účinná, pokud ji dotyčný jedinec sám nechce provést. Jenže pro řadu lidí představuje záměr přestat s kouřením a skutečná realizace tohoto plánu dvě zcela odlišné věci.Psychologové zdraví vědí, že závislost na nikotinu má více rovin. Jednak jde o fyziologickou závislost, kterou lze zvládnout buď jednorázově, tedy abstinencí, nebo postupně, nikotinovými náhražkami. Zastavení přísunu nikotinu s sebou přináší psychické důsledky, které souvisejí s mechanismem účinkování chemické látky v těle. Psychologové zdraví proto lidem vysvětlují, jak tento mechanismus funguje – proč jsou náladovější nebo nervóznější –, aby se s jeho důsledky dokázali účinně vypořádat.Proč tomu tak je, souvisí s tím, jak nikotin působí na organismus. Působí totiž v nervovém systému, kde zasahuje do procesu předávání informací směrem od nervů ke svalům. Když přestaneme kouřit, svaly dostávají více podnětů než dříve. Dochází k tomu, že nervy předtím na svaly musely „křičet“, aby je vůbec slyšely, zatímco teď svaly „slyší“ dobře, jenže nervový systém si musí zvyknout na změnu, takže ještě pár týdnů „křičí“.Právě proto sportovci nekouří. Potřebují totiž mít nad svaly maximální kontrolu, a tu by jim nikotin znemožňoval. Při sportu rovněž potřebují velký objem kyslíku, takže kdyby měli plíce plné dehtu a škodlivých plynů, jako je oxid uhelnatý, příliš by si nepomohli. Z nekuřáctví samozřejmě netěží jen sportovci. Určitě víte, že kouření souvisí s celou řadou chronických onemocnění, od srdeční slabosti a rozedmy plic po rakovinu plic a močového měchýře.Nekuřáctví má i další pozitivní důsledky. Lékaři na pooperačním oddělení chirurgie vám řeknou, že kuřáky a nekuřáky poznají celkem snadno. Nekuřáci se totiž po operaci leckdy zotavují třikrát až čtyřikrát rychleji než kuřáci. Proč? Organismus nekuřáků funguje efektivněji – přijímá více kyslíku, nervy a svaly komunikují bez problémů, imunitní systém je výkonnější atd. Nekuřáctví je tedy velmi důležitý faktor nejen při podpoře dobrého zdravotního stavu, ale i při odolávání nemocím.Pro některé lidi je při odnaučování se návyku kouření nejtěžší změnit způsoby chování. Jsou totiž zvyklí na určitou denní dobu a konkrétní situace, kdy kouří. První stadium odnaučování se kouření znamená pro řadu kuřáků hledat místa a situace, které nemají spojené s kouřením. Je to první krok na cestě k novým zvyklostem.Zvyky a představy spojené s kouřením nelze pochopitelně jen tak vymazat, je třeba nahradit je něčím jiným. Ty staré se totiž staly podmíněnými reakcemi na situace a události. Psychologové zdraví dobře vědí, jak tento naučený proces – v rámci klasického a operantního podmiňování – probíhá a jak jej lze změnit. Kuřákům, kteří chtějí přestat kouřit, jsou schopni navrhnout programy vedoucí k odpodmiňování jejich návyků.Kouření se nelze odnaučit najednou, i když víme, jaké procesy při něm probíhají. Prochaska a kol. (1992) popsali pět stadií, jak se odnaučit kouřit. Jsou uvedeny na obrázku 8.2. Zbavit se závislosti je totiž velmi složité a praxe ukazuje, že úspěšnému pokusu předchází několik pokusů neúspěšných. Vzhledem k tomu, že lidé uvedenými pěti stadii leckdy procházejí několikrát, zobrazil je Prochaska jako spirálový model změny chování. Většina lidí neprojde celým procesem pouze jednou, po prvním pokusu obvykle následuje ještě několik dalších. Týká-li se to i vás, nenechte se odradit. Každý nový pokus znamená novou zkušenost a zvyšuje konečnou šanci na úspěch. Nepřestávejte tedy s přestáváním!Cvičení a zvládání stresuDobrý zdravotní stav zdraví lze podporovat mnoha dalšími způsoby, např. pravidelným cvičením. Tělesnou aktivitou si nejen posilujeme svaly a podporujeme správné fungování těla, ale pomáháme mu i lépe se vyrovnávat se stresem a s jeho důsledky, mezi něž patří vysoký krevní tlak nebo nespavost.Stres se projevuje výraznými tělesnými příznaky. Jedním z nich, úzce propojeným s ostatními, je vysoká hladina adrenalinu v krevním řečišti. Adrenalin je hormon, který připravuje organismus na jednání a na fyzické rovině díky němu pohotově reagujeme na hrozby.Hladina adrenalinu se v krvi zvyšuje i za jiných okolností: při hněvu a při náročné tělesné aktivitě. Spojení adrenalinu s hněvem je jedním z důvodů, proč se pod tlakem stresu tak snadno rozčílíme. Spojení se cvičením může fungovat obdobně. Adrenalin totiž připravuje organismus na fyzickou zátěž. Připravit na ni i mozek je ovšem mnohem těžší. Obvykle si spíš myslíme, že by nás cvičení stálo příliš mnoho úsilí nebo by nás připravilo o spoustu času. Jakmile však začneme cvičit, tělo okamžitě zareaguje.Pravidelné vydatné cvičení navíc představuje jednu z nejlepších technik zvládání stresu. Důvod spočívá ve dvou odlišných fyziologických systémech organismu: první z nich má za cíl nabuzení, druhý naopak zklidnění. Nazývají se sympatickou a parasympatickou částí autonomního nervového systému (viz též kapitola o biologické psychologii). Jsme-li ve stresu, máme tendenci setrvávat ve stavu nabuzení, takže se aktivuje sympatický oddíl. A právě ten zvyšuje hladinu adrenalinu. Pokud jej nespotřebujeme, nebo se nenaučíme odpočívat, jeho hladina neklesne. Adrenalin se spotřebovává při cvičení, čímž dává parasympatickému oddílu příležitost k aktivitě. Po skončení aktivní činnosti je organismus klidnější, než by byl bez ní. Ačkoli tedy stresová situace i nadále přetrvává, jsme schopni o ní uvažovat racionálněji a snáze se s ní vypořádat.Dalším přínosem psychologie zdraví pro udržování dobrého zdravotního stavu je tedy snaha o pomoc, když lidé hledají způsoby, jak do každodenního života zařadit pravidelné cvičení. K tomu patří poučení o důležitosti a účincích cvičení. Poznání interakce psychických, neurologických a fyziologických systémů pomáhá řadě laiků i odborníků ve zdravotnictví formulovat strategie podpory dobrého zdravotního stavu a pochopit, co vlastně zdravý životní styl znamená.Zvládání různých zdravotních problémůDalší velkou oblastí psychologie zdraví je způsob zvládání různých zdravotních problémů. Některé choroby sice není možné zcela vyléčit, ale je možné na nich pozitivně pracovat v závislosti na způsobu života nebo chování pacientů. Typickým příkladem je cukrovka. Jedná se o chronické onemocnění – fyziologickou nerovnováhu –, které v současné době nelze vyléčit. Pacient je však může udržovat tak, aby nevznikla akutní či životu nebezpečná situace. Většina diabetiků se s touto nemocí naučí žít a vyrovná se s ní.Mezi faktory životního stylu patří i strava a její složení. Cukrovka úzce souvisí s tím, jak organismus využívá a ukládá glukózu, tj. energetický zdroj ze stravy. Organismus si v krevním řečišti ponechá jen určité množství glukózy pro všeobecnou potřebu a zbytek ukládá. Na regulaci hladiny glukózy se výrazně podílí hormon inzulin, který se stará o to, aby organismus při poklesu hladiny krevního cukru glukózu uvolnil, a při nadměrném zvýšení hladiny krevního cukru ji naopak uložil. V případě cukrovky tento regulační systém funguje jen částečně a určitá část diabetiků (nikoli ovšem všichni) si musí pro vyrovnání hladiny krevního cukru dodávat inzulin injekční formou. Jiní tento problém zvládají pečlivým výběrem druhu, způsobu a času stravy.Složení stravy je velmi důležité, jelikož některé potraviny zvyšují hladinu glukózy více než jiné. Například uhlovodany se v těle přeměňují na glukózu. Sportovci jich potřebují přijímat velké množství, protože jim dodávají více energie. Diabetici si však musí množství konzumovaných uhlovodanů hlídat. Pokud cvičí (což je pro diabetiky vhodné), potřebují jich více, pokud ne, může nadměrný, ale i nedostatečný příjem uhlovodanů zapříčinit problémy.Život s druhem cukrovky, který vyžaduje pravidelné injekce inzulinu, se může stát také výzvou. Diabetici si musí aplikovat pravidelné injekce o správném objemu inzulinu, pravidelně si testovat moč na hladinu inzulinu, jsou nuceni pravidelně jíst a hlídat si příjem uhlovodanů; dále by měli cvičit, vyhýbat se alkoholu a docházet na pravidelné kontroly k lékaři.Uvedené zásady značně stabilizují stav, proto byli odborníci nemálo zaskočeni, když při výzkumu zjistili, že se jimi přibližně tři čtvrtiny diabetiků neřídí. Psychologové zdraví dokázali najít řadu důvodů – od nedostatečného pochopení důvodů, proč se řídit stanoveným režimem, přes odpor řídit se nařízeními (což je mnohem zásadnější faktor lidského chování, než si leckdy uvědomujeme: lidé skutečně potřebují mít určitý podíl na rozhodování o sobě) až po stud. Zjištění těchto faktorů nemálo pomohlo zdravotnickému personálu při jednání s tímto druhem lidí. Mohly tak vzniknout programy, které byly pacientům prezentovány jako něco, co si vytvořili sami, a které pacienti dokázali bez větších problémů včlenit do svého každodenního života.Chronická bolestDalší oblastí, v níž se psychologové zdraví výrazně uplatňují, je zvládání chronické bolesti. Někteří lidé jsou v takovém zdravotním stavu, který s sebou přináší trvalou bolest. Bolest lze obvykle zmírňovat léky, jenže druhy léků, které si dokážou poradit se silnou bolestí, patří v naprosté většině k nebezpečným opiátům, které jsou extrémně návykové, a neměly by být užívány dlouhodobě. Na běžné léky proti bolesti chronická bolest obvykle nereaguje. Ty jsou účinné na bolest akutní, která odeznívá poměrně rychle, rozhodně ne však na dlouhodobou bolest, která občas trvá dlouhá léta. Proto se psychologové zabývající se touto problematikou, snažili najít vhodnější způsoby klinické intervence.Bolest není jen vjem zprostředkovaný nervovými vlákny. Některá bolest totiž nemá s nervy vůbec nic společného. Někteří lidé např. prožívají fantomovou bolest ruky, paže, nohy či jiné části těla, která jim byla amputována. Bolest je naprosto reálná, jenže orgán, z něhož zdánlivě vychází, prostě neexistuje. Patrně se jedná o to, že si mozek vzpomíná na danou část těla a vyvolává tzv. fantomovou bolest. Pokud vzpomínka zahrnuje i bolest, pak je začleněna do fantomového vnímání i ona.Melzack (1992) uvádí příklad kanadského dřevorubce, který si pod nehet bolestivě zadřel třísku. Cestou domů se mu stala nehoda, při níž došlo k rozdrcení paže a ta mu následně musela být amputována. Když se pacient zotavil z operace, stále v amputované ruce cítil bolest zapříčiněnou zadřenou třískou.I bolest, která má fyzický původ, může být slabší nebo silnější v souvislosti s tím, jak ji vnímáme. Řada způsobů zvládání bolesti se nesnaží odstranit bolest jako takovou, ale nabízí pacientovi metody, jak se s ní vyrovnat. Jedním z nejdůležitějších faktorů je v tomto smyslu sebekontrola, přičemž psychologové pro účely jejího nácviku sestavili celou řadu programů. Výzkum účinnosti jednotlivých programů ukázal, že co do vnímání bolesti jsou s to pacientům značně ulevit. Neodstraňují sice bolest, ale zbavují pacienta části stresu a frustrace, které bolest způsobují, takže ji pak snáší lépe.Dalšími technikami navrženými psychology zdraví pro tyto účely jsou autohypnóza a konstruktivní využití placeba. Autohypnóza je druh hypnotizování sebe samého, který se užívá pro navození představy, že bolest je slabší, než jak ji vnímá pacient. Někteří lidé tak mohou docílit nemalé úlevy. Placebo jsou látky, které samy o sobě nemají léčivý účinek, ale fungují, protože jim pacient věří. Konstruktivní využití této důvěry znamená, že pacient trpící chronickou bolestí se s ní dokáže vyrovnat způsobem, který funguje na psychické rovině, ačkoli nevychází z žádného fyzického zdroje.Stručně řečeno, většina psychologických přístupů k bolesti zahrnuje podněty, které pacienty vedou k tomu, aby sáhli do skrytých rezerv svých psychických sil, o nichž předtím neměli ani tušení. Tohoto cíle lze dosáhnout mnoha způsoby, přičemž každý pacient si hledá způsob, který mu vyhovuje nejvíc. Jakmile ho objeví, dovede ho velmi efektivně využít a s jeho pomocí se naučí redukovat vnímanou bolest. I v případě, že bolest má fyzickou podstatu, ji může ovlivnit práce s psychikou. Bude-li se pacient litovat a stavět se do role bezmocné oběti, bude mu ještě hůř. Naopak aktivní snaha redukovat bolest, byť jen na psychické rovině, může radikálně zlepšit stav pacienta.Viděli jsme tedy, že předmětem zájmu psychologů zdraví je podpora dobrého zdravotního stavu nejrůznějšími způsoby. Tato kapitola, stejně jako ostatní, nabízí jen několik příkladů z dané oblasti. Práce psychologů zdraví přitom dokazuje, že psychologické znalosti lze účinně aplikovat na problematiku, která byla dříve považována za výhradně fyzickou záležitost. 

Pokračovat na článek


Zdravá strava: jídelníček

Zdravá strava je společně s pitným režimem, kvalitním spánkem, pravidelnou pohybovou aktivitou a odbouráváním stresu jedním ze základních předpokladů zdravého životního stylu. Které potraviny jsou součástí zdravé stravy, a které naopak ne? A jaké jsou nejčastější dietní chyby?Strava a zdravíStrava významně ovlivňuje náš zdravotní stav a celkovou kondici. Vedle základních živin by měla obsahovat také dostatek vitamínů (jen pro zajímavost – doporučená denní dávka vitamínu C pro dospělého člověka činí 60 mg), minerálů (doporučená denní dávka vápníku je 800 mg a železa 15 mg) a vlákniny (doporučená denní dávka se pohybuje v rozmezí od 20 do 35 g). To, jak by měl vypadat zdravý jídelníček, naznačuje známá potravinová pyramida, jejíž základna je tvořena zeleninou, ovocem a obilninami, v menší míře pak kvalitními bílkovinami, jejichž zdroji jsou především mléčné výrobky, maso, ryby a vejce. Ve špičce pyramidy pak najdeme sladkosti, uzeniny a další pochutiny, jejichž zvýšené konzumace bychom se měli vyvarovat. Z hlediska zdravé stravy není důležité pouze její složení, ale také způsob konzumace. Jídlo bychom si měli rozdělit do pěti menších porcí, většinu kalorií bychom měli tělu dodat v první polovině dne, večer bychom neměli jíst těžká jídla, poslední jídlo by mělo být nejpozději dvě hodiny před spaním.Nejčastější dietní chybyMnoho z nás však zásady zdravé výživy příliš nerespektuje. Mezi nejčastější dietní chyby patří vysoký podíl tuků a cukrů ve stravě, nedostatek vlákniny, deficit důležitých vitamínů a minerálů, vynechávání snídaně, konzumace většiny potravy až v pozdních večerních hodinách, konzumace polotovarů nebo jídel typu fast food a nadměrné pití kávy přes den. Dalšími chybami jsou jednotvárnost jídelníčku nebo příliš častá konzumace masa. Výše zmíněné dietní chyby mohou v dlouhodobém horizontu vést k obezitě a dalším zdravotním obtížím, jako je například zácpa, hemeroidy a další.Ukázkový jídelníček na týden PondělíSnídaně: bílý jogurt s ovesnými vločkami a ovocem, ovocný čajSvačina: celozrnný chléb s margarínem a šunkou, rajčeOběd: hovězí vývar, dušená ryba s bramborem, brokolice, minerální vodaSvačina: jablkoVečeře: houbové rizito s parmazánem, sklenka vínaÚterýSnídaně: vejce na hniličku, chléb s margarínemSvačina: hroznové vínoOběd: špenátové lasagneSvačina: ovocný tvarohVečeře: chléb se šunkou, zeleninový salátStředaSnídaně: celozrnný perník, káva nebo čajSvačina: banánOběd: rajská polévka, rýžový nákup s ovocemSvačina: rohlík se sýremVečeře: zeleninový salátČtvrtekSnídaně: toast se sýremSvačina: ovocný jogurt, celozrnná sušenkaOběd: kuřecí vývar, červená čočka s grilovanou zeleninouSvačina: broskevVečeře: sýr toffu se zeleninou a rýžíPátekSnídaně: ovocný džus, chléb s pomazánkouSvačina: švestkyOběd: přírodní kuřecí řízek s kuskusemSvačina: müsli tyčinkaVečeře: fazole s volským okemSobotaSnídaně: bílý jogurt s ovocem, ovocný džusSvačina: chléb s tvarohovou pomazánkouOběd: zeleninové lečo s klobásou nebo těstovinový salátSvačina: hruškaVečeře: boršč s pečivemNeděleSnídaně: jablečný štrůdl, káva nebo čajSvačina: jablkoOběd: Dušené hovězí s mrkví a bramboremSvačina: sklenka podmáslíVečeře: řecké tzazziky, olivy, celozrnná bageta, sklenka vínaNezapomínejte na pitný režimNedílnou součástí zdravé stravy je také pitný režim. Dospělý člověk by měl denně vypít minimálně 2 litry tekutin (přibližně tak vysoký objem tekutin totiž průměrný lidský organismus během 24 hodin ztratí), nejlépe neperlivé vody. Pokud pijete kávu nebo alkoholické nápoje, je radno denní příjem vody ještě zvýšit, totéž platí pro těhotné a kojící ženy nebo v případě zvýšené fyzické námahy. Do skupiny vhodných nápojů rovněž patří čaje (zejména zelené, ovocné  nebo bylinkové) a ředěné ovocné džusy bez přídavku cukru. Nápoje s obsahem cukru, stejně jako černou kávu a alkoholické nápoje, se nedoporučuje pít ve zvýšeném množství.

Pokračovat na článek


Lymfa

Lymfa je tělní tekutina vznikající v mezibuněčných prostorech z tkáňového moku, která obíhá v lymfatickém systému. Správná cirkulace lymfy v lymfatickém systému je důležitá z hlediska odvádění odpadních látek a obranyschopnosti našeho organismu. Pokud tato tekutina neproudí, jak by měla, dochází k poruchám funkce a následně k onemocněním lymfatického systému, jako je například celulitida nebo lymfedém. Charakteristika lymfyLymfa neboli míza je nezbytnou tekutinou lymfatického systému, který je paralelní s oběhovým systémem. Lymfa má bílou až nažloutlou barvu. Její složení se velmi podobá složení krevní plazmy, obsahuje však výrazně nižší procento bílkovin. Složení mízy se však různí v závislosti na tom, ve kterém orgánu vzniká. Kupříkladu pro tu část mízy, která pochází z trávicí soustavy, je charakteristický vyšší obsah tuků. Lymfa se podobně jako krev může srážet, na rozdíl od krve však necirkuluje v uzavřeném oběhu. Jen pro zajímavost, lidské tělo během 24 hodin vyprodukuje přes 2 l lymfy.Lymfatický systém a jeho orgányLymfatický systém je důležitou součástí imunitního, a zároveň detoxikačního systému a jeho fungování je založené právě na cirkulaci lymfy, která vzniká v mezibuněčných prostorech z tkáňového moku. Lymfa se postupně sbírá do lymfatických kapilár (vlásečnic), odkud pokračuje dále většími cévami do kulovitých až oválných orgánů lymfatického systému, kterými jsou lymfatické uzliny (neboli uzlíky lymfatické tkáně), jejichž hlavním úkolem je zajistit filtraci lymfy. V lidském těle se nachází několik lymfatických uzlin. Mezi nejdůležitější patří uzliny na krku, uzliny v oblasti podpaží, uzliny na tříslech, uzliny nad a pod klíční kostí a uzliny v kolenní jamce. Významnými orgány lymfatického systému jsou také nosní a krční mandle, brzlík, slezina a slepé střevo.Hrudní mízovod a význam lymfatického systémuLymfatické cévy postupně spojují do hrudního mízovodu (ductus thoracicus), odkud je míza odváděna do žilního systému. V hrudním mízovodu je lymfa výrazně kalnější a má spíše narůžovělou barvu. Při průchodu lymfatickými uzlinami dochází k obohacení lymfy o buňky, které z převážné části představují malé lymfocyty. Buňky si pak z této tělní tekutiny odebírají potřebné živiny, a zároveň sem vylučují odpadní látky. Lymfatický systém odvádí tyto odpadní látky ven z těla a právě z toho důvodu je jeho role z hlediska našeho zdraví tolik významná. (Čistá lymfa se pak vrací zpět do krevního oběhu.)Když lymfa neproudí správněPokud lymfa neproudí správně, začne se v těle hromadit a s ní i odpadní látky v ní obsažené. Prvních příznaků si pacienti často ani nevšimnou. Jsou unavení, mohou být častěji nemocní, objevují se u nich otoky, a to zejména v oblasti končetin. Typickými symptomy jsou otoky víček, pocit těžkých nohou a celulitida zejména v oblasti stehen a hýždí. Zdravotní stav se dále zhoršuje, může dojít ke vzniku lymfedému nebo k deformaci různých částí těla, známým příkladem je sloní nemoc.Léčba lymfatického systémuLéčba lymfatických onemocnění je založena na metodách, které podporují rozproudění lymfy. Nejúčinnější metodou je lymfodrenáž (speciální druh lymfatické masáže), která se provádí jak manuálně (což je dnes méně častý případ), tak především přístrojově. Ke zmírnění větších otoků se rovněž používá kompresivní bandáž.Prevence lymfatických onemocněníZákladem prevence lymfatických problémů je dostatek pohybu a zdravá životospráva obecně. Lymfatické masáže mají svůj význam i z hlediska prevence. Zanedbání funkce lymfatického systému vede nejen k nevzhledným projevům na kůži a výše popsaným zdravotním obtížím, ale může vést také k rakovinotvornému bujení.

Pokračovat na článek